Subterra

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: wikiodkazy, Wikipedie:NPOV, reference nezávislými zdroji, plné citace
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Subterra
Sídlo společnosti v Pražské Libni
Sídlo společnosti v Pražské Libni
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1. dubna 1992
Adresa sídlaKoželužská 2246/5, Praha, 180 00, Česko
Charakteristika firmy
Mateřská společnostMetrostav
Identifikátory
Oficiální websubterra.cz
IČO45309612
LEI31570010000000115913
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Subterra a.s. je multioborová stavební společnost, která je součástí koncernu Metrostav. Její výrobní program zahrnuje podzemní, pozemní i dopravní stavitelství. Subterra rovněž zajišťuje technická zařízení budov a technologické celky v rámci velkých infrastrukturálních staveb.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátek historie společnosti sahá do roku 1964. V září uvedeného roku byl proveden první odpal na pokusné ražbě štolového přivaděče pitné vody ze Želivky do Prahy. To byl začátek vývoje podniku, který se od samostatného útvaru Uranových dolů Příbram přes odštěpný závod Želivka, národní podnik Podzemní inženýrské stavby, koncernový podnik Výstavba dolů uranového průmyslu, státní podnik Subterra, přeměnil až na dnešní akciovou společnost Subterra a.s. Ta byla na základě privatizačního projektu založena k 1. dubnu 1992.[1]

Od té doby společnost rozšiřovala svoji nabídku na občanskou, bytovou a průmyslovou výstavbu i na další obory inženýrského stavitelství. Největší podíl v její produkci představují stavby podzemní a dopravní.

V roce 2004 se Subterra stala členem skupiny Metrostav.[2]

Působnost Subterry sahá také za hranice České republiky. Své pobočky má v Německu, Srbsku, Maďarsku, Chorvatsku, Švédsku a na Slovensku.[1]

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Dokončené stavby[editovat | editovat zdroj]

Stavby v realizaci (1. 2022)[editovat | editovat zdroj]

Tunel Milochov, Železniční trať Púchov - Považská Bystrica, Slovensko 2016 - 2022 (2021 jednokolejný provoz)

Tunel Spitzenberg, Dálnice A44, Německo, od 2017 (plánované ukončení 2022)

Rekonstrukce Glam-Gallasova paláce, Praha, od 2018 (plánované ukončení 2022)

Modernizace ventilace a elektroinstalace v pražském metru, od 2019 (plánované ukončení 2022)

Tunel Skärholmen, Stockholmský obchvat, Švédsko, od 2016 (plánované ukončení 2022)

Tunel Kramer, Garmisch-Partenkirchen, Německo, od 2019 (plánované ukončení 2023)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b www.subterra.cz [online]. www.subterra.cz [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ Euro.cz [online]. Euro.cz, 2005-01-05 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ iDNES.cz [online]. iDNES.cz, 2011-11-06 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ WWW.ONLIO.CZ, Onlio, a.s. -. www.szdc.cz [online]. www.szdc.cz [cit. 2016-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01. 
  5. ↑ E15.cz [online]. E15.cz, 2014-08-15 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ V Praze byl otevřen nový zimní stadion Škoda Icerink. iMateriály.cz [online]. 2018-02-06 [cit. 2020-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

https://www.subterra.cz/reference/rekonstrukce-clam-gallasova-palace-v-praze/

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Subterra&oldid=23156095“