Choceň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Choceň
Tyršovo náměstí v Chocni
Tyršovo náměstí v Chocni
Znak města ChoceňVlajka města Choceň
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0534 580350
Pověřená obec Choceň
Obec s rozšířenou působností Vysoké Mýto
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 8 648 (2020)[1]
Rozloha 21,70 km²
Nadmořská výška 290 m n. m.
PSČ 565 01
Počet částí obce 7
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa městského úřadu Jungmannova 301
565 15 Choceň
info@chocen-mesto.cz
Starosta Ing. Jan Ropek
Oficiální web: www.chocen-mesto.cz
Choceň
Choceň
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Choceň (německy Chotzen) se nalézá v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, asi 15 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice. Město se skládá ze sedmi evidenčních částí – Choceň, Březenice, Dvořisko, Hemže, Podrážek, Plchůvky a Nová Ves, přičemž poslední dvě jmenované tvoří územní exklávu. Ve městě žije přibližně 8 600[1] obyvatel. Choceň je významným železničním uzlem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy území Kojata, syn Hrabišův přenechal villu Hocen (dnešní Choceň) svým bratrům Sezimovi a Milotovi.[2] Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastnil tehdejší trhovou ves Choceň (villa forensis Choczna) král Václav II.[3]

Počátkem 14. století ji získal Mikuláš z Potštejna a založil zde hrad; protože byl považován za zemského škůdce, byl hrad (spolu s dalšími) roku 1338 rozbořen vojskem kralevice Karla; roku 1341 se hrad nazýval oppido Kotzen, když se syn Mikuláše z Potštejna zřekl práv k Chocni jako bývalému jmění královskému. Další změny majitelů ve 14. století považoval August Sedláček za obtížné nepřetržitě vysledovat.[4] V letech 140610 se připomíná Zikmund Pykna z Lichtenburka jako pán choceňského panství, po jehož smrti připadlo (opět) na krále jako odúmrť. Roku 1437 získali část Chocně páni z Kunštátu a Poděbrad a další část, pravděpodobně menší, páni ze Žampachu.

Raný novověk[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 16. století, v roce 1509 se stala Choceň majetkem pánů z Pernštejna. V této době prošlo město rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastal až za majitele Zikmunda ze Šelmberka z Kosti a na Mrači, který získal Choceň roku 1555 koupí od Jaroslava z Pernštejna.[5] Ten si zvolil Choceň za své sídlo a nechal si v letech 1561-1562 na břehu řeky Orlice vystavět zámek. Vzápětí na nově přikoupeném pozemku zřídil i rozsáhlý poplužní dvůr. Za jeho vlády si měšťané v roce 1564 pořídili dům pro vybudování radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, soudní a sňatků. Na králi Ferdinandovi I. Habsburském vymohl Zikmund v roce 1558 pro Choceň privilegia na pořádání dvou výročních osmidenních trhů, které měly začínat vždy na Obrácení sv. Pavla (25. ledna) a na sv. Václava (28. září). Udělil privilegia cechu řeznickému (1571) a krejčovskému (1576). Roku 1581 osvobodil radnici od všech poddanských platů a robot, udělil choceňským měšťanům právo várečné a obci patronátní právo k místnímu farnímu kostelu s podmínkou, že Chocenští si budou ustanovovat faráře, kterého jim potvrdí konzistoř podobojí. Město bylo tedy utrakvistické. V roce 1581 se v držení města a panství opět uvázali Pernštejnové, kteří v roce 1585 udělili priligia cechu ševcovskému. Dlouho však panství nedrželi a v roce 1587 je za 25000 kop grošů českých prodali Hertvíkovi Zejdlicovi ze Šenfeldu.

Roku 1602, za vlády Hertvíka, zničil další požár téměř celé město. Dřevěná stavení však byla znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 udělil Hertvíkův syn Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu výsady tkalcovskému cechu. Rudolf Žejdlic zemřel roku 1622 (údajně byl otráven) a za účast ve stavovském odboji bylo panství zkonfiskováno a prodáno roku 1623 Albrechtu z Valdštejna. Ten k němu připojil přikoupené statky Dobříkov a Zámrsk a panství jako celek prodal ještě v roce 1623 Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu. Od něj je v roce 1628 získal Zikmund Kurz ze Senftenau.[4] V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce, zvyšovaly se berně a byla zrušena někdejší privilegia. Nastal všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přišly nové robotní povinnosti, vzrůstal tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmansdorffů od roku 1686 nastal další nárůst feudálního útlaku.

