Choceň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Choceň
Tyršovo náměstí v Chocni
Tyršovo náměstí v Chocni
Znak města ChoceňVlajka města Choceň
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0534 580350
Pověřená obecChoceň
Obec s rozšířenou působnostíVysoké Mýto
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel8 477 (2022)[1]
Rozloha21,69 km²
Nadmořská výška290 m n. m.
PSČ565 01
Počet domů1 931 (2021)[2]
Počet částí obce7
Počet k. ú.4
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřaduJungmannova 301
565 15 Choceň
info@chocen-mesto.cz
StarostaJan Pažin
Oficiální web: www.chocen-mesto.cz
Choceň
Choceň
Další údaje
Kód obce580350
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Choceň (německy Chotzen) se nalézá v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, asi 15 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice. Město se skládá ze sedmi evidenčních částí – Choceň, Březenice, Dvořisko, Hemže, Podrážek, Plchůvky a Nová Ves, přičemž poslední dvě jmenované tvoří územní exklávu. Ve městě žije přibližně 8 500[1] obyvatel. Choceň je významným železničním uzlem. Město je členem Mikroregionu Vysokomýtska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy území Kojata, syn Hrabišův přenechal villu Hocen (dnešní Choceň) svým bratrům Sezimovi a Milotovi.[3] Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastnil tehdejší trhovou ves Choceň (villa forensis Choczna) král Václav II.[4]

Počátkem 14. století ji získal Mikuláš z Potštejna a založil zde hrad; protože byl považován za zemského škůdce, byl hrad (spolu s dalšími) roku 1338 rozbořen vojskem kralevice Karla; roku 1341 se hrad nazýval oppido Kotzen, když se syn Mikuláše z Potštejna zřekl práv k Chocni jako bývalému jmění královskému. Další změny majitelů ve 14. století považoval August Sedláček za obtížné nepřetržitě vysledovat.[5] V letech 140610 se připomíná Zikmund Pykna z Lichtenburka jako pán choceňského panství, po jehož smrti připadlo (opět) na krále jako odúmrť. Roku 1437 získali část Chocně páni z Kunštátu a Poděbrad a další část, pravděpodobně menší, páni ze Žampachu.

Raný novověk[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 16. století, v roce 1509 se stala Choceň majetkem pánů z Pernštejna. V této době prošlo město rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastal až za majitele Zikmunda ze Šelmberka z Kosti a na Mrači, který získal Choceň roku 1555 koupí od Jaroslava z Pernštejna.[6] Ten si zvolil Choceň za své sídlo a nechal si v letech 15611562 na břehu řeky Orlice vystavět zámek. Vzápětí na nově přikoupeném pozemku zřídil i rozsáhlý poplužní dvůr. Za jeho vlády si měšťané v roce 1564 pořídili dům pro vybudování radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, soudní a sňatků. Na králi Ferdinandovi I. Habsburském vymohl Zikmund v roce 1558 pro Choceň privilegia na pořádání dvou výročních osmidenních trhů, které měly začínat vždy na Obrácení sv. Pavla (25. ledna) a na sv. Václava (28. září). Udělil privilegia cechu řeznickému (1571) a krejčovskému (1576). Roku 1581 osvobodil radnici od všech poddanských platů a robot, udělil choceňským měšťanům právo várečné a obci patronátní právo k místnímu farnímu kostelu s podmínkou, že Chocenští si budou ustanovovat faráře, kterého jim potvrdí konzistoř podobojí. Město bylo tedy utrakvistické. V roce 1581 se v držení města a panství opět uvázali Pernštejnové, kteří v roce 1585 udělili priligia cechu ševcovskému. Dlouho však panství nedrželi a v roce 1587 je za 25000 kop grošů českých prodali Hertvíkovi Zejdlicovi ze Šenfeldu.

