Lokomotiva 350
| Elektrická lokomotiva řady 350 (dříve ES 499.0) | |
|---|---|
Lokomotiva 350.012 v Praze-Holešovicích | |
| Tovární označení | Škoda 55E |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | ES 499.0 |
| Řada dle UIC (SR) | 350 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Škoda Plzeň |
| Výroba v letech | 1973–1975 |
| Počet vyrobených kusů | 20 |
| Provozovatel | (ČSD, ŽSR), ZSSK |
| Období provozu | 1974–dosud |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 88 000 kg |
| Délka přes nárazníky | 16 740 mm |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
| Trvalý výkon | 4 000 kW |
| Maximální tažná síla | 210 kN |
| Maximální povolená rychlost | 160 km/h |
| Napájecí soustava | 3 kV ss 25 kV / 50 Hz |
| Regulace výkonu | odporová |
| Odkazy | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva řady 350 je dvousystémová elektrická lokomotiva, přezdívaná Gorila. Patří k nejrychlejším a nejvýkonnějším lokomotivám vyrobeným v Československu. Vyráběl ji podnik Škoda Plzeň pod typovým označením 55E.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na konci 60. let 20. století se vlivem stále rostoucí hmotnosti vnitrostátních i mezinárodních rychlíků a nedostatku výkonných lokomotiv, které by tyto rychlíky vedly, začalo v Československu uvažovat o vývoji nové řady lokomotiv. 23. prosince 1969 podalo Federální ministerstvo dopravy ČSSR oficiální zakázku na vývoj dvousystémové, rychlíkové lokomotivy s výkonem 4 000 kW a maximální rychlostí 160 km/h (pro podvozek a další mechanické části až 200 km/h). Dále byla požadována hmotnost lokomotivy do 88 tun a výkonná elektrodynamická brzda.
Vývojem nové lokomotivy byla pověřena Škoda Plzeň, šéfkonstruktérem byl Ing. František Palík, CSc.[1]
Jedním ze zcela nových konstrukčních celků, které měly být na lokomotivě (označené ES 499.0) uplatněny, byly podvozky pro vysoké rychlosti. Aby byl vývoj urychlen, po dohodě s ČSD byla poslední lokomotiva ze série řady E 469.3 (123) vybavena těmito podvozky za účelem zkoušek. Roku 1972 s ní byly na Železničním zkušebním okruhu Cerhenice prováděny rozsáhlé zkoušky a tato lokomotiva (později označená řadou 124) zde vyvinula rychlost 219 km/h; podvozky vyhověly a po několika drobných změnách byly použity právě u řady 350 a následně i dalších lokomotiv Škoda II. generace. V roce 1973 byl vyroben první prototyp označený jako ES 499.0001. Skříň byla opatřena tehdy neobvyklou kombinací šedomodré a pastelově šedé uprostřed, design podtrhovaly boční černé linky a podvozky, celkový vzhled efektně doplňovaly světle červené tabulky a oranžové sběrače. V rámci testování dosáhl 3. dubna 1974 na ŽZO Cerhenice rychlosti 180 km/h. V létě 1974 byl stroj ES 499.0001 poprvé přelakován do velmi působivého světle červeného nátěru s výrazným širokým světle krémovým obvodovým pásem a stejně barevnými linkami pod bočními okapy. Protože byl ve stejné době výrobně dokončen i druhý prototyp ES 499.0002, byl opatřen shodným nátěrem. Druhý prototyp byl spřevodován na rychlost 200 km/h. Prototypy byly zařazeny do služby u ČSD 28. a 29. prosince 1974. Lokomotivy začaly sloužit na expresních vlacích Slovenská strela a Hungaria. Odpadla časově náročná výměna lokomotivy v místě styku dvou železničních napájecích soustav v Kutné Hoře a díky tomu se uvedené vlaky mohly stát nejrychlejšími na tehdejší síti ČSD. Během podzimu 1975 bylo vyrobeno 18 sériových lokomotiv, cena jedné lokomotivy činila 6 454 000 Kčs. Po úspěšném testování těchto strojů následně FMD objednalo výrobu série čistě stejnosměrné řady E 499.2 (nyní 150), odvozené z řady 350; vyrobena byla roku 1978.
Technický popis
[editovat | editovat zdroj]Lokomotiva řady 350 měla na svou dobu moderní hranatý design. Na pravé bočnici jsou žaluzie výdechů chlazení, do kterých uprostřed zasahuje odporová skříň (viz obrázek). I mezi zahraničními odborníky jsou lokomotivy řady 350 (spolu se sesterskou řadou 150) považovány za jedny z designově nejhezčích elektrických lokomotiv v Evropě.
Podvozek disponuje dvoustupňovým vypružením šroubovými pružinami s příčným a svislým tlumením hydraulickými tlumiči. Na rámu jednoho podvozku jsou umístěny dva stejnosměrné trakční motory AL 4741 Flt, každý o výkonu 1 000 kW. Regulace výkonu je odporová a má 56 stupňů. Přenos síly na jednotlivé nápravy je řešen kloubovou spojkou Škoda. Brzdový systém tvoří pneumatická přímočinná brzda, samočinná brzda s elektricky ovládaným brzdičem, ruční zajišťovací brzda a také elektrodynamická brzda o výkonu 3 600 kW, tu lze aktivovat při rychlostech vyšších než 60 km/h a poté její funkci přebírá brzda samočinná.
