Dálnice v Evropě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Česko
Švýcarsko

V Evropě je v provozu hustá síť dálnic a rychlostních silnic. Nejhustší dálniční síť najdeme v Nizozemí, kde jsou už téměř všechny hlavní silnice nahrazeny dálnicemi. V přepočtu na obyvatele nebo rozlohu země má nejvíce kilometrů dálnic Lucembursko. Rozsáhlou dálniční síť mají vybudovánu např. v Německu, Itálii, Francii a dalších, většinou západních zemích Evropy. Oproti tomu země bývalého východního bloku mají v budování dálnic velké zpoždění. Jejich dálniční síť je většinou nesouvislá, někde dokonce žádná. Výjimkou je pouze Slovinsko, které má však dálniční síť téměř dokončenu díky malé rozloze státu.

Označování[editovat | editovat zdroj]

Rychlostní limity na dálnicích v Evropě a barva podkladu dopravních značek

Kvůli odlišení od běžných silnic jsou v jednotlivých zemích Evropy čísla dálnic doplněna písmenem. Většinou se jedná o začáteční písmeno samotného názvu.

Jsou však i země, např. všechny skandinávské, které nepoužívají vůbec žádné písmeno. Dokonce ani čísla dálnic tam nebývají odlišena od běžných silnic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První dálnice v Evropě, a i na světě, byla Autostrada dei laghi. Její stavba byla dokončena 21. září 1924 v Milánu. Spojovala Milán s městem Varese v Lombardii. Dálnice byla postavena dle návrhu konstruktéra Piera Puricelliho, který tehdy představil nový typ cesty, jejíž náklady budou hrazeny zpoplatněním pomocí mýtného.[1]

Historicky první dálnice dnešního typu (čtyřproudová rychlostní komunikace, s oddělenými směry) byly ve velké míře stavěny po nástupu Hitlera k moci v Německu před 2. světovou válkou. Výstavba první takovéto dálnice byla slavnostně zahájena u obce Unter Haching rok po nástupu Hitlera k moci.[1]

Rozvoj dálnic v evropských zemích za posledních 15 let[editovat | editovat zdroj]

Země km
(1995)
km
(2003)
km
(2008)
Albánie 35 35 35
Belgie 1 666 1 729
Bělorusko 750 750
Bosna a Hercegovina 0 12 37
Bulharsko 314 328 476
Černá Hora 0 0 0
Česko[2] 418 528 738
Dánsko 726 1 027
Estonsko 64 96 110
Finsko 394 653 700
Francie 8 275 10 379
Chorvatsko 302 554 1 095
Itálie 6 435 6 487 6 943
Irsko 72 176
Kosovo 0
Kypr 168 268
Island 0 0 0
Lichtenštejnsko 0 0 0
Litva 394 417 110
Lotyšsko 0 0
Lucembursko 115 147 147
Maďarsko 335 542 1 013
Moldavsko 0 0 0
Německo 11 109 12 044 12 866
Nizozemsko 2 208 2 541
Norsko 107 173 270
Polsko 246 405 698
Portugalsko 687 2 002 2 572
Rakousko 1 596 1 670 1 699
Rumunsko 113 113 303
Rusko 600
Řecko 420
San Marino 9 9 9
Severní Makedonie 198
Slovensko 198 313 360
Slovinsko 293 477
Spojené království 3 307 3 609
Srbsko 460
Španělsko 6 962 10 296
Švýcarsko 1 197 1 342
Švédsko 1 141 1 591 1 656
Turecko 1 246 1 851
Ukrajina 0 0 16

Poznámka:
Tabulka nemusí být úplná. V některých zemích číslo uvádí společný údaj pro dálnice i rychlostní silnice. Klasifikace samotné dálnice se u jednotlivých zemí liší.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.dalnice.com/historie/prvni_dalnice/prvni_dalnice.htm
  2. Souhrnná data zprovozňování dálnic a rychlostních silnic v České republice, ceskedalnice.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]