Dálnice v Asii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schéma systému asijských silnic (některé se nachází na území Evropy)

V Asii, především v zemích tzv. Asijští tygři je v provozu hustá síť dálnic a rychlostních silnic. Největší síť dálnic najdeme v Číně, která má s celkovou délkou 131 000 km (2016) druhý největší dálniční systém na světě (po USA). Rozlehlé sítě dálnic jsou také např. ve východní Asii (Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan), jihovýchodní Asii (Indie, Indonésie, Thajsko, Filipíny) nebo na BlízkémStředním východě (Saúdská Arábie, Írán, Pakistán), téměř žádné dálnice se pak nenacházejí na severu Asie, v Rusku, které je oproti jiným částem Asie velmi málo hustě obydlené. Asijské hlavní dopravní tahy se značí Asijskými silnicemi (zkráceně AH), podobně jako v Evropě Evropskými silnicemi.

Označování[editovat | editovat zdroj]

Označování dálnic se liší napříč zeměmi, většinou se ale používají čísla národních silnic, před kterými se nenachází žádné písmeno, jak je tomu v evropských zemích (např. A, M nebo v Česku a na Slovensku D), určitou výjimkou je Čína, kde se používají různá písmena pro různé typy dálnic (např. meziměststké dálnice, okruhy, obchvaty, spojnice...).

Asijská silnice 2 v Kuala Lumpur, Malajsie

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 byl OSN zahájen projekt Asijských silnic, který měl podpořit rozvoj silnic a dálnic v regionu. Během první fáze projektu (1960 - 1970) bylo dosáhnuto značného pokroku, když byl však projekt v roce 1975 pozastaven, rozvoj se zpomalil.

Další pokusy a zavedení jednotných silnic v Asii se objevily v roce 1992. Mezinárodní dohoda o asijské dálniční síti byla přijata v roce 2003. Obsahovala návrh rozvoje silniční sítě na 140 000 km. Smlouva byla v roce 2004 podepsána 23 zeměmi. Roku 2013 smlouvu ratifikovalo 29 zemí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Asian Highway Network na anglické Wikipedii a Highway systems by country na anglické Wikipedii.