Tunel Klimkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tunel Klimkovice
Jižní portál tunelu (2016)
Jižní portál tunelu (2016)
Základní údaje
Stát Česko Česko
Místo Klimkovice
Silnice dálnice D1
Zeměpisné souřadnice
1. portál Klimkovice
2. portál Klimkovice
Provozní délka 1100 m
Délka tubusu 1076 m
Délka tubusu 1088 m
Počet dopr. tubusů 2
Výstavba
Dodavatel Metrostav
Subterra
Zahájení stavby 2004
Poslední průraz 2006
Dokončení 2008
Otevření 2008
Náklady 2,5 mld. Kč
1. tubus
Zahájení stavby 1. tubusu 2004
Průraz 1. tubusu 2005
Dokončení 1. tubusu 2008
Otevření 1. tubusu 2008
2. tubus
Zahájení stavby 2. tubusu 2004
Průraz 2. tubusu 2006
Dokončení 2. tubusu 2008
Otevření 2. tubusu 2008
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunel Klimkovice (též Klimkovický tunel) je dálniční tunel na dálnici D1 u města Klimkovice. Jedná se o jediný tunel na této dálnici. Nachází se na úseku 4707 BílovecOstrava-Rudná, který byl dříve uvažovaný jako součást dálnice D47. Tunel byl postaven z důvodu ochrany životního prostředí a kvůli minimalizaci vlivu stavby dálnice D1 na Klimkovice.

Chronologie výstavby[editovat | editovat zdroj]

  • konec října 2004 – zahájeny práce na stavební jámě na ostravském portálu
  • listopad 2004 – zahájeny práce na brněnském portálu
  • 1. dubna 2005 – zahájena ražba z ostravské strany
  • 23. května 2005 – slavnostní zahájení stavby úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná
  • 30. června 2005 – zahájena ražba z brněnské strany
  • 12. prosince 2005 – proražen tubus B (směr Ostrava – Brno)
  • 15. února 2006 – proražen tubus A (směr Brno – Ostrava)
  • 6. května 2008 – uvedení do provozu celého úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná včetně tunelu Klimkovice

Základní technické parametry[editovat | editovat zdroj]

Tunel tvoří dva tubusy. Tubus A (směr Brno – Ostrava) je dlouhý 1076,826 m (z toho 864,823 m raženo a 165,83 m hloubeno na brněnské straně a 46,17 m na ostravské), tubus B (směr Ostrava – Brno) je dlouhý 1088,090 m (z toho raženo 875,273 m a hloubeno 166,4 m na brněnské straně a 46,4 m na ostravské). Tunel je široký 12,204 m, v místě nouzového zálivu 14,454 m, šířka mezi chodníky je 9,5 m, v místě nouzového zálivu 11,75 m a průjezdní výška je 4,8 m. Plocha výrubu je 120,17 m². Celkem bylo vyraženo 367,2 tisíc m³.

Bezpečnost tunelu[editovat | editovat zdroj]

Každý tubus obsahuje dva jízdní pruhy a maximální povolená rychlost je stanovena na 80 km/h, ačkoliv projekt počítal s rychlostí až 110 km/h.[1] Tubusy propojuje 5 propojovacích chodeb sloužících k nouzové evakuaci lidí v případě nehody či požáru. Středová spojka obsahuje nouzové zálivy o délce 40 m a je vyvedena na povrch vertikální šachtou určenou pro přípojné kabely a požární vodovod. Kromě toho každý tubus obsahuje šest SOS výklenků obsahujících sebezáchranné prostředky, protipožární hydranty a spojení s integrovaným záchranným systémem. Dozor nad provozem v tunelu dohlíží dispečink ve Středisku správy a údržby dálnic ve Slovenské ulici v Ostravě. Pro stavbu byl poprvé v České republice používán tzv. protipožární beton. Ten obsahuje polypropylenová vlákna, která se v případě požáru vlivem vysoké teploty vypaří. V betonu tak vzniknou komůrky, do kterých se zahřátý beton může rozpínat. Zabrání se tak jeho pnutí a sníží možnost totální destrukce tunelové konstrukce.

Náklady na realizaci[editovat | editovat zdroj]

Celkové náklady na výstavbu byly odhadnuty na 2,5 miliardy Kč.

Geodetická dokumentace[editovat | editovat zdroj]

Geodetická dokumentace skutečného provedení stavby byla provedena jako 3D dokumentace. Jejím zhotovitelem je Subterra a Geodis Brno. V soutěži o Technické dílo roku 2008 pořádaném Komorou geodetů a kartografů získala tato dokumentace druhé místo.[2]

Závady[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2013 se Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo reklamovat Klimkovický tunel vzhledem k prosakování vody do tunelu. Zatékání vody způsobilo škody v řádu stamiliónů korun a jednalo se o nejzávažnější závadu na dálnici D1 v úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou. Kromě klimkovického tunelu správce dálnice kritizoval také kvalitu mostů a vozovky.[3][4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.dalnice-silnice.cz/D1.htm
  2. http://www.kgk.cz/_anketa_/TDR/hodnoceni.php?rok=2008
  3. Stát objevil další závady na D1. Metrostav už řeší reklamaci zatékajícího tunelu Klimkovice, rozhlas.cz, 16. července 2013
  4. Smutný příběh D47: Od Zemanova izraelského debaklu po rezivějící mosty, lidovky.cz, 24. října 2013
  5. Správce dálnic řeší další vady na D47. Do tunelu v Klimkovicích zatéká, ceskatelevize.cz, 16. 7. 2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]