Železniční trať Praha – Plzeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Praha – Plzeň
Číslo 170 + 171
Délka 113 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV DC/25 kV 50 Hz AC
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 160km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
tratě 011, 070, 091, 231
0 Praha hlavní nádraží
Vinohradské tunely
do Vršovictrať 221, 210
z Vršovic]]
3 výhybna Praha-Vyšehrad
Vyšehradský železniční most
Hořejší nábř.
Svornosti
Praha-Smíchov Na Knížecí
0,641 Praha-Smíchov severní nástupiště
4 Nádraží Praha-Smíchov
Dobříšská
Nádražní Trať 122 do Hostivice
Zlíchovský tunel
hr. Barrandov Trať 173 do Rudné
Branický mostsměr Praha-Krč
Odb. Tunel
10 Praha-Velká Chuchle
11 hr. Závodiště
Pražský okruhRadotínský most
13 Praha-Radotín
vlečka Cementárny Radotín
17 hr. Kosoř
18 Černošice
19 hr. Kazín
20 Černošice-Mokropsy
Mokropeský železniční most
21 hr. Horní Mokropsy
22 Všenory
23 Dobřichovice
27 Řevnice
Trať 172 směr Lochovice
30 Zadní Třebaň
33 Karlštejn
36 hr. Korno
37 Srbsko
39 hr. Tetín
Trať 173 a 174
43 Beroun
41,868 Králův Dvůr
44,126 Králův Dvůr-Popovice
47,751 Zdice
trať 200
silnice č. 118
51,100 Stašov
54,117 Praskolesy
silnice č. 117
58,086 Hořovice
silnice č. 117
63,600 Cerhovice
silnice č. 605
66,347
66,824
změna staničení
68,093 Zbiroh nákl. n.
68,705 odb. Zbiroh
silnice č. 605
69,440 Kařez
Kařezský rybník
71,902 Kařízek
74,818 Mýto
77,875 Holoubkov
81,766 Svojkovice
trať 175
87,009 Rokycany
silnice č. 183
91,210 Klabava
93,088 Ejpovice
silnice č. 180
Tunel Ejpovice (ve stavbě)
95,775 Dýšina
97,883 Chrást u Plzně
silnice č.180, 233
trať 176
106,953 Plzeň-Doubravka
ulice Mohylová
ulice Jateční
trať 160
ulice Rokycanská
trať 190
ulice Lobezská
109,674
349,094
Plzeň hlavní nádraží
Zdice – Zbiroh
stav k 1.9.2011
47,9 Zdice
trať 200
51,1 Stašov
54,1 Praskolesy
58,1 Hořovice
tunel Osek (324 m)
63,6 Cerhovice
67,7 Zbiroh

Železniční trať Praha – Plzeň je v dvoukolejná a elektrifikovaná trať a je součástí celostátní dráhy, v jízdním řádu pro cestující nese číslo 170 společně s tratí Plzeň – Cheb, osobní vlaky v úseku PrahaBeroun jsou vyčleněny do tabulky s číslem 171. Osobní vlaky a rychlíky v úseku PrahaKařez jsou integrovány do do Pražské integrované dopravy (PID) a systému Esko pod označením S7, pro linku PrahaBeroun, S70 pro linku BerounPlzeň a R16 pro rychlíky.

Trať spojuje západní Čechy s Prahou a je významnou železniční spojnicí Česka a západní Evropy. Dnes je součástí III. železničního koridoru, který protíná republiku ve východo-západním směru (z Mostů u Jablunkova do Chebu). Trať v současnosti prochází důkladnou rekonstrukcí, již rekonstruována je v úseku Zdice – Ejpovice, v současnosti probíhá rekonstrukce úseku Beroun – Zdice, včetně rozsáhlé rekonstrukce stanice Beroun. Naopak v úseku Praha – Beroun rekonstrukce neprobíhá v souvislosti s plánem na výstavbu vysokorychlostního tunelu, traťový úsek tak prošel pouze nezbytnou opravou.

Historie trati[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Praha-Smíchov

Na traťovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) – Plzeň byl slavnostně zahájen provoz 14. července 1862. Úsek ze Smíchova na nádraží císaře Františka Josefa vybudovala v roce 1872 Dráha císaře Františka Josefa. V době dokončení patřila trať pod Českou západní dráhu, která dále pokračovala po dnešní trati 180 do Furth im Waldu. V roce 1884 byla celá dráha zestátněna.

Ve 30. letech 20. století byla trať zdvojkolejněna.

