Dálnice v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dopravní značka „Dálnice“ (IZ 1a)

Celková délka dálnic v Česku je 1305,4 km (k 1. červenci 2021).[1] Nejvyšší dovolená rychlost na dálnicích v Česku je mimo obec 130 km/h, v obci pak 80 km/h. Na některých úsecích dálnic je uvažováno o zavedení nejvyšší dovolené rychlosti 140 km/h. České dálnice spravuje státní organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD ČR).

Historie dálnic v Česku[editovat | editovat zdroj]

Nejsložitější česká křižovatka Lahovice u Prahy na dálnici D0
Mapa českých dálnic, stav k 23. 9. 2020
Kompletní mapa všech plánovaných i hotových úseků dálnic, stav k 26. 1. 2016

Úvahy o československé dálnici se objevovaly v letech 1934-1935. Konkrétní myšlenky postavit silnici napříč Československem se objevily v projektu „Národní silnice PlzeňKošice“. Brněnský region předložil druhý návrh [zdroj?] silniční magistrály „ChebChust“, která se skládala v úseku Cheb–Košice ze severního a jižního tahu; dál na tehdejší Podkarpatskou Rus pokračoval jediný tah. Oba návrhy však nezískaly přízeň úřadů.

Koncept pro vybudování autostrád v Československu vypracoval brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Navrhoval dvě větve: 1000 km (Cheb – Hradec Králové – Olomouc – Košice – Chust) a 800 km (Cheb – Plzeň – Brno – Košice). Fuchsův koncept (existující podle všeho roku 1934) začal intenzivně propagovat Hugo Vavrečka, ředitel Baťových závodů. Učinil tak svou přednáškou v pražském Karolinu počátkem ledna 1935. Jeho přednáška byla široce publikována v tisku a vzbudila pozornost.

Vavrečkovy úvahy se dále rozvíjely na půdě Baťových závodů. V roce 1937 vydal Jan Antonín Baťa knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, kde je mj. námět k výstavbě dálkové komunikace ChebVelký Bočkov, jež ovšem vedla po délce ČSR nejpřímější cestou a vyhnula se Praze i Bratislavě. Nechal dokonce vypracovat její podrobnou studii. Úsek LužnáMakov vedoucí kolem Zlína byl oficiálně schválen ministerstvem dopravy.

Zpočátku se pro označení rychlostních komunikací používal z italštiny přejatý termín autostráda (autostrada) nebo autodráha odvozený z německého Autobahn. V oficiálních plánech se používalo označení dálková komunikace.[2] V prosinci 1938 se začal používat termín dálnice. Za původce slova bývá označován zaměstnanec tehdejšího Velitelství stavby dálkových silnic (později přejmenovaného na Generální ředitelství stavby dálnic) Ing. Karel Chmel.[2] Jeho nadřízený, velitel Stavby dálkových silnic brigádní generál Václav Nosek (1887 - 1953), v dopise ministerstvu národní obrany termín oficiálně navrhl a zdůvodnil.[3]

Začátek stavby dálnic[editovat | editovat zdroj]

Na podzim 1938 po Mnichovské dohodě byly ztrátou území okleštěny i důležité dopravní tepny, výstavba nových se tak stala důležitou. Do konce roku byl vypracován podrobný projekt dálnice PrahaBrnoSlovensko. Ministr veřejných prací Dominik Čipera (ředitel firmy Baťa) dosáhl při zasedání vlády 14. ledna 1939 schválení výstavby západo-východní resp. česko-moravské dálnice: I. úsek Chodov-Jihlava, II. úsek Zástřizly-slovenská hranice a ihned se začalo s budováním. Dne 24. ledna začaly stavební práce v chřibských lesích u Zástřizel a 2. května byl slavnostně proveden první výkop u Újezda nedaleko Průhonic.

V této době se také začala připravovat německá exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav vedoucí okolo Brna; její výstavba začala již v dubnu 1940.

1. prosince 1938 zahájili Němci stavbu tzv. sudetské autostrády (tehdy na území Německé říše) v trase Streitau (v Bavorsku) – ChebKarlovy VaryLovosiceČeská LípaLiberecGörlitz (v Prusku, nyní Sasku).

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 bylo vydáno nařízení, že dálnice PrahaBrnoSlovensko má být začleněna do německé sítě. Znamenalo to především použití přísnějších parametrů. V průběhu války se v Čechách a na Moravě stavělo na několika místech na trasách Praha–Brno a připravovaly se dálnice směrem na Plzeň a Lovosice. V Posázaví se vystavělo několik mostů a úseků vozovky. Později během války byly práce zastaveny pro nedostatek oceli, která byla důležitější pro válečné účely.

V osvobozeném Československu se tak nacházely části tří nedokončených dálnic v úhrnné délce 188 km. Kromě dálnice Praha–Brno s celkovou délkou rozestavěných úseků 77 km to byla nyní nepotřebná „Hitlerova dálnice“ z nově polské Vratislavi do Vídně, souvisle rozestavěná mezi obcemi Městečko Trnávka u Moravské Třebové a Ledce u Rajhradu v délce 83 km, a „sudetská dálnice“, jejíž rozpracované úseky u Chebu a Liberce měly dohromady délku cca 28 km. Byla zahájena dostavba těchto rozestavěných úseků, ale do roku 1950 byly práce postupně utlumeny a zastaveny.

Obnovení výstavby dálnic[editovat | editovat zdroj]

Koncem padesátých let začala intenzita silničního provozu narůstat a brzy převýšila úroveň z doby před válkou. V roce 1963 byla vymezena vybraná silniční síť určená k přednostní modernizaci a zároveň byl stanoven tvar a rozsah dálniční sítě. V roce 1967 byla zahájena výstavba dálnice D1 Praha–Brno. Její trasa až na malé výjimky kopírovala plány a rozestavěné části z 40. let. První jedenadvacetikilometrový úsek z Prahy do Mirošovic (kde odbočuje silnice do jižních Čech) byl uveden do provozu 12. července 1971; celá dálnice do Brna byla dokončena humpoleckým úsekem v listopadu 1980.

Přeřazení rychlostních silnic do kategorie dálnice[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nové pojetí dálniční sítě.

K 31. prosinci 2015 bylo v Česku v provozu 775 km dálnic a 463 km silnic pro motorová vozidla (tzv. rychlostních silnic). V lednu 2013 Ministerstvo dopravy navrhlo administrativní přeřazení některých rychlostních silnic či jejich úseků do kategorie dálnic – Nové pojetí dálniční sítě (NPDS). Tento návrh byl později rozšířen tak, aby do kategorie dálnic byla přeřazena naprostá většina rychlostních silnic. Návrh byl schválen v roce 2015 a přeřazení bylo provedeno k 1. lednu 2016.[4] Síť dálnic se tak rozšířila o 438 km. Zbylé rychlostní silnice a některé další 4proudé silnice se středním dělicím pásem vytvořily kategorii silnic pro motorová vozidla s nejvyšší dovolenou rychlostí 110 km/hod.

Označení do 2015 Označení od 2016 Úseky bývalých rychlostních silnic přeřazené do kategorie dálnic
I1 rychlostní silnice R1 D0 dálnice D0 všechny (v provozu 41 km)
I3 rychlostní silnice R3 D3 dálnice D3 všechny (v provozu žádný)
I4 rychlostní silnice R4 D4 dálnice D4 všechny (v provozu 41 km)
I6 rychlostní silnice R6 D6 dálnice D6 všechny (v provozu 76 km)
I7 rychlostní silnice R7 D7 dálnice D7 většina, s výjimkou úseku Spořice – Chomutov (v provozu 35 km bez úseku Spořice – Chomutov)
I10 rychlostní silnice R10 D10 dálnice D10 všechny (v provozu 71 km)
I11 rychlostní silnice R11 D11 dálnice D11 všechny (v provozu žádný)
I35 rychlostní silnice R35 D35 dálnice D35 úsek Hradec Králové – Svitavy – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou (v provozu 63 km v tomto úseku)
I43 rychlostní silnice R43 D43 dálnice D43 všechny (v provozu žádný)
I46 rychlostní silnice R46 D46 dálnice D46 všechny (v provozu 38 km)
I48 rychlostní silnice R48 D48 dálnice D48 všechny (v provozu 31 km)
I49 rychlostní silnice R49 D49 dálnice D49 všechny (v provozu žádný)
I52 rychlostní silnice R52 D52 dálnice D52 všechny (v provozu 17 km)
I55 rychlostní silnice R55 D55 dálnice D55 všechny (v provozu 16 km)
I56 rychlostní silnice R56 D56 dálnice D56 všechny (v provozu 12 km)

Seznam dálnic[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé dálnice se v Česku značí písmenem D. Od 1. ledna 2016 se česká dálniční síť skládá z celkem 19 dálnic. V polovině roku 2020 bylo alespoň v částečném provozu 17 dálnic, ale jen 5 z nich (D2, D5, D8, D10 a D46) je dokončených. Aktuální stav jednotlivých dálnic ukazuje následující tabulka.

