Přeskočit na obsah

Lokomotiva 350

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektrická lokomotiva řady 350
(dříve ES 499.0)
Lokomotiva 350.012 v Praze-Holešovicích
Lokomotiva 350.012 v Praze-Holešovicích
Tovární označeníŠkoda 55E
Řada dle Kryšpína (ČSD)ES 499.0
Řada dle UIC (SR)350
Základní údaje
VýrobceŠkoda Plzeň
Výroba v letech1973–1975
Počet vyrobených kusů20
Provozovatel(ČSD, ŽSR), ZSSK
Období provozu1974–dosud
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě88 000 kg
Délka přes nárazníky16 740 mm
Rozchod1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo´ Bo´
Trvalý výkon4 000 kW
Maximální tažná síla210 kN
Maximální povolená rychlost160 km/h
Napájecí soustava3 kV ss
25 kV / 50 Hz
Regulace výkonuodporová
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotiva řady 350 je dvousystémová elektrická lokomotiva, přezdívaná Gorila. Patří k nejrychlejším a nejvýkonnějším lokomotivám vyrobeným v Československu. Vyráběl ji podnik Škoda Plzeň pod typovým označením 55E.

Na konci 60. let 20. století se vlivem stále rostoucí hmotnosti vnitrostátních i mezinárodních rychlíků a nedostatku výkonných lokomotiv, které by tyto rychlíky vedly, začalo v Československu uvažovat o vývoji nové řady lokomotiv. 23. prosince 1969 podalo Federální ministerstvo dopravy ČSSR oficiální zakázku na vývoj dvousystémové, rychlíkové lokomotivy s výkonem 4 000 kW a maximální rychlostí 160 km/h (pro podvozek a další mechanické části až 200 km/h). Dále byla požadována hmotnost lokomotivy do 88 tun a výkonná elektrodynamická brzda.

Vývojem nové lokomotivy byla pověřena Škoda Plzeň, šéfkonstruktérem byl Ing. František Palík, CSc.[1]

Jedním ze zcela nových konstrukčních celků, které měly být na lokomotivě (označené ES 499.0) uplatněny, byly podvozky pro vysoké rychlosti. Aby byl vývoj urychlen, po dohodě s ČSD byla poslední lokomotiva ze série řady E 469.3 (123) vybavena těmito podvozky za účelem zkoušek. Roku 1972 s ní byly na Železničním zkušebním okruhu Cerhenice prováděny rozsáhlé zkoušky a tato lokomotiva (později označená řadou 124) zde vyvinula rychlost 219 km/h; podvozky vyhověly a po několika drobných změnách byly použity právě u řady 350 a následně i dalších lokomotiv Škoda II. generace. V roce 1973 byl vyroben první prototyp označený jako ES 499.0001. Skříň byla opatřena tehdy neobvyklou kombinací šedomodré a pastelově šedé uprostřed, design podtrhovaly boční černé linky a podvozky, celkový vzhled efektně doplňovaly světle červené tabulky a oranžové sběrače. V rámci testování dosáhl 3. dubna 1974 na ŽZO Cerhenice rychlosti 180 km/h. V létě 1974 byl stroj ES 499.0001 poprvé přelakován do velmi působivého světle červeného nátěru s výrazným širokým světle krémovým obvodovým pásem a stejně barevnými linkami pod bočními okapy. Protože byl ve stejné době výrobně dokončen i druhý prototyp ES 499.0002, byl opatřen shodným nátěrem. Druhý prototyp byl spřevodován na rychlost 200 km/h. Prototypy byly zařazeny do služby u ČSD 28. a 29. prosince 1974. Lokomotivy začaly sloužit na expresních vlacích Slovenská strela a Hungaria. Odpadla časově náročná výměna lokomotivy v místě styku dvou železničních napájecích soustav v Kutné Hoře a díky tomu se uvedené vlaky mohly stát nejrychlejšími na tehdejší síti ČSD. Během podzimu 1975 bylo vyrobeno 18 sériových lokomotiv, cena jedné lokomotivy činila 6 454 000 Kčs. Po úspěšném testování těchto strojů následně FMD objednalo výrobu série čistě stejnosměrné řady E 499.2 (nyní 150), odvozené z řady 350; vyrobena byla roku 1978.

Technický popis

[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva řady 350 měla na svou dobu moderní hranatý design. Na pravé bočnici jsou žaluzie výdechů chlazení, do kterých uprostřed zasahuje odporová skříň (viz obrázek). I mezi zahraničními odborníky jsou lokomotivy řady 350 (spolu se sesterskou řadou 150) považovány za jedny z designově nejhezčích elektrických lokomotiv v Evropě.

Podvozek disponuje dvoustupňovým vypružením šroubovými pružinami s příčným a svislým tlumením hydraulickými tlumiči. Na rámu jednoho podvozku jsou umístěny dva stejnosměrné trakční motory AL 4741 Flt, každý o výkonu 1 000 kW. Regulace výkonu je odporová a má 56 stupňů. Přenos síly na jednotlivé nápravy je řešen kloubovou spojkou Škoda. Brzdový systém tvoří pneumatická přímočinná brzda, samočinná brzda s elektricky ovládaným brzdičem, ruční zajišťovací brzda a také elektrodynamická brzda o výkonu 3 600 kW, tu lze aktivovat při rychlostech vyšších než 60 km/h a poté její funkci přebírá brzda samočinná.

