Přeskočit na obsah

Tunel Klimkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tunel Klimkovice
Jižní portál tunelu (2016)
Jižní portál tunelu (2016)
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
MístoKlimkovice
Silnicedálnice D1
Zeměpisné souřadnice
1. portálKlimkovice
2. portálKlimkovice
Provozní délka1100 m
Délka tubusu1076 m
Délka tubusu1088 m
Počet dopr. tubusů2
Výstavba
DodavatelMetrostav
Subterra
Zahájení stavby2004
Poslední průraz2006
Dokončení2008
Otevření2008
Náklady2,5 mld. Kč
1. tubus
Zahájení stavby 1. tubusu2004
Průraz 1. tubusu2005
Dokončení 1. tubusu2008
Otevření 1. tubusu2008
2. tubus
Zahájení stavby 2. tubusu2004
Průraz 2. tubusu2006
Dokončení 2. tubusu2008
Otevření 2. tubusu2008
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunel Klimkovice (též Klimkovický tunel) je dálniční tunel na dálnici D1 u města Klimkovice. Jedná se o jediný tunel na této dálnici. Nachází se na úseku 4707 BílovecOstrava-Rudná, který byl dříve uvažovaný jako součást dálnice D47. Tunel byl postaven z důvodu ochrany životního prostředí a kvůli minimalizaci vlivu stavby dálnice D1 na Klimkovice a lázeňské zařízení Sanatoria Klimkovice v místní části Hýlov. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2020 tunelem denně v jednom směru projede průměrně 28 000 motorových vozidel (o 17 % více než při předchozím sčítání v roce 2016), což přibližně odpovídá průměrné intenzitě na dálniční síti ČR ve výši cca 30 700 vozidel/24h.[1]

Chronologie výstavby

[editovat | editovat zdroj]
  • konec října 2004 – zahájeny práce na stavební jámě na ostravském portálu
  • listopad 2004 – zahájeny práce na brněnském portálu
  • 1. dubna 2005 – zahájena ražba z ostravské strany
  • 23. května 2005 – slavnostní zahájení stavby úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná
  • 30. června 2005 – zahájena ražba z brněnské strany
  • 12. prosince 2005 – proražen tubus B (směr Ostrava – Brno)
  • 15. února 2006 – proražen tubus A (směr Brno – Ostrava)
  • 6. května 2008 – uvedení do provozu celého úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná včetně tunelu Klimkovice

Základní technické parametry

[editovat | editovat zdroj]

Tunel tvoří dva tubusy. Tubus A (směr Brno – Ostrava) je dlouhý 1076,826 m (z toho 864,823 m raženo a 165,83 m hloubeno na brněnské straně a 46,17 m na ostravské), tubus B (směr Ostrava – Brno) je dlouhý 1088,090 m (z toho raženo 875,273 m a hloubeno 166,4 m na brněnské straně a 46,4 m na ostravské). Tunel je široký 12,204 m, v místě nouzového zálivu 14,454 m, šířka mezi chodníky je 9,5 m, v místě nouzového zálivu 11,75 m a průjezdní výška je 4,8 m. Plocha výrubu je 120,17 m². Celkem bylo vyraženo 367,2 tisíc m³. Na stavbu bylo použito cca 110 tisíc m³ betonu a 1900 tun výztuže.[2]

Technické vybavení

[editovat | editovat zdroj]

Stavba tunelu představuje poměrně složitý stavební komplex vybavený řadou technických zařízení, která umožňují jeho provozování a zajištění jeho bezpečnosti. Mezi hlavní provozní celky tunelu patří[3]:

  • Vzduchotechnika – hlavní větrání (v každém tubusu 8 hlavních reverzních proudových axiálních ventilátorů s příkonem elektromotoru 30 kW), větrání tunelových propojek, větrání trafostanice a rozvoden.
  • Vodní hospodářství – požární vodovod a čerpací stanice požární vody (automatická tlaková stanice).
  • Energetika – trafostanice VN/NN (2x transformátor 1600 kVA) a záložní zdroj energie (dieselagregát 1250 kVA a rotační ÚPS 500 kVA).
  • Bezpečnostní a detekční zařízení – elektrická požární signalizace (EPS), elektrická zabezpečovací signalizace (EZS), SOS hlásky (tísňové volání), systém televizního dohledu, ozvučení (informační rozhlas).
  • Osvětlení – venkovní, akomodační (pásmo v délce 350 m pro přizpůsobení očí řidičů při vjezdu do tunelu), průjezdové a nouzové únikové osvětlení.
  • Komunikační zařízení – telefonní a radiové spojení.
  • Proměnné dopravní značení.
  • Systém řízení a automatiky provozu – zajišťuje koordinovaný chod jednotlivých provozních celků tunelu.

Pro potřeby řídicího systému je tunel vybaven soustavou čidel pro detekci a měření fyzikálních a chemických veličin vně a uvnitř tunelu:

  • CO, NO a opacity v tunelu,
  • rychlosti proudění vzduchu v tunelu,
  • počtu otáček a vibrací na ventilátorech,
  • teploty a relativní vlhkosti,
  • tlaku v požárním vodovodu,
  • jasu pro akomodační osvětlení,
  • energetických parametrů,
  • detekci mlhy před portály tunelu.

Bezpečnost tunelu

[editovat | editovat zdroj]

Zvýšenému riziku při nehodách a zejména při požárech musí být přizpůsobeno bezpečnostní a technologické vybavení tunelu, které závisí na zatřídění do shodné kategorie bezpečnosti definované technickými předpisy. Klimkovický tunel na základě své délky a intenzity dopravy ekvivalentních vozidel spadá do nejvyššího bezpečnostního standardu (kategorie TA dle TP98). [4] Tunel je navíc součástí transevropské silniční sítě, a jelikož je delší než 500 m, vztahují se na něj i ustanovení směrnice EU č. 2004/54/ES o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě, která předepisuje povinná opatření pro zajištění bezpečnosti provozu.

Každý tubus obsahuje dva jízdní pruhy a maximální povolená rychlost je stanovena na 80 km/h, ačkoliv projekt počítal s rychlostí až 110 km/h.[5] Tubusy propojuje 5 propojovacích chodeb sloužících k nouzové evakuaci lidí v případě nehody či požáru. Středová spojka obsahuje nouzové zálivy o délce 40 m a je vyvedena na povrch vertikální šachtou určenou pro přípojné kabely a požární vodovod. Kromě toho každý tubus obsahuje šest SOS výklenků obsahujících sebezáchranné prostředky, protipožární hydranty a spojení s integrovaným záchranným systémem. Dozor nad provozem v tunelu dohlíží dispečink ve Středisku správy a údržby dálnic ve Slovenské ulici v Ostravě. Pro stavbu byl poprvé v České republice používán tzv. protipožární beton. Ten obsahuje polypropylenová vlákna, která se v případě požáru vlivem vysoké teploty vypaří. V betonu tak vzniknou komůrky, do kterých se zahřátý beton může rozpínat. Zabrání se tak jeho pnutí a sníží možnost totální destrukce tunelové konstrukce.

Monitoring dopravy v tunelu

[editovat | editovat zdroj]

Zařízení instalované v tunelu obsahuje indukční smyčky detekující průjezdy vozidel, vozovkové piezoelektrické snímače detekce náprav a kamerové systémy s vysokým rozlišením a infračerveným přísvitem rozpoznávající registrační značky projíždějících vozidel. Systém umožňuje okamžité porovnávání registračních značek projíždějících automobilů s databází odcizených vozidel. Jeho software také rozpoznává mezinárodní identifikační značky umístěné na vozidlech převážejících nebezpečné náklady.