Číslo dálnice Název dálnice Trasa dálnice V provozu
(km)[5]
V provozu
(%)
Ve výstavbě Zbývá dokončit (km) Celková délka
(km)
OpenStreetMap
CZ traffic sign IS16a - D0.svg D0 Pražský okruh 41 49 42 83
D1 D1 PrahaJihlavaBrnoVyškovHulínPřerovLipník nad BečvouBělotínOstravaBohumínPolskoPolsko Polsko (dálnice A1) 367 98 10 376
D2 D2 BrnoBřeclavSlovenskoSlovensko Slovensko (dálnice D2) 61 100 61
D3 D3 PrahaTáborČeské BudějoviceDolní DvořištěRakouskoRakousko Rakousko (rychlostní silnice S10) 69 41 D3 Úsilné - Hodějovice (7,2 km)

D3 Hodějovice - Třebonín (12,6 km)

Celkem 19,8 km

102 168
D4 D4 PrahaPříbramHáje; Mirovice – Třebkov 54 63 D4 Příbram - Mirotice (32 km) 32 86
D5 D5 PrahaBerounRokycanyPlzeňRozvadovNěmeckoNěmecko Německo (dálnice A6) 151 100 151
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 PrahaKarlovy VarySokolovChebPomezí nad OhříNěmeckoNěmecko Německo (dálnice A70) 98 58 71 169
D7 D7 PrahaLounyChomutov 45 55 D7 Panenský Týnec, zkap. obchvatu (3,5 km)

D7 Louny, zkap. obchvatu (6,1 km)

Celkem 9,6 km

37 82
D8 D8 PrahaLovosiceÚstí nad LabemKrásný LesNěmeckoNěmecko Německo (dálnice A17) 96 100 96
CZ traffic sign IS16a - D10.svg D10 PrahaMladá BoleslavTurnov 71 100 71
D11 D11 PrahaPoděbradyHradec KrálovéJaroměřTrutnovKrálovecPolskoPolsko Polsko (rychlostní silnice S3) 91 59 D11 Hr. Králové - Smiřice (15,2 km)

D11 Smiřice - Jaroměř (7,2 km)

Celkem 22,4 km

63 154
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 ÚlibiceHradec KrálovéSvitavyMohelniceOlomoucLipník nad Bečvou 66 31 D35 Opatovice - Časy (12,6 km)

D35 Časy - Ostrov (14,7 km)

Celkem 27,3 km

144 210
D43 D43 BrnoKuřimVelké OpatoviceMoravská Třebová 0 0 78 78
D46 D46 VyškovProstějovOlomouc 38 100 38
D48 D48 BělotínNový JičínFrýdek-MístekČeský TěšínPolskoPolsko Polsko (rychlostní silnice S52) 37 47 D48 Frýdek-Místek, obchvat (8,6 km)

D48 Bělotín - Rybí, I. etapa (13,2 km)

Celkem 21,8 km

42 79
D49 D49 HulínFryštákVizoviceStřelnáSlovenskoSlovensko Slovensko (rychlostní silnice R6) 0 0 D49 Hulín - Fryšták (17,3 km)

- stavba přerušena, možné znovuzahájení v roce 2021

60 60
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 BrnoPohořeliceMikulovRakouskoRakousko Rakousko (dálnice A5) 17 37 28 45
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 OlomoucPřerovHulínOtrokoviceHodonínBřeclav 16 17 D55 Otrokovice, JV obchvat (3,1 km)

D55 Babice - Staré Město (8,3 km)

Celkem 11,4 km

84 100
D56 D56 OstravaFrýdek-Místek 12 86 D56 Frýdek-Místek, připoj. na D48 (2,2 km)

Celkem 2,2 km

2 14
Celkem 1317 60 119,2 km 805 2122

Původně byla plánována i dálnice D47 z Brna do Ostravy, která byla v úseku Lipník nad Bečvou - Ostrava s tímto označením rozestavěna. V roce 2006 však Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo, že veškeré úseky dálnice D47 budou zprovozněny už jako součást dálnice D1.

Zpoplatnění[editovat | editovat zdroj]

Ve většině zemí je používání dálnic, někde i rychlostních silnic, zpoplatněno. V Česku je tomu tak od roku 1995. Poplatky se platí formou časových kupónů (dálniční známka), které jsou od roku 2010 vydávány pouze pro vozidla do hmotnosti 3,5 tuny. Od 1. ledna 2007 bylo též zavedeno elektronické mýto pro vozidla nad 12 tun a od 1. ledna 2010 i pro vozidla nad 3,5 tuny. Od 1.1 2021 bude zprovozněn prodej elektronických dálničních známek. Bude možné je zakoupit prostřednictvím online, nebo v síti obchodních míst a samoobslužných kiosků.

Ekologické aspekty výstavby dálnic[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší český most, Radotínský most
Začátek dálnice D1 na Chodově

Když byla zahájena výstavba prvních dálnic v Česku, na ekologické důsledky takovýchto staveb nebyl kladen příliš velký důraz. Teprve po společenských změnách v listopadu 1989 došlo ke změně legislativy a k celkovému zpřísnění podmínek pro jakoukoliv výstavbu, která má vliv na životní prostředí. Kromě jiného v Česku začaly platit také poměrně přísné předpisy EU. Před zahájením výstavby tak investor musí získat celou řadu povolení a prokázat, že stavba nebude mít na životní prostředí příliš negativní vliv.

Kromě toho se objevila různá ekologická hnutí, která začala více či méně intenzivně prosazovat svoje představy v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Dochází k ostrému střetu zájmů, kdy na jedné straně stojí zájmy investora (stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic) a zájmy přepravců, dopravců, motoristů a obyvatel obcí postižených dosavadní silnou průjezdnou dopravou, na druhé straně zájmy ochrany přírody a krajiny, která je výstavbou dálnic často více či méně znehodnocována, a obyvatel míst postižených výstavbou, zastoupené jak ekologickými iniciativami, tak příslušnými státními orgány. Investor se (teoreticky) snaží dosáhnout rychlé a pokud možno levné výstavby, zatímco státní orgány určené k ochranné přírody a krajiny a ekologická hnutí chtějí vliv staveb na životní prostředí v maximální možné míře eliminovat. Výsledkem je poměřování politické síly obou stran, které někdy vyústí v kompromisní řešení.

Někteří odpůrci výstavby či odpůrci prosazovaných variant projektu se aktivně účastní správních řízení, která předcházejí vydání stavebního povolení, podávají v jejich rámci řadu připomínek a pokud jim není vyhověno nebo nebyl dodržen zákonný postup, podávají odvolání. Některé skupiny komplikují výstavbu obstrukčními postupy, například tím, že skupují malé pozemky na pro ně nepřijatelných trasách a odmítají je prodat.

