Potštát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Potštát

Náměstí v Potštátě
Znak obce PotštátVlajka obce Potštát
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0714 517101
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Okres (LAU 1) Přerov (CZ0714)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hranice
Historická země Morava
Katastrální výměra 34,11 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 203 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 502 m n. m.
PSČ 753 62
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 5
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Zámecká 1
75362 Potštát
Starosta René Passinger
Oficiální web: www.potstat.cz
Email: potstat@cbox.cz
Potštát
Red pog.svg
Potštát
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Potštát (německy Bodenstadt[2]) je město ležící v severní části okresu Přerov na potoce Veličce. Jeho katastrální území má rozlohu 4 860 ha.

Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

K 30. 6. 2008 žilo ve městě 1 199 obyvatel, z toho 610 mužů a 589 žen.[3]

Obyvatelstvo k 30. 6. 2008
podle částí města
Část města Počet obyvatel Průměrný věk
Potštát 784 38,78
Boškov 73 44,75
Kovářov 112 40,60
Kyžlířov 153 38,49
Lipná 77 44,36
CELKEM 1199 39,63
Obyvatelstvo k 30. 6. 2008
podle věku
Věk od-do v letech Počet obyvatel
Do 6 60
7-18 161
19-30 204
31-40 176
41-50 163
51-60 192
61-70 142
71-80 70
81-90 30
91-100 1

Části města[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci (tehdy již městu) pochází z roku 1322 – Záviš z Potštátu neboli Potenstat („Půtovo město“) z rodu Drslaviců, z kterého pochází větev Žampachů z Potštejna. Založeno německými horníky. V roce 1377 je připomínán jako opevněné město. Po požáru v roce 1388 postoupil Boček z Kunštátu městu dosavadní vrchnostenský pivovar uprostřed náměstí, markrabě Prokop Lucemburský potvrdil dosavadní výsady a přidal nová privilegia v roce 1394.[5]

1408 se městečko i s okolními vesnicemi dostává z majetku Bočka z Kunštátu do majetku Tasa z Prusinovic. Koncem 16. století vystavěna známá hodinová věž. Roku 1623 je panství Janu Šťastnému Podstatskému z Prusinovic konfiskováno pro účast ve stavovském povstávní. Roku 1663 se dostává do majetku šlechtice Jana Walderodeho. Rod Walderode respektive od roku 1814 Desfours-Walderode panství drží až do roku 1945. Město několikrát za dobu své existence vyhořelo. Na přelomu 18. a 19. století silné punčochářství, tkalcovství, později zřízena i továrna na lihoviny.[6]

Po roce 1945 byla vysídlena německy hovořící většina obyvatel. Dosídlení nebylo úplné – nynější počet je zhruba polovinou stavu ze začátku 20. století. Vliv na to měla poměrně odlehlá poloha, umocněná zřízením vojenského újezdu Libavá v západním sousedství města (přerušena tak byla mj. silnice z Hranic do Města Libavé).

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Potštátě.

Kostel svatého Bartoloměje za jihozápadním koutem náměstí se připomíná v roce 1408 jako farní, původně gotický, upravován postupně renesančně, barokně a pseudoslohově.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1658. Fresky v interiéru od Josefa Laslera jsou z roku 1749. 6. července 1946 byl kostel po zásahu bleskem poškozen požárem,[8] z té doby pochází nynější provizorní zastřešení věže. Fresky restaurovány po roce 1973 a znovu po roce 1990.[9]

Zámek jižně od náměstí je poprvé připomínán jako tvrz v roce 1377, na počátku 17. století přestavěna renesančně na čtyřkřídlý zámek, při poslední přestavbě po požáru v roce 1815 byla snesena zámecká věž a fasády změněny klasicistně.

Hodinová věž uprostřed náměstí pochází z doby kolem roku 1700 a je posledním zbytkem městského (původně vrchnostenského) pivovaru zbořeného po roce 1830.

Necelé 4 km jihovýchodně od města se dochovaly nepatrné pozůstatky původního hradu Potštát, zvaného též Puchart. Opuštěn byl po vybudování tvrze ve městě.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 623.  
  3. Potštátský zpravodaj 4/2008; k dispozici online na městském webu
  4. Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24, [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.  
  5. Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, ISBN 80-7277-039-X
  6. Hosák, Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Úvodní svazek, nakladatelství Profil, Ostrava, 1967
  7. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  8. Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 2/2008, k dispozici online na městském webu
  9. Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 6/2008, k dispozici online na městském webu
  10. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154119573655661&id=224337820660

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]