Holýšov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Domažlicku. O části obce Mezilesí pojednává článek Holýšov (Mezilesí).
Holýšov

Náměstí 5. května
Znak obce HolýšovVlajka obce Holýšov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0321 553654
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Domažlice (CZ0321)
Obec s rozšířenou působností Stod
Pověřená obec Holýšov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 29,31 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 5 004 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 357 m n. m.
PSČ 345 62
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu náměstí 5. května 32
345 62 Holýšov
Starosta Mgr. Jan Mendřec (ČSSD)
Oficiální web: www.mestoholysov.cz
Email: mesto@meuholysov.cz
Holýšov
Holýšov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Holýšov (německy Holleischen) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 5 000[1] obyvatel. Jde o druhé největší město v okrese Domažlice. Jeho poloha je na pravém břehu řeky Radbuzy, jihozápadním směrem od města Plzeň a severovýchodním směrem od města Domažlice. Holýšov leží na úpatí vrchu Trný (516 m n. m.) a Makového vrchu (480 m n. m.). Město je ze tří stran obklopeno lesy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 před naším letopočtem. První dochované písemné záznamy o existenci obce jsou v listině věnované Chotěšovskému Klášteru ze 23. května 1273 papežem Řehořem X. , kde je vesnice zmíněna pod názvem Holissono jako jeden ze statků kláštera v Chotěšově. Po období husitských válek se v držení obce vystřídalo několik okolních šlechtických rodů. V 16. století byli majiteli obce Lobkovicové, kteří sídlili na zámku v nedalekém Horšovském Týně. Poté byla obec vrácena zpět chotěšovskému klášteru a po jeho zrušení v roce 1782 se majitelem Holýšova stává kníže Thurn-Taxis. V majetku tohoto rodu byl Holýšov do roku 1919. Jižním směrem od obce se počátkem 19. století těžilo černé uhlí. Kromě uhlí se v okolí Holýšova těžilo také olovo, zinek, stříbro a tuha. Samotný Holýšov byl zemědělskou obcí až do roku 1897, kdy zde byla sklářskou rodinou Zieglerů založena rozsáhlá sklárna na tabulové a zrcadlové sklo. Šlo o největší podnik svého druhu v Rakousko-Uhersku, který čítal kolem 900 zaměstnanců. Černé uhlí z nedalekých dolů bylo do továrny dopravováno lanovkou. Sklárna ročně produkovala až 1000 vagónů skla (asi deset tisíc tun skla), které se vyváželo do celé Evropy a Ameriky. V roce 1934 byl provoz sklárny ukončen v důsledku hospodářské krize, vyčerpání blízkých nalezišť černého uhlí a nárůstu konkurence. Ve druhé polovině 30. let obcí procházela linie betonového opevnění. Šlo o lehké opevnění vz. 36 a vz. 37.

Holýšov byl mezi světovými válkami převážně německy mluvícím městem, a proto se stal součástí Sudet a po podepsání Mnichovské dohody připadl do Říše. Bývalá sklárna byla v roce 1939 přebudována na muniční továrnu MWH (Metalwerke Holleischen) vyrábějící letadlovou a protiletadlovou munici. V továrně pracovalo asi 6000 pracovníků, které tvořili totálně nasazení, váleční zajatci a vězni. Na území obce vzniklo 6 pracovních a zajateckých táborů a v roce 1944 také pobočný ženský koncentrační tábor tábora ve Flossenbürgu. Pro mistry a výše postavené zaměstnance továrny bylo v obci vystavěno rozsáhlé sídliště v saském stavebním stylu prostě označované jako Siedlung (sídliště), po válce mu byl přidělen název Výhledy. V prostorách bývalé sklárny se vyráběly pouze mechanické součástky, v lese severním směrem od města pak měla továrna svůj pobočný závod, kde docházelo k chemické výrobě složí a finální kompletaci střel. V těchto prostorách po válce vznikla vojenská kasárna československé armády. Továrna byla koncem války bombardována spojeneckými jednotkami, ale většina zásahů ji minula.

Holýšovský koncentrační tábor byl osvobozen 5. května 1945 polskou Svatokřižskou brigádou, která přes protektorát Čechy a Morava ustupovala před Rudou armádou. Polská brigáda vnikla i do areálu muniční továrny, kde zajala tamní stráž a jejího velitele, poté však narazila na odpor v ulicích a byla donucena se stáhnout. Podle popisu velitele brigády měl velitel koncentračního tábora rozkaz celý tábor i s vězeňkyněmi spálit, jakmile se Američané přiblíží k obci. Tomu Svatokřižská brigáda zabránila. Polská brigáda vedla s Američany jednání a byla začleněna mezi spojenecké jednotky. 6. května 1945 do obce v ranních hodinách vstoupila 2. pěší divize americké armády, kterou následovaly další spojenecké jednotky a obec byla bez dalšího odporu definitivně osvobozena. Součástí americké armády byl i 17. belgický střelecký prapor, v němž sloužili dobrovolníci z Belgie, kteří si v Holýšově po válce zřídili velitelství a až do listopadu 1945 dohlíželi na propouštění vězeňkyň a jejich úspěšný návrat do jejich domovů. Značnou část vězeňkyň tvořily Francouzky, ale byly zde vězněny i Polky, Rusky, Maďarky a ženy dalších národností. V roce 2008 byli tři váleční veteráni z Belgie – Albert Gélise, Louis A. H. Gihoul a Arthur Otto – oceněni čestným občanstvím města Holýšov a na základě této události pak v roce 2012 belgický 17. střelecký prapor předal městu svoji standartu. Po válce byly bývalé pracovní a zajatecké tábory využity jako sběrné tábory pro německy mluvící obyvatelstvo žijící v Holýšově a jeho okolí. Z těchto sběrných táborů bylo vypraveno 11 transportů, ve kterých bylo z Československa odsunuto 13 410 jeho bývalých německy mluvících občanů. Holýšov tak byl téměř vylidněn a postupně se tak do města přistěhovávali noví obyvatelé.