„Salámová“ metoda[editovat | editovat zdroj]

Velmi kritizovaným aspektem výstavby dálnic v Česku je tzv. salámová metoda schvalování a výstavby. Tato metoda spočívá v tom, že celá plánovaná dálnice je (převážně z finančních důvodů) rozdělena na několik úseků po cca 12 km (obvykle úsek mezi 2–3 křižovatkami) a každý tento úsek je plánován, posuzován a stavěn zvlášť, téměř nezávisle na ostatních navazujících úsecích. Často se tak stává, že je několik souvislých úseků již dokončeno a provozováno a u navazujících, pro dopravu zcela klíčových úseků, není ještě vůbec jisté kudy vlastně povedou, nebo dokonce zda vůbec budou schváleny. Tyto úseky jsou navíc z ekologického hlediska obvykle ty nejcitlivější, jako např. dálnice D8 přes CHKO České středohoří, dálnice D3 přes Posázaví, silnice I/35 u CHKO Český ráj, severní část Pražského okruhu, aj. V okamžiku, kdy je již většina úseků postavena a provozována je obecně (investorem, dopravci, politiky a státními úředníky, médii, obcemi, i veřejností) kladen silný tlak na dostavbu zbývajících úseků, které jsou sice na jednu stranu klíčové až nezbytné pro dopravu, ale velmi citlivé pro ekologii. Spor o dálnici tak dosahuje svého vrcholu.

Pokud by odpůrci problematického úseku dálnice se svou kritikou uspěli a problematické úseky se nakonec nepostavily (zatím se to ještě nestalo), tak již postavené a provozované úseky dálnice mohou být brány jako naddimenzované nebo dokonce úplně zbytečné a tudíž neekonomické, protože dálnice by končila tzv. „v polích“ (nikam by dále nenavazovala) a sloužila by jen minimálnímu množství dopravy mezi několika městy, místo aby sloužila dálkovému tranzitu o vysokých provozních intenzitách tak, jak byla navržena a postavena. Mimo to salámová metoda prodlužuje a komplikuje přípravy a výstavbu celé dálnice.

Salámová metoda není záležitost posledních let, dálnice se v Česku takto staví od 60. let 20. století.

Kontroverzní stavby dálnic v Česku[editovat | editovat zdroj]

Ceny dálnic[editovat | editovat zdroj]

Dálniční známka na rok 2006

V Česku se za využití dálnice platí „dálničními kupóny“. K dispozici jsou desetidenní, měsíční a roční. Roční kupón je platný vždy od 1. prosince do 31. ledna následujícího po roce, kterého se týká. Jako důkaz o zaplacení se pro auta s hmotností do 3500 kg používá samolepicí „dálniční známka“, ta se vylepuje na čelní sklo. Vozidla s hmotností nad 3500 kg podléhají systému elektronického mýta. Od roku 2021 se používají „elektronické dálniční kupóny“

Porovnávání cen dálnic je velmi náročné a kromě vysokých technických a ekonomických znalostí vyžaduje značnou trpělivost při získávání údajů. Pro dálnice v Česku – údaje z jiných zemí nemáme – je zejména typické po schválení výsledného rozpočtu postupné navyšování ceny až o desítky procent. ŘSD používá mj. tyto postupy:

  • Předinvestiční studie (včetně odhadu ceny) a interní materiály vysvětlující zvýšení cen staveb nejsou veřejně dostupné.[6]
  • Objednávání protianalýz se zmanipulovanými vstupními údaji oproti posudku Nejvyššího kontrolního úřadu – manipulované posudky vycházejí z ceny, se kterou ŘSD vyhrálo veřejnou soutěž, a nikoliv z konečné, výrazně navýšené ceny, přestože v době psaní posudku byla již známa, přičemž posuzující firma je v majetku projektantské firmy najímané ŘSD právě na stavbu posuzovaných částí dálnic.[7] Peníze na tyto protianalýzy jdou z veřejných zdrojů.
  • Stanovená předpokládaná cena je běžně uváděna jen jako pouhé číslo bez jakýchkoli podkladů či podrobností, jako zdroj je uveden odhad (anonymních) konzultantů.[8] Např. výsledná cena, dálnice D8 byla v průběhu let navýšena o 133 %.[9]

O tom, že ono tradičně připomínané srovnávání cen dálničních staveb v Česku s Německem je poměrně zavádějící, hovořil v roce 2010 tehdejší ředitel ŘSD Alfréd Brunclík. „Když vezmete cenu dálnice v Německu, která vznikla někde v Sasku na písku, tak je samozřejmě levnější než dálnice kolem Ostravy. Ceny dálnice výrazně ovlivňuje reliéf krajiny, kterou prochází. Jeden metr mostní konstrukce stojí sedm až osmkrát více než normální konstrukce dálnice. Metr tunelu vyjde desetkrát dráž. K tomu je nutné připočítat veškeré sjezdy či mimoúrovňová křížení, která stavbu konkrétní dálnice prodraží. Průměrné ceny jsou často zkreslující. Když se podíváte na cenu rychlostní silnice R48 mezi Frýdkem-Místkem a Těšínem, dojdete k závěru, že stavíme kilometr za 170-180 milionů korun. Ale u Ostravy jsme zase stavěli za 900 milionů“ vysvětloval v srpnu 2010 pro Lidové noviny Brunclík.[10]

Rychlost výstavby dálnic[editovat | editovat zdroj]

Meziroční přírůstky postavených dálnic[11][12][13][14][15]
Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Počet km v provozu k 1. 1. 467 483 499 517 518 518 546 564 633 656 690 729 734 745 751 776 776 776 1235[pozn. 1] 1252 1269 1273 1306 1327
Počet postavených km 16 16 18 1 0 28 18 69 23 34 39 5 11 6 25 0 0 13 17 17 4 33 21

Úseky ve výstavbě a připravované úseky[editovat | editovat zdroj]

