Hranická propast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní část Hranické propasti

Hranická propast je propast v Hranickém krasu, ležící na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na katastru města Hranice v okrese Přerov. Hloubka suché části propasti je 69,5 m, hloubka zatopené části je minimálně 404 m, což z ní činí nejhlubší zatopenou jeskyni světa.[1]

Přístup k Hranické propasti je po turistické značce od budovy železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Samotná propast je obehnaná plotem, jako ochranou proti pádu.

Podle pověsti do propasti skočil na koni velkomoravský vládce Mojmír II. (z dějin známý jako Mojmír I.), aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Spodní část propasti s Hranickým jezírkem
Spodní část propasti a Hranické jezírko jsou veřejnosti nepřístupny

Nachází se nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. Celková hloubka propasti (minimálně 473,5 m) není známá, neboť její spodní část je zatopena Hranickým jezírkem. Propast má elipsovitý tvar a je situována směrem JV-SZ. Její délka v nejdelším místě je přibližně 110 metrů a šířka v nejširším místě asi 50 metrů. Pro většinu návštěvníků je nejzajímavějším údajem hloubka propasti včetně zatopené části, ale ve skutečnosti se jedná o poměrně členitý krasový systém. Krasové jevy (např. závrty) lze pozorovat i v těsném okolí propasti. Ve hloubce 48 metrů pod hladinou jezírka lze po překonání sifonu Zubatice vystoupat až do suchých jeskyní (Rotunda suchá, Nebe I-III, Monika). Tyto jsou průběžně monitorovány, včetně měření teploty vody a vzduchu. Rotunda suchá je navíc známá jako hnízdiště netopýrů, kteří do ní pronikají velmi úzkým průlezem z prostoru Jezírka. Musejí přitom překonat asi 7 metrů skalního masivu. Výskyt netopýrů je monitorován a zkoumán odborníky z Biologického ústavu Akademie věd ČR.

Hloubka[editovat | editovat zdroj]

Jezírko na dně propasti

Hloubka suché části propasti je 69,5 m. Na dně se nachází Jezírko. Pod hladinou byla propast zmapována do hloubky –170 m (Pavel Říha, 2005), ponor následoval do hloubky –181 m (Starnawski, 2000) dále ponor dne 21. června 2012 do hloubky –217 m (Starnawski s šestičlenným týmem českých a polských potápěčů).[3] Bylo provedeno i zkoumání pomocí robotu Hyball a robotu HBZS Ostrava. Robot (R.O.V.) Hyball byl v hloubce –205 m (1995). Dna nebylo dosaženo, protože podle dalšího průzkumu byla zjištěna taková konfigurace terénu, která další postup robotu znemožnila.

Měření hloubky propasti uskutečněného dne 1. října 2012, kdy při akci speleopotápěčů z organizace ZO ČSS 7-02 Hranický kras Olomouc spustil Krzysztof Starnawski z hloubky 217 metrů sondu do hloubky 373 metrů. Sám potom krátce ještě sestoupil do hloubky 225 metrů, což je největší hloubka, dosažená na této lokalitě potápěčem.

Dne 12. října 2014 naměřil Krzysztof Starnawski opět pomocí sondy novou maximální hloubku zatopené části Hranické propasti – 384 metrů. Dne 27. září 2016 dosáhl ROV vyrobený firmou GRALmarine hloubky 404 metry, aniž by dosáhl dna.[1] Hranická propast tak svou hloubkou předstihla italskou Pozzo del Merro, do té doby evidovanou jako nejhlubší zatopená propast na světě s maximální naměřenou hloubkou 392 metrů.[4]

Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy 473,5 m (69,5+404). V tomto směru je však ještě třeba učinit řadu výpočtů. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky mezi 800 a 1200 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku.[5]

Z historického hlediska je zajímavé, že Jiří Pogoda uvádí, že 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné, protože nebyly dále ověřeny.[6] Z pohledu dnešního poznání je Pogodovo měření v souladu s realitou, ale kvůli nepřehlednosti restrikce v hloubce 205 metrů by musela být obrovská náhoda, aby jeho sonda mohla klesnout níže a hlavně aby se ji podařilo vytáhnout zpět přes změť kmenů, větví a dalších terénních překážek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KAMENSKÝ, Stanislav. Hranická propast je nejhlubší na světě, robot se ponořil do 404 metrů [online]. Idnes.cz, 2016-09-30, [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.  
  2. Alena Ovčačíková: Pověsti velkomoravské. Olomouc 2003.
  3. Starnawski 6/2012
  4. HORKÝ, Petr. Závod ke dnu. Hranická propast překonala světový rekord, své tajemství si ale udržela. Respekt. 2016, roč. XXVII, čís. 42, s. 36 - 39.  
  5. http://domaci.ihned.cz/c1-65459620-hranicka-propast-je-az-trikrat-hlubsi-nez-hodnota-noveho-rekordu-veri-potapeci-nyni-hledaji-sponzory
  6. Čtvrt století záhady nejhlubší sondy v Propasti, Fraňo Sabbath Travěnec, 1.11.2006, speleo.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°31′55″ s. š., 17°45′3″ v. d.