Roku 1602, za vlády Hertvíka, zničil další požár téměř celé město. Dřevěná stavení však byla znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 udělil Hertvíkův syn Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu výsady tkalcovskému cechu. Rudolf Žejdlic zemřel roku 1622 (údajně byl otráven) a za účast ve stavovském odboji bylo panství zkonfiskováno a prodáno roku 1623 Albrechtu z Valdštejna. Ten k němu připojil přikoupené statky Dobříkov a Zámrsk a panství jako celek prodal ještě v roce 1623 Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu. Od něj je v roce 1628 získal Ferdinand Zikmund Kurz ze Senftenau.[5] V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce, zvyšovaly se berně a byla zrušena někdejší privilegia. Nastal všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přišly nové robotní povinnosti, vzrůstal tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmansdorffů od roku 1686 nastal další nárůst feudálního útlaku.

Ke změně k lepšímu došlo až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dal městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. Městu byla přidělena nová pečeť, která nahradila tehdejší starobylou pečeť husitskou. V roce vzniknul komplex architektonicky cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je v baroku nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské výrobě přibyly v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vznikla u náhonu papírna, která pracovala až do roku 1857.

19. století[editovat | editovat zdroj]

V první polovině 19. století nastal významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí PrahaOlomouc (1845), Choceň – Broumov (1875) a Choceň – Litomyšl (1882)[7]. Tím se Choceň stala důležitou železničním uzlem.

Zámek dal do současné podoby přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský († 1836), a v letech 18491850 dala kněžna – vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedli v Chocni přádelnu lnu, rozvíjel se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby vedlo dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky. Během první světové války se zde nacházel uprchlický tábor pro polské běžence a ruské válečné zajatce.

Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chocni.
Zámek v Chocni

Orgány města[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Chocně.

Současným starostou je od roku 2018 Ing. Jan Ropek (Živá Choceň)., 1. místostarostou Ing. Jiří Pírko, 2. místostarostou Jiří Hejzlar.[9]

Rada města má 7 členů: Ing. Jan Ropek, Ing. Jiří Pírko, Jiří Hejzlar, Milan Matějka, Jan Pažin, Bc. Vojtěch Sedláček a Mgr. Dagmar Bláhová.[9]

Zastupitelstvo města má členů 21 členů: Mgr. Bláhová Dagmar, Chaloupka Pavel, Ing. Doležal Jan, Ph.D., Ing. Grundman Martin, Ing. Hašek Michal, Hejzlar Jiří, Klíma Tomáš, doc. PhDr. Kopecký Jiří, Ph.D., Kučera Miroslav, Luxová Věra, Matějka Milan, Mikulecký Jindřich, PharmDr. Obr Zdeněk, Pažin Jan, Ing. Pírko Jiří, Ing. Ropek Jan, Bc. Sedláček Vojtěch, Ing. Štancl Vojtěch , Ing. Valtr Ladislav, Ing. Víchová Marie, Zeman Pavel.[10]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V Chocni je tradiční potravinářský průmysl, mlékárenství (Choceňská mlékárna), pekárenství a znovuobnovené pivovarnictví (Pivovar Choceň Splávek). V okolí Chocně zemědělství, rostlinná produkce především obiloviny a olejniny i živočišná produkce především drůběž a také výroba krmných směsí pro zvířata (OSEVA UNI). Významné zastoupení má i strojírenství, elektrotechnický průmysl (ENERGO Choceň) a automobilový průmysl (Autoneum CZ). V minulosti byl v Chocni významný textilní průmysl a výroba letadel.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Základní škola Mistra Choceňského v Chocni

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň, T. G. Masaryka 1000

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Mistra Choceňského, Mistra Choceňského 211
  • Základní škola Svatopluka Čecha, Svatopluka Čecha 1686

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Kaštánek, Kaštanová 1339
  • Mateřská škola Stromovka, Stromovka 1339
  • Mateřská škola Vostelčice, Smetanova 1682
  • Mateřská škola Záměstí, Záměstí 154

Vzdělávací a volnočasová zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Základní umělecká škola Choceň, Pernerova 1
  • Dům dětí a mládeže Choceň, Paraple 1624

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kino Máj v Chocni

O kulturu ve městě se stará organizace spravovaná městem Kulturní zařízení města Choceň. Ve městě se také nachází Orlické muzeum v budově zámku. Město má informační centrum, městskou knihovnu, kino Máj nebo společenský Pánský dům. Město vydává každý měsíc Choceňský zpravodaj.

Pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se každoročně koná Choceňský food festival či Sokolský běh republiky. Pravidelně se pořádají vzdělávací akce Choceňské univerzity volného času.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je obrovské množství sportovního vyžití. Městem i okolím vede velké množství cyklostezek. Cyklotrasy Choceň – Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí, Choceň – Vysoké Mýto a jiné. V centru města je velké množství stojanů pro kola, včetně úložných boxů pro kola u železniční stanice. Mimo to v Chocni naleznete zimní stadion, koupaliště, fotbalový stadión, baseballové hřiště, tenisové kurty. Ve městě působí hokejový klub HC Spartak Choceň.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Do Chocně nevede žádná silnice I. třídy, nejbližší je silnice I/35. I přesto je Choceň důležitým silničním uzlem kraje. Chocní procházejí krajské silnice II. třídy č. 315, č. 317 a zároveň zde začínají krajské silnice II. třídy č. 312 a č. 357. Do budoucna se plánuje výstavba silničního přivaděče k připravované dálnici D35, která povede nedaleko Chocně a výstavba silničního obchvatu města.[11]

Nádraží Choceň - před modernizací dopravního terminálu.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Choceň se nachází jedna železniční stanice a dvě železniční zastávky: Dvořisko a Plchůvky. Choceň je důležitým železničním uzlem.

Od roku 1845 vede městem důležitá celostátní dráha č. 010 (Praha) – Kolín – Pardubice – Choceň – Česká Třebová, jenž je zároveň trasou prvního a třetího českého tranzitní železniční koridoru a která je i mezinárodně významnou tratí zařazenou do transevropské dopravní sítě TEN-T. Správa železnic plánuje vybudovat přeložku železniční tratě v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí s cílem zvýšit maximální traťovou rychlost na 160 km/h.[12]

Do Chocně je zaústěna i celostátní dráha č. 020 (Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, která byla zprovozněna roku 1875. Tato trať projde v brzké budoucnosti celkovou modernizací a zdvoukolejněním.[13] Na tuto dráhu přímo navazuje trať č.026 Choceň – Týniště nad OrlicíNáchod.[14] Ve stanici Choceň též začíná regionální dráha č. 018 Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl zprovozněná v roce 1882. Provozovatelem těchto drah je státní organizace Správa železnic.

Ve stanici Choceň zastavují vlaky Českých drah kategorie osobní vlaky (Os), spěšné vlaky (Sp), rychlíky (R) linky R18 „Slovácký Expres“ a R19 „Svitava“, vlaky EuroCity (EC) a InterCity (IC) linky Ex1 a Ex2.[15] Dále zde zastavují vlaky soukromého železničního dopravce Leo Express kategorie LET „Orlice“ a spojují Orlickoústecko s Prahou (o víkendu a svátcích spojují Wrocław s Prahou).

Železniční stanice Choceň prošla na počátku 21. století (2003-2005) celkovou modernizací za necelou 1 miliardu korun, rekonstrukce se dočkala i výpravní budova, která si v roce 2010 vysloužila titul „Nejkrásnější nádraží“.[16][17] V roce 2020 proběhla revitalizace prostoru přednádraží, kdy se rozšířilo parkoviště pro automobily a byly vybudovány prostory pro uložení kol do stojanů nebo do úložných boxů.

Výluka[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu modernizaci traťového úseku Brandýs nad Orlicí - Ústí nad Orlicí (2021-2023) je výrazně pozměněn jízdní řád. Některé dálkové spoje jezdí odklonem přes Vysočinu a vybrané vlaky linky Ex1 a Ex2 začaly zastavovat v Chocni. Od února 2022 dojde k velkému omezení regionálních spojů. Osobní a spěšné vlaky budou nahrazeny NAD v úseku Choceň - Česká Třebová. Z důvodu modernizace traťového úseku Blansko - Brno hl.n. jsou omezeny spoje linky R19 „Svitava“. Vlaky končí ve stanici Blansko. Cestující, kteří dále pokračují ve směru Brno hl.n. musí využít NAD. Tento výlukový řád potrvá do konce roku 2022.

Autobusové nádraží v centru Chocně

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází autobusové nádraží umístěné v centru města, většina autobusových spojů má počáteční stanici na autobusové zastávce u železniční stanice.

