Dálnice v Evropě
V Evropě je v provozu hustá síť dálnic a rychlostních silnic. Nejhustší dálniční síť existuje v Nizozemsku, kde jsou už téměř všechny hlavní silnice nahrazeny dálnicemi. V přepočtu na obyvatele nebo rozlohu země má nejvíce kilometrů dálnic Lucembursko. Rozsáhlou dálniční síť mají vybudovanou např. v Německu, Itálii, Francii a dalších, většinou západních zemích Evropy. Oproti tomu země bývalého východního bloku mají v budování dálnic velké zpoždění. Jejich dálniční síť je většinou nesouvislá, někde dokonce žádná. Výjimkou je pouze Slovinsko, které má však dálniční síť téměř dokončenu díky malé rozloze státu.
Označování[editovat | editovat zdroj]
Kvůli odlišení od běžných silnic jsou v jednotlivých zemích Evropy čísla dálnic doplněna písmenem. Většinou se jedná o začáteční písmeno samotného názvu.
- A Francie (l’autoroute), Chorvatsko (autocesta), Itálie (autostrada), Litva (automagistralė), Lotyšsko (Augstākās kategorijas autoceļš), Německo (Autobahn), Polsko (autostrada), Rakousko (Autobahn), Slovinsko (avtocesta), Srbsko (aутопут/autoput), Španělsko (autopista, autovía), Švýcarsko (Autobahn, autostrada, l'autoroute),
- O Turecko (Otoban)
- D Česko (dálnice), Slovensko (diaľnica),
- M Irsko (mótarbhealach), Maďarsko (autópálya), Rusko (magistral'naja avtomobil'naja doroga), Velká Británie (motorway)
Jsou však i země, např. všechny skandinávské, které nepoužívají vůbec žádné písmeno. Dokonce ani čísla dálnic tam nebývají odlišena od běžných silnic.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První dálnice v Evropě, a i na světě, byla Autostrada dei laghi. Její stavba byla dokončena 21. září 1924 v Miláně. Spojovala Milán s městem Varese v Lombardii. Dálnice byla postavena dle návrhu konstruktéra Piera Puricelliho, který tehdy představil nový typ cesty, jejíž náklady budou hrazeny zpoplatněním pomocí mýtného.[1]
Historicky první dálnice dnešního typu (čtyřproudová rychlostní komunikace, s oddělenými směry) byly ve velké míře stavěny po nástupu Hitlera k moci v Německu před 2. světovou válkou. Výstavba první takovéto dálnice byla slavnostně zahájena u obce Unter Haching v roce 1934.[1]
Rozvoj dálnic v evropských zemích v letech 1995–2017+[editovat | editovat zdroj]
| Země | km (1995) |
km (2003) |
km (2008+) |
km
(2017+) |
|---|---|---|---|---|
| Albánie | 35 | 35 | 35 | 181 |
| Belgie | 1 666 | 1 729 | 1747 | |
| Bělorusko | 750 | 750 | ||
| Bosna a Hercegovina | 0 | 12 | 37 | 97 |
| Bulharsko | 314 | 328 | 476 | 846 |
| Černá Hora | 0 | 0 | 0 | 41 |
| Česko[2] | 418 | 528 | 738 | 1 375 |
| Dánsko | 726 | 1 027 | 1 050+ | |
| Estonsko | 64 | 96 | 110 | 164 |
| Finsko | 394 | 653 | 700 | 700 |
| Francie | 8 275 | 10 379 | 11 822 | |
| Chorvatsko | 302 | 554 | 1 095 | 1306 |
| Itálie | 6 435 | 6 487 | 6 943 | 6 965 |
| Irsko | 72 | 176 | 916 | |
| Kosovo | 0 | 124 | ||
| Kypr | 168 | 268 | 320 | |
| Island | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Lichtenštejnsko | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Litva | 394 | 417 | 110 | 311 |
| Lotyšsko | 0 | 0 | ||
| Lucembursko | 115 | 147 | 147 | 147 |
| Maďarsko | 335 | 542 | 1 013 | 1 800 |
| Moldavsko | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Německo | 11 109 | 12 044 | 12 866 | |
| Nizozemsko | 2 208 | 2 541 | 3 530 | |
| Norsko | 107 | 173 | 270 | 468 |
| Polsko | 246 | 405 | 698 | 1 849 |
| Portugalsko | 687 | 2 002 | 2 572 | 3 000 |
| Rakousko | 1 596 | 1 670 | 1 699 | 1 719 |
| Rumunsko | 113 | 113 | 303 | 748 |
| Rusko | 600 | 800 | ||
| Řecko | 420 | 2 500 | ||
| San Marino | 9 | 9 | 9 | 9 |
| Severní Makedonie | 198 | 242 | ||
| Slovensko | 198 | 313 | 360 | 500 |
| Slovinsko | 293 | 477 | 592 | |
| Spojené království | 3 307 | 3 609 | 3 218 | |
| Srbsko | 388 | 482 | 530 | 660 |
| Španělsko | 6 962 | 10 296 | 17 109 | |
| Švýcarsko | 1 197 | 1 342 | 1 763 | |
| Švédsko | 1 141 | 1 591 | 1 656 | 1 800 |
| Turecko | 1 246 | 1 851 | 3 633 | |
| Ukrajina | 0 | 0 | 16 |
Poznámka:
Tabulka nemusí být úplná. V některých zemích číslo uvádí společný údaj pro dálnice i rychlostní silnice. Klasifikace samotné dálnice se u jednotlivých zemí liší.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SLOVÍK, Jan. Kde byla postavena první dálnice na světě? [online]. Dalnice.com, 2003-01-04, rev. 2005-04-30 [cit. 2021-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-06.
- ↑ Souhrnná data zprovozňování dálnic a rychlostních silnic v České republice [online]. České dálnice, 2013-12-20 [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- BRUNCLÍK, Alfred. Jaké jsou reálné ceny dálnic v Česku a v zahraničí? [online]. ŘSD, 24. 11. 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-19.
- Články o výstavbě dálnic v Česku na nevolte.cz