Číslo dálnice Název dálnice Stavba Úsek Délka [km] Popis Stav Zahájení stavby Uvedení do provozu Link
CZ traffic sign IS16a - D0.svg D0 510 Satalice - Běchovice, zkapacitnění 4.1 Stavba „D0 510 Satalice – Běchovice, zkapacitnění“ řeší rozšíření současného již provozované části Silničního okruhu kolem Prahy mezi předmětnými městskými částmi. Cílem je navýšení kapacity stávajícího úseku D0. V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D0.svg D0 511 Běchovice - D1 12.6 Úsek 511 Běchovice–D1 je součástí postupně realizovaného Pražského okruhu, který patří k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Po svém dokončení vzájemně propojí celkem devět komunikací dálničního typu směřujících z Prahy a spojujících hlavní město s okolními regiony a státy. Zároveň rozvádí jak tranzitní tak příměstskou dopravu po okraji města. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D0.svg D0 515 Slivenec - Třebonice, zkapacitnění 7 Stavba „D0 515 Slivenec – Třebonice, zkapacitnění“ řeší rozšíření současného již provozované části Silničního okruhu kolem Prahy mezi předmětnými městskými částmi. Cílem je navýšení kapacity stávajícího úseku D0. V přípravě 2025 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D0.svg D0 518 Ruzyně - Suchdol 8.3 Tato stavba spolu s navazující stavbou „D0 519 Suchdol – Březiněves“ propojuje dálnice D7 a D8. Významně zkracuje vzdálenost a čas potřebný k průjezdu ve směru západní Čechy – východní Čechy, resp. západní Čechy – severní Čechy. Zároveň bude mít pozitivní vliv na městský okruh v severozápadním segmentu, který je dnes využívám osobní dopravou pro spojení západ – sever. V přípravě 2027 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D0.svg D0 519 Suchdol - Březiněves 6.7 Předmětná stavba „D0 519 Suchdol – Březiněves“ spolu s předchozí stavbou „D0 518 Ruzyně – Suchdol“ propojuje dálnice D7 a D8. Spojnice dálničního typu významně zkracuje vzdálenost a čas potřebný k průjezdu ve směru západní Čechy – východní Čechy, resp. západní Čechy – severní Čechy. V přípravě 2027 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D0.svg D0 520 Březiněves - Satalice 13 Tato stavba propojuje dálnice D8 a D10 a nahrazuje současné vedení tranzitní dopravy skrz zastavěné území hlavního města Prahy po ulice Kbelské a dále po Vysočanské radiále. Na území stavby 520 dochází na stávajících komunikacích k překračování kapacity komunikací a ke zpomalování dopravního toku. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 D1 0136 Říkovice - Přerov 10.1 Stavba je poslední chybějící částí uceleného dálničního tahu D1 spojujícího hlavní průmyslové oblasti státu v ose Praha–Brno–Ostrava. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 D1 01171 MÚK Kývalka - Brno západ 8 Stavba představuje rozšíření prvního moravského úseku dálnice D1 z roku 1972 ze čtyřpruhové kategorie D 26,5/120 na šestipruhovou kategorii D 34,0/130 se středním dělícím pásem šířky 4 m. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 D1 01191.A MÚK Brno jih 1.5 Stavba D1 01191.A MÚK Brno jih je jednou z částí souboru staveb rozšíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání. Tento soubor staveb tvoří úsek dálnice od Kývalky po Holubice délky 30 kilometrů, který je rozdělen do sedmi staveb, jež na sebe navzájem navazují, s výjimkou připojení Černovické terasy. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 D1 01191.B MÚK Brno západ - MÚK Brno centrum 5 Stavba D1 01191.B MÚK Brno západ – MÚK Brno centrum je jednou z částí souboru staveb rozšíření dálnice D1 kolem Brna na šestipruhové uspořádání, které jsou postupně připravovány. V přípravě 2027 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 D1 01191.C Brno centrum - Brno jih 1.4 Stavba "D1 01191.C Brno centrum – Brno jih" je jednou z částí souboru staveb rozšíření dálnice D1 kolem Brna na šestipruh, které jsou postupně připravovány. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 D1 01311 Brno jih - Brno východ 6.2 Stavba představuje rozšíření úseku dálnice D1 z let 1982 a 1983 ze čtyřpruhové kategorie D 26,5/120 na šestipruhovou kategorii D 33,5/120 se středním dělicím pásem šířky čtyři m, z důvodu homogenizace kategorie s navazujícími úseky. Rozšíření využívá stávající těleso dálnice D1, osa rozšířeného tělesa kopíruje osu stávající dálnice. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 D1 01312 MÚK Brno východ - MÚK Holubice 6.8 Stavba představuje rozšíření úseku dálnice D1 ze čtyřpruhové kategorie D 26,5/120 na šestipruhovou kategorii D 34,0/130 se středním dělícím pásem šířky 4 metry, z důvodů homogenizace kategorie s navazujícími úseky. V úseku MÚK Brno východ – MÚK Tvarožná bude dálnice rozšířen na šestipruh. V úseku MÚK Tvarožná – konec stavby bude dálnice čtyřpruhová v kategorii D 28/120 s možností výhledového rozšíření na šestipruh. V přípravě 2028 2031 Detail projektu (stránky ŘSD)
D1 D1 01313 Připojení BPZ Černovická terasa na D1 0.6 Stavba D1 01313 Připojení BPZ Černovická terasa na D1 je částí souboru staveb rozšíření dálnice D1 kolem Brna na šestipruhové uspořádání, které jsou postupně připravovány. V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0312/I Kaplice nádraží - Nažidla 12 Stavba D3 0312/I Kaplice nádraží – Nažidla nahradí stávající silnici I/3, která je v mnoha úsecích pro současný automobilový provoz naprosto nevyhovující. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0312/II Nažidla - Dolní Dvořiště, st. Hranice 3.5 Stavba 0312/II Nažidla – Dolní Dvořiště, státní hranice je součástí připravované dálnice D3 v úseku Třebonín – Dolní Dvořiště.Nahradí tak stávající silnici I/3, která je v mnoha úsecích pro současný automobilový provoz naprosto nevyhovující. Má nevhodné směrové i výškové uspořádání a stávající trasa v kolizi s urbanistickými vztahy. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0311 Třebonín - Kaplice nádraží 8.6 Stavba D3 0311 Třebonín – Kaplice nádraží nahradí stávající silnici I/3, která je v mnoha úsecích pro stávající automobilový provoz naprosto nevyhovující. V přípravě 2022 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0310/I Úsilné - Hodějovice 7.2 Předmětná stavba vytvoří spolu s předcházející stavbou D3 0310/I Úsilné–Hodějovice obchvat Českých Budějovic, čímž bude odvedena veškerá zbytná doprava ze stávající silnice I/3 v úseku České Budějovice – Krasejovka, jejíž kapacita je zcela vyčerpána. V realizaci 2019 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0310/II Hodějovice - Třebonín 12.6 Předmětná stavba vytvoří spolu s předcházející stavbou D3 0310/I Úsilné–Hodějovice obchvat Českých Budějovic, čímž bude odvedena veškerá zbytná doprava ze stávající silnice I/3 v úseku České Budějovice – Krasejovka, jejíž kapacita je zcela vyčerpána. V realizaci 2019 2023 (9/2023) Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0301 Jižní obchvat Jílového u Prahy 2 Stavba zajistí napojení na plánovaný související úsek dálnice „D3 0301 Praha–Jílové“. Přeložka silnice II/105 je vedena v nové stopě, takže se zcela vyhýbá zastavěnému území Jílového, kterému stavbou vznikne jižní obchvat. Vybudování ob-chvatu přispěje k lepší plynulosti provozu a zejména zlepšení životních podmínek obyvatel města. V přípravě 2025 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0303 Přivaděč Týnec nad Sázavou 3.2 Stavbou přivaděče u Týnce nad Sázavou bude zajištěno napojení regionu a samotného města na související úsek dálnice „D3 0303 Hostěradice–Václavice“. Nově zbudovaná přeložka silnice II. třídy povede oproti stávajícímu stavu v nové stopě, a tím se kompletně vyhne zastavěnému území. Přivaděč tak usnadní řidičům cestu na D3. V přípravě 2025 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0301 Praha - Jílové 9.5 Vedení trasy dálnice D3 v samostatné trase západním koridorem umožní alternativní spojení Benešovska s Prahou a tím i odlehčení dálnice D1. V přípravě 2025 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0304 Václavice - Voračice 16.7 Vedení trasy dálnice D3 v samostatné trase západním koridorem umožní alternativní spojení Benešovska s Prahou a tím i odlehčení dálnice D1. V přípravě 2025 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0303 Hostěradice - Václavice 11.3 Vedení trasy dálnice D3 v samostatné trase západním koridorem umožní alternativní spojení Benešovska s Prahou a tím i odlehčení dálnice D1. V přípravě 2025 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0302 Jílové - Hostěradice 4.5 Vedení trasy dálnice D3 v samostatné trase západním koridorem umožní alternativní spojení Benešovska s Prahou a tím i odlehčení dálnice D1. V přípravě 2025 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D3 D3 0305/I Voračice - Nová Hospoda 16.5 Vedení trasy dálnice D3 v samostatné trase západním koridorem umožní alternativní spojení Benešovska s Prahou a tím i odlehčení dálnice D1. V přípravě 2025 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 D4 Háje - Milín 5.5 Požadavky na výstavbu dálnic v České republice, jejíž součástí je i stavba dálnice D4 v úseku od křižovatka II/118 (Háje) po Milín, vychází z potřeby zajištění kvalitního dopravního spojení mezi jednotlivými sídelními aglomeracemi a středisky samosprávných krajů na celém území České republiky, s nezbytnou návazností na evropskou dopravní síť. V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 D4 Milín - Lety 11.6 Požadavky na výstavbu dálnic v České republice, jejíž součástí je i stavba dálnice D4 v úseku Milín–Lety, vychází z potřeby zajištění kvalitního dopravního spojení mezi jednotlivými sídelními aglomeracemi a středisky samosprávných krajů na celém území České republiky, s nezbytnou návazností na evropskou dopravní síť. V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 D4 Čimelice - Mirotice 8.5 Výstavbou dálnice z Prahy minimálně do křižovatky se silnicí I/20 Nová Hospoda bude zajištěno kvalitní dopravního spojení mezi Prahou a významnými jihočeskými městy (Strakonice, po I/20 Písek a České Budějovice). Umožní se tím také oddělení dálkové a místní obslužné dopravy. V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 D4 Lety - Čimelice 2.6 Výstavbou dálnice z Prahy minimálně do křižovatky se silnicí I/20 Nová Hospoda bude zajištěno kvalitní dopravního spojení mezi Prahou a významnými jihočeskými městy (Strakonice, po I/20 Písek a České Budějovice). Umožní se tím také oddělení dálkové a místní obslužné dopravy. V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D4 D4 Mirotice, rozšíření 3.7 Požadavky na výstavbu dálnic v České republice, jejíž součástí je i stavba dálnice D4 Mirotice, rozšíření, vychází z potřeby zajištění kvalitního dopravního spojení mezi jednotlivými sídelními aglomeracemi a středisky samosprávných krajů na celém území České republiky, s nezbytnou návazností na evropskou dopravní síť. V realizaci 2021 2024 (12/2024) Detail projektu (stránky ŘSD)