Z výroby byly všechny lokomotivy až na poslední stroj 350.020 osazeny na svou dobu poměrně futuristickým řízením pomocí tlačítek. Tento systém se však příliš neosvědčil a na posledním vyrobeném stroji bylo již nainstalováno tzv. unifikované stanoviště strojvedoucího. Později byly na toto provedení upraveny i všechny ostatní stroje. Regulace výkonu je tak realizována klasickým pákovým jízdním kontrolérem.

Lokomotiva řady 350 předběhla možnosti tehdejší infrastruktury a její potenciál nebyl dlouhou dobu využit. Například své maximální rychlosti 160 km/h začaly lokomotivy pravidelně dosahovat až po úpravách trati a povolení této rychlosti v úseku Brno – Břeclav teprve v roce 2000.

350.004 při posunu v železniční stanici Lipník nad Bečvou

Celá řada byla po vyrobení a zkouškách dodána do RD Bratislava s určením pro elitní mezinárodní vlaky na hlavním tahu Praha – Brno – Bratislava – Budapešť. Po elektrizaci dalších tratí v 80. letech byla nasazena i na vlacích do Košic a v některých letech se příležitostně objevovala např. na Ostravsku či v Děčíně. Po roce 2000 byl její provoz stabilizován na obou zmíněných hlavních ramenech a navíc doplněny jízdy z Budapešti do Košic přes Miskolc. Lokomotivy jsou deponovány v Bratislavě bez jakýchkoli přesunů do dnešních dnů. Celkem bylo vyrobeno 20 lokomotiv řady 350, po nehodách tří strojů jich je v provozu (2008) jen 18; jeden po opravě byl navrácen zpátky do provozu (viz níže).

S koncem grafikonu skončil v prosinci 2023 turnusový provoz lokomotiv 350 na síti české železnice.[2] V roce 2023/24 tak zajišťují pravidelnou dopravu vlaků vyšší kvality (EC, IC, Ex) a rychlíků jen na Slovensku, na trase Bratislava – Žilina – Poprad – Košice[3]. Často se ještě objevují jako náhrada za novější lokomotivy.

  • Lokomotiva 350.009 byla zničena při tragické srážce u Nových Kopist v listopadu 1989.[4]
  • Lokomotiva ES 499.0010 byla zničena při tragické nehodě expresu Meridian na bratislavské hlavní stanici dne 28. června 1977.[5] Tehdy zcela nová lokomotiva tak jezdila v provozu pouhý rok.
  • Lokomotiva 350.011 byla poničena (zničené jedno čelo) po srážce se sypačem u Liptovského Mikuláše večer 23. ledna 2013.[6] Po opravě v ŽOS Vrútky a převozu během 2. a 3. září 2014 do domovského depa je opět v provozu.[7]
  • Lokomotiva 350.006 byla zničena při srážce vlaků 9. listopadu 2025 v Pezinku, kdy se v čele vlaku Ex 620 srazila s vlakem REX 1814, který nepočkal ve stanici na předjetí a zkřížil jí vlakovou cestu.[8]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva je zachycena také na poštovní známce vydané roku 1989 africkým státem Guinea-Bissau.[9][pozn 1]

  1. ↑ Obrázek dostupný:
    • STEJSKAL, Pavel. Železnice a poštovní známky: Fotogalerie k příspěvku: 37.jpg [online]. Klub Českotřebovských fotografů železnice, 2010-01-08 [cit. 2015-02-02]. Dostupné online.
  1. ↑ PALÍK, František; LAPÁČEK, Petr. Vzpomínky konstruktéra lokomotiv Škoda. 1. vydání. vyd. Praha: CPress, 2023. 168 s. ISBN 978-80-264-4627-9.
  2. ↑ ZIKMUND, Miroslav. Konec goril v Česku [online]. OSŽ, FSČR, [2024-01-14, 2024-02-29] [cit. 2026-04-20]. (Zájmy strojvůdce č. 4, 29. února 2024, ročník 77 (2024), str. 3-4). Dostupné online. Také dostupné.
  3. ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2024 » 350. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
  4. ↑ RUBEŠ, Václav. Balt-Orient expres '89: Tragédie zahalená v mlze revoluce. Železničář [online]. 2012-11-08 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online.
  5. ↑ TG8. Nehoda Expresu 271 „Meridian“ v roce 1977 [online]. 2008-12-23 [cit. 2013-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-09.
  6. ↑ iXo. Po zrážke vlaku IC s posypovým autom zomrel rušňovodič. streka.net [online]. 2013-01-23 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
  7. ↑ Poiree. ZSSK Gorila 350.011 po nehode opäť v prevádzke [online]. 2014-10-01 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online. (slovensky)
  8. ↑ Medzi hlavnou stanicou a Pezinkom sa zrazili vlaky, hlásia zranených | Bratislavské noviny. www.bratislavskenoviny.sk [online]. [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (slovensky)
  9. ↑ SCHRÖTTER, Josef; FULTNER, Bohuslav. Svět lokomotiv. 1. vyd. Brno: CPress, 2014. 160 s. ISBN 978-80-264-0562-7. Kapitola Lokomotivy na poštovních známkách, s. 143.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]