Motorový vůz 843

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Motorový vůz
Motorový vůz 843

Motorový vůz 843

Označení řady 843
Výrobce Moravskoslezská vagónka
Rok výroby 19951997
Vyrobeno kusů 31
V pravidelném provozu ano
Míst k sezení/stání 55/60
Délka přes nárazníky 25 200 mm
Max. rychlost 110 km/h
Hmotnost 56 t
Uspořádání pojezdu Bo’ Bo’
Motor dieselový LIAZ M 1.2 C ML 640 D
Výkon 2 × 300 kW
Přenos výkonu elektrický AC/DC
Přezdívky rakev, apollo, rohlík, kvatro

Motorové vozy řady 843 jsou české železniční motorové vozy, které v polovině 90. let 20. století vyráběla společnost Moravskoslezská vagónka a. s. (nyní Škoda Vagonka). V provozu jezdí jako osobní vlaky, spěšné vlaky i rychlíky. Vlastníkem a provozovatelem všech vozů řady 843 jsou od počátku České dráhy, které je v roce 2010 deponovaly v provozních jednotkách Liberec, Plzeň a Olomouc.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Mechanická část motorového vozu řady 843 vychází z vozidel řady 842, od kterých byla převzata i konstrukce pojezdu, který tvoří dva dvounápravové podvozky. Uspořádání interiéru je rovněž velmi podobné řadě 842. Novinkou je zde prostor pro invalidní vozík, dvě zdvihací plošiny umístěné v zavazadlovém prostoru a informační systém pro cestující. Motorové vozy řady 843 jsou rozděleny na dva oddíly pro cestující, které jsou od sebe odděleny nástupním prostorem. Za větším oddílem se nachází druhý nástupní prostor a zavazadlový prostor. Klimatizovaná stanoviště strojvedoucího jsou umístěna na obou koncích vozu. Čela vozů jsou průchozí pro personál.

Přenos výkonu je střídavě stejnosměrný. Pohonné jednotky tvoří dva vznětové motory LIAZ o výkonu 300 kW, které jsou přírubově spojené s trakčními alternátory. Ty přes trakční usměrňovač napájejí tlapové elektromotory. Vůz je řízen centrálním řídícím počítačem.

Vůz je vybaven samočinnou pneumatickou kotoučovou brzdou s kotouči v kolech a elektrodynamickou brzdou, účinnou i pří nízké rychlosti. Brzdové odporníky, jež jsou chlazeny přirozeně, se nacházejí na střeše vozidla.

Vývoj, výroba a provoz[editovat | editovat zdroj]

843.003 přijíždí do železniční stanice Hanušovice

ČSD (a její nástupnická organizace ČD) již od 70. let 20. století upřednostňovaly pro motorové vozy s větším výkonem elektrický přenos výkonu. Proto byla realizace dodávek motorových vozů řady 842 s hydromechanickým přenosem považována za nouzové řešení. Úpravou mechanické části vozidel řady 842 tak vznikl v první polovině 90. let motorový vůz řady 843. Na jeho výrobě se podílela Moravskoslezská vagónka (skříň) společně s ČKD Trakce (trakční část) a ČKD Lokomotivka, jež vyrobila pojezd.

Prototyp motorového vozu řady 843 (843.001) byl vyroben v roce 1995, v následujících dvou letech bylo dodáno Českým drahám dalších 30 kusů. Společně s nimi zakoupily ČD i přípojné vozy řady Btn753 a řídicí vozy řady Bftn791 (do roku 2009 řada 943; první řídicí vozy v historii ČD), které lze spřahovat i s jinými motorovými vozy.

V roce 1998 byla celá řady 843 i s přípojnými vozy 043 a řídicími vozy 943 odstavena z provozu, neboť se vyskytly problémy na dvojkolích, což bylo vyřešeno o rok později jejich nahrazením novými s vyšší pevností.

V současnosti jsou všechny vozy 843 dislokovány v Liberci a Olomouci.[2] V obou působištích zajišťují spoje kategorií osobních vlaků, spěšných vlaků a rychlíků.

V GVD 2014/2015 jsou motorové vozy provozovány na těchto ramenech:

  • Liberec – Turnov – Stará Paka – Jaroměř – Pardubice (R)
  • Liberec – Turnov – Stará Paka – Nová Paka (Os)
  • Liberec – Česká Lípa – Děčín – Ústí nad Labem (R)
  • Liberec – Česká Lípa – Děčín (Os)
  • Olomouc – Krnov – Opava – Ostrava (R, Os)
  • Krnov – Głuchołazy – Jeseník – Lipová Lázně (Sp)
  • Olomouc – Uničov – Šumperk (Os, Sp)
  • Šumperk – Hanušovice – Jeseník (Os, Sp)

Začátkem roku 2012 se dvakrát stalo, že motorový osobní vlak (souprava motorového vozu řady 843 a řídícího vozu řady Bftn791) na strmé kořenovské dráze se vymkl kontrole a projel několik zastávek bez zastavení. Dne 4. ledna 2012 kolem 9:15 h projel bez zastavení 3 zastávky (pozdější článek iDnes uváděl již jen 2 zastávky) a zastavil až u desenských skláren. Ve čtvrtek 16. února 2012 projel se sedmi cestujícími bez zastavení 4 zastávky. Obě události se obešly bez zranění a hmotné škody, t. j. nešlo o nehody, ale jen o ohrožení. V prvním případě Drážní inspekce předběžně zjistila, že vlak byl bez závady a k události došlo pravděpodobně chybným postupem strojvedoucího. Ten, navzdory poučení, použil elektrodynamickou brzdu místo vzduchové za meteorologických podmínek, při kterých hrozí namrzání brzdových kotoučů. Při pokusu o úplné zastavení použitím rychlobrzdy pak byla elektrodynamická brzda vyřazena z činnosti, což je normální funkce brzdového systému, zamezující překročení meze adheze. Podle záznamu dosáhl vlak rychlosti 87 km/h. Podobnou příčinu zjistila DI i pro druhou událost.[3][4][5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dislokace hnacích vozidel a řídicích vozů ČD. [s.l.]: Stránky přátel železnic, 2010. Dostupné online. 
  2. PAPEŽ, Radek. Atlas vozů.cz - Vůz CZ-ČD 843 [online]. Dostupné online. 
  3. [1] Zpráva Drážní inspekce ČR o výsledcích šetření (...) 05.01. a 16.02.2012
  4. Vlaku selhaly na trati z Kořenova brzdy, řítil se přes tři zastávky, idnes.cz, 5. 1. 2012, alh (Aleš Horáček)
  5. Jan Sůra: Vlaku, který se řítil z Kořenova, brzdy neselhaly. Chyboval asi strojvůdce, iDnes.cz, 13. 1. 2012
  6. Na trati z Harrachova se letos už podruhé nekontrolovaně řítil vlak, iDnes.cz 17. 2. 2012, alh (Aleš Horáček)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha: Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]