LIAZ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
LIAZ
Logo
Logo
Fotothek df n-11 0000005.jpg
Právní forma společnost s ručením omezeným
Založeno 1. ledna 1951
Sídlo Jablonec nad Nisou
Oblast činnosti automobilový průmysl
Produkty kamion
Oficiální web www.liaz.cz
Zánik 2003
Některá data mohou pocházet z datové položky.

LIAZ (Liberecké automobilové závody) byl výrobce nákladních a speciálních vozů, který fungoval v letech 19512002 a jehož sídlo oproti názvu nebylo v Liberci, ale v sousedním Jablonci nad NisouRýnovicích. Zprvu náleželo jméno LIAZ pouze výrobním podnikům, zatímco vyráběná vozidla nesla značku Škoda (vycházela totiž z původní koncepce nákladních automobilů Škoda 706, jejichž výrobou LIAZ začínal). Až vozidla z počátku 70. let XX. století, která byla v LIAZu zkonstruována jako zcela nová, byla pojmenovaná po výrobci.

LIAZ nepřímo navazoval na výrobu automobilky Reichenberger Automobilfabrik (RAF), která fungovala v Liberci v letech 1907, v roce 1912 ji zakoupila a.s. Laurin & Klement a v roce 1916 přestěhovala její výrobní technologie do Mladé Boleslavi, aby liberecké výrobní prostory uvolnila textilním podnikatelům kvůli výrobě pro vojenské potřeby první světové války.

Historie[editovat | editovat zdroj]

LIAZ 110.051 (bílý) a LIAZ 150.261 (modrý)

Samotný národní podnik Liberecké automobilové závody (LIAZ) byl založen 1. ledna 1951 a tvořily ho závody v Rýnovicích, Mnichově Hradišti a Liberci. V průběhu dalších let koncern postupně rostl a zvyšoval počet zaměstnanců i produkci – v roce 1975 zaměstnával 11 000 pracovníků a vyrobil 13 600 užitkových automobilů (sklápěčů, tahačů, komunálních automobilů atd.).

Postupně se připojovaly nebo zakládaly další závody v Mělníku, Zvolenu, Velkém Krtíši, Přerově a Holýšově, a po vzniku oborového podniku od 1. 1. 1986 mu byli podřízeni i výrobce autobusů n.p. Karosa Vysoké Mýto, výrobce chladírenských návěsů n.p. Orličan Choceň nebo výrobce trolejbusů n.p. Škoda Ostrov nad Ohří. V té době se výrobky vyvážely do celého světa – kromě tradičních odběratelů ve střední a východní Evropě to byla i východní Asie, Latinská Amerika nebo některé arabské státy.

Koncem 80. let se v rámci záměrů RVHP měl LIAZ stát i jedním z výrobců plánovaného malého osobního automobilu, který měl pomoci řešit obrovský hlad po automobilech v tehdejších socialistických státech. V té době se podnik svými vozy účastnil i Rallye Dakar, kde budil zaslouženou pozornost a kde se umisťoval na předních pozicích – III. místo v roce 1987 a II. místo o rok později byly triumfem podniku a jeho řidiče Jiřího Moskala.

Po revoluci v roce 1989 a ekonomickém kolapsu zemí RVHP však LIAZ ztratil skoro všechna odbytiště a nedařilo se mu najít nová, prodeje a tedy i výroba postupně klesaly. Slovenské závody se odštěpily do samostatných podniků, v roce 1992 byl podnik částečně privatizován v kupónové privatizaci, největším vlastníkem ovšem zůstal stát. Privatizace byla dokončena v roce 1995, kdy majoritu získala Škoda Plzeň a změnila název podniku na Škoda Liaz a.s. Záchranný ekonomický program pro mateřský podnik přišel příliš pozdě a ani uvedení nové moderní řady Škoda 400 (obchodní označení Xena pro tahače a Fox pro komunální techniku) nepomohlo podniku k lepším výsledkům.

V roce 1998 byl na podnik prohlášen konkurs, ten byl po dvou týdnech zrušen. V roce 2000 podnik odkoupil slovenský Sipox Holding, který však neměl dostatek prostředků ani na financování výroby. V roce 2002 podnik definitivně zkrachoval a nejperspektivnější část závodu, motorárna v Rýnovicích, se přejmenovala na JAMOT a.s..

Na tradici LIAZu se později pokusila navázat společnost TEDOM, která vyráběla kogenerační jednotky často používající motory LIAZ řady M1.2, odkoupila zmíněnou motorárnu JAMOT včetně technické dokumentace a know-how výroby motorů. V roce 2006 vznikla společnost Tedom Truck, která zakoupila i veškerá práva na výrobu nákladních automobilů řady 300 a 400 včetně dokumentace, technologie a výrobních zařízení. Vyráběla vozy řady Fox a modernizovala vozy LIAZ, ale nepodařilo se sehnat dostatek zakázek a společnost vstupuje ke dni 1.1.2010 do likvidace.[1] Tedom Truck tak vyrobil místo plánovaných 5 000 vozidel ročně celkově jen 19, z toho 9 vzniklo přestavbou vozů LIAZ.[2]

Ochrannou známku LIAZ vlastní společnost AP Trust, součást holdingu Škoda.