Ve spojích veřejné autobusové dopravy i železniční dopravy platí přepravní a tarifní podmínky krajského integrovaného dopravního systému IREDO. Dopravní obslužnost tu zajišťují především autobusoví dopravci ČSAD Ústí nad Orlicí (ICOM Transport), Arriva či AUDIS BUS.

Pravidelné autobusové linky veřejné dopravy směřují do Horního Jelení, Kosteleckých Horek, Litomyšle, Sloupnice, Ústí nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí, Borohrádku dalších míst.

Letiště[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti místní části Dvořisko se nachází malé letiště Choceň s travnatým povrchem pro ultralehká letadla. Letiště má mezinárodní zkratku ICAO: LKCHOC.[18]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace Peliny

Na území města se nalézá vícero chráněných území a památných stromů:

V blízkosti města (nedaleko Zářecké Lhoty) byly v jednom lomu roku 1880 náhodně objeveny fosilní pozůstatky jediného prokazatelného zástupce skupiny ptakoještěrů (pterosaurů) z našeho území. Zpočátku byl nález pojmenován významným paleontologem profesorem Antonínem Fričem jako Cretornis hlavaci, později se název změnil na Ornitochirus hlavaci a nález je uložen v Národním muzeu v Praze, jeho duplikát se nachází v Chocni v Orlickém muzeu, ve kterém je i sbírka kosterních pozůstatků mamuta, jeskynního medvěda či nosorožce srstnatého.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Chronologický vývoj počtu obyvatel
Rok Obyv. ±%
1869 3,932 —    
1880 4,340 +10.4%
1890 4,514 +4.0%
1900 4,981 +10.3%
1910 5,673 +13.9%
1921 5,771 +1.7%
1930 6,998 +21.3%
1950 7,511 +7.3%
Rok Obyv. ±%
1961 8,566 +14.0%
1970 8,710 +1.7%
1980 9,716 +11.5%
1991 9,246 −4.8%
2001 9,039 −2.2%
2011 8,702 −3.7%
2021 8,584 −1.4%
Zdroj: Historický lexikon obcí 1869-2011[19]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Jiné provedení městského znak

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, s. 301
  4. Antonín Profous, Místní jména v Čechách, II. Praha 1957, s.25 [1]
  5. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého (Díl druhý, Hradecko; reprint). 3.. vyd. Praha: Argo, 1994. Kapitola Choceňské hrady a tvrze, s. 246–254. 
  6. Jindřich Ladislav Barvíř, Děje města Chocně, Náměšť 1886 s. 32
  7. Otevření nové dráhy Choceň-Litomyšl. Národní listy. 23. 10. 1882, s. 6. Dostupné online. 
  8. SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. července 2021 [cit. 2021-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-27.  (česky)
  9. a b Rada: Město Choceň. www.chocen.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  10. Složení: Město Choceň. www.chocen.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  11. Choceň chce obchvat dál od města, Pardubický kraj ustoupit nehodlá. iDNES.cz [online]. 2019-01-10 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  12. DUBSKÝ, Kamil. Nová trať mezi Chocní a Ústím asi povede dvěma dlouhými tunely. Orlický deník. 2017-04-28. Dostupné online [cit. 2020-08-30]. 
  13. Zdopravy.cz [online]. 2018-10-16 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  14. Traťové jízdní řády | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  15. Jízdní řád platný od 12. 12. 2021 do 10. 12. 2022 - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2021-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-05. 
  16. Nejkrásnějším nádražím v Česku je Choceň, rozhodla anketa. iDNES.cz [online]. 2010-06-17 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  17. Choceň má nádraží za miliardu. iDNES.cz [online]. 2005-06-02 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  18. Letiště Choceň (LKCO) | ARCHIV - Letiště ČR | Videobanka letišť - Česká republika | Videobanka letišť - Evropa | Videobanka letišť | Letecká videa | Flying Revue. www.flying-revue.cz [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  19. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 – Okres Ústí nad Orlicí [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého (Díl druhý, Hradecko; reprint). 3.. vyd. Praha: Argo, 1994. Kapitola Choceňské hrady a tvrze, s. 246–254. 
  • Jindřich Ladislav BARVÍŘ: Děje města Chocně, Náměšť 1886
