Holýšov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Plzeňsku. O části obce Mezilesí pojednává článek Holýšov (Mezilesí).
Holýšov
Náměstí 5. května
Náměstí 5. května
Znak města HolýšovVlajka města Holýšov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0324 553654
Pověřená obecHolýšov
Obec s rozšířenou působnostíStod
Okres (LAU 1)Plzeň-jih (CZ0324)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 152 (2021)[1]
Rozloha29,32 km²
Nadmořská výška357 m n. m.
PSČ345 62
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí 5. května 32
345 62 Holýšov
mesto@meuholysov.cz
StarostaMgr. Libor Schröpfer
Oficiální web: www.mestoholysov.cz
Holýšov
Holýšov
Další údaje
Kód obce553654
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Holýšov (německy Holleischen) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 5 200[1] obyvatel. Jde o třetí největší město v okrese Plzeň-jih (po Přešticích a Dobřanech). Jeho poloha je na pravém břehu řeky Radbuzy, jihozápadním směrem od města Plzeň a severovýchodním směrem od města Domažlice. Holýšov leží na úpatí vrchu Trný (516 m n. m.) a Makového vrchu (480 m n. m.). Město je ze tří stran obklopeno lesy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 před naším letopočtem. První dochované písemné záznamy o existenci obce jsou z 23. května 1272 kdy vydal v Orvietu papež Řehoř X. na požádání III. probošta chotěšovského Mírka zvláštní listinu, kterou klášteru v Chotěšově nejen potvrzuje nový majetek, ale i všechny dřívější statky, práva a výsady, stejně jako i přijetí pod ochranu papežské stolice, je mezi 22 vesnicemi včetně Holýšova, které klášteru daroval kníže Hroznata, kde je město zmíněno pod názvem Holissono. Po období husitských válek se v držení obce vystřídalo několik okolních šlechtických rodů.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

V 16. století byli majiteli obce Lobkovicové, kteří sídlili na zámku v nedalekém Horšovském Týně. Poté byla obec vrácena zpět chotěšovskému klášteru a po jeho zrušení v roce 1782 se majitelem Holýšova stává kníže Thurn-Taxis. V majetku tohoto rodu byl Holýšov do roku 1919. Jižním směrem od obce se počátkem 19. století těžilo černé uhlí. Kromě uhlí se v okolí Holýšova těžilo také olovo, zinek, stříbro a tuha. Samotný Holýšov byl zemědělskou obcí až do roku 1897, kdy zde byla sklářskou rodinou Zieglerů založena rozsáhlá sklárna na tabulové a zrcadlové sklo. Šlo o největší podnik svého druhu v Rakousko-Uhersku, který čítal kolem 900 zaměstnanců. Černé uhlí z nedalekých dolů bylo do továrny dopravováno lanovkou. Sklárna ročně produkovala až 1000 vagónů skla (asi deset tisíc tun skla), které se vyváželo do celé Evropy a Ameriky. V roce 1934 byl provoz sklárny ukončen v důsledku hospodářské krize, vyčerpání blízkých nalezišť černého uhlí a nárůstu konkurence. Ve druhé polovině 30. let obcí procházela linie betonového opevnění. Šlo o lehké opevnění vz. 36 a vz. 37.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Holýšov byl mezi světovými válkami převážně německy mluvícím městem, a proto se stal součástí Sudet a po podepsání Mnichovské dohody připadl do Říše. Bývalá sklárna byla v roce 1939 přebudována na muniční továrnu MWH (Metalwerke Holleischen) vyrábějící letadlovou a protiletadlovou munici. V továrně pracovalo asi 6000 pracovníků, které tvořili totálně nasazení, váleční zajatci a vězni. Na území obce vzniklo 6 pracovních a zajateckých táborů a v roce 1944 také pobočný ženský koncentrační tábor tábora ve Flossenbürgu. Pro mistry a výše postavené zaměstnance továrny bylo v obci vystavěno rozsáhlé sídliště v saském stavebním stylu prostě označované jako Siedlung (sídliště), po válce mu byl přidělen název Výhledy. V prostorách bývalé sklárny se vyráběly pouze mechanické součástky, v lese severním směrem od města pak měla továrna svůj pobočný závod, kde docházelo k chemické výrobě složí a finální kompletaci střel. V těchto prostorách po válce vznikla vojenská kasárna československé armády. Továrna byla koncem války bombardována spojeneckými jednotkami, ale většina zásahů ji minula.

