Motorový vůz 843

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Motorový vůz řady 843
Děčín, nádraží, motorový vůz 843 010.jpg
Řada dle UIC (ČR) 843
Přezdívka rakev, apollo, rohlík, kvatro
Základní údaje
Výrobce Moravskoslezská vagónka
Výroba v letech 19951997
Počet vyrobených kusů 31
Období provozu od 1995
Míst k sezení 55
Míst k stání 60
Hmotnost a rozměry
Délka přes nárazníky 25 200 mm
Rozchod 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo’ Bo’
Trvalý výkon 2 × 300 kW
Maximální povolená rychlost 110 km/h
Typ spalovacího motoru LIAZ M 1.2 C ML 640 D
Druh paliva diesel
Přenos výkonu elektrický AC/DC
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Motorové vozy řady 843 jsou české železniční motorové vozy, které v polovině 90. let 20. století vyráběla společnost Moravskoslezská vagónka a. s. (nyní Škoda Vagonka). V provozu jezdí jako osobní vlaky, spěšné vlaky i rychlíky. Vlastníkem a provozovatelem všech vozů řady 843 jsou od počátku České dráhy, které je v roce 2010 deponovaly v provozních jednotkách Liberec, Plzeň a Olomouc.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Mechanická část motorového vozu řady 843 vychází z vozidel řady 842, od kterých byla převzata i konstrukce pojezdu, který tvoří dva dvounápravové podvozky. Uspořádání interiéru je rovněž velmi podobné řadě 842. Novinkou je zde prostor pro invalidní vozík, dvě zdvihací plošiny umístěné v zavazadlovém prostoru a informační systém pro cestující. Motorové vozy řady 843 jsou rozděleny na dva oddíly pro cestující, které jsou od sebe odděleny nástupním prostorem. Za větším oddílem se nachází druhý nástupní prostor a zavazadlový prostor. Klimatizovaná stanoviště strojvedoucího jsou umístěna na obou koncích vozu. Čela vozů jsou průchozí pro personál.

Přenos výkonu je střídavě stejnosměrný. Pohonné jednotky tvoří dva vznětové motory LIAZ o výkonu 300 kW, které jsou přírubově spojené s trakčními alternátory. Ty přes trakční usměrňovač napájejí tlapové elektromotory. Vůz je řízen centrálním řídícím počítačem.

Vůz je vybaven samočinnou pneumatickou kotoučovou brzdou s kotouči v kolech a elektrodynamickou brzdou, účinnou i pří nízké rychlosti. Brzdové odporníky, jež jsou chlazeny přirozeně, se nacházejí na střeše vozidla.

Vývoj, výroba a provoz[editovat | editovat zdroj]

843.003 přijíždí do železniční stanice Hanušovice

ČSD (a její nástupnická organizace ČD) již od 70. let 20. století upřednostňovaly pro motorové vozy s větším výkonem elektrický přenos výkonu. Proto byla realizace dodávek motorových vozů řady 842 s hydromechanickým přenosem považována za nouzové řešení. Úpravou mechanické části vozidel řady 842 tak vznikl v první polovině 90. let motorový vůz řady 843. Na jeho výrobě se podílela Moravskoslezská vagónka (skříň) společně s ČKD Trakce (trakční část) a ČKD Lokomotivka, jež vyrobila pojezd.

Prototyp motorového vozu řady 843 (843.001) byl vyroben v roce 1995, v následujících dvou letech bylo dodáno Českým drahám dalších 30 kusů. Společně s nimi zakoupily ČD i přípojné vozy řady Btn753 a řídicí vozy řady Bftn791 (do roku 2009 řada 943; první řídicí vozy v historii ČD), které lze spřahovat i s jinými motorovými vozy.

V roce 1998 byla celá řady 843 i s přípojnými vozy 043 a řídicími vozy 943 odstavena z provozu, neboť se vyskytly problémy na dvojkolích, což bylo vyřešeno o rok později jejich nahrazením novými s vyšší pevností.

V současnosti jsou všechny vozy 843 dislokovány v Liberci a Olomouci.[2] V obou působištích zajišťují spoje kategorií osobních vlaků, spěšných vlaků a rychlíků.

V GVD 2019/2020 jsou motorové vozy provozovány na těchto ramenech:

  • Liberec – Turnov – Stará Paka – Jaroměř – Pardubice (R)
  • Liberec – Turnov – Stará Paka – Nová Paka (Os)
  • Liberec – Česká Lípa – Děčín – Ústí nad Labem (R)
  • Liberec – Česká Lípa – Děčín (Os)
  • Olomouc – Krnov – Opava – Ostrava (R, Os)
  • Krnov – Głuchołazy – Jeseník – Lipová Lázně (Sp)
  • Olomouc – Uničov – Šumperk (Os, Sp)
  • Šumperk – Hanušovice – Jeseník (Os, Sp)
  • Rumburk - Mladá Boleslav (Os)

Začátkem roku 2012 se dvakrát stalo, že motorový osobní vlak (souprava motorového vozu řady 843 a řídícího vozu řady Bftn791) na strmé kořenovské dráze se vymkl kontrole a projel několik zastávek bez zastavení. Dne 4. ledna 2012 kolem 9:15 h projel bez zastavení 3 zastávky (pozdější článek iDnes uváděl již jen 2 zastávky) a zastavil až u desenských skláren. Ve čtvrtek 16. února 2012 projel se sedmi cestujícími bez zastavení 4 zastávky. Obě události se obešly bez zranění a hmotné škody, t. j. nešlo o nehody, ale jen o ohrožení. V prvním případě Drážní inspekce předběžně zjistila, že vlak byl bez závady a k události došlo pravděpodobně chybným postupem strojvedoucího. Ten, navzdory poučení, použil elektrodynamickou brzdu místo vzduchové za meteorologických podmínek, při kterých hrozí namrzání brzdových kotoučů. Při pokusu o úplné zastavení použitím rychlobrzdy pak byla elektrodynamická brzda vyřazena z činnosti, což je normální funkce brzdového systému, zamezující překročení meze adheze. Podle záznamu dosáhl vlak rychlosti 87 km/h. Podobnou příčinu zjistila DI i pro druhou událost.[3][4][5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dislokace hnacích vozidel a řídicích vozů ČD. [s.l.]: Stránky přátel železnic, 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  2. PAPEŽ, Radek. Atlas vozů.cz - Vůz CZ-ČD 843 [online]. Dostupné online. 
  3. [1] Zpráva Drážní inspekce ČR o výsledcích šetření (...) 05.01. a 16.02.2012
  4. Vlaku selhaly na trati z Kořenova brzdy, řítil se přes tři zastávky, idnes.cz, 5. 1. 2012, alh (Aleš Horáček)
  5. Jan Sůra: Vlaku, který se řítil z Kořenova, brzdy neselhaly. Chyboval asi strojvůdce, iDnes.cz, 13. 1. 2012
  6. Na trati z Harrachova se letos už podruhé nekontrolovaně řítil vlak, iDnes.cz 17. 2. 2012, alh (Aleš Horáček)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha: Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]