Od roku 2016 je kamerový systém využíván k měření úsekové i okamžité rychlosti. Ze strany Magistrátu města Ostravy byla použitá technologie kritizována pro nedostatečnou schopnost spolehlivě rozpoznávat registrační značky. Provozovatel tunelu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tehdy pochybení odmítal s tím, že chybovost při čtení značek je do 10 %.[6]

V roce 2017 byla zaznamenána nejvyšší rychlost 253 km/h, která byla naměřena ve zkušebním provozu kamerového systému, což je také důvod, proč se viníka nepodařilo identifikovat a potrestat.[7]

Náklady na realizaci

[editovat | editovat zdroj]

Celkové náklady na výstavbu byly zhruba 2,5 miliardy Kč.[8]

Geodetická dokumentace

[editovat | editovat zdroj]

Geodetická dokumentace skutečného provedení stavby byla provedena jako 3D dokumentace. Jejím zhotovitelem je Subterra a Geodis Brno. V soutěži o Technické dílo roku 2008 pořádaném Komorou geodetů a kartografů získala tato dokumentace druhé místo.[9]

Na technologii Klimkovického tunelu se více než v jiných tunelech projevil vliv agresivního prostředí v důsledku používání posypových solí. Došlo zde k silné degradaci materiálů, které ovlivnilo celkovou životnost technologických celků. Jedním z nejvíce postižených provozních souborů byla vzduchotechnika tunelu.[10]

V červenci 2013 se ŘSD rozhodlo reklamovat Klimkovický tunel vzhledem k prosakování vody do tunelu. Zatékání vody způsobilo škody v řádu stamiliónů korun a jednalo se o nejzávažnější závadu na dálnici D1 v úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou. Kromě klimkovického tunelu správce dálnice kritizoval také kvalitu mostů a vozovky.[11][12][13]

Stavba tunelu získala hlavní cenu ve 3. ročníku soutěže Stavba Moravskoslezského kraje 2008 v kategorii dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby.[14]

  1. Celostátní sčítání dopravy. www.rsd.cz [online]. ŘSD [cit. 2022-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10. 
  2. Tunelem dálnice D47 se prošli turisti. Blesk.cz [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. 
  3. STREJČEK, Vít; ŠMÍDA, Petr; ROBEK, Michal. Technologické vybavení tunelu Klimkovice. Tunel [online]. Český tunelářský komitét, 2008 [cit. 2022-07-017]. Dostupné online. 
  4. Technické podmínky TP 98 – Technologické vybavení tunelů pozemních komunikací – změna 1 [online]. Praha: Ministerstvo dopravy, 2010 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Archivovaná kopie. www.dalnice-silnice.cz [online]. [cit. 2009-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-30. 
  6. Kamery v tunelu Klimkovice údajně špatně čtou. Vybraných pokut je málo. ČT24 [online]. 2017-10-31 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  7. HONUS, Aleš. Jel rychlostí 253 km/h, potrestán nebude. Novinky.cz [online]. 2017-09-04 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  8. Klimkovický tunel na D1 projde opravou. Bude stát sto milionů. TÝDEN.cz [online]. EMPRESA MEDIA, a.s., 2018-05-05 [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. 
  9. http://www.kgk.cz/_anketa_/TDR/hodnoceni.php?rok=2008[nedostupný zdroj]
  10. JEŘÁBEK, Pavel; RAINER, František. Významné opravy dálničních a silničních tunelů v ČR – Realizace a plánování. Tunel [online]. Český tunelářský komitét, 2019 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  11. Stát objevil další závady na D1. Metrostav už řeší reklamaci zatékajícího tunelu Klimkovice, rozhlas.cz, 16. července 2013
  12. Smutný příběh D47: Od Zemanova izraelského debaklu po rezivějící mosty, lidovky.cz, 24. října 2013
  13. Správce dálnic řeší další vady na D47. Do tunelu v Klimkovicích zatéká, ceskatelevize.cz, 16. 7. 2013
  14. Vyhodnocení 3. ročníku soutěže Stavba Moravskoslezského kraje 2008 [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]