D5 D5 Praha - Beroun, zkapacitnění 22.4 Dálnice D5 je jednou z páteřních komunikací dálničního systému České republiky. Ve své trase spojuje Prahu s hraničním přechodem Rozvadov, kde navazuje na německou dálnici A6. D5 tedy představuje důležitou mezinárodní spojnici. Ta je však v blízkosti hlavního města na hranicích své kapacity, a proto se počítá s jejím rozšířením v úseku Praha – Beroun. V přípravě 2026 2031 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 Hořesedly - přeložka 9.2 Vybudování dálnice D6 výrazně přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy, ke zkrácení přepravní doby směrem k našim západním hranicím a umožní lepší spojení mezi Českou republikou a Německem. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 Hořovičky - obchvat 5.2 Obchvat obce Hořovičky je součástí výstavby dálnice D6 nahrazující nevyhovující silnici I/6, která nepostačuje narůstajícím intenzitám silniční dopravy a nezajišťuje její plynulost a bezpečnost. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 Karlovy Vary - Olšová Vrata 8 Stavba D6 Karlovy Vary–Olšová Vrata je jedním z úseků přestavby silnice I/6 na dálnici D6. Stávající silnice je v řešeném úseku dvoupruhová se stoupacím pruhem v délce přibližně 3000 metrů. Navíc směrové a spádové parametry v tomto úseku vyhovují pouze návrhové rychlosti 70 km/h. Hlavním účelem stavby je tedy převedení silnice I/6 na čtyřpruhovou směrově rozdělenou komunikaci, která bezpečně převede vysoké dopravní zátěže. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 Knínice - Bošov 7.9 Stavba D6 Knínice–Bošov je jedním z úseků přestavby silnice I/6 na dálnici D6. Hlavní náplní stavby je tedy zkapacitnění a úprava stávající dvoupruhové silnice I/6 v úseku mezi obcemi Knínice a Bošov. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 Krupá, přeložka 6.5 Vybudováním přeložky mimo obec Krupá dojde ke značnému odlehčení dopravy v obci, kterou stávající silnice I/6 přímo prochází. Přeložka silnice I/6 přinese zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy v obci. V přípravě 2022 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 Olšová Vrata - Žalmanov 7.3 Stavba D6 Olšová Vrata–Žalmanov je jedním z úseků přestavby silnice I/6 na dálnici D6. V úseku mezi Bochovem a Olšovými Vraty propojuje stavby D6 Žalmanov–Knínice a D6 Karlovy Vary–Olšová Vrata. Stávající silnice je zde dvoupruhová s nevyhovujícími směrovými a spádovými parametry. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 Petrohrad - Lubenec 12.1 Stavba D6 křižovatka I/27 Petrohrad (hranice kraje)–Lubenec je jedním z úseků přestavby silnice I/6 na dálnici D6. V současné době je silnice I/6 vedena po dvoupruhové komunikaci o šířce vozovky 8–10,5 metru a prochází obcemi Petrohrad (Černčice). V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 Žalmanov - Knínice 7 Předmětem stavby D6 Žalmanov–Knínice je nahrazení stávající dvoupruhové silnice I/6 čtyřpruhovou dálnicí. Protože je téměř v celém úseku vedena mimo stávající trasu, jedná se z hlediska druhu stavby o liniovou novostavbu. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D6.svg D6 MÚK Chlumeček - státní hranice 8.5 Stavba je jedním z úseků přestavby silnice I/6 na dálnici D6. Stávající silnice byla vybudována v letech 1993 až 1997 jako polovina budoucího čtyřpruhu. Hlavním účelem stavby je tedy převedení silnice I/6 na čtyřpruhovou směrově rozdělenou komunikaci, která bezpečně převede vysoké dopravní zátěže. Studie Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 D7 Chlumčany, zkapacitnění 4.4 Stavba „D7 Chlumčany, zkapacitnění“ je součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou dálnici D7. V přípravě 2022 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 D7 Kutrovice - Panenský Týnec 6.8 Stavba D7 Kutrovice – Panenský Týnec je součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyř-pruhovou dálnici D7. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 D7 Louny, zkapacitnění obchvatu 6.1 Stavba je součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou dálnici D7. V realizaci 2020 2023 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 D7 MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně, 1. etapa 1.1 Účelem stavby je kapacitní napojení Letiště Václava Havla na dálnici D7 směr centrum a opačně. Jedná se o změnu stávající dopravně nevyhovující a nebezpečné mimoúrovňové křižovatky, která je tvořena dopravně nevyhovujícími rampami. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 D7 MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně, 2. etapa 1.4 Realizací stavby dojde k rozšíření stávajícího úseku komunikace D7 mezi MÚK Ruzyně a MÚK Aviatická na 3 + 3 pruhy. V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 D7 MÚK Knovíz - MÚK Slaný - západ 6.5 Stavba D7 MÚK Knovíz – Slaný-západ je součástí souboru staveb, jejichž cílem je zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou dálnici D7. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 D7 MÚK Slaný - západ - Kutrovice 3.4 Stavba D7 MÚK Slaný-západ - Kutrovice je součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou dálnici D7. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 D7 Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu 3.5 Stavba „D7 Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu“ je součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou dálnici D7. V realizaci 2019 2021 (16.12.2021) Detail projektu (stránky ŘSD)
D7 D7 Postoloprty, zkapacitnění obchvatu 4.8 Stavba „D7 Postoloprty, zkapacitnění obchvatu“ je součástí souboru staveb zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou dálnici D7. V přípravě 2025 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D8 D8 MÚK Zdiby – rozšíření Prosecké radiály, etapa 2 – direktní větev 0 Předmětem stavby je novostavba křižovatkové větve v MÚK Zdiby a stavební úpravy dálnice D8 a silnice I/9, které jsou nutné pro její napojení na tyto pozemní komunikace. V přípravě 2022 2022 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D10.svg D10 MÚK Kosmonosy 0 Stávající mimoúrovňová křižovatka v Kosmonosech se nachází v km 46 na dálnici D10 Praha – Turnov a zajišťuje napojení severní části Mladé Boleslavi ze silnice I/38 Jestřebí – Mladá Boleslav. Úprava křižovatky je ovšem nutná s ohledem na rozvoj areálů průmyslových zón, které vzniknou na obou stranách dálnice D10. V přípravě 2022 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D10.svg D10 přímá větev MÚK Bezděčín 0 Hlavní účelem stavby je výstavba přímé větve na mimoúrovňové křežovatce Bezděčín (exit 39), která umožní přímé napojení z dálnice D10 ve směru od Prahy na silnici I/16 směrem na Mělník a I/38 směrem na Nymburk. Dojde tak k odstranění složitých závleků v prostoru stávající křižovatky. V přípravě 2022 2022 Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 D11 1106 Hradec Králové - Smiřice 15.2 Stavba řeší pokračování dálnice D11 od Hradce Králové severním směrem na Polsko. Spolu s navazujícím úsekem D11 1107 Smiřice–Jaroměř stavba odvede veškerou zbytnou dopravu ze stávající silnice I/33 v úseku Hradec Králové – Jaroměř, jejíž kapacita je zcela vyčerpána. V realizaci 2018 2021 (17.12.2021) Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 D11 1107 Smiřice - Jaroměř 7.2 Stavba řeší pokračování dálnice D11 od Hradce Králové severním směrem na Polsko. Spolu s předcházejícím úsekem D11 1106 Hradec Králové – Smiřice stavba odvede veškerou zbytnou dopravu ze stávající silnice I/33 v úseku Hradec Králové – Jaroměř, jejíž kapacita je zcela vyčerpána. V realizaci 2018 2021 (17.12.2021) Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 D11 1108 Jaroměř - Trutnov 19.6 Dobudováním dálnice D11 dojde nejen ke kvalitnímu přeshraničnímu propojení s Polskem, ale nová kapacitní silnice převezme především funkci stávající přetížené silnice I/37. V přípravě 2024 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 D11 1109 Trutnov - státní hranice ČR/Polsko 21.2 Dobudováním dálnice D11 dojde nejen ke kvalitnímu přeshraničnímu propojení s Polskem, ale nová kapacitní silnice převezme především funkci stávající přetížené silnice I/37. Ta dnes propojuje významná regionální centra Jaroměř–Dvůr Králové nad Labem–Trutnov. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 D11 MÚK Beranka 0 Účelem stavby je převedení značné části dopravy rozvíjející se východní části obce Horní Počernice na dálnici D11. Tím dojde k odlehčení přetížené Náchodské ulici i celé obci. Současně navržené řešení umožní nejen rozvoj východní části území Horních Počernic (zejména pro bydlení), ale i rozvoj přilehlých obcí Šestajovice a Klánovice. V přípravě 2023 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
