Potštát
| Potštát | |
|---|---|
 Bočkovo náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Hranice |
| Obec s rozšířenou působností | Hranice (správní obvod) |
| Okres | Přerov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′13″ s. š., 17°39′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 244 (2024)[1] |
| Rozloha | 34,07 km²[2] |
| Nadmořská výška | 502 m n. m. |
| PSČ | 753 62 |
| Počet domů | 402 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Zámecká 1 753 62 Potštát potstat@cbox.cz |
| Starosta | René Passinger |
| Oficiální web: www | |
  Potštát | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 517101 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Potštát (německy Bodenstadt[4]) je město ležící v severní části okresu Přerov na potoce Veličce (přítok řeky Bečvy) v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 4 860 ha. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní podoba jména byla Botenstadt ("Poslovo město"). České jméno vzniklo hláskovou úpravou německého, jeho první část někdy chápána jako od předložky pod (proto se často psalo Podštát).[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj](Statistické údaje k 30. 6. 2008)[6]
| Část města | Počet obyvatel | Průměrný věk |
|---|---|---|
| Potštát | 784 | 38,78 |
| Boškov | 73 | 44,75 |
| Kovářov | 112 | 40,60 |
| Kyžlířov | 153 | 38,49 |
| Lipná | 77 | 44,36 |
| Celkem | 1199[pozn. 1] | 39,63 |
- ↑ Z toho 610 mužů a 589 žen.
| Věk od-do | Počet obyvatel |
|---|---|
| Do 6 | 60 |
| 7-18 | 161 |
| 19-30 | 204 |
| 31-40 | 176 |
| 41-50 | 163 |
| 51-60 | 192 |
| 61-70 | 142 |
| 71-80 | 70 |
| 81-90 | 30 |
| 91-100 | 1 |
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Potštát – k. ú. Potštát (dříve Potštát-město[7]), Potštát-Dolní Předměstí, Potštát-Horní Předměstí a Padesát Lánů
- Boškov – k. ú. Boškov
- Kovářov – k. ú. Kovářov u Potštátu
- Kyžlířov – k. ú. Kyžlířov
- Lipná – k. ú. Lipná
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci (tehdy již městu) pochází z roku 1322 – Záviš z Potštátu neboli Potenstat („Půtovo město“) z rodu Drslaviců, z kterého pochází větev Žampachů z Potštejna. Založeno německými horníky. V roce 1377 je připomínán jako opevněné město. Po požáru v roce 1388 postoupil Boček z Kunštátu městu dosavadní vrchnostenský pivovar uprostřed náměstí, markrabě Prokop Lucemburský potvrdil dosavadní výsady a přidal nová privilegia v roce 1394.[8]
V roce 1408 se městečko i s okolními vesnicemi dostává z majetku Bočka z Kunštátu do majetku Tasa z Prusinovic. Koncem 16. století vystavěna známá hodinová věž. Roku 1623 je panství Janu Šťastnému Podstatskému z Prusinovic konfiskováno pro účast ve stavovském povstávní. Roku 1663 se dostává do majetku šlechtice Jana Walderodeho. Rod Walderode respektive od roku 1814 Desfours-Walderode panství drží až do roku 1945. Město několikrát za dobu své existence vyhořelo. Na přelomu 18. a 19. století silné punčochářství, tkalcovství, později zřízena i továrna na lihoviny.[9]
Po roce 1945 byla vysídlena německy hovořící většina obyvatel. Dosídlení nebylo úplné – nynější počet je zhruba polovinou stavu ze začátku 20. století. Vliv na to měla poměrně odlehlá poloha, umocněná zřízením vojenského újezdu Libavá v západním sousedství města (přerušena tak byla mj. silnice z Hranic do Města Libavé). Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Bartoloměje za jihozápadním koutem náměstí se připomíná v roce 1408 jako farní, původně gotický, upravován postupně renesančně, barokně a pseudoslohově.
Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1658. Fresky v interiéru od Josefa Laslera jsou z roku 1749. 6. července 1946 byl kostel po zásahu bleskem poškozen požárem,[11] z té doby pochází nynější provizorní zastřešení věže. Fresky restaurovány po roce 1973 a znovu po roce 1990.[12]
Potštátský zámek jižně od náměstí je poprvé připomínán jako tvrz v roce 1377, na počátku 17. století přestavěna renesančně na čtyřkřídlý zámek, při poslední přestavbě po požáru v roce 1815 byla snesena zámecká věž a fasády změněny klasicistně.
Hodinová věž uprostřed náměstí pochází z doby kolem roku 1700 a je posledním zbytkem městského (původně vrchnostenského) pivovaru zbořeného po roce 1830.
Necelé 4 km jihovýchodně od města se dochovaly nepatrné pozůstatky původního hradu Potštát, zvaného též Puchart. Opuštěn byl po vybudování tvrze ve městě. Jihovýchodním směrem se nachází Potštátské skalní město.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hodinová věž a morový sloup -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově -
Zámek -
Socha svatého Floriána
.jpg)
Společenský život
[editovat | editovat zdroj]Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.[13]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 623.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 293, 294.
- ↑ Potštátský zpravodaj 4/2008; k dispozici online na městském webu[nedostupný zdroj]
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, ISBN 80-7277-039-X
- ↑ Hosák, Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Úvodní svazek, nakladatelství Profil, Ostrava, 1967
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 2/2008, k dispozici online na městském webu[nedostupný zdroj]
- ↑ Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 6/2008, k dispozici online na městském webu[nedostupný zdroj]
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154119573655661&id=224337820660
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolická farnost Potštát
- Potštátské skalní město - skalní útvary přibližně jižně od města
- Bývalá Železná rozhledna - základy bývalé rozhledny přibližně jižně od města
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Potštát na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Podstát v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Potštát v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/314294340070010-postel-s-vyhledem/