Osvobození[editovat | editovat zdroj]

Holýšovský koncentrační tábor byl osvobozen 5. května 1945 polskou Svatokřižskou brigádou, která přes protektorát Čechy a Morava ustupovala před Rudou armádou. Polská brigáda vnikla i do areálu muniční továrny, kde zajala tamní stráž a jejího velitele, poté však narazila na odpor v ulicích a byla donucena se stáhnout. Podle popisu velitele brigády měl velitel koncentračního tábora rozkaz celý tábor i s vězeňkyněmi spálit, jakmile se Američané přiblíží k obci. Tomu Svatokřižská brigáda zabránila. Polská brigáda vedla s Američany jednání a byla začleněna mezi spojenecké jednotky. 6. května 1945 do obce v ranních hodinách vstoupila 2. pěší divize americké armády, kterou následovaly další spojenecké jednotky a obec byla bez dalšího odporu definitivně osvobozena. Součástí americké armády byl i 17. belgický střelecký prapor, v němž sloužili dobrovolníci z Belgie, kteří si v Holýšově po válce zřídili velitelství a až do listopadu 1945 dohlíželi na propouštění vězeňkyň a jejich úspěšný návrat do jejich domovů. Značnou část vězeňkyň tvořily Francouzky, ale byly zde vězněny i Polky, Rusky, Maďarky a ženy dalších národností. V roce 2008 byli tři váleční veteráni z Belgie – Albert Gélise, Louis A. H. Gihoul a Arthur Otto – oceněni čestným občanstvím města Holýšov a na základě této události pak v roce 2012 belgický 17. střelecký prapor předal městu svoji standartu. Po válce byly bývalé pracovní a zajatecké tábory využity jako sběrné tábory pro německy mluvící obyvatelstvo žijící v Holýšově a jeho okolí. Z těchto sběrných táborů bylo vypraveno 11 transportů, ve kterých bylo z Československa vyhnáno 13 410 jeho bývalých německy mluvících občanů. Holýšov tak byl téměř vylidněn a postupně se tak do města přistěhovávali noví obyvatelé.

Poválečný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Z bývalé sklárny a muniční továrny byla po válce vybudována továrna SVA Holýšov. Podnik se zaměřoval na výrobu náhradních dílů všech automobilů, které se tehdy v Československu vyráběly. Později se továrna začala orientovat na výrobu a generální opravy autobusových karoserií. V roce 1960 byla obec Holýšov povýšena na město a továrna se dostala na vrchol svého významu. Podnik se mimo jiné proslavil především výrobou autobusu Škoda 706 RTO. Tento model se rozšířil po celém Československu a v SVA Holýšov se denně vyrábělo až 8 autobusů. Dále zde bylo vyrobeno několik přenosových vozů pro československou televizi. V roce 1972 byla výroba tohoto modelu ukončena a závod byl začleněn pod národní společnost LIAZ.

Po Revoluci byl LIAZ privatizován a v současnosti je pod značkou EvoBus součástí firmy Mercedes-Benz. Holýšov se vlivem průmyslu dále rozvíjí a stoupá i počet jeho obyvatel. V roce 2006 jich v Holýšově žilo 4 813, počátkem roku 2012 jich bylo 4 943 a v roce 2016 měl Holýšov 5 023 obyvatel.

Do konce roku 2020 spadal Holýšov do okresu Domažlice, od začátku roku 2021 je součástí okresu Plzeň-jih.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel a jeho vývoj[editovat | editovat zdroj]

Rok 1970 1980 1991 2001 2003 2010 2015
Počet obyvatel 4 119 4 287 4 507 4 581 4 659 4 967 5 023

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

V Holýšově se hlásí hned několik lidí k mnoha národnostem, nejvíce zde však žijí Češi, Slováci a Rumuni. Ostatní národnostní menšiny jsou početně zastoupeny pod 40 osob.