Výrobní závody[editovat | editovat zdroj]

  • 01 – Rýnovice (resp. Jablonec nad Nisou) – v 50. letech začínal jako montážní závod autobusů Škoda 706 RO, později zde vznikla výzkumně-vývojová základna motorů a sídlilo zde i vedení celého podniku. Jediná výroba, která zde zůstala, byla výroba klasických stojatých motorů.
  • 02 – Mnichovo Hradiště – finální montáž vozů, výzkumně-vývojová základna vozidel a výroba podvozkových dílů
  • 03 – Liberec-Hanychov – výroba ležatých motorů (zejména pro autobusové a železniční aplikace) a předních náprav
  • 04 – Liberec-Ostašov – slévárna šedých odlitků (od bloků motoru po vahadla ventilů)
  • 05 – Mělník – výroba podvozkových rámů a vybraných dílů
  • 06 – Zvolen (Slovensko) – montáž valníků a výroba vybraných dílů a valníkových plošin (po roce 1995 prodáno)
  • 07 – Přerov – montáž tahačů
  • 08 – Veľký Krtíš (Slovensko) – výroba motorů staršího typu RT, výroba spojovacích hřídelí
  • 09 – Holýšov – výroba kabin řidiče (počátkem 90. let osamostatněn – SVA)
  • 11 – SIZ Jablonec nad Nisou („stavebně-inženýrská základna“) – stavba jednoúčelových strojů, stavební výroba

Vyráběné modely a řady[editovat | editovat zdroj]

LIAZ – Škoda 706 RT
  • Škoda 706 R – původní nákladní automobily, jediné s kapotovou kabinou
  • Škoda 706 RT – první sériová nákladní škodovka s bezkapotovou trambusovou kabinou. Modernizovaná verze z konce 60. let se nazývala Škoda 706 MT („modernizovaný trambus“) a lišila se jinými motory, nápravami atd.
  • Řada 100 – zcela nová typová řada ze začátku 70. let se od počátku potýkala s problémy v dodávkách technologií a do výroby se dostala s mnohaletým zpožděním. V 80. letech byla zmodernizována na řadu 110 (významným přínosem bylo zavedení sklopné kabiny) a později řadu 150.
  • Řada 200 – rekonstruovaná řada 110 z 90. let
  • Řada 300 – další výrazná modernizace řady 110, resp. 200
  • Řada S – vyráběná v kooperaci s rakouským výrobcem Steyr (zejména kabiny)
  • Řada FZ neboli Furman – slovenské nákladní automobily, převážně valníkového typu
  • Řada 400 Xena a Fox – zcela nové nákladní automobily z konce 90. let, vyrobily se řádově desítky vozů

Několik příkladů vyráběných vozů (po kliknutí na název vozu budete přesměrování na fotku daného vozidla na serveru www.liaz.cz, nebo www.busportal.cz)

ŘADA R (1952–1958)

název typ vozu nápravy pohon kabina
ŠKODA 706 R valník 2 4x2 krátká kapotová
ŠKODA 706 RS sklápěč 2 4x2 krátká kapotová
ŠKODA 706 ROK popelářský vůz 2 4x2 střední trambusová


ŘADA RT (1956–1990)

název typ vozu nápravy pohon kabina
ŠKODA 706 RT valník 2 4x2 střední
ŠKODA 706 RTTN návěsový tahač 2 4x2 střední
ŠKODA 706 RTS sklápěč 2 4x2 střední
ŠKODA 706 RTHP hasičský vůz 2 4x4 prodloužená
ŠKODA 706 RTD dlouhý valník 2 4x2 střední


ŘADA MT (1965–1990)

název typ vozu nápravy pohon kabina
ŠKODA LIAZ 706 MTC valník 2 4x2 střední
ŠKODA LIAZ 706 MTTN návěsový tahač 2 4x2 střední
ŠKODA LIAZ 706 MTSP sklápěč 2 4x4 krátká


ŘADA 100 (1974–2003)

název typ vozu nápravy pohon kabina
ŠKODA LIAZ 100.47 návěsový tahač 2 4x2 střední
ŠKODA LIAZ 100.05 valník 2 4x2 střední
LIAZ 111.054 valník 2 4x4 střední
LIAZ 122.053 valník 3 6x2 střední
LIAZ 151.261 sklápěč 2 4x4 krátká
LIAZ 101.860 hasičský vůz 2 4x4 speciální


ŘADA 200 (1990–1995)

název typ vozu nápravy pohon kabina
LIAZ 230.573 návěsový tahač 2 4x2 vysoká
LIAZ 230.073 valník 2 4x2 vysoká
LIAZ 250.261 sklápěč 2 4x2 krátká
LIAZ 251.154 vojenský valník 2 4x4 krátká
LIAZ 232.471 návěsový tahač 3 6x2 střední


