Dluhonice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dluhonice
Kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1928 a pomník obětem I. světové války
Kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1928 a pomník obětem I. světové války
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPřerov
OkresPřerov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel349 (2021)[1]
Katastrální územíDluhonice (4,35 km²)
PSČ750 00
750 02
Počet domů122 (2011)[2]
Dluhonice
Dluhonice
Další údaje
Kód části obce414271
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dluhonice (německy Dluhonitz) jsou vesnice, část statutárního města Přerova. Nacházejí se asi 3 km na západ od Přerova. V roce 2009 zde bylo evidováno 180 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 332 obyvatel.[4]

Přerov V-Dluhonice leží v katastrálním území Dluhonice o rozloze 4,35 km².[5]

Jižně od vesnice se nachází výhybna Dluhonice, ležící na železniční trati Česká Třebová – Přerov.

26. března 1993 se v Dluhonicích konalo místní referendum o odtržení od Přerova. Z 266 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 227, z toho 152 pro oddělení a 71 proti oddělení, 4 hlasy byly neplatné. Výsledek referenda byl kladný, oddělení však nepovolilo ministerstvo vnitra z důvodu přerušení souvislého území obce Přerov.[6] V roce 2016 předseda komise místní části Pavel Ježík tehdejší referendum interpretoval tak, že rozhodlo o odtržení od Přerova, ale ministr vnitra jej zamítl a tím porušil ústavní práva obyvatel.[7]

Kvůli výstavbě dálnice D1, plánované už od 90. let, zde stát vyvlastňuje některé domy. Místní aktivisté se neúspěšně snažili prosadit přeložení plánované trasy o 150 metrů dále.[7]

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Dlúhonici, jehož základem bylo osobní jméno Dlúhoň a které znamenalo "Dlúhoňovi lidé".[8]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-08-28 [cit. 2003-08-28]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. Informace o místních referendech Archivováno 11. 10. 2013 na Wayback Machine., odpověď na žádost o informaci, Magistrát města Přerova, 27. 10. 2010
  7. a b Trasu už nezměníme, ví rebel i realista z Dluhonic blokujících dostavbu D1, iDnes.cz, 19. 6. 2016, Petra Klimková
  8. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 180, 181.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statutární město Přerov

I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice