Hranice na Moravě (nádraží)
Hranice na Moravě | |
---|---|
Nádraží v roce 2015 | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
Město | Hranice |
Souřadnice | 49°33′55,38″ s. š., 17°44′30,24″ v. d. |
Hranice na Moravě | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 337220 |
Tratě | Přerov–Bohumín, Hranice na Moravě – Púchov |
Nadmořská výška | 262 m n. m. |
V provozu od | 1880 |
Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
Dopravní koleje | 8 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (5) |
Prodej jízdenek | |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hranice na Moravě (dřívější název: Mährisch Weißkirchen, Hranice) jsou železniční stanice, která se nachází na trati Přerov–Bohumín, původní železniční trať společnosti c.k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) v městě Hranice na adrese Nádražní 498. Je součástí II. železničního rychlostního koridoru.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Výstavba probíhala v roce 1844 do roku 1847. Výstavbu trati řídil Karl Hummel. V letech 1960–1963 byla trať elektrizována. Od roku 1949 nese název Hranice na Moravě.[1]
Výstavba II. koridoru ČD probíhala v letech 1999–2001 a v roce 2012 byl zaveden pravostranný provoz.[2]
Zabezpečovací zařízení železniční stanice Hranice na Moravě je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov) a Dálkově ovládaným zabezpečovacím zařízením (DOZ) Hranice na Moravě.[3]
Tratě
[editovat | editovat zdroj]Vlečky
[editovat | editovat zdroj]- v km 212,119 REGENA Hranice[4]
- ČEZ Distribuce, a.s. – rozvodna Hranice[4]
- v km 212,025 RSPM Praha – vlečka Hranice[4]
- TONDACH Hranice[4]
- v km 1,799 Cement Hranice[4]
Stanice
[editovat | editovat zdroj]Železniční stanice byla postavena podle plánů architektů Karla Hummela a Ernsta Ehrenhause podle plánu z roku 1845. Naproti výpravní budovy byla postavena v klasicistním slohu budova vodárny a obytný dům, který byl zbourán v roce 1938.[1] V roce 1935 bylo zrušeno samostatné nádraží místní dráhy. Byla provedena přestavba kolejiště, krytí ostrovních nástupišť a vybudován podchod (1938–39).
Výpravní budova
[editovat | editovat zdroj]Dne 3. března 1847 byla dokončena výstavba výpravní jednopatrové budovy kryté valbovou střechou. V budově se nacházely čekárny, dvě restaurace, kanceláře a v patře byly byty.[5] Klasicistní budova s tříosým rizalitem zakončeným trojúhelníkovým tympanonem, přízemí bylo členěné pásovou rustikou. V roce 1870 byla budova rozšířena na obě strany z sedmi okenních os na devět. V období 1895 do 1896 bylo stavitelem z Nového Jičína Jindřichem Czeikem provedeno rozšíření a přestavba výpravní budovy. Na obou bocích budovy byly rohové rizality zakončené trojúhelníkovými tympanony, přízemí bylo zdobeno bosáží. V roce 1939 byl vypracován projekt přestavby výpravní budovy Ing. arch. Jiřím Žalmanem. Projekt byl uskutečněn až po ukončení 2. světové války v letech 1946–1948.[1]
Služby ve stanici
[editovat | editovat zdroj]V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: mezinárodní pokladní přepážka, vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, výdej In Karet (ČD), čekárna, ČD kurýr, úschovna kol, úschovna zavazadel, bufet.[6] Před nádražím je autobusové stanoviště.[7]
Turistické trasy a cyklotrasy začínají u nádraží:[8][9][10]
- modrá turistická značka směr Lipník nad Bečvou
- červená turistická značka směr Potštát
- žlutá turistická značka vede na Masarykovo náměstí k turistickým značkám a a dále pokračuje na Zbrašov
- cyklotrasa 6139A, která se napojuje na cyklotrasy 6139, 6058 a další např. cyklostezka Bečva.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 77–81.
- ↑ Od nového jízdního řádu (9. 12. 2012) zavádí SŽDC na trati Břeclav – Přerov – Bohumín pravostranný provoz. www.szdc.cz [online]. [cit. 2017-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17.
- ↑ POLACH, Vlastimil. Centrální dispečerské pracoviště Přerov – pilotní projekt. automa.cz [online]. Časopis Automa [cit. 2017-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Drážní úřad. Seznam vleček k 10. 1. 2017. Dostupné online Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ KRÁLIK, Milan. Hranicemi projel před 170 lety první vlak. Muzeum a galerie Hranice. 2017-04-15. Dostupné online [cit. 2017-07-18].
- ↑ Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné online.
- ↑ KRÁL, David. Chátrající nádraží v Hranicích čekají změny, začne se s místy na parkování. Hranický deník. 2016-02-01. Dostupné online [cit. 2017-07-18].
- ↑ Turistické stezky | Městské Informační Centrum města Hranice. mic.hranet.cz [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17.
- ↑ Cyklotrasy | Městské Informační Centrum města Hranice. mic.hranet.cz [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-07.
- ↑ Hranice na Moravě. Mapy.cz [online]. [cit. 2017-07-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hranice na Moravě na Wikimedia Commons