D11 D11 Praha - Jirny, zkapacitnění 7.8 Cílem stavby je rozšíření stávajícího tělesa dálnice D11 na nové šířkové uspořádání, které umožní vedení silničního provozu v režimu 3+3. Úpravou šířkových parametrů dojde k navýšení kapacity dálnice v okolí hlavního města, což přispěje ke zvýšení plynulosti i bezpečnosti provozu. V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Džbánov - Litomyšl 7.6 Stavba D35 Džbánov–Litomyšl je součástí úseku budoucí dálnice D35 mezi MÚK Opatovice a MÚK Staré Město. Po dokončení by se měla dálnice D35 spolu s dálnicí D11 stát alternativní trasou k přetížené dálnici D1, čímž bude možné rozdělit dopravní zátěž z dálnice D1 mezi dvě komunikace stejného dopravního významu. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Hořice - Sadová 10.5 Předmětem stavby je nahrazení stávající, v současné době již kapacitně nevyhovující dvoupruhové silnice I/35 mezi městem Hořice a obcí Sadová dálniční čtyřpruhovou komunikací. V celém rozsahu stavby je vedena v nové trase a stávající silnice poté přejde do sítě silnic I. třídy jako doprovodná silnice I/635. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Janov - Opatovec 11.8 Stavba D35 Janov–Opatovec je součástí úseku budoucí dálnice D35 mezi MÚK Opatovice a MÚK Staré Město. Po dokončení by se měla dálnice D35 spolu s dálnicí D11 stát alternativní trasou k přetížené dálnici D1, čímž bude možné rozdělit dopravní zátěž z dálnice D1 mezi dvě komunikace stejného dopravního významu. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 3508.2 Křelov - Slavonín, 2. etapa 3.3 Druhá etapa západní části obchvatu Olomouce spojí současný konec D35 ve směru od Mohelnice s první etapou, stavba 3508.1. V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Litomyšl - Janov 10.4 Stavba D35 Litomyšl–Janov je součástí úseku budoucí dálnice D35 mezi MÚK Opatovice a MÚK Staré Město. Po dokončení by se měla dálnice D35 spolu s dálnicí D11 stát alternativní trasou k přetížené dálnici D1, čímž bude možné rozdělit dopravní zátěž z dálnice D1 mezi dvě komunikace stejného dopravního významu. V přípravě 2023 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Opatovec - Staré Město 16.6 Stavba D35 Opatovec–Staré Město je součástí úseku budoucí dálnice D35 mezi MÚK Opatovice a MÚK Staré Město. Po dokončení by se měla dálnice D35 spolu s dálnicí D11 stát alternativní trasou k přetížené dálnici D1, čímž bude možné rozdělit dopravní zátěž z dálnice D1 mezi dvě komunikace stejného dopravního významu. V přípravě 2024 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Opatovice - Časy 12.6 Po dokončení výstavby D35 a odvedení tranzitní dopravy ze stávající trasy na novou, vedenou mimo zástavbu, budou splněny veškeré požadavky na bezpečnou a plynulou dopravu i požadavky na zlepšení životního prostředí obyvatel a minimalizaci vlivů na přírodní složky životního prostředí v daném úseku. V realizaci 2019 2021 (15.12.2021) Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Ostrov - Vysoké Mýto 7 Stavba D35 Ostrov – Vysoké Mýto je součástí úseku budoucí dálnice D35 mezi MÚK Opatovice a MÚK Staré Město. Po dokončení by se měla dálnice D35 spolu s dálnicí D11 stát alternativní trasou k přetížené dálnici D1, čímž bude možné rozdělit dopravní zátěž z dálnice D1 mezi dvě komunikace stejného dopravního významu. V přípravě 2023 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Sadová - Plotiště 7.5 Předmětem stavby je nahrazení stávající, v současné době již kapacitně nevyhovující dvoupruhové silnice I/35 dálniční čtyřpruhovou komunikací. Ta umožní převedení dopravy mezi Sadovou a Hradcem Králové. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Staré Město - Mohelnice 18.2 Výstavba dálnice D35 v úseku Staré Město–Mohelnice umožní převedení dopravy ze silnice I/35 na kapacitně vyhovující komunikaci. Potřebnost a naléhavost stavby vyplývá z dopravní funkce a zatížení stávající silnice I/35 mezi Moravskou Třebovou a Mohelnicí, která je v současné době na hranici únosnosti z hlediska kapacity, bezpečnosti dopravy a obyvatel, tak i z vlivů provozu na životní prostředí. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Vysoké Mýto - Džbánov 6 Stavba D35 Vysoké Mýto – Džbánov je součástí úseku budoucí dálnice D35 mezi MÚK Opatovice a MÚK Staré Město. Po dokončení by se měla dálnice D35 spolu s dálnicí D11 stát alternativní trasou k přetížené dálnici D1, čímž bude možné rozdělit dopravní zátěž z dálnice D1 mezi dvě komunikace stejného dopravního významu. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Úlibice - obchvat 1.6 Stavba obchvatu Úlibic je součástí chybějícího tahu dálnice D35 z Turnova do Jičína a dále do Hradce Králové. Nová komunikace vyvedená mimo obec Úlibice umožní především převedení tranzitní dopravy a zkvalitní dopravní propojení. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Úlibice - Hořice 16.3 Předmětem stavby je nahrazení stávající, v současné době již kapacitně nevyhovující dvoupruhové silnice I/35 dálniční čtyřpruhovou komunikací. Ta umožní převedení dopravy mezi Úlibicemi a městem Hořice. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D35.svg D35 Časy - Ostrov 14.7 Výstavba dálnice D35 v úseku Časy–Ostrov umožní převedení dopravy ze silnice I/35 mezi Holicemi a Zámrskem. Potřebnost a naléhavost stavby vyplývá z dopravní funkce a zatížení silnice I/35 Hradec Králové–Holice–Vysoké Mýto, která je v současné době na hranici únosnosti z hlediska kapacity, bezpečnosti dopravy a obyvatel, tak i z vlivů provozu na životní prostředí. V realizaci 2018 2022 (12/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)
D46 D46 MÚK Drysice 0 Stavba řeší doplnění připojovacích a odbočovacích pruhů na D46 Vyškov–Olomouc. Chybějící přídatné pruhy křižovatky Drysice tvoří v současnosti bodovou závadu a výraznou překážku bezpečnosti provozu, pro kterou nelze zvýšit v přilehlém úseku rychlost. Při najíždění vozidel na D46 vznikají konfliktním situacím vzájemným omezením mezi účastníky silničního provozu. Životní podmínky obyvatel obce Drysice pak vylepší nová protihluková stěna. V realizaci 2021 2022 (9/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)
D46 D46 MÚK Držovice 0 Stavba je vyvolána potřebou rekonstrukce stávající mimoúrovňové křižovatky na dálnici D46 (E462) MÚK Držovice (Prostějov – sever, výjezd 27), která v současné době nevyhovuje platným normám a technickým podmínkám pro dálnice a mimoúrovňové křižovatky. V přípravě 2024 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
D46 D46 MÚK Prostějov - střed 0 Stavba řeší doplnění připojovacích a odbočovacích pruhů na D46 Vyškov–Olomouc. V realizaci 2020 2022 (12/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)
D46 D46 MÚK Vyškov 0 Stavba řeší doplnění připojovacích a odbočovacích pruhů na D46 Vyškov–Olomouc. V přípravě 2022 2022 Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 D48 Frýdek-Místek, obchvat - I. etapa 4.3 Stavba dálnice D48 Frýdek-Místek, obchvat řeší vybudování kapacitního obchvatu města Frýdek-Místek. Na stavbu budou bezprostředně navazovat stavby „D48 Rychalitce – Frýdek-Místek“ a „D48 Frýdek-Místek – Dobrá“, které jsou od prosince 2012, resp. října 2004 v provozu. V realizaci 2018 2022 (7/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 D48 Frýdek-Místek, obchvat - II. etapa 4.3 Stavba dálnice D48 Frýdek-Místek, obchvat řeší vybudování kapacitního obchvatu města Frýdek-Místek. Na stavbu budou bezprostředně navazovat stavby „D48 Rychalitce – Frýdek-Místek“ a „D48 Frýdek-Místek – Dobrá“, které jsou od prosince 2012, resp. října 2004 v provozu. V realizaci 2019 2022 (7/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 D48 MÚK Bělotín - Rybí, I. etapa 13.2 Stavba představuje rekonstrukci stávající dvoupruhové směrově nedělené komunikace bez zpevněných krajnic na směrově rozdělenou dálniční komunikaci s krajnicemi a fyzickým oddělením protisměrných jízdních pruhů středním dělicím pásem. V realizaci 2021 2023 Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 D48 MÚK Bělotín - Rybí, II. etapa 3.8 Stavba představuje rekonstrukci stávající dvoupruhové směrově nedělené komunikace bez zpevněných krajnic na směrově rozdělenou dálniční komunikaci s krajnicemi a fyzickým oddělením protisměrných jízdních pruhů středním dělicím pásem. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
