Choceň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Choceň
Tyršovo náměstí v Chocni

Tyršovo náměstí v Chocni

znak obce Choceňvlajka obce Choceňznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0534 580350
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (LAU 1): Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností: Vysoké Mýto
pověřená obec: Choceň
historická země: Čechy
katastrální výměra: 21,70 km²
počet obyvatel: 8 786 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 290 m n. m.
PSČ: 565 01
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 7
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Jungmannova 301
565 15 Choceň
starosta / starostka: Ladislav Valtr [2]
Oficiální web: www.chocen-mesto.cz
E-mail: info@chocen-mesto.cz

Choceň
Red pog.svg
Choceň
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Choceň (německy Chotzen) se nalézá asi 15 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice. Město se skládá ze sedmi částí - Choceň, Březenice, Dvořisko, Hemže a Podrážek, exklávu tvoří katastrální území Plchůvky s místními částmi Plchůvky a Nová Ves. V celém městě je registrováno 1 972 domů, z toho v samotné Chocni 1 732. Město je významný železniční uzel.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy v dědictví dostávají území Hocen (dnešní Choceň) bratři Sezim a Malota. Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy prakticky nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastní tehdejší trhové městečko Choceň král Václav II. Počátkem 14. století jej získává Mikuláš z Potštejna a zakládá zde hrad, bohužel později rozbořený vojskem kralevice Karla, který se od roku 1339 stává jeho majitelem.

Roku 1437 se stává majetkem pánů z Kunštátu, Poděbrad a pánů ze Žampachu. Roku 1509 se stává majetkem pánů z Pernštejna. V této době prochází velkým rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastává až za majitele Zikmunda ze Šelmberka, který nechává v roce 1562 na břehu řeky vystavět zámek s rozsáhlým dvorem a Chocni vymáhá výsadu dvou ročních trhů (1558), výsadu cechu řeznického (1571) a krejčovského (1576) a později ševcovského (1585) a roku 1581 obec osvobozuje od všech panských platů a povoluje právo várečné. V roce 1564 byla také vybudována radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, svatební a soudní. Od roku 1581 je město opět v rukou Pernštejnů. Za dalšího majitele Hertvíka Zejdlice ze Šenfeldu zničil další požár roku 1602 téměř celé město. Dřevěná stavení byla však znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 jsou uděleny výsady cechu tkalcovského Hertvíkovým synem Rudolfem Zejdlicem. Ten byl na zámku údajně otráven a za účast ve stavovském odboji mu bylo panství zabráno a prodáno Albrechtu z Valdštejna, dále rozprodáno a novým majitelem se v roce 1623 stává Vincenc Mušinger z Grumperdorfu a poté Zikmund Kurz ze Senftenau. V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce a berně se zvyšují, jsou zrušena někdejší privilegia. Nastává všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přicházejí nové robotní povinnosti, vzrůstá tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmannsdorfů od roku 1686 nastává další nárůst feudálního útlaku.

Ke změně k lepšímu dochází až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal zbědované panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dává městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. Městu je přidělena nová pečeť, která nahrazuje tehdejší starobylou a slavnou pečeť husitskou. V roce vzniká komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je v baroku nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K dávné výrobě pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské přibývají v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vzniká u náhonu i papírna, která pracuje až do roku 1857.

V první polovině 19. století nastává významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí Praha - Olomouc (1845), Choceň - Broumov (1875) a Choceň - Litomyšl (1882). Tím se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou.

Zámek dal přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský (+1836) do dnešní podoby, a v letech 1849-50 dala kněžna - vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedou v Chocni přádelnu lnu, rozvíjí se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby vede dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských.

Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky. Dnes tu také najdete mnoho významných podniků - např. Choceňskou mlékárnu, ale především veliké sportovní zázemí.

Město se opravdu v tomto směru o své obyvatele dobře stará. Má zimní stadión, koupaliště, fotbalový stadión, baseballové hřiště, tenisové kurty, v jedné z tělocvičen horolezeckou stěnu aj.

Starostou města je Ladislav Valtr, jenž před tím již dvě volební období působil na choceňské radnici v pozici statutárního místostarosty města.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chocni.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je od roku 1845 důležitá stanice na trati Praha - Česká Třebová (1. železniční koridor). Stanice byla na počátku 21. století rekonstruována a v roce 2010 si vysloužila titul „Nejkrásnější nádraží“.[3] V Chocni zastavují rychlíky spojující Prahu s Brnem a střední Moravou.

Do stanice je zaústěna také hlavní trať do Hradce Králové a místní dráha do Litomyšle.

Autobusová doprava má menší význam; několik linek jezdí například do Sloupnice, která leží mimo železnici. Choceň leží mimo hlavní silniční tahy, nejbližší je ve Vysokém Mýtě silnice I/35.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na území města se nalézá vícero chráněných území a památných stromů:

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. a b Choceň má nové vedení. Chce zapojit občany do diskuze. Deník [online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-09]. Dostupné online.  
  3. Nejkrásnějším nádražím v Česku je Choceň, rozhodla anketa idnes.cz, 18. 6. 2010.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]