V šedesátých letech 20. sloetí byl elektrifikován úsek Praha – Beroun napájecí soustavou 3 kV DC. Mezi Berounem a Plzní byl elektrický provoz zahájen 5. června 1987. Na širé trati mezi stanicemi Beroun a Zdice tak vznikl styk železničních napájecích soustav 3 kV DC (na berounské straně) a 25 kV / 50 Hz (na plzeňské straně).

V žst. Zdice a v zastávce Mýto byly nově vybudovány napájecí stanice pro napájení troleje, dále v daném úseku bylo sneseno staré elektromechanické zabezpečovací zařízení a nově zprovozněno nové zabezpečovací zařízení typu AŽD 71 s číslicovou volbou, které je od roku 2010 na úseku Zdice – Rokycany nahrazováno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 a ve stanicích byly nainstalovány nové osvětlovací věže pro osvětlení kolejiště.

Trasování[editovat | editovat zdroj]

Údaje za názvy stanic v závorkách, psané kurzívou značí nadmořskou výšku příslušné stanice.

Popis trati můžeme začít na pražském hlavním nádraží, jelikož trať označovaná číslem 171 na trať 170 plynule navazuje. Trať začíná na pražském hlavním nádraží (210 m). Po projetí vinohradských železničních tunelů pokračuje Nuslemi, pod Vyšehradem a po železničním mostě překračuje Vltavu. Po mostě přejíždí na Smíchov (200 m). Podél Strakonické ulice vede do Velké Chuchle, v Radotíně se přibližuje k řece Berounce a opouští území hlavního města. Prochází hustě zastavěným údolím Berounky – zástavbou měst Černošice, Dobřichovice a Řevnice (210 m). Až do zastávky Černošice-Mokropsy trať vede po jejím levém břehu, mezi zastávkami Černošice-Mokropsy a Všenory překonává trať řeku Berounku a odtud je vedena až do Berouna po jejím pravém břehu. Trať tak fakticky kopíruje směr jejího říčního koryta.

Souvislou zástavbu trať opouští až za obcí Srbsko a údolím Berounky pod tetínskou skálou vchází zanedlouho do Berouna (225 m). Tam se odklání od toku řeky Berounky a pokračuje průmyslovou zástavbou okolo cementáren a železáren Králův Dvůr do Zdic (260 m), přičemž v úseku BerounZdice sleduje přibližně tok říčky Litavky. Za Zdicemi trať projíždí malebnou podbrdskou krajinou, od Valchy(název části obce Praskolesy) vede nad údolím Červeného potoka, nad kterým je zrekonstruovaný železniční most v Praskolesích. prochází městem Hořovice (360 m). Mezi Hořovicemi a Cerhovicemi trať projíždí tunelem Osek. Přes obec Osek do města Komárov také z Hořovic odbočuje železniční vlečka. Mezi zastávkami Cerhovice a Kařez (445 m) opouští železnice území okresu Beroun a vůbec celé střední Čechy, a vstupuje do západních Čech, okres Rokycany.

Mezi Zbirohem a Mýtem trať míjí četné rybníky, v této oblasti leží nejvýše položená stanice na úseku Praha – Plzeň – Kařízek (460 m). Za stanicí Holoubkov prochází železnice hlubokým lesem. Poté klesá do rokycanské kotliny s okresním městem Rokycany (370 m), podjíždí dálnici D5 a u obce Ejpovice se stáčí prudkým obloukem doprava.

V této oblasti opustí trať okres Rokycany a vstupuje do okresu Plzeň-město. Za obcí Chrást opět prochází hlubokým lesem, za kterým se opět stočí k Berounce, obchází kopec Chlum a překračuje hranice města Plzeň. Prochází sídlištěm Doubravka, mostem překračuje řeku Úslavu a vchází na východní zhlaví žst. Plzeň hlavní nádraží. (325 m)

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

Osobní železniční dopravu na trati zajišťují v současnosti (jízdní řád 2017/2018) vlaky kategorie IC, Ex, R a Os. Mezi Prahou a Plzní jezdí 2 páry vlaků Pendolino v kategorii IC, které pokračují do Chebu a jeden z nich až do Františkéových lázní, 14 párů expresů, z toho 7 mezinárodních, jež pokračují z Plzně do Mnichova, vnitrostátní expresy pak pokračují do Chebu. Dále na trati jezdí 15 párů rychlíků, z nichž některé pokračují do Klatov a Železné Rudy. Přes den jezdí expresy i rychlíky v úseku Praha – Plzeň v hodinovém taktu, dohromady pak na odjezdu v půlhodinovém. V úseku Beroun – Zdice jezdí v dvouhodinovém taktu rychlíky Praha – Zdice – České Budějovice a osobní vlaky Beroun – Zdice – Protivín