D48 D48 MÚK Nošovice 0 Vzhledem k přerušení některých místních komunikací ve směru na obce Nižní a Vyšní Lhota bylo nutné zřídit novou silnici II. třídy, která bude napojena novou mimoúrovňovou křižovatkou „MÚK Nošovice“ na dálnici D48. V přípravě 2026 2027 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 D49 4901 Hulín - Fryšták 17.3 Účelem stavby je vybudování kapacitní komunikace, která umožní převést vysoké intenzity silniční opravy z komunikací vedených zástavbou Zlína, Otrokovic, Holešova i Hulína na nově navrhovanou kapacitní komunikaci D49. To se příznivě dotkne i všech obcí na stávající trase silnice I/49, I/55, II/490 a II/432 v okresech Kroměříž a Zlín. V přípravě 2021 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 D49 4902.1 Fryšták - Lípa, 1. etapa 1.7 Stavba je součástí dálničního obchvatu Zlína, který po dokončení odvede tranzitní dopravu ze silnice I/49 procházející středem města. Skrze plánovanou přeložku silnice II/490 se na budoucí D49 napojí od severu město Fryšták a od jihu Zlín. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 D49 4902.2 Fryšták - Lípa, 2. etapa 9.3 Stavba „D49 4902.2 Fryšták – Lípa, 2. etapa“ je součástí souboru staveb dálnice D49 mezi MÚK Hulín, Fryštákem, Horní Lidčí a státní hranicí se Slovenskem. Po dokončení této stavby bude provizorně za přispění silnice II/491 odvedena tranzitní doprava ve směru Hulín – Vizovice – Slovensko z průtahů Zlínem, Želechovicemi a Lípou. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 D49 4902.3 Fryšták - Lípa, 3. etapa 3.7 Stavba dokončuje dálniční obchvat Zlína a odvádí tranzitní dopravu ze silnice I/49. Zároveň nahrazuje dočasné propojení dálnice D49 ze Slušovic do Lípy na silnici I/49 pomocí silnice II/490. V přípravě 2029 2032 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 D49 4903.1 Lípa - Vizovice 3 Předmětná stavba nahrazuje v daném úseku stávající dvoupruhovou silnici I/49, jejíž kapacita je pro potřeby dnešní doby již nedostatečná. Nové řešení v podobě výstavby D49 např. odstraní nevhodné křížení silnic I/49 a II/492. Směrové rozdělení komunikace na dva samostatné jízdní pásy navíc umožní na rovném a přímém úseku bezpečné předjíždění. V přípravě 2029 2032 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 D49 4903.2 Vizovice - Pozděchov 10.4 Stavba nahrazuje stávající dvoupruhovou silnici I/49 s celou řadou dopravních závad, která nevyhovuje jak směrovým, tak výškovým vedením a ani šířkovým uspořádáním. Stavba odvede tranzitní dopravu z Vizovic, Bratřejova, Pozděchova a Prlova. V přípravě 2029 2032 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 D49 4904 Pozděchov - Horní Lideč 8.7 Stavba nahrazuje stávající dvoupruhovou silnici I/49 s celou řadou dopravních závad, která nevyhovuje jak směrovým, tak výškovým vedením a ani šířkovým uspořádáním. Stavba odvede tranzitní dopravu z Prlova, Lužné, Lidečka a Horní Lidče. Dále zpřístupní východní část Zlínského kraje pomocí kapacitní komunikace. V přípravě 2029 2032 Detail projektu (stránky ŘSD)
D49 D49 4905 Horní Lideč - hranice ČR/SR 5.5 Stavba nahrazuje stávající dvoupruhovou silnici I/49 s celou řadou dopravních závad, která nevyhovuje jak směrovým, tak výškovým vedením a ani šířkovým uspořádáním. Stavba odvede tranzitní dopravu z Horní Lidče a ze Střelné. V přípravě 2029 2032 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 5205 Přechod VN Nové Mlýny 5.6 Vybudování předmětného úseku dálnice D52 zajistí plynulejší a bezpečnější průjezd přes vodní nádrž Nové Mlýny, kterou v současnosti překonává dvoupruhová silnice I/52. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 Brno, Jižní tangenta včetně zkapacitnění D2 5.2 Stavbou Jižní tangenty dojde k propojení dálnic D52 s dálnicí D1, a to s využitím dálnice D2. Z hlediska členění je dopravní část rozdělena na dva samostatné celky, a to řešení D52 mezi Rajhradem a dálnicí D2 a nutnou úpravou dálnice D2 od napojení D52 do MÚK Brno - jih s dálnicí D1. V přípravě 2030 2035 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 5204.1 Pohořelice - Nová Ves 3.1 Stavba úseku „D52 5204.1 Pohořelice – Nová Ves“ řeší dostavbu dálnice na plný profil. Realizací předmětného úseku bude docíleno požadovaného zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 5204.2 Nová Ves - VN Nové Mlýny 3.7 Stavba tohoto úseku D52 zajistí zkapacitnění stávající komunikace I/52, jejíž šířkové uspořádání již není dostatečné. Rostoucí intenzity provozu v daném úseku zvyšují riziko střetu vozidel. Dostavba D52 přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 5206.1 obchvat Mikulova 3.9 Stavba odvede převážnou část tranzitní a osobní dopravy ze zastavěné části Mikulova, což přispěje ke zlepšení životních podmínek tamních obyvatel. Náhradou současné silnice I/52 za dálnici D52, a tím pádem vybudováním směrově rozdělené komunikace se čtyřmi pruhy, se zásadně zvýší bezpečnost silničního provozu. Pro řidiče pak dostavba D52 bude znamenat úsporu jízdních časů. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 5206.2 MÚK Mikulov jih - st. hranice ČR/Rakousko 0.8 Stavba zajistí plnohodnotné čtyřpruhové napojení na připravovaný sousední úsek D52, kterým je obchvat města Mikulov. Taktéž umožní dálniční spojení s rakouskou dálniční sítí. Náhradou současné silnice I/52 za dálnici D52, a tím pádem vybudováním směrově rozdělené komunikace se čtyřmi pruhy, se zásadně zvýší bezpečnost silniční-ho provozu na tomto příhraničním úseku. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 5206.3 Bavory - silnice II/414 1.1 Náhradou současné dvoupruhové silnice I/52 za dálnici D52 dojde ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Vybudování směrově rozdělené komunikace se čtyřmi pruhy zlepší také plynulost provozu. Výstavba dvou nad-chodů pro zvěř umožní zachování stávajících migračních tras živočichů, které se v oblasti kolem Pálavy vyskytují. Navržena jsou však i další opatření, která zajistí maximální šetrnost k životnímu prostředí. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D52.svg D52 5206.4 Nové Mlýny - Bavory 5 Rozšířením stávající dvoupruhové silnice I/52 na čtyřpruhovou dálnici D52 dojde ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Kromě toho také stavba zlepší plynulost provozu a zkrátí řidičům jízdní dobu. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5501 Olomouc - Kokory 7.6 Navržená trasa dálnice D55 bude plnit funkci spojnice dvou velkých center střední Moravy – Olomouce a Přerova – a dvou významných komunikací – dálnice D1 a dálnice D35. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5502 Kokory - Přerov 6 Navržená trasa dálnice D55 bude plnit funkci spojnice dvou velkých center střední Moravy – Olomouce a Přerova – a dvou významných komunikací – dálnice D1 a dálnice D35. V přípravě 2025 2028 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5506 Napajedla - Babice 7.5 Dálnice D55 tvoří důležitou kapacitní komunikaci, která propojuje významné sídelní oblasti střední, jihovýchodní a jižní Moravy. Spojuje Olomouc s Přerovem, Hulínem a Otrokovicemi, kde je pomocí silnice I/49 napojeno krajské město Zlín. Přes úseky kolem Uherského Hradiště, Bzence a Hodonína bude D55 u Břeclavi napojena na dálnicí D2. V přípravě 2023 2026 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5506 Napajedla - Babice, most SO 201 0.5 Stavba mostu přes řeku Moravu, který bude součástí stavby dálnice D55. V přípravě 2022 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5507 Babice - Staré Město 8.5 Dálnice D55, které je tento úsek součástí, tvoří důležitou komunikaci, jež propojuje sídelní oblasti střední, jihovýchodní a jižní Moravy. Zároveň nahrazuje stávající silnici I/55, jejíž kapacita je nedostatečná a nevyhovuje současným intenzitám provozu. V realizaci 2020 2023 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5508 Staré Město - Moravský Písek 8.8 Úsek mezi Starým Městem a Moravským Pískem je jedním ze souboru staveb, které po svém dokončení vytvoří ucelenou dálnici D55. Stávající dvoupruhové uspořádání přestává být kvůli narůstajícím intenzitám provozu kapacitně dostačující. Současná I/55 a taktéž II/427 navíc procházejí zastavěným územím obcí, takže vybudování D55 v nové trase přispěje ke zvýšení bezpečnosti obyvatel. V realizaci 2021 2024 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5509 Moravský Písek - Bzenec 4.1 Úsek dálnice zlepší životní podmínky obyvatel Moravského Písku. Spolu s navazujícími úseky pak utvoří ucelený tah, který sníží intenzity provozu i v dalších okolních sídlech. V přípravě 2022 2025 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5510 Bzenec - Bzenec-Přívoz 3.2 Stavba je jednou ze souboru staveb úseku Staré Město – Rohatec, který řeší odvedení tranzitní dopravy z přetížené silnice I/55 procházející středem měst Kunovice, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou a Strážnice a obcí Ostrožská Nová Ves, Vnorovy a Petrov. Bude mít pozitivní vliv na život obyvatel výše zmíněných obcí a měst. V přípravě 2028 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5511 Bzenec-Přívoz - Rohatec 10.8 Trasa D55 je v předmětném úseku navržena tak, aby byla v dostatečné vzdálenosti od okraje zastavěného území a respektovala konfiguraci okolního terénu. Vzhledem k navrženým stavebním prvkům navíc výrazně přispěje k ochraně životního prostředí v této oblasti, pro kterou jsou příznačné rozsáhlé lesní porosty. V přípravě 2029 2031 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5512 Rohatec - Lužice 11.5 Realizace dálnice D55 představuje v tomto úseku rozšíření stávající dvoupruhové silnice první třídy I/55 na dálnici v plnohodnotném čtyřpruhovém uspořádání. Dále zahrnuje přestavbu stávajících úrovňových křížení na křížení mimoúrovňová. V přípravě 2027 2030 Detail projektu (stránky ŘSD)
CZ traffic sign IS16a - D55.svg D55 5513 Lužice - Břeclav 11.9 Realizace dálnice D55 představuje v tomto úseku dostavbu stávající dvoupruhové silnice první třídy I/55 na dálnici v plnohodnotném čtyřpruhovém uspořádání. Taktéž zahrnuje přestavbu stávajících úrovňových křížení na křížení mimoúrovňová. V přípravě 2026 2029 Detail projektu (stránky ŘSD)
D56 D56 Frýdek-Místek, připojení na D48 2.2 Řešená stavba je vlastně dokončením jižního obchvatu Frýdku-Místku z hlediska dálnice D56 a pokračováním (navázáním) stavby „Dálnice D48 Frýdek-Místek, obchvat“ a je plně v souladu s územním plánem velkého územního celku Beskydy. V realizaci 2018 2022 (7/2022) Detail projektu (stránky ŘSD)

