Klimkovice
| Klimkovice | |
|---|---|
 Náměstí v Klimkovicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Ostrava |
| Obec s rozšířenou působností | Ostrava (správní obvod) |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′17″ s. š., 18°7′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 536 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,64 km²[2] |
| Katastrální území | Klimkovice |
| Nadmořská výška | 266 m n. m. |
| PSČ | 742 83 |
| Počet domů | 1 264 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Lidická 1 742 83 Klimkovice meu@mesto-klimkovice.cz |
| Starosta | Jaroslav Varga |
| Oficiální web: www | |
  Klimkovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 599549 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klimkovice (německy Königsberg[4]) jsou malé slezské město v okrese Ostrava-město v Moravskoslezském kraji. Leží při jihozápadním okraji Ostravy na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. Ačkoli město leží v těsném sousedství Ostravy, nemá průmyslový charakter. Žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel. V místní části Hýlov se nacházejí jodová Sanatoria Klimkovice. Mezi Klimkovicemi a Hýlovem byl postaven Tunel Klimkovice, kterým vede dálnice D1. V centru obce se nachází zámek, ve kterém sídlí městský úřad. Ve městě sídlí římskokatolická farnost Klimkovice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název města Klimkovice je odvozen pravděpodobně od zakladatele původní osady s tvrzí, Klementa zvaného Klimek.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1373 byly Klimkovice údajně poprvé zmiňovány, ale zprávu nelze dnes ověřit. První nepochybná zpráva pochází z roku 1416, kdy Beneš II. z Kravař udělil městu právo odúmrti. Sídlem samostatného panství se město stalo za Tasa z Bítova v roce 1451. Hynek II. Bruntálský z Vrbna v roce 1564 osvobodil město od robot, nahradil je odváděným platem a téhož roku povolil stavbu pivovaru na náměstí. Ondřej Bzenec z Markvartovic vystavěl ve městě renesanční zámek a kostel svaté Kateřiny v letech 1578–1579. Nejdéle vlastnili Klimkovice páni Vlčkové (Wilczkové) z Dobré Zemice v letech 1600–1848. V roce 1766 se měšťané zúčastnili velkého nevolnického povstání ve Slezsku. V téže době klimkovický mlynář Jan Augustin jako první oficiálně oznámil hornímu úřadu v Kutné Hoře existenci a vlastnosti uhlí na Ostravsku. Město se stalo sídlem soudního okresu a bylo jím v letech 1850–1938.
Po podpisu Mnichovské dohody byly Klimkovice 9. října 1938 obsazeny nacistickým Německem a v jeho rámci začleněny do takzvaných Sudetoněmeckých území. 1. května 1939 pak byly začleněny do říšské župy Sudetenland a v jejím rámci patřily do vládního obvodu Opava. Na konci druhé světové války v rámci Ostravské operace zahájila Rudá armáda ve čtvrtek 26. dubna 1945 útok na město, které pak 1. května konečně osvobodila.
Lázeňství
[editovat | editovat zdroj]Od poloviny 19. století se v Klimkovicích začalo rozvíjet také lázeňství využívající minerální vodu s vysokým obsahem jódu a bromu (nejvyšší koncentrace v Evropě). Další průzkum probíhal v osmdesátých letech 20. století a na konci roku 1991 byla zahájena výstavba nového lázeňského komplexu Sanatoria Klimkovice v duchu postmoderní architektury. Slavnostní otevření proběhlo 18. července 1994.[5]
-
Lázeňský dům A -
Lázeňský dům A -
Lázenský dům B (dětské oddělení) -
Kolonáda
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(01).jpg)
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 763 | 1 966 | 2 163 | 2 089 | 2 390 | 2 531 | 2 894 | 2 737 | 2 561 | 2 586 | 2 831 | 3 066 | 3 131 | 3 287 | 3 286 |
| Počet domů | 215 | 258 | 262 | 268 | 341 | 370 | 466 | 574 | 716 | 550 | 597 | 734 | 768 | 844 | 913 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Do konce roku 2006 spadaly Klimkovice do okresu Nový Jičín, od začátku roku 2007 jsou součástí okresu Ostrava-město.[8]
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Hýlov
- Josefovice
- Klimkovice (včetně sloučené místní části Lagnov)
- Václavovice
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.[9]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Klimkovice byly od roku 1911 spojeny s Ostravou parní železnicí, kterou od dvacátých let 20. století nahradily na témže tělese elektrické tramvaje provozované Společností moravských místních drah (SMMD). Po utvoření DPMO v roce 1949 byla pod něj začleněna i tato dráha a pod jeho hlavičkou fungovala až do noci z 31. prosince 1977 na 1. ledna 1978, kdy dojela poslední tramvaj do Ostravy. Po dráze se zachoval především násep a dále několik můstků. Nádražní budova v Klimkovicích slouží jako bytový dům. Na tuto dráhu vzpomíná i klimkovická spisovatelka Jarmila Glazarová ve svém stěžejním díle Roky v kruhu.
Veřejná hromadná doprava je v současnosti zajišťována jak ostravským dopravním podnikem (autobusové linky č. 59, 64 a 76) tak příměstskými linkami provozovanými společnostmi Transdev a Z-Group bus.
Územím města prochází dálnice D1, která zde prochází z části tunelem. Na dálnici se nachází exit 349, kterým prochází silnice II/647 ve směru od exitu Bravantice přes Josefovice, Klimkovice a Václavovice na Porubu. Obcí dále prochází silnice II/478 na Polanku nad Odrou. Silnice III. třídy na území města jsou:
- III/46417 Josefovice–Olbramice
- III/4654 Olbramice–Klimkovice
- III/4655 Klimkovice–Hýlov
- III/4693 Vřesina–Klimkovice
- III/4782 Klimkovice–Svinov
Muzeum
[editovat | editovat zdroj]Muzeum vzniklo v roce 1953. Od roku 1983 je pobočkou Muzea Novojičínska. V muzeu jsou instalovány expozice příroda Poodří, historie města a pamětní síň Heleny Salichové. V rámci expozice historie města jsou vystaveny sbírky ševcovské a bednářské dílny a měšťanské domácnosti a v rámci pamětní síně Heleny Salichové její obrazy a dále upomínky na básníka Petra Bezruče a spisovatelku Jarmilu Glazarovou, kteří oba ve městě pobývali.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek – šlechtické sídlo renesančního původu slouží jako radnice
- Farní Kostel svaté Kateřiny
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Park Petra Bezruče
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Koppel – rektor olomoucké univerzity, děkan její právnické fakulty, předseda Moravského zemského sněmu
- Engelbert Eligius Richter (1796–1866), profesor církevních dějin, děkan fakulty a rektor univerzity v Olomouci
- Ivo Saliger (1894–1987), malíř, klimkovický rodák[10]
- Vladimír Vůjtek, bývalý hráč ledního hokeje, poté trenér
- Karel Vůjtek, básník, spisovatel, novinář, fejetonista a překladatel
- Jarmila Glazarová, spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Nejsvětější Trojice -
Kostel svaté Kateřiny -
Socha svatého Šebestiána na náměstí -
Zámek -
Pomník obětem první světové války z roku 1925, několikrát změnil svou podobu i umístění.
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 757.
- ↑ Historie - Sanatoria Klimkovice - lázně. www.sanatoria-klimkovice.cz [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 233.
- ↑ Udělené symboly – Klimkovice [online]. 2002-04-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ abART [cit. 2021-05-14]. Heslo Ivo Saliger. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klimkovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Klimkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