Autobus Škoda 706 RTO vyráběný v Holýšově

Z bývalé sklárny a muniční továrny byla po válce vybudována továrna SVA Holýšov. Podnik se zaměřoval na výrobu náhradních dílů všech automobilů, které se tehdy v Československu vyráběly. Později se továrna začala orientovat na výrobu a generální opravy autobusových karoserií. V roce 1960 byla obec Holýšov povýšena na město a továrna se dostala na vrchol svého významu. Podnik se mimo jiné proslavil především výrobou autobusu Škoda 706 RTO. Tento model se rozšířil po celém Československu a v SVA Holýšov se denně vyrábělo až 8 autobusů. Dále zde bylo vyrobeno několik přenosových vozů pro československou televizi. V roce 1972 byla výroba tohoto modelu ukončena a závod byl začleněn pod národní společnost LIAZ. V roce 2008 byl provoz továrny jejím majitelem ukončen a její části byly rozprodány nebo od té doby chátrají a zejí prázdnotou. Holýšov si přesto zachoval průmyslový ráz a i v současnosti v něm působí celá řada průmyslových podniků a menších firem. Největším podnikem je firma EvoBus, která je součástí koncernu Daimler AG a vyrábí karoserie pro autobusy značky Mercedes-Benz. Dále to jsou firmy Wuppermann, MAHLE Behr či kabelovna Kabex a další firmy, jejichž převážná část působí v průmyslové zóně, která vznikla na místě bývalých vojenských kasáren. Holýšov se vlivem průmyslu dále rozvíjí a stoupá i počet jeho obyvatel. V roce 2006 jich v Holýšově žilo 4 813, počátkem roku 2012 jich bylo 4 943 a v roce 2016 měl Holýšov 5 023 obyvatel.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel a jeho vývoj[editovat | editovat zdroj]

Rok 1970 1980 1991 2001 2003 2010 2015
Počet obyvatel 4 119 4 287 4 507 4 581 4 659 4 967 5 023

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

V Holýšově se hlásí hned několik lidí k mnoha národnostem, nejvíce zde však žijí Češi, Slováci a Rumuni. Ostatní národnostní menšiny jsou početně zastoupeny pod 40 osob.

Počet domů v minulosti[editovat | editovat zdroj]

Rok 1858 51 domů, Rok 1900 91 domů, Rok 1910 127 domů

Volby[editovat | editovat zdroj]

Volby 2017 ve městě Holýšov
Strana Počet hlasů
ANO 32,53 %
SPD 16,61 %
ODS 9,94 %
ČSSD 8,83 %
KSČM 8,56 %
Piráti 8,42 %
STAN 6,15 %
TOP 09 2,49 %

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Holýšov je obec s pověřeným obecním úřadem pro obce:

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Vodní tok: řeka Radbuza
  • Rekreační Holýšovský rybník: 70: ha

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Holýšovská radnice na náměstí 5. května, vystavěná v roce 1927
  • Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí 5. května
  • Dům dějin Holýšovska na náměstí 5. května - malé muzeum otevřené v roce 2014, zaměřené především na historii města za první republiky a za druhé světové války
  • Pamětní deska u bývalého koncentračního tábora
  • Pomník padlých na třídě 1. máje
  • Sídliště Výhledy, vystavěné válečnými zajatci během druhé světové války
  • Areál SVA Holýšov, dříve sklárna, za druhé světové války muniční továrna, poté výrobna náhradních dílů, autobusů a karoserií
  • Objekty lehkého opevnění
  • Na vrchu Trní severovýchodně od města se nachází pozůstatky holýšovského hradiště z pozdní doby halštatské.[2]

Služby[editovat | editovat zdroj]

Město je vybaveno službami odpovídající své úloze střediska menšího regionu v rámci okresu. V táborové ulici je jedna základní škola, Město má také základní uměleckou školu která se nachází ve školní ulici. Nejbližší gymnázium je v Domažlicích. Ve městě jsou mimo škol také služby jako pošta, která se nachází na třídě 1. máje.

Ve městě je také zdravotní středisko. Zřízena byla obecní policie, která se společně s Policií ČR stará o bezpečnost a pořádek ve městě.

Ubytovací kapacity zajišťují penziony a ubytování v soukromí. V poslední době[kdy?] narostl počet stravovacích zařízení od kaváren a cukráren až po restaurace.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Holýšově se nachází fotbalový stadion, vedle něj jsou tenisové kurty. V Holýšovské základní škole je i sportovní hala, ve které se cvičí gymnastika, atletika, florbal a fotbal. Za základní školou je další sportovní hřiště na tenis a fotbal.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na silnici č. I/26 na trase Plzeň - Folmava - Bavorsko a železniční trať Plzeň – Domažlice – Furth im Wald.

Městem prochází lokální jednokolejná železniční Trať 180 z Plzňe do Furth im Waldu. Na trati je v pracovní dny vedeno zhruba 8 párů vlaků.

Městem projíždí také celá řada zejména místních autobusových linek s hlavní zastávkou U obuvi, asi 700 m od náměstí. Nejvýznamnějšími spoji jsou asi linky Plzeň - Domažlice a dálková linka Praha - Plzeň - Domažlice. Ostatní linky slouží zejména ke spojení okolních vesnic s městem.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha : Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Holýšov, s. 83–84.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]