Tunel Klimkovice
| Tunel Klimkovice | |
 Jižní portál tunelu (2016) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
| Stát |
 Česko |
| Místo | Klimkovice |
| Silnice | dálnice D1 |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′24″ s. š., 18°6′42,12″ v. d. |
| 1. portál | Klimkovice |
| 2. portál | Klimkovice |
| Provozní délka | 1100 m |
| Délka tubusu | 1076 m |
| Délka tubusu | 1088 m |
| Počet dopr. tubusů | 2 |
| Výstavba | |
| Dodavatel |
Metrostav Subterra |
| Zahájení stavby | 2004 |
| Poslední průraz | 2006 |
| Dokončení | 2008 |
| Otevření | 2008 |
| Náklady | 2,5 mld. Kč |
| 1. tubus | |
| Zahájení stavby 1. tubusu | 2004 |
| Průraz 1. tubusu | 2005 |
| Dokončení 1. tubusu | 2008 |
| Otevření 1. tubusu | 2008 |
| 2. tubus | |
| Zahájení stavby 2. tubusu | 2004 |
| Průraz 2. tubusu | 2006 |
| Dokončení 2. tubusu | 2008 |
| Otevření 2. tubusu | 2008 |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tunel Klimkovice (též Klimkovický tunel) je dálniční tunel na dálnici D1 u města Klimkovice. Jedná se o jediný tunel na této dálnici. Nachází se na úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná, který byl dříve uvažovaný jako součást dálnice D47. Tunel byl postaven z důvodu ochrany životního prostředí a kvůli minimalizaci vlivu stavby dálnice D1 na Klimkovice.
Chronologie výstavby[editovat | editovat zdroj]
- konec října 2004 – zahájeny práce na stavební jámě na ostravském portálu
- listopad 2004 – zahájeny práce na brněnském portálu
- 1. dubna 2005 – zahájena ražba z ostravské strany
- 23. května 2005 – slavnostní zahájení stavby úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná
- 30. června 2005 – zahájena ražba z brněnské strany
- 12. prosince 2005 – proražen tubus B (směr Ostrava – Brno)
- 15. února 2006 – proražen tubus A (směr Brno – Ostrava)
- 6. května 2008 – uvedení do provozu celého úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná včetně tunelu Klimkovice
Základní technické parametry[editovat | editovat zdroj]
Tunel tvoří dva tubusy. Tubus A (směr Brno – Ostrava) je dlouhý 1076,826 m (z toho 864,823 m raženo a 165,83 m hloubeno na brněnské straně a 46,17 m na ostravské), tubus B (směr Ostrava – Brno) je dlouhý 1088,090 m (z toho raženo 875,273 m a hloubeno 166,4 m na brněnské straně a 46,4 m na ostravské). Tunel je široký 12,204 m, v místě nouzového zálivu 14,454 m, šířka mezi chodníky je 9,5 m, v místě nouzového zálivu 11,75 m a průjezdní výška je 4,8 m. Plocha výrubu je 120,17 m². Celkem bylo vyraženo 367,2 tisíc m³.
Bezpečnost tunelu[editovat | editovat zdroj]
Každý tubus obsahuje dva jízdní pruhy a maximální povolená rychlost je stanovena na 80 km/h, ačkoliv projekt počítal s rychlostí až 110 km/h.[1] Tubusy propojuje 5 propojovacích chodeb sloužících k nouzové evakuaci lidí v případě nehody či požáru. Středová spojka obsahuje nouzové zálivy o délce 40 m a je vyvedena na povrch vertikální šachtou určenou pro přípojné kabely a požární vodovod. Kromě toho každý tubus obsahuje šest SOS výklenků obsahujících sebezáchranné prostředky, protipožární hydranty a spojení s integrovaným záchranným systémem. Dozor nad provozem v tunelu dohlíží dispečink ve Středisku správy a údržby dálnic ve Slovenské ulici v Ostravě. Pro stavbu byl poprvé v České republice používán tzv. protipožární beton. Ten obsahuje polypropylenová vlákna, která se v případě požáru vlivem vysoké teploty vypaří. V betonu tak vzniknou komůrky, do kterých se zahřátý beton může rozpínat. Zabrání se tak jeho pnutí a sníží možnost totální destrukce tunelové konstrukce.
Náklady na realizaci[editovat | editovat zdroj]
Celkové náklady na výstavbu byly odhadnuty na 2,5 miliardy Kč.
Geodetická dokumentace[editovat | editovat zdroj]
Geodetická dokumentace skutečného provedení stavby byla provedena jako 3D dokumentace. Jejím zhotovitelem je Subterra a Geodis Brno. V soutěži o Technické dílo roku 2008 pořádaném Komorou geodetů a kartografů získala tato dokumentace druhé místo.[2]
Závady[editovat | editovat zdroj]
V červenci 2013 se Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo reklamovat Klimkovický tunel vzhledem k prosakování vody do tunelu. Zatékání vody způsobilo škody v řádu stamiliónů korun a jednalo se o nejzávažnější závadu na dálnici D1 v úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou. Kromě klimkovického tunelu správce dálnice kritizoval také kvalitu mostů a vozovky.[3][4][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.dalnice-silnice.cz/D1.htm
- ↑ http://www.kgk.cz/_anketa_/TDR/hodnoceni.php?rok=2008[nedostupný zdroj]
- ↑ Stát objevil další závady na D1. Metrostav už řeší reklamaci zatékajícího tunelu Klimkovice, rozhlas.cz, 16. července 2013
- ↑ Smutný příběh D47: Od Zemanova izraelského debaklu po rezivějící mosty, lidovky.cz, 24. října 2013
- ↑ Správce dálnic řeší další vady na D47. Do tunelu v Klimkovicích zatéká, ceskatelevize.cz, 16. 7. 2013
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tunel Klimkovice na Wikimedia Commons - Via Moravica – informační server o výstavbě dálnice D47
