Radotínský most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Radotínský most
Most2 1009 972689.JPG
Základní údaje
Souřadnice
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Část přes Vltavu
Výstavba nad Berounkou, květen 2008
Pohled od ulice Výpadová k železniční trati u Radotína, únor 2009
Detailní pohled, duben 2009

Radotínský most (před oficiálním pojmenováním označovaný například jako Lahovická estakáda) je dvojice mostních staveb na Pražském okruhu, překlenující údolí Vltavy a Berounky před jejich soutokem. Fyzicky na sebe obě stavby plynule navazují a tvoří jediný most, z úředního hlediska jde však o dvě různé stavby, každá z částí má jiné konstrukční řešení a jiného dodavatele. Provoz na mostě, který je označován za nejdelší v České republice,[1] byl zahájen 20. září 2010. Dne 12. října 2010 Rada hlavního města Prahy schválila pro celou dvojici staveb název Radotínský most.[2]

Popis staveb[editovat | editovat zdroj]

První část tvoří most o délce 236 metrů, na komořanské straně začíná za ekoduktem nazvaným tunel Šabatka, překlenuje železniční trať 210, Vltavu a severní výběžek chráněného území přírodní památky Krňák a ústí do mimoúrovňové křižovatky Lahovice (Strakonická) (těsně jižně u Lahovic na hranici se Zbraslaví), v níž se kříží se Strakonickou ulici (I/4).

Druhá část, estakáda o délce 2045 metrů[3][4] (uvádí se též 2059 metrů[5]) o 37 mostních polích[5] pokračuje z této křižovatky přes plánovanou Radotínskou lagunu, Berounku, Výpadovou a Vrážskou ulici a železniční trať 171 a na hranici Radotína s Velkou Chuchlí navazuje na Lochkovský tunel k Lochkovu. Oba úseky byly navrženy v kategorii R 27,5/100.

Na projekt navazuje i přestavba celého území nivy při soutoku řek a jeho přeměna v rekreační pásmo s uměle vytvořenými Radotínskými lagunami.

Lahovická cyklolávka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lahovická cyklolávka.

Pod mostem přes Vltavu je zavěšena lávka pro pěší a cyklisty pro spojení Komořan a Lahovic.[6] Zavěšená lávka pro cyklisty měla být rovněž součástí mostu přes Berounku, ve stavebním povolení je lávka uvedena s označením komunikace SO 204/3.[7]

Cyklolávka přes Vltavu byla dokončena na podzim roku 2010, ale bez nájezdových ramp.[8] Zprovoznění lávky se o několik let zpozdilo mimo jiné kvůli sporu o prodej pozemku, na němž měla stát pravobřežní nájezdová rampa,[8][9] i kvůli dalším procesním průtahům a také kvůli povodním v roce 2013, které poškodily příjezdovou cestu ke staveništi.[9] Vlastník odmítal prodat pouze třináctinu pozemku, která byla nutná pro výstavbu, a byl ochoten prodat pouze celou parcelu; tu pak město v roce 2011 za 1,5 milionu Kč skutečně koupilo.[9] Původně plánovanou cenu nájezdových ramp 50 milionů Kč se podařilo díky soutěži snížit na 20 milionů Kč; samotná lávka bez nájezdů stála kolem 60 milionů Kč.[8] Lávka byla díky mimořádně teplému březnu uvedena do provozu již v sobotu 12. dubna 2014.[10] Na nákladech na vybudování ramp se podílelo město Praha i Státní fond dopravní infrastruktury.[9] Podle TSK hl. m. Prahy je tato lávka vůbec nejdražším úsekem cyklostezky v hlavním městě Praze.[9]

Historie výstavby[editovat | editovat zdroj]

Most Komořany–Lahovice je součástí úseku Jesenice – Lahovice označovaného jako stavba 513, jehož výstavba byla zahájena v roce 2006. Úsek projektovaly firmy Pragoprojekt, IKP Consulting a Eltodo a dodavateli jsou firmy Skanska a Alpine. Výstavba úseku probíhala od prosince 2006 a byla plánována do května 2010.[5]

Most Lahovice–Radotín je součástí stavby 514 (úsek Slivenec – Radotín), jejímž dodavatelem je sdružení firem Hochtief CZ, Strabag a Max Bögl & Josef Krýsl, stavba probíhala od května 2006 a byla plánována do května 2010.[11][11]

Oba mosty byly zprovozněny 20. září 2010.

Rozestavěná radotínská část, srpen 2008
Rozestavěná radotínská část, srpen 2009

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAREK, Lukáš. Nejdelší most republiky byl dokončen. Na Lahovickou estakádu auta vyjedou za necelý rok. Deník [online]. 2009-09-04 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online.  
  2. Nová část Pražského okruhu je oficiálně pojmenována, zpráva z 34. jednání Rady hl. m. Prahy 12. října 2010, Portál hlavního města Prahy, 12. 10. 2010 (nové názvy v příloze ve formátu doc)
  3. Rychlostní silnice R1, Ředitelství silnic a dálnic
  4. Rychlostní silnice R1, web České dálnice
  5. a b c Silniční okruh kolem Prahy R1, web Dálnice-silnice.cz
  6. Silniční okruh kolem Prahy – stavba 513 Vestec - Lahovice, web městské části Praha 12, kap. Popis stavby
  7. Stavební povolení pro Ředitelství silnic a dálnic ČR, Silniční okruh kolem Prahy, stavba 514 Lahovice – Slivenec, 14. 3. 2006, Magistrát hl. města Prahy, viz Popis stavby, str. 5
  8. a b c Adam Váchal: Lávka pod Pražským okruhem dostane rampy, konečně poslouží cyklistům, iDnes.cz, 6. 3. 2014
  9. a b c d e Pavel Švec: Konečně. Lávka za miliony už povede odněkud někam, Mladá fronta DNES, 2. 8. 2013, strana 1, rubrika Praha, kopie na webu TOP 09
  10. Modrá závěsná lávka přes Vltavu se po letech poprvé otevřela cyklistům, iDnes.cz, 12. 4. 2014, av
  11. a b Ražba silničního tunelu na jihu Prahy pokračuje podle plánu, Pražský deník, 24. 4. 2007, ČTK

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]