Dálnice v Turecku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dálnice O-1 v Istanbulu
Dálnice O-3 v Istanbulu
Dálnice O-5
Schéma turecké dálniční sítě

Celková délka dálnic v Turecku je v současné době (2017) 2452 km. Nejvyšší povolená rychlost na dálnicích je pro osobní automobily 120 km/h. Na tureckých dálnicích funguje mýtný systém pro všechna vozidla. Turecko má poměrně vysoké normy pro klasifikaci dálnice: dálnice musí mít minimálně 3 pruhy v každém směru, úseky, které mohou být považovány za nebezpečné (mosty, tunely, výjezdy ad.) musí být osvětleny. Na odpočívkách bývá mimo parkoviště a čerpací stanici i motel. Na dálnicích by se neměly vyskytovat příliš ostré zatáčky, klesání či stoupání. Na dálnice namají přístup vozidla, která se pohybují méně než 40 km/h, jako zemědělské stroje či cyklistická kola. Turecko má mimo dálnic ještě rozsáhlou síť dvouproudých silnic.

Historie výstavby dálnic[editovat | editovat zdroj]

Výstavba národního silničního systému v Turecku byla započata již v roce 1948, kdy prudce narostl počet automobilů v Turecku. V 60. letech minulého století začaly být problémy s kapacitou mnohým meziměststkých silnic. První plány na výstavbu dálnic byly uvedeny do praxe v roce 1968, kdy se začala stavět první víceproudová silnice v Istanbulu. V 70. letech začala výstavba dalších dálnic. V roce 1983 se stal tureckým předsedou vlády Turgut Özal, který vytvořil plán na výstavbu nových dálnic v Turecku. V roce 1985 začal obří projekt mezikontinentální dálnice o délce 772 km, který spojoval město Edirne nedaleko bulharských hranic, Istanbul a hlavní město Ankaru, jehož součástí byl i dálniční most přes Bosporský průliv. Výstavba dalších úseků dále pokračovala a dnes má Turecko téměř 2500 km dálnic.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Turecká dálniční síť se dále rozšiřuje, očekává se, že do roku 2023 bude síť dosahovat 4773 km a do roku 2035 9312 km.

Seznam dálnic[editovat | editovat zdroj]

Dálnice jsou v Turecku označovány písmenem O (otoyol - turecky dálnice)

Číslo Mapa Trasa Konečná délka

(km)

Ve výstavbě

(km)

V provozu

(km)

O-1 otoyolu Karte O1 TR Istanbul (Haličský most) 25 - 25
O-2 otoyolu Karte O2 TR Istanbul (Most sultána Mehmeda Dobyvatele) 37 - 37
O-3 otoyolu Karte O3 TR Istanbul - Edirne - Flag of Bulgaria Bulharsko (Dálnice A4) 229 - 229
O-4 otoyolu Karte O4 TR Ankara - Istanbul 407 - 407
O-5 otoyolu Karte O33 TR 2015 Istanbul - Bursa - Izmir 407 327 80
O-20 otoyolu Karte O20 TR Ankarský okruh 110 - 110
O-21 otoyolu Karte O21 TR 2015 Ankara - Niğde 430 0 162
O-22 otoyolu Karte O22 TR Bursa - Eskişehir 238 0 34
O-30 otoyolu Karte O30 TR 2015 Izmirská spojka 120 6 60
O-31 otoyolu Karte O31 TR 2015 Izmir - Aydın 370 9 97
O-32 otoyolu Karte O32 TR Izmir 79 - 79
O-50 otoyolu Karte O50 TR Adana 23 - 23
O-51 otoyolu Karte O51 TR 2015 Adana - Mersin 88 - 88
O-52 otoyolu Karte O52 TR 2015 Adana - Osmaniye - Şanlıurfa 365 - 365
O-53 otoyolu Karte O53 TR Dörtyol (O-52) - İskenderun 150 - 150
O-54 otoyolu Karte O54 TR obchvat města Gaziantep 32 - 32

Metrobusy[editovat | editovat zdroj]

Logo istanbulských metrobusů

Největší turecké město Istanbul provozuje v rámci Městské hromadné dopravy tzv. Metrobusy (turecky Metrobüs), které projíždějí cestami ve středových dělících pásech u dálnic, kde zastavují na k tomu určených zastávkách, kterých je celkem 45 a cestující se na ně dostanou po lávkách nad dálnicemi. Celá síť metrobusů měří celkem 50 km. Linky jezdí na mnoha hlavních dálnicích v Istanbulu, včetně hlavní dálnice a Bosporského mostu. Denně metrobusy přepraví 800 000 cestujících.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of otoyol routes in Turkey na anglické Wikipedii.