Klimkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Klimkovice
Náměstí v Klimkovicích
Znak obce KlimkoviceVlajka obce Klimkovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0806 599549
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Ostrava-město (CZ0806)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Ostrava
Historická země Slezsko
Katastrální území Klimkovice
Katastrální výměra 1,423 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 422 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 238–382 m n. m.
PSČ 742 83
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 4
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Lidická 1
742 83  Klimkovice
Starosta Zdeněk Husťák
Oficiální web: www.mesto-klimkovice.cz
Email: meu@mesto-klimkovice.cz
Klimkovice
Klimkovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klimkovice (německy Königsberg[2]) jsou malé slezské město při jihozápadním okraji Ostravy na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. Ačkoli město leží v těsném sousedství ostravského městského obvodu Polanka nad Odrou, nemá průmyslový charakter. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel. V blízkém Hýlově se nacházejí jodová Sanatoria Klimkovice. Mezi Klimkovicemi a Hýlovem byl postaven Tunel Klimkovice, kterým vede dálnice D1. V centru obce se nachází Klimkovický zámek, ve kterém sídlí městský úřad. Ve městě sídlí římskokatolická farnost Klimkovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název města Klimkovice je odvozen pravděpodobně od zakladatele původní osady s tvrzí Klementa, zvaného Klimek. V roce 1373 jsou Klimkovice údajně poprvé zmiňovány, ale zprávu nelze dnes ověřit. První nepochybná zpráva pochází z roku 1416, kdy Beneš II. z Kravař uděluje městu právo odúmrti. Sídlem samostatného panství se město stává za Tasa z Bítova v roce 1451. Hynek II. Bruntálský z Vrbna osvobodil město v roce 1564 od robot a nahradil je odváděným platem a téhož roku povolil stavbu pivovaru na náměstí. Ondřej Bzenec z Markvartovic vystavěl ve městě renesanční zámek a kostel sv. Kateřiny v letech 1578–1579. Nejdéle vlastnili Klimkovice páni Vlčkové (Wilczkové) z Dobré Zemice v letech 1600–1848. V roce 1766 se měšťané zúčastnili velkého nevolnického povstání ve Slezsku a v tomtéž roce byl u Klimkovic učiněn první objev uhlí na Ostravsku. Město se stalo sídlem soudního okresu v letech 1850–1938.

Po podpisu Mnichovské dohody byly Klimkovice 9. října 1938 obsazeny nacistickým Německem a v jeho rámci začleněny do tzv. Sudetoněmeckých území (Sudetendeutsche Gebiete). 1. května 1939 pak byly začleněny do říšské župy Sudetenland a v jejím rámci patřily do vládního obvodu Opava. Na konci druhé světové války zahájila Rudá armáda ve čtvrtek 26. dubna 1945 útok na město, které pak 1. května konečně osvobodila.

Muzeum v Klimkovicích[editovat | editovat zdroj]

Muzeum vzniklo v roce 1953. Od roku 1983 je pobočkou Muzea Novojičínska. V muzeu jsou instalovány expozice příroda Poodří, historie města a pamětní síň Heleny Salichové. V rámci expozice historie města jsou vystaveny sbírky ševcovské a bednářské dílny a měšťanské domácnosti a v rámci pamětní síně Heleny Salichové její obrazy a dále upomínky na básníka Petra Bezruče a spisovatelku Jarmilu Glazarovou, kteří oba ve městě pobývali.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Klimkovice byly od roku 1911 spojeny s Ostravou parní železnicí, kterou od dvacátých let 20. století nahradily na témže tělese elektrické tramvaje provozované Společností moravských místních drah (SMMD). Po utvoření DPMO v roce 1949 byla pod něj začleněna i tato dráha a pod jeho hlavičkou fungovala až do noci z 31. prosince 1977 na 1. ledna 1978, kdy dojela poslední tramvaj do Ostravy. Po dráze se zachoval především násep a dále několik můstků. Nádražní budova v Klimkovicích slouží jako bytový dům. Na tuto dráhu vzpomíná i klimkovická spisovatelka Jarmila Glazarová ve svém stěžejním díle Roky v kruhu.

Územím města prochází dálnice D1, která zde prochází z části tunelem. Na dálnici se nachází exit 349, kterým prochází silnice II/647 ve směru od exitu Bravantice přes Josefovice, Klimkovice a Václavice na Porubu. Obcí dále prochází silnice II/478 na Polanku nad Odrou. Silnice III. třídy na území města jsou:

  • III/46417 Josefovice - Olbramice
  • III/4654 Olbramice - Klimkovice
  • III/4655 Klimkovice - Hýlov
  • III/4693 Vřesina - Klimkovice
  • III/4782 Klimkovice - Svinov

Části města[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel města roste: zatímco v červnu 2010 mělo 4 137 obyvatel, počátkem roku 2015 jich bylo již 4 364.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 757. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]