Zdroj dat: Ředitelství silnic a dálnic (data ke dni 23.11.2021)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dne 1. 1. 2016 došlo zákonem 268/2015 Sb. (Nové pojetí dálniční sítě) k přeřazení většiny rychlostních komunikací o délce 434 km na dálnice II. třídy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Délky a další data komunikací [online]. ŘSD.cz [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. 
  2. a b Tomáš Janda: Plánování a příprava výstavby dálnic na území druhé republiky a protektorátu do 1. května 1939, 24. 10. 2002, Dálnice.com
  3. Jan Sůra: Slovo dálnice slaví sedmdesátiny, iDNES 15. 11. 2008
  4. Ministerstvo dopravy: Nové pojetí dálniční sítě Archivováno 22. 2. 2016 na Wayback Machine
  5. https://www.rsd.cz/wps/portal/web/Silnice-a-dalnice/delky-a-dalsi-data-komunikaci Ředitelství silnic a dálnic ČR: Délky a další data komunikací
  6. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 1. – Stavějí se dálnice v ČR dráž než v zahraničí?. [s.l.]: [s.n.] 13 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 13.  Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine
  7. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 1. – Stavějí se dálnice v ČR dráž než v zahraničí?. [s.l.]: [s.n.] 13 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 5–9.  Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine
  8. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 4. — Proces schvalování dopravních investic. [s.l.]: [s.n.] 14 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 3–4.  Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine
  9. Ekologický právní servis. Cena dálnic, část 5. — Vývoj nákladů u vybraných staveb dálnic D8 a D11. [s.l.]: [s.n.] 14 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. S. 5–8, 12.  Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine
  10. http://byznys.lidovky.cz/rvou-na-nas-ze-jsme-to-udelali-blbe-rika-reditel-ceskych-silnic-a-dalnic-1z0-/doprava.aspx?c=A100819_170743_ln-doprava_nev
  11. Jen 17 kilometrů. Tolik se loni postavilo dálnic –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  12. ČTK. Česko letos dostaví 63 km nových silnic a dálnic. Podívejte se na plánované úseky. Hospodářské noviny [online]. 2012-01-25 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  13. Dálnice se staví stejně pomalu jako za totality, za 20 let přibylo 560 km | Doprava. Lidovky.cz [online]. 2009-11-13 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  14. ŠUSTR, Ladislav. Prostě to postavíme. Ťok letos otevřel pouhé čtyři kilometry dálnic - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2018-12-30 [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (česky) 
  15. www.nku.cz [online]. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LÍDL, Václav; POSPÍŠIL, Petr; SVOBODA, Lukáš; ŠEJNA, Pavel; ŠVARC, Jan; VOREL, Vladimír, a kol. Silnice a dálnice v České republice: Vývoj stezek, cest, silnic a dálnic na našem území od nepaměti až po současnost. 1. vyd. Praha: Agentura Lucie, 2009. 376 s. ISBN 978-80-8713-814-4. 
  • LÍDL, Václav: Poslové zapomenuté budoucnosti: Výstavba dálnic v letech 1938-1950 na území Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR, bez data (informační publikace)
  • LÍDL, Václav a Tomáš JANDA. Stavby, kterým doba nepřála: výstavba dálnic v letech 1938-1950 na území Čech a Moravy. 2. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2006. ISBN 80-254-5314-6.
  • POKLUDA, Zdeněk. Baťovi muži. Zlín, 2012, s. 56 (kapitola Dominik Čipera), s. 113 (kapitola Hugo Vavrečka).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]