Z výroby byly všechny lokomotivy až na poslední stroj 350.020 osazeny na svou dobu poměrně futuristickým řízením pomocí tlačítek. Tento systém se však příliš neosvědčil a na posledním vyrobeném stroji bylo již nainstalováno tzv. unifikované stanoviště strojvedoucího. Později byly na toto provedení upraveny i všechny ostatní stroje. Regulace výkonu je tak realizována klasickým pákovým jízdním kontrolérem.
Lokomotiva řady 350 předběhla možnosti tehdejší infrastruktury a její potenciál nebyl dlouhou dobu využit. Například své maximální rychlosti 160 km/h začaly lokomotivy pravidelně dosahovat až po úpravách trati a povolení této rychlosti v úseku Brno – Břeclav teprve v roce 2000.
Provoz
[editovat | editovat zdroj]Celá řada byla po vyrobení a zkouškách dodána do RD Bratislava s určením pro elitní mezinárodní vlaky na hlavním tahu Praha – Brno – Bratislava – Budapešť. Po elektrizaci dalších tratí v 80. letech byla nasazena i na vlacích do Košic a v některých letech se příležitostně objevovala např. na Ostravsku či v Děčíně. Po roce 2000 byl její provoz stabilizován na obou zmíněných hlavních ramenech a navíc doplněny jízdy z Budapešti do Košic přes Miskolc. Lokomotivy jsou deponovány v Bratislavě bez jakýchkoli přesunů do dnešních dnů. Celkem bylo vyrobeno 20 lokomotiv řady 350, po nehodách tří strojů jich je v provozu (2008) jen 18; jeden po opravě byl navrácen zpátky do provozu (viz níže).
S koncem grafikonu skončil v prosinci 2023 turnusový provoz lokomotiv 350 na síti české železnice.[2] V roce 2023/24 tak zajišťují pravidelnou dopravu vlaků vyšší kvality (EC, IC, Ex) a rychlíků jen na Slovensku, na trase Bratislava – Žilina – Poprad – Košice[3]. Často se ještě objevují jako náhrada za novější lokomotivy.
Nehody
[editovat | editovat zdroj]- Lokomotiva 350.009 byla zničena při tragické srážce u Nových Kopist v listopadu 1989.[4]
- Lokomotiva ES 499.0010 byla zničena při tragické nehodě expresu Meridian na bratislavské hlavní stanici dne 28. června 1977.[5] Tehdy zcela nová lokomotiva tak jezdila v provozu pouhý rok.
- Lokomotiva 350.011 byla poničena (zničené jedno čelo) po srážce se sypačem u Liptovského Mikuláše večer 23. ledna 2013.[6] Po opravě v ŽOS Vrútky a převozu během 2. a 3. září 2014 do domovského depa je opět v provozu.[7]
- Lokomotiva 350.006 byla zničena při srážce vlaků 9. listopadu 2025 v Pezinku, kdy se v čele vlaku Ex 620 srazila s vlakem REX 1814, který nepočkal ve stanici na předjetí a zkřížil jí vlakovou cestu.[8]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Lokomotiva je zachycena také na poštovní známce vydané roku 1989 africkým státem Guinea-Bissau.[9][pozn 1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Lokomotiva 350.004 v Budapešti
- Lokomotiva 350.016 v Břeclavi
- Stroj 350.002 v nátěru z počátku 90. let
- Stanoviště strojvedoucího
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Obrázek dostupný:
- STEJSKAL, Pavel. Železnice a poštovní známky: Fotogalerie k příspěvku: 37.jpg [online]. Klub Českotřebovských fotografů železnice, 2010-01-08 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PALÍK, František; LAPÁČEK, Petr. Vzpomínky konstruktéra lokomotiv Škoda. 1. vydání. vyd. Praha: CPress, 2023. 168 s. ISBN 978-80-264-4627-9.
- ↑ ZIKMUND, Miroslav. Konec goril v Česku [online]. OSŽ, FSČR, [2024-01-14, 2024-02-29] [cit. 2026-04-20]. (Zájmy strojvůdce č. 4, 29. února 2024, ročník 77 (2024), str. 3-4). Dostupné online. Také dostupné.
- ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2024 » 350. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ RUBEŠ, Václav. Balt-Orient expres '89: Tragédie zahalená v mlze revoluce. Železničář [online]. 2012-11-08 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online.
- ↑ TG8. Nehoda Expresu 271 „Meridian“ v roce 1977 [online]. 2008-12-23 [cit. 2013-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-09.
- ↑ iXo. Po zrážke vlaku IC s posypovým autom zomrel rušňovodič. streka.net [online]. 2013-01-23 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Poiree. ZSSK Gorila 350.011 po nehode opäť v prevádzke [online]. 2014-10-01 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Medzi hlavnou stanicou a Pezinkom sa zrazili vlaky, hlásia zranených | Bratislavské noviny. www.bratislavskenoviny.sk [online]. [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ SCHRÖTTER, Josef; FULTNER, Bohuslav. Svět lokomotiv. 1. vyd. Brno: CPress, 2014. 160 s. ISBN 978-80-264-0562-7. Kapitola Lokomotivy na poštovních známkách, s. 143.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 350 na Wikimedia Commons - Řada 350 na Atlaslokomotiv.net
- Řada 350 na Prototypy.cz
- Fotogalerie řady 350 na Zelpage.cz
- Fotogalerie řady 350 na TrainWeb.cz
- (slovensky) VLAKY.NET – Obehy HDV[nedostupný zdroj]
- (slovensky) VLAKY.NET – Rad 350 "Gorila"
- Youtube.cz – Video s lokomotivou řady 350
- Youtube.cz – Jízda na stanovišti řady 350