Lokomotiva 130

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrická lokomotiva řady 130
(dle označení UIC)
Lokomotiva 130.032 dopravce ČD Cargo
Staré označení ČSD E 479.0
Tovární označení 79E
Základní údaje
Výrobce Škoda Plzeň
Rok výroby 1977
Počet vyrobených kusů 54
Provozovatel (ČSD, ČD, SHD-DNT,
Viamont), ČD Cargo, SD–KD,
AWT, Transoda, Koleje Czeskie
Období provozu 1977–dosud
Trvalý výkon 2 040 kW
Maximální tažná síla 228 kN
Trvalá tažná síla 147 kN
Maximální rychlost 100 km/h
Vytápění vlaku elektrické
Lokomotivní brzda samočinná tlaková
přímočinná
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 84,8 t
Adhezní hmotnost 84,8 t
Délka přes nárazníky 17 210 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
120 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Napájecí soustava 3 kV ss
Regulace pohonu odporová
Typ trakčního motoru stejnosměrný sériový 8 AL 4846 zT
Výkon trakčního motoru 510 kW
Přenos kroutivého momentu kloubové spojky Škoda
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotiva řady 130 je univerzální jednosystémová elektrická lokomotiva přezdívaná „hrbatá“, nebo též „velbloud“ a to podle skříně ventilátorů na střeše. Tato lokomotiva je vývojovým mezistupněm mezi lokomotivami Škoda první a druhé generace zejména díky použití fechralových, trvale zatížitelných odporníků. K první generaci ji naopak řadí starší odporová regulace výkonu. Byla vyráběna Škodou v roce 1977 (tovární typ 79E).

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 započal ve Škodě vývoj nových lokomotiv druhé generace. S pokračující elektrifikací tratí však vzrůstala potřeba stejnosměrných lokomotiv, dokončení vývoje nové generace ale nebylo v dohledu. Proto v roce 1974 zadaly tehdejší ČSD Škodě výrobu 40 kusů univerzálních elektrických lokomotiv ještě s odporovou regulací, na kterých však již měly být využity některé hotové celky projektovaných lokomotiv druhé generace (zejména zmíněný fechralový odporník).[1] Později bylo objednáno dalších 14 kusů pro uhelné dráhy Dolů Nástup Tušimice.[1]

Železniční zastávka Tatenice, 130.035 v čele nákladního vlaku

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy mají odporovou regulaci výkonu využívající dlouhodobě zatížitelné fechralové odporníky. Systém řízení umožňuje mnohočlenné řízení až čtyř spřažených lokomotiv, v praxi se však nikdy nepoužívalo spřažení více než dvojice lokomotiv. Dalším rozdílem proti starším řadám nákladních lokomotiv (121, 122, 123) je použití moderních polopantografů. Pro zvýšení univerzálnosti a možnost nasazení v osobní dopravě je zvýšena maximální rychlost na 100 km/h.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Dvojice lokomotiv řady 130 společnosti SD–KD v Tušimicích

Všech 40 lokomotiv ČSD bylo v roce 1977 z výroby dodáno do LD Česká Třebová, kde zajišťovaly vozbu osobních i nákladních vlaků. V roce 2006 pak byla část strojů předána do DKV Ostrava, PJ Bohumín. S rozdělením Českých drah byly všechny lokomotivy této řady předány dceřiné společnosti ČD Cargo, u které jsou dislokovány v SOKV Ostrava. Depo Česká Třebová na nich však díky svým dlouholetým zkušenostem provádí některé větší opravy.[1]

Ve stejném roce byly lokomotivy dodány Severočeským hnědouhelným dolům, o.z. Doly Nástup Tušimice. Jelikož se však stavba uhelné dráhy zdržela, byly stroje zapůjčeny ČSD a provozovány v LD Ostrava.[1] Mezi lety 1978 a 1981 byly po dokončení trati postupně vraceny svému majiteli. Díky poklesu přeprav byl v roce 2004 stroj 130.042 prodán ČD, stroj čísla 049 Viamontu (dnes AWT).[1] Lokomotiva 130.043 se srazila v roce 1994 s nákladním automobilem u Kadaně a byla zrušena,[2] zbylých 11 strojů je stále v provozu ve vlastnictví nástupnické společnosti DNT, firmy SD – Kolejová doprava.[2] Tamní lokomotivy slouží především ve vozbě vlaků s uhlím po tzv. Kadaňsko-tušimické dráze, která vede do Elektráren Prunéřov.[2] Taktéž zásobují uhlím elektrárnu Mělník a jsou používány i na jiných výkonech.

Dvě lokomotivy pronajaté v letech 20042009 Transodě byly v Polsku značeny jako řada ET11. Mezi lety 20102012 byly čtyři lokomotivy společnosti ČD Cargo upraveny pro provoz v Polsku a pronajaty dceřiné společnosti Koleje Czeskie.

Provozované lokomotivy[editovat | editovat zdroj]

ČD Cargo: 130.001–002, 004–012, 014–017, 020–040, 042
Koleje Czeskie: 130.003, 013, 018, 019
SD–KD: 130.041, 044–048, 050–054
AWT: 130.049
(Lokomotivy označené kurzívou má daná firma v nájmu.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e KOLEKTIV, autorů. Řada 130 [online]. Prototypy.cz, 2013 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  2. a b c BALKOVSKÝ, Martin. Doprava na Kadaňsko - tušimickej dráhe [online]. Vlaky.net, 2005-11-04 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]