Lokomotiva 114

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elektrická lokomotiva řady 114
(dle označení UIC)
Tovární označení 90E
Základní údaje
Výrobce Škoda Plzeň
Rok výroby 1996, 19992000
Počet vyrobených kusů 4
Provozovatel (DNT, SD-KD)
Období provozu 19962014
Trvalý výkon 1 600 kW
Maximální tažná síla 180 kN
Maximální rychlost 100 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 72 t
Délka přes nárazníky 14 560 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
120 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Regulace pohonu tyristorová pulzní
Napájecí soustava 3 kV ss
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotiva řady 114 je elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud určená pro posun. Vyráběla ji plzeňská firma Škoda v letech 19962000 (tovární typ Škoda 90E). Patří mezi lokomotivy Škoda tzv. III. generace.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy si původně objednaly Československé státní dráhy a na jejich vývoji se začalo pracovat v roce 1990. Lokomotiva využívala nejnovější zkušenosti z prototypového stroje řady 169 a v mechanické části pak ze starších strojů řad 110, 111 a 113. O novou posunovací lokomotivu však nástupce ČSDČD ztratil zájem a lokomotiva byla nakonec ve čtyřech kusech dodána těžařské firmě Doly Nástup Tušimice. V roce 2001 přešly lokomotivy do majetku nově vyčleněné dopravní společnosti SD – Kolejová doprava.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Skříň lokomotivy řady 114 koncepčně vychází z dříve vyráběných řad 110–113 – je kapotová se středovým věžovitým stanovištěm strojvedoucího, na jehož střeše je jeden polopantograf k odběru elektřiny. Lokomotivu pohání čtyři paralelně zapojené třífázové asynchronní elektromotory. Je vybavena elektrodynamickou brzdou a mikroprocesorovým řízením, jenž umožňuje řízení dvou spřažených lokomotiv z jednoho stanoviště. Lokomotiva může být napájena z akumulátorového vozu a díky tomu může jezdit i po neelektrizovaných tratích.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva řady 114 a čelní vůz pražského metra 81-71 v plzeňském areálu Škody

Lokomotivy byly dodány pro důlní společnost DNT, později připadly jejímu nástupci, firmě SD – Kolejová doprava. Čtyři vyrobené lokomotivy byly označeny čísly 114.501–504. I přes velmi nízkou spotřebu elektrické energie, dostačující výkon a trakční charakteristiku nebyly lokomotivy příliš oblíbeny a vykazovaly vysokou poruchovost. Hlavním zdrojem problémů byla špatně nastavená detekce prokluzu dvojkolí a především chlazení elektrické části strojovny vzduchem – kvůli provozu v prašném důlním prostředí se ve strojovně ve velkém množství usazoval jemný uhelný prach a vyřazoval z činnosti některá zařízení.[1] Poslední dva vyrobené stroje byly kvůli tomu poměrně brzy odstaveny a v provozu přežívaly pouze starší dva kusy. I ty však byly v roce 2014 definitivně vyřazeny a odvezeny do Jihlavy, kde podstoupily rekonstrukci na dálkově ovládaná posunovadla.[2] Kvůli tomuto nešťastnému konstrukčnímu řešení tak skončil provoz nejvýkonnějších a nejmodernějších elektrických posunovacích lokomotiv v Česku. Druhé dvě lokomotivy jsou stále odstaveny v depu společnosti SD-KD v Tušimicích a čekají na další osud.[3] Posunovadla jsou nasazena především v těžebním provozu Severočeských dolůPrunéřově, kde zajišťují posun se soupravami.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Technický list lokomotivy řady 114 http://www.sd-kd.cz/data/technika/Rada_114.pdf
  2. a b BRABENEC, Daniel. Přerod lokomotiv řady 114.5 SD-Kolejová doprava v posunovadla PZ 114 [online]. Stránky přátel železnic, únor 2016 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online. 
  3. http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3671514

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]