Ke změně k lepšímu došlo až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dal městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. Městu byla přidělena nová pečeť, která nahradila tehdejší starobylou pečeť husitskou. V roce vzniknul komplex architektonicky cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je v baroku nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské výrobě přibyly v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vznikla u náhonu papírna, která pracovala až do roku 1857.

19. století[editovat | editovat zdroj]

V první polovině 19. století nastal významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí PrahaOlomouc (1845), Choceň – Broumov (1875) a Choceň – Litomyšl (1882)[6]. Tím se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou.

Zámek dal do současné podoby přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský († 1836), a v letech 18491850 dala kněžna – vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedli v Chocni přádelnu lnu, rozvíjel se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby vedlo dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chocni.
Zámek v Chocni

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V Chocni je tradiční potravinářský průmysl, mlékárenství (Choceňská mlékárna), pekárenství. V okolí Chocně zemědělství, rostlinná produkce především obiloviny a olejniny i živočišná produkce především drůběž. Významné zastoupení má i strojírenství a elektrotechnický průmysl.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Základní škola Mistra Choceňského v Chocni

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň, T. G. Masaryka 1000

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Mistra Choceňského, Mistra Choceňského 211
  • Základní škola Svatopluka Čecha, Svatopluka Čecha 1686

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Kaštánek, Kaštanová 1339
  • Mateřská škola Stromovka, Stromovka 1339
  • Mateřská škola Vostelčice, Smetanova 1682
  • Mateřská škola Záměstí, Záměstí 154

Vzdělávací a volnočasová zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Základní umělecká škola Choceň, Pernerova 1
  • Dům dětí a mládeže Choceň, Paraple 1624

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kino Máj v Chocni

O kulturu ve městě se stará organizace spravovaná městem Kulturní zařízení města Choceň. Město má informační centrum, městskou knihovnu, kino Máj nebo společenský Pánský dům. Město vydává Choceňský zpravodaj.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Město má obrovské množství sportovního vyžití. Městem i okolím vede velké množství cyklostezek Choceň - Brandýs nad Orlicí - Ústí nad Orlicí, Choceň - Vysoké Mýto a jiné. U železniční stanice i v centru města je velké množství stojanů pro kola. Mimo jiné se zde nachází zimní stadion, koupaliště, fotbalový stadión, baseballové hřiště, tenisové kurty. v jedné z tělocvičen horolezeckou stěnu aj.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Do Chocně nevede žádná silnice I. třídy, nejbližší je silnice I/35. I přesto je Choceň důležitým silničním uzlem kraje. Chocní procházejí krajské silnice II. třídy č. 315, č. 317 a zároveň zde začínají krajské silnice II. třídy č. 312 a č. 357. Do budoucna se plánuje výstavba silničního přivaděče k připravované dálnici D35 a výstavba silničního obchvatu města.[7]

Nádraží Choceň

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Choceň se nachází jedna železniční stanice. A dvě železniční zastávky jménem Choceň - Dvořisko a Choceň - Plchůvky. Choceň je důležitým železničním uzlem.

Od roku 1845 vede městem důležitá celostátní dráha č. 010 (Praha) - Kolín - Pardubice - Choceň - Česká Třebová, jenž je zároveň trasou prvního a třetího českého tranzitní železniční koridoru a která je i mezinárodně významnou tratí zařazenou do transevropské dopravní sítě TEN-T. Správa železnic plánuje přeložku železniční tratě v úseku Choceň - Ústí nad Orlicí s cílem zvýšit maximální traťovou rychlost na 160 km/h.[8]

Do Chocně je zaústěna i celostátní dráha č. 020 (Praha) - Velký Osek - Hradec Králové - Choceň, která byla zprovozněna roku 1875. Tato trať projde v brzké budoucnosti celkovou modernizací a zdvoukolejněním.[9] Ve stanici Choceň též začíná regionální dráha č. 018 Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl zprovozněná v roce 1882. Provozovatelem těchto drah je státní organizace Správa železnic.

