Okres Přerov
| Okres Přerov | |
| Území | |
|---|---|
| Sídlo okresu (1960–2002) |
Přerov |
| Kraj | Olomoucký |
| LAU 1 | CZ0714 |
| ISO 3166-2 | CZ-714 |
| SPZ (1960–2001) | PR |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′ s. š., 17°30′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 854 km²[1] |
| Počet obyvatel | 129 512 (2020)[2] |
| Hustota zalidnění | 151,7 obyv./km² |
| Počet ORP | 3 |
| Počet POÚ | 4 |
| Počet obcí |
105 z toho 6 měst a 3 městyse |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3808 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okres Přerov je okres na jihovýchodě Olomouckého kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Přerov, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě obvody obcí s rozšířenou působností Hranice a Lipník nad Bečvou.
V rámci Olomouckého kraje sousedí s okresy Prostějov a Olomouc, dále hraničí s okresem Nový Jičín Moravskoslezského kraje a okresy Vsetín a Kroměříž Zlínského kraje.
Charakteristika okresu[editovat | editovat zdroj]
Přerovsko se rozkládá na úrodné Hané, která zde ale již postupně přechází na severu v Moravskou bránu, obklopenou z obou stran Oderskými vrchy. K roku 2019 měl okres rozlohu 854 km², z toho 69,6 % tvořila zemědělská půda a jen 16,1 % lesy.[3] Jižní částí území protéká řeka Morava, do které se u Tovačova vlévá Bečva, která jinak tvoří osu celého okresu. Zejména tuto oblast v blízkosti Tovačovských jezer také v roce 1997 nejvíce postihly ničivé povodně.[3]
Administrativně se okres člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov), které se dále člení na čtyři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Hranice, Kojetín, Lipník nad Bečvou a Přerov). Největšími městy jsou Přerov (43 tisíc obyvatel), Hranice (18 tisíc obyvatel), Lipník nad Bečvou (8 tisíc obyvatel) a Kojetín (6 tisíc obyvatel).[3] Okresem prochází dálnice D1, D35 a D48. Dále silnice I. třídy I/35, I/47, I/48 a I/55. Silnicemi II. třídy jsou II/150, II/367, II/434, II/435, II/436, II/437, II/438, II/439, II/440, II/441 a II/490. Významným železničním uzlem je Přerov.
Příroda okresu je silně chráněna, nachází se zde národní přírodní památka Zbrašovské aragonitové jeskyně, tři národní přírodní rezervace (Hůrka u Hranic, Zástudánčí a Žebračka), sedm přírodních památek (Kamenice, Lhotka u Přerova, Malé laguny, Na Popovickém kopci, Nad kostelíčkem, Těšice a V oboře) a šest přírodní rezervací (Bukoveček, Doubek, Dvorčák, Malá Kobylanka, Škrabalka a Velká Kobylanka). Velmi známá je také Hranická propast a v lokalitě Předmostí u Přerova se dochovalo významné archeologické naleziště z doby lovců mamutů. Z kulturních pamětihodností je také možné navštívit zříceninu hradu Helfštýn, zámek Tovačov nebo třeba památky historického města Lipník nad Bečvou, případně lázně Teplice nad Bečvou.[3]
Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Bělotín (Kunčice • Lučice • Nejdek) • Beňov (Prusy) • Bezuchov • Bohuslávky • Bochoř • Brodek u Přerova (Luková) • Buk • Býškovice • Císařov • Citov • Čechy • Čelechovice • Černotín (Hluzov) • Dobrčice • Dolní Nětčice • Dolní Těšice • Dolní Újezd (Skoky • Staměřice) • Domaželice • Dřevohostice • Grymov • Hlinsko • Horní Moštěnice • Horní Nětčice • Horní Těšice • Horní Újezd • Hrabůvka • Hradčany • Hranice (I-Město • II-Lhotka • III-Velká • IV-Drahotuše • V-Rybáře • VI-Valšovice • VII-Slavíč • VIII-Středolesí • IX-Uhřínov) • Hustopeče nad Bečvou (Hranické Loučky • Poruba • Vysoká) • Jezernice • Jindřichov • Kladníky • Klokočí • Kojetín (I-Město • II-Popůvky • III-Kovalovice) • Kokory • Křenovice • Křtomil • Lazníčky • Lazníky (Svrčov) • Lhota • Lhotka • Lipník nad Bečvou (I-Město • III-Nové Dvory • V-Podhoří • VI-Loučka • VII-Trnávka) • Lipová • Líšná • Lobodice (Cvrčov • Chrbov) • Luboměř pod Strážnou • Malhotice • Měrovice nad Hanou • Milenov • Milotice nad Bečvou • Nahošovice • Nelešovice • Oldřichov • Olšovec (Boňkov) • Opatovice • Oplocany • Oprostovice • Osek nad Bečvou • Paršovice • Partutovice • Pavlovice u Přerova • Podolí • Polkovice • Polom • Potštát (Boškov • Kovářov • Kyžlířov • Lipná) • Prosenice • Provodovice • Přerov (I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice) • Přestavlky • Radíkov • Radkova Lhota • Radkovy • Radotín • Radslavice • Radvanice • Rakov • Rokytnice • Rouské • Říkovice • Skalička • Soběchleby • Sobíšky • Stará Ves • Stříbrnice • Střítež nad Ludinou • Sušice • Šišma • Špičky • Teplice nad Bečvou • Tovačov (I-Město • II-Annín) • Troubky • Tučín • Turovice • Týn nad Bečvou • Uhřičice • Ústí • Veselíčko (Tupec) • Věžky • Vlkoš (Kanovsko) • Všechovice • Výkleky • Zábeštní Lhota • Zámrsky • Žákovice • Želatovice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ a b c d Charakteristika okresu Přerov [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-09-22]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam katastrálních území v okrese Přerov
- Seznam chráněných území v okrese Přerov
- Seznam památných stromů v okrese Přerov
- Seznam kulturních památek v okrese Přerov
- Senátní obvod č. 63 – Přerov
- Senátní obvod č. 62 – Prostějov
- Okresní soud v Přerově
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BAYER, František. Přerovsko : město i hejtmanství. Přerov: F. Bayer, 1893. 272 s. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu okres Přerov na Wikimedia Commons