ŘADA 300 (1992–2003)

název typ vozu nápravy pohon kabina
ŠKODA LIAZ 18.33 TBV návěsový tahač 2 4x2 vysoká
ŠKODA LIAZ 18.29 PB valník 2 4x2 střední
ŠKODA LIAZ 18.29 SA sklápěč 2 4x4 krátká
ŠKODA LIAZ 18.29 XA hasičský vůz 2 4x4 speciální
ŠKODA LIAZ 24.33 PZV valník 3 6x2 vysoká
ŠKODA LIAZ 24.23 KYV popelářský vůz 3 6x2 střední
ŠKODA LIAZ 29.33 SD sklápěč 3 6x4 krátká
ŠKODA LIAZ 29.33 SDA sklápěč 3 6x6 krátká
ŠKODA LIAZ 40.33 SC sklápěč 4 8x4 krátká
ŠKODA LIAZ 12.18 PB/S rozvážkový valník 2 4x2 krátká Steyr


ŘADA 400 (1996–2003)

název typ vozu nápravy pohon kabina
ŠKODA Xena návěsový tahač 2 4x2 vysoká
ŠKODA Fox sklápěč 2 4x2 krátká


TEDOM 400 (2006–2009)

název typ vozu nápravy pohon kabina
TEDOM Fox sklápěč 2 4x4 krátká
TEDOM Fox 6x4 sklápěč 3 6x4 krátká

Firma Tedom vyráběla v letech 2006–2009 vozy řady 400 Fox vyvinuté v Liazu.

Největší úspěchy značky LIAZ v motoristickém sportu[editovat | editovat zdroj]

Rallye Dakar a další maratony (obrázky a více informací zde)

  • 1985 – první tým český a z "Východní Evropy" na Dakaru, posádka Jiří Moskal, Jaroslav Joklík, Radek Fencl dokončila jako 13. kamion, Josef Brzobohatý, Zdeněk Kovář (bez Alaina Gallanda) mimo klasifikaci
  • 1985 – rallye Faraonů 2. v kategorii kamionů (1. nad 10 tun) Josef Brzobohatý, Zdeněk Kovář, Jean-Louis Hertier
  • 1987 – 3. místo v rallye Dakar - 1. místo v kategorii sériových kamionů (Jiří Moskal, Jaroslav Joklík, Pavel Záleský)
  • 1987 – 1. místo v rallye Jelcz (Jaroslav Joklík, Miroslav Krejsa, Josef Brzobohatý)
  • 1988 – 2. místo v rallye Dakar (Jiří Moskal, František Vojtíšek, Pavel Záleský)
  • 1988 – 1. místo v rallye Jelcz (Jaroslav Joklík, Ladislav Fajtl, Pavel Svoboda)
  • 1992 – rallye Faraonů 2. v kategorii kamionů (1. nad 10 tun) Josef Kakrda, Jaroslav Joklík, Ladislav Fajtl
  • 2009 – 1. místo v závodě Baja Spain
  • 2009 – 2. místo v závodě Baja Hungaria
  • 2010 - 4. místo v rallye Dakar (nejlepší český výsledek na jihoamerickém kontinentu) Martin Macík, Jan Bervic, Josef Kalina
  • 2012 – 3. místo v rallye El Chott

Evropský pohár tahačů na okruzích (obrázky a více informací zde)

  • 1987 – první český tým v Evropském poháru tahačů
  • 1989 – 2. místo v EP kategorie A (vicemistr Evropy) – František Vojtíšek
  • 1989 – 1. místo v mistrovství Velké Británie – František Vojtíšek
  • 1990 – 2. místo v EP kategorie A (vicemistr Evropy) – František Vojtíšek
  • 1990 – 1. místo v mistrovství Velké Británie – František Vojtíšek
  • 1990 – 2. místo v závodě 24 hodin Le Mans tahačů – František Vojtíšek
  • 1993 – 3. místo V EP kategorie B – František Vojtíšek
  • 1994 – první český vůz v kategorii Super Race Truck – František Vojtíšek
  • 1997 – 3. místo v EP kategorie Race Truck – František Vojtíšek

Mistrovství Evropy v trialu kamionů (Truck-Trial) (obrázky a více informací zde)

  • 1991 – první český tým na mistrovství Evropy
  • 1991 – 1. místo v kategorii P2, Kakrda – Král (mistři Evropy)
  • 1992 – 1. místo v kategorii P2, Kakrda – Birke (mistři Evropy)
  • 1993 – 1. místo v kategorii S3, Filip – Joklík (mistři Evropy)
  • 1995 – 1. místo v kategorii P2, Filip – Záleský (mistři Evropy)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_or.cgi?ico=27301451&jazyk=cz&xml=1
  2. Liaz v nové době: Jak dopadl známý severočeský výrobce nákladních vozů?. Auto.cz [online]. 2016-09-07. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]