Elektrická jednotka 470

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrická jednotka řady 470
(dle označení UIC)
Elektrický vůz 470.004 na čele jednotky
Staré označení ČSD EM 499.0
Přezdívka Kraken, Uršula
Základní údaje (5vozová jednotka – 2 řídicí vozy, 3 vložené vozy)
Výrobce Moravskoslezská vagónka Studénka
Rok výroby 1991[1]
Počet vyrobených kusů 2 jednotky a 1 zkušební hrubá stavba patrového vozu řady 070
Hodinový výkon 2120 kW
Hodinová tažná síla 160 kN
Trvalý výkon 1952 kW
Trvalá tažná síla 143 kN
Maximální rychlost 120 km/h
Míst k sedění/stání 576/784
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 266 t
Délka přes nárazníky 132 000 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
m
Rozchod koleje 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo’Bo’+ 3x(2’2’)+ Bo’Bo’
Napájecí soustava 3 kV DC
Druh elektromotorů Stejnosměrné
Regulace výkonu tyristorová pulsní
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Elektrické jednotky 470 byly prototypy jednotek pro příměstskou dopravu používané Českými drahami. Jednotky se skládaly ze dvou hnacích, částečně nízkopodlažních vozů řady 470 a tří vložených patrových vozů řady 070.

Řada 470 se začala vyvíjet po dlouhé odmlce po řadě 460, protože tyto jednotky nebyly stejně jako řada 560 již dostačující i pro svou jednopodlažní konstrukci. Vývoj nové jednotky byl velmi potřebný a byl zařazen i mezi státní úkoly technického rozvoje. Dva prototypy patrové elektrické jednotky 470 vyrobila Vagónka Studénka v roce 1991.

Vozová skříň byla u motorových vozů z hmotnostních důvodů jednopodlažní. Mezi dvěma nástupními prostory se nacházel velkoprostorový oddíl pro cestující (64 míst k sezení). Vložené vozy řady 070 měly rovněž dva nástupní prostory, mezi nimiž byly nad sebou dva velkoprostorové oddíly pro cestující a dva menší oddíly nad podvozky. WC byla vždy v nástupních prostorech.

Každý z čelních motorových vozů měl výkon 1 104 kW a provozní hmotnost byla 62 t. Pětivozová jednotka měla délku kolem 130 metrů a hmotnost při plném obsazení 317 t. Nabízela 602 míst k sezení a 784 míst k stání. Maximální rychlost jednotky byla 120 km/h.

Provoz jednotek[editovat | editovat zdroj]

Jednotka 470 001 po předání do zkušebního provozu v roce 1991

K sériové výrobě této jednotky však nikdy nedošlo. Oba prototypy byly uvedeny do zkušebního provozu v roce 1991. Zelená jednotka 470.001-002 byla předána ČSD na podzim roku 1992, modrá 470.003-004 ČD v únoru 1993. Obě jednotky byly nasazeny do provozu na trati Praha - Kolín - Pardubice. Na modernizovaných úsecích se začaly projevovat špatné chodové vlastnosti nepříliš vhodně řešeného pojezdu elektrických vozů. Také nízký měrný výkon a nedostatečně výkonná kotoučová brzda vložených vozů přispěly k rozhodnutí přesunout jednotky na méně náročné výkony na trati Praha hl.n.- Beroun. Jednotka 470.001-002 s tmavě zeleným nátěrem se žlutým pruhem zaznamenala svůj poslední výkon v kompletním složení 7. února 2003, od 1. listopadu 2007 je odstavena v depu kolejových vozidel v České Třebové. Jednotka 470.003-004 absolvovala svou poslední jízdu s cestujícími 29. září 2009. Dne 16. října 2009 se naposledy pohybovala vlastní silou po 201. koleji Odstavného nádraží jih, o tři dny později pak byla odvezena do deponie v České Třebové, kde obě dvě jednotky čekaly na svůj účetní odpis. Obě jednotky byly oficiálně zrušeny k roku 2012. Ke konci roku 2014 byly obě jednotky prodány a odvezeny likvidační společností AC Plus Ostrava-Heřmanice. Dne 29. 4. 2015 byly sešrotovány vozy 470.001, 470.002 a 470.003,[2] vůz 470.004 byl sešrotován 7.5.2015.[3] Byly zde určité snahy o zachování celých jednotek, nakonec byly zachovány jen 2 řídicí pulty a část elektroniky řízení, včetně AVV.

Nehody[editovat | editovat zdroj]

Jednotky měly během svého provozu několik méně závažných nehod. Nejvážnější nehodou bylo 23. října 2001 zastavení jednotky o zarážedlo ve stanici Praha Masarykovo nádraží, při kterém byl poškozen elektrický vůz 470.002. Dále byl zaznamenán požár stanoviště strojvedoucího elektrického vozu 470.001 způsobený topným agregátem dne 26. července 2002 u Přelouče. V depu i na trati postihlo jednotky několik vykolejení. Jednalo se vždy o přepravu nebo posun bez funkčního vzduchového vypružení. V depu šlo zpravidla o vykolejení na zborcené koleji, u elektrického vozu je znám případ vykolejení v žst. Praha Vršovice ve vzestupnici oblouku před vinohradským tunelem vlivem zatuhlého vedení dvojkolí, které znemožnilo funkci primárního vypružení.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Sedadla jsou v uspořádání 2 + 2. Potahy jsou prodyšné v kombinaci textil plastické kůže. Z důvodů údržby umožňuje konstrukce snadné vyjmutí čalouněné části sedáku a opěrky zad z nosné kostry. Sedadla z první jednotky byla použita do některých vozů 054.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Řada 470 na prototypy.cz
  2. Snímky likvidace 470 na k-report.net
  3. Snímky likvidace 470 na k-report.net

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]