Ve stanici Choceň zastavují vlaky Českých drah kategorie osobní vlaky (Os), spěšné vlaky (Sp) a rychlíky (R) linky R18 „Slovácký Expres“ a R19 „Svitava“.

V okrajových částech dne zde zastavují i pouze některé vlaky kategorie expres (Ex) linky Ex1, Ex2 a Ex3, vlak Railjet (rj) Brněnský drak, který spojuje Brno a Prahu nebo mezistátní vlak InterCity (IC) Metropol, který spojuje Prahu s Břeclaví a dále pokračuje (přímé vozy) do stanice Budapešť–Keleti pu, Expres (Ex) Valašský Expres, který spojuje Púchov s Prahou. A další [2]

Dále zde zastavují vlaky soukromého železničního dopravce Leo Express kategorie LET „Orlice“ a spojují Orlickoústecko s Prahou (o víkendu a svátcích spojují Wrocław s Prahou).

Železniční stanice Choceň prošla na počátku 21. století celkovou modernizací, rekonstrukce se dočkala i výpravní budova, která si v roce 2010 vysloužila titul „Nejkrásnější nádraží“.[10]

Autobusové nádraží v centru Chocně

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází autobusové nádraží umístěné v centru města, většina autobusových spojů má počáteční stanici u železniční stanice.

Ve všech spojích veřejné autobusové dopravy i železniční dopravy platí přepravní a tarifní podmínky integrovaného dopravního systému IREDO. Dopravní obslužnost tu zajišťují především autobusoví dopravci ČSAD Ústí nad Orlicí (ICOM Transport) a Arriva.

Meziměstské autobusové linky směřují do Horního Jelení, Kosteleckých Horek, Litomyšle, Sloupnice, Ústí nad Orlicí a dalších míst.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace Peliny

Na území města se nalézá vícero chráněných území a památných stromů:

V blízkosti města (nedaleko Zářecké Lhoty) byly v jednom lomu roku 1880 náhodně objeveny fosilní pozůstatky jediného prokazatelného zástupce skupiny ptakoještěrů (pterosaurů) z našeho území. V roce 2015 byl tento druh oficiálně pojmenován podle staršího jména stanoveného již profesorem Antonínem Fričem jako Cretornis hlavaci.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Jiné provedení městského znaku

Vedení města[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Chocně.

Starostou města po roce 1989 byl nejprve Jan Čulík, poté střídavě Miroslav Kučera a Ladislav Valtr. Od 1. listopadu 2018 je starostou města Ing. Jan Ropek (Živá Choceň).[11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, s. 301
  3. Antonín Profous, Místní jména v Čechách, II. Praha 1957, s.25[1]
  4. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého (Díl druhý, Hradecko; reprint). 3.. vyd. Praha: Argo, 1994. Kapitola Choceňské hrady a tvrze, s. 246-254. 
  5. Jindřich Ladislav Barvíř, Děje města Chocně, Náměšť 1886 s. 32
  6. Otevření nové dráhy Choceň-Litomyšl. Národní listy. 23. 10. 1882, s. 6. Dostupné online. 
  7. Choceň chce obchvat dál od města, Pardubický kraj ustoupit nehodlá. iDNES.cz [online]. 2019-01-10 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  8. DUBSKÝ, Kamil. Nová trať mezi Chocní a Ústím asi povede dvěma dlouhými tunely. Orlický deník. 2017-04-28. Dostupné online [cit. 2020-08-30]. (česky) 
  9. Zdopravy.cz [online]. 2018-10-16 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (česky) 
  10. Nejkrásnějším nádražím v Česku je Choceň, rozhodla anketa. iDNES.cz [online]. 2010-06-17 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  11. Přehled usnesení z 1. zasedání Zastupitelstva města Choceň, které se konalo dne 31.10.2018 [online]. Město Choceň [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého (Díl druhý, Hradecko; reprint). 3.. vyd. Praha: Argo, 1994. Kapitola Choceňské hrady a tvrze, s. 246-254. 
  • Jindřich Ladislav BARVÍŘ: Děje města Chocně, Náměšť 1886
  • Radovan DVOŔÁK: Choceň. Patnáct kapitol z dějin města. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000
  • Luboš ČERMÁK: Stopy - fakta - svědectví z historie trati Choceň - Broumov v datech a obrazech. Praha: BEN, 1997 (2. část 1999)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]