Cestující vystupující z jednotky 451 ve stanici Zadní Třebaň

V úseku Praha – Beroun byl provoz osobních vlaků od šedesátých let dvacátého století zajišťován převážně jednotkami řady 451 a 452 v přepravních špičkách šestivozovými a v sedlech čtyřvozovými. To se však razantně změnilo během roku 2010, kdy postupně veškerou vozbu převzaly jednotky řady 471 (City Elefant), které bývají spojovány do souprav kvůli zachování přepravní kapacity. Na trati bylo dříve možné se setkat i s prototypem řady 470 nebo v brzkých ranních hodinách s motorovými vozy 810. V současné době jezdí na trati též vratná souprava s lokomotivou 163, vozy Bdmteeo a řídicím vozem. Interval příměstských vlaků na trati je 30 minut (cca od 4 hod. do 23 hod, poslední vlaky jedou okolo půlnoci), úseku ŘevnicePraha hlavní nádraží díky posilovým vlakům ještě nižší (cca 15 min.).

Trať mezi stanicemi Zbiroh a Kařízek na Rokycansku s osobním vlakem, stav před modernizací proběhlou roku 2012.

Mezi Berounem a Plzní jsou v provozu osobní vlaky sestavené z dvousystémových elektrických lokomotiv, osobních vozů a řídicích vozů. Interval vlaků jsou 2 hodiny, v pracovní dny pak jezdí ještě přidané vlaky mezi Rokycany a Plzní Mezi Plzní a Chebem je provoz osobních vlaků kvůli relativně nízké hustotě zalidnění přilehlých oblastí nižší. V úseku Plzeň - Pňovany jezdí osobní vlaky z Plzně do Bezdružic (trať 177) ve dvouhodinovém intervalu, mezi Pňovany a Mariánskými Lázněmi pouze spěšné vlaky Plzeň - Mariánské Lázně, z nichž některé zastavují ve všech stanicích a zastávkách. V úseku Mariánské Lázně - Cheb pak jezdí osobní vlaky opět v intervalu 2 hodiny. Expresní spoje jezdí v pravidelných odstupech dvou hodin. Navíc je v úseku Blovice (trať 190) – Kozolupy přes Plzeň nově zavedena tzv. Plzeňská linka, jezdící v pracovních dnech jednou za 1–2 hodiny.

Budoucnost tratě[editovat | editovat zdroj]

Nově vybudovaná zastávka Kařez, nahradivší stanici Zbiroh

V roce 2005 vláda schválila výstavbu vysokorychlostní trati, která má mezi Prahou a Berounem vést 25 km dlouhým tunelem v navazujícím úseku Praha – Beroun. Výstavba a zprovoznění této přeložky v roce 2021 jak bylo naplánováno se neuskuteční. Z důvodu nedostatku finančních prostředků ve fondu dopravní infrastruktury a seškrtání rozpočtu SŽDC ministrem dopravy bude pravděpodobně pouze optimalizována trať v původní stopě Beroun – Řevnice – Praha.

V úseku Králův Dvůr Popovice – Rokycany byla v roce 2012 dokončena modernizace v rámci budování III. koridoru. 27. dubna 2012 byl ukončen provoz ve stanici Zbiroh, kde byla ponechána skupina nákladních kolejí připojená odbočkou z přeložené širé trati. Stanice Beroun na modernizaci zatím čeká spolu s odloženým projektem Barrandovského tunelu.

Rekonstrukci výpravní budovy Plzeň hlavní nádraží zahájily České dráhy roku 2011, v červnu příštího roku byla alespoň částečně dokončena. Kompletně opravena byla tak spodní hala. Rekonstrukci plzeňského kolejiště SŽDC zahájila v roce 2012, dokončena i s prodlouženými podchody bude roku 2022[1]

Staví se přeložka trati mezi Ejpovicemi a Plzní procházející tunely pod vrchem Chlum, kterou se odstranění zbytečná zajížďka do Chrástu u Plzně; přestupní stanicí na trať Chrást u Plzně – Radnice se stane nově zbudovaná stanice Ejpovice.

V březnu 2017 byla zahájena rekonstrukce traťového úseku Beroun - Králův Dvůr včetně stanice Beroun, dokončena má být roku 2019[2] Po dokončení této stavby a Tunelu Ejpovice bude celá trať z Berouna až do Chebu po rekonstrukci.

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

V závorce je uvedeno tarifní pásmo Pražské integrované dopravy.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tisková zpráva SŽDC ohledně rekonstrukce stanice Plzeň hl. n.
  2. Tisková zpráva SŽDC ohledně rekonstrukce traťového úseku Beroun - Králův Dvůr
  3. Tarif PID, kap. II, bod 4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]