Počet domů v minulosti[editovat | editovat zdroj]

Rok 1858 51 domů, Rok 1900 91 domů, Rok 1910 127 domů

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Autobus Škoda 706 RTO vyráběný v Holýšově

Mezi tradiční produkty Holýšova patří autobusy LIAZ. V roce 2008 byl provoz továrny jejím majitelem ukončen a její části byly rozprodány nebo od té doby chátrají a zejí prázdnotou. Holýšov si přesto zachoval průmyslový ráz a i v současnosti v něm působí celá řada průmyslových podniků a menších firem. Největším podnikem je firma EvoBus, která je součástí koncernu Daimler AG a vyrábí karoserie pro autobusy značky Mercedes-Benz. EvoBus zaměstnává ve své 23,4 ha velké továrně přes 1000 zaměstnanců.[3] Dále vyrábí ve městě firmy Wuppermann, MAHLE Behr či kabelovna Kabex a další firmy, jejichž převážná část působí v průmyslové zóně, která vznikla na místě bývalých vojenských kasáren.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na silnici č. I/26 na trase Plzeň - FolmavaBavorsko a železniční trať Plzeň – Domažlice – Furth im Wald. Na železniční trati se nachází stanice Holýšov.

Městem projíždí také celá řada zejména místních autobusových linek s hlavní zastávkou U obuvi, asi 700 m od náměstí. Nejvýznamnějšími spoji jsou asi linky PlzeňDomažlice a dálková linka Praha – Plzeň – Domažlice. Ostatní linky slouží zejména ke spojení okolních vesnic s městem.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Město je vybaveno službami odpovídající své úloze střediska menšího regionu v rámci okresu. V Táborové ulici je základní škola. Město má také základní uměleckou školu, která se nachází ve školní ulici. Nejbližší gymnázium je v Domažlicích. Ve městě je také zdravotní středisko.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Holýšově se nachází fotbalový stadion, vedle něj jsou tenisové kurty, o kousek dál se nachází kuželky. V místech bývalých kasáren se nachází paintballový areál.

Sportovní kluby v Holýšově[editovat | editovat zdroj]

Logo FK Holýšov

Pekelný ostrov[editovat | editovat zdroj]

U města se od roku 2012 v červenci koná hudební open-air festival Pekelný ostrov pořádaný společnosti Westmusic. Převážnou část hudební nabídky tvoří české i zahraniční rockové kapely. Místem konání je areál ostrova o rozloze 2,5 ha u města Holýšov vymezeného náhonem a řekou Radbuzou. Jedná se skutečně o ostrov, který je lemován z části náhonem a z části řekou Radbuzou.[zdroj?]

Volby[editovat | editovat zdroj]

Volby 2017 ve městě Holýšov
Strana Počet Procent Počet Hlasů
ANO 32,53 % 703
SPD 16,61 % 359
ODS 9,94 % 215
ČSSD 8,83 % 191
KSČM 8,56 % 185
Piráti 8,42 % 182
STAN 6,15 % 133
TOP 09 2,49 % 54
Prezidentské volby 2018 1. kolo ve městě Holýšov
Kandidát Počet Procent Počet Hlasů
Miloš Zeman 48,25 % 1088
Jiří Drahoš 24,08 % 543
Marek Hilšer 9,53 % 215
Michal Horáček 6,92 % 156
Pavel Fischer 4,79 % 108
Mirek Topolánek 3,81 % 86
Jiří Hynek 1,2 % 27
Petr Hannig 0,93 % 21
Prezidentské volby 2018 2. kolo ve městě Holýšov
Kandidát Počet Procent Počet Hlasů
Miloš Zeman 64,77 % 1 557
Jiří Drahoš 35,23 % 847

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Holýšov je obec s pověřeným obecním úřadem pro obce:

Holýšov je začleněn do svazku obcí Mikroregion Radbuza.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Vodní tok: řeka Radbuza
  • Rekreační Holýšovský rybník (70 ha)

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Obecně o novém zákonu č. 51/2020 Sb. [online]. Mvcr.cz, 2020-11-24 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  3. EvoBus rozšíří svůj výrobní závod v Holýšově. Dopravní noviny [online]. [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (česky) 
  4. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Holýšov, s. 83–84. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]