Přeskočit na obsah

Hranice na Moravě (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hranice na Moravě
Nádraží v roce 2015
Nádraží v roce 2015
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
MěstoHranice
Souřadnice
Hranice na Moravě
Hranice na Moravě
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice337220
TratěPřerov–Bohumín, Hranice na Moravě – Púchov
Nadmořská výška262 m n. m.
V provozu od1880
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Dopravní koleje8
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)
Prodej jízdenekAno
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaČD centrumÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíPlatba v EurechBufet nebo rychlé občerstveníVnitrostátní pokladní přepážkaSměnárnaSchodiště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hranice na Moravě (dřívější název: Mährisch Weißkirchen, Hranice) jsou železniční stanice, která se nachází na trati Přerov–Bohumín, původní železniční trať společnosti c.k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) v městě Hranice na adrese Nádražní 498. Je součástí II. železničního rychlostního koridoru.

Výstavba probíhala v roce 1844 do roku 1847. Výstavbu trati řídil Karl Hummel. V letech 1960–1963 byla trať elektrizována. Od roku 1949 nese název Hranice na Moravě.[1]

Výstavba II. koridoru ČD probíhala v letech 1999–2001 a v roce 2012 byl zaveden pravostranný provoz.[2]

Zabezpečovací zařízení železniční stanice Hranice na Moravě je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov) a Dálkově ovládaným zabezpečovacím zařízením (DOZ) Hranice na Moravě.[3]

  • v km 212,119 REGENA Hranice[4]
  • ČEZ Distribuce, a.s. – rozvodna Hranice[4]
  • v km 212,025 RSPM Praha – vlečka Hranice[4]
  • TONDACH Hranice[4]
  • v km 1,799 Cement Hranice[4]

Železniční stanice byla postavena podle plánů architektů Karla Hummela a Ernsta Ehrenhause podle plánu z roku 1845. Naproti výpravní budovy byla postavena v klasicistním slohu budova vodárny a obytný dům, který byl zbourán v roce 1938.[1] V roce 1935 bylo zrušeno samostatné nádraží místní dráhy. Byla provedena přestavba kolejiště, krytí ostrovních nástupišť a vybudován podchod (1938–39).

Výpravní budova

[editovat | editovat zdroj]

Dne 3. března 1847 byla dokončena výstavba výpravní jednopatrové budovy kryté valbovou střechou. V budově se nacházely čekárny, dvě restaurace, kanceláře a v patře byly byty.[5] Klasicistní budova s tříosým rizalitem zakončeným trojúhelníkovým tympanonem, přízemí bylo členěné pásovou rustikou. V roce 1870 byla budova rozšířena na obě strany z sedmi okenních os na devět. V období 1895 do 1896 bylo stavitelem z Nového Jičína Jindřichem Czeikem provedeno rozšíření a přestavba výpravní budovy. Na obou bocích budovy byly rohové rizality zakončené trojúhelníkovými tympanony, přízemí bylo zdobeno bosáží. V roce 1939 byl vypracován projekt přestavby výpravní budovy Ing. arch. Jiřím Žalmanem. Projekt byl uskutečněn až po ukončení 2. světové války v letech 1946–1948.[1]

Služby ve stanici

[editovat | editovat zdroj]

V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: mezinárodní pokladní přepážka, vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, výdej In Karet (ČD), čekárna, ČD kurýr, úschovna kol, úschovna zavazadel, bufet.[6] Před nádražím je autobusové stanoviště.[7]

Turistické trasy a cyklotrasy začínají u nádraží:[8][9][10]

  • modrá turistická značka modrá turistická značka směr Lipník nad Bečvou
  • červená turistická značka červená turistická značka směr Potštát
  • žlutá turistická značka žlutá turistická značka vede na Masarykovo náměstí k turistickým značkám červená turistická značka a zelená turistická značka a dále pokračuje na Zbrašov
  • cyklotrasa 6139A, která se napojuje na cyklotrasy 6139, 6058 a další např. cyklomodrá turistická značka cyklostezka Bečva.
  1. a b c KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 77–81. 
  2. Od nového jízdního řádu (9. 12. 2012) zavádí SŽDC na trati Břeclav – Přerov – Bohumín pravostranný provoz. www.szdc.cz [online]. [cit. 2017-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17. 
  3. POLACH, Vlastimil. Centrální dispečerské pracoviště Přerov – pilotní projekt. automa.cz [online]. Časopis Automa [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 
  4. a b c d e Drážní úřad. Seznam vleček k 10. 1. 2017. Dostupné online Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.
  5. KRÁLIK, Milan. Hranicemi projel před 170 lety první vlak. Muzeum a galerie Hranice. 2017-04-15. Dostupné online [cit. 2017-07-18]. 
  6. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  7. KRÁL, David. Chátrající nádraží v Hranicích čekají změny, začne se s místy na parkování. Hranický deník. 2016-02-01. Dostupné online [cit. 2017-07-18]. 
  8. Turistické stezky | Městské Informační Centrum města Hranice. mic.hranet.cz [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17. 
  9. Cyklotrasy | Městské Informační Centrum města Hranice. mic.hranet.cz [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-07. 
  10. Hranice na Moravě. Mapy.cz [online]. [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]