Grygov (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Grygov
Výpravní budova v roce 2013
Výpravní budova v roce 2013
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Město Grygov
Ulice K Nádraží
Souřadnice
Grygov (nádraží)
Grygov (nádraží)
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 334821
Tratě 270
V provozu od 1880
Zabezpečovací zařízení ESA 11
Nástupišť (hran) 2(3)
Prodej jízdenek ano
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaBezbariérové WCČekárna pro cestujícíVeřejné parkoviště
Kód památky 100645 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nádraží Grygov (dřívější názvy: Grügau)[1] se nachází na trati 270 v obci Grygov na adrese K Nádraží 122. Je součástí III. železničního rychlostního koridoru ČD.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1841 byla dokončena železnice, která byla postavena jako odbočné křídlo Přerov–Olomouc železniční trati společnosti c.k.privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF).

Výstavba III. koridoru ČD probíhala ve stanici Grygov v letech 2005–2007.

Zabezpečovací zařízení železniční stanice Grygov je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov).[2][3]

Tratě[editovat | editovat zdroj]

Vlečka[editovat | editovat zdroj]

  • v km 198,548 PREFA Grygov, a.s.[4]

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať v roce 1841 měla jednu kolej. V roce 1880 byla zřízena zastávka, v roce 1883 byla nákladištěm. V roce 1899 se stala stanicí křižovací.[5] V tomto období byla postavena výpravní budova, a obytný dům pro osm rodin. V letech 2004 až 2005 postavena omítaná provozní mezi výpravní budovu a obytný dům a postaveny výtahové šachty k ostrovním nástupištím.[6]

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

V roce 1899 byla vybudována výpravní budova třídy IV.c. podle typového projektu (Normalplan No 34) z režného cihelného zdiva podle plánu architekta Antona Dachlera. Patrová část je kryta valbovou střechou orientovanou tříosou štítovou stranou k dráze. Na ni kolmo navazuje tříosé křídlo kryté sedlovou střechou. Plochy z červeného cihelného zdiva jsou kombinované se světlými prvky vystupující patrovou a korunní římsou a nárožími. Okna obdélná, kastlová v šambránách završená segmentově. Štíty s dvojicí obdélných oken jsou vyplněny svisle kladeným bedněním s obloučkovým lemem. Výpravní budova byla v roce 2003 prohlášena kulturní památkou České republiky. V rámci oprav byly cihelné fasády očištěny.[7]

Obytný dům[editovat | editovat zdroj]

Pro zajištění kvalifikované a spolehlivé pracovní síly a především jejich dosažitelnost, byly pro zaměstnance dráhy stavěny obytné domy v blízkosti železnice. V roce 1899 byl postaven podle typizovaného plánu (Normalplan 156 a 157) služební obytný dům pro osm rodin vedle budovy výpravny. Na kamenné podezdívce je postaven patrový dům se středním tříosým rizalitem z režného cihelného zdiva s cihlovými záklenky. V patrech byly tři dvoupokojové byty s kuchyní a jeden jednopokojový byt s kuchyní. Sociální zařízení bylo společné pro každé patro. Vstup byl z přednádraží do chodeb (schodiště) v tříosém rizalitu.[8] Obytný dům byl v roce 2003 prohlášen kulturní památkou České republiky.[9] V rámci oprav byly cihelné fasády očištěny.

Služby ve stanici[editovat | editovat zdroj]

V železniční zastávce jsou cestujícím poskytovány tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, čekárna.[10] V blízkosti je veřejné parkoviště a zastávka autobusové dopravy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 160. 
  2. POLACH, Vlastimil. Centrální dispečerské pracoviště Přerov – pilotní projekt. automa.cz [online]. Časopis Automa [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 
  3. Operační program Doprava - DOZ Česká Třebová - Přerov. www.opd.cz [online]. [cit. 2017-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02. 
  4. Drážní úřad. Seznam vleček k 10. 1. 2017. Dostupné online
  5. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 115. 
  6. Borovcová ... c.d., s. 127
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-09]. Identifikátor záznamu 1425667080_0001 : výpravní budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. Borovcová ... c.d., s. 57
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-09]. Identifikátor záznamu 1425667080_0002 : obytný dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  10. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012, ISBN 978-80-85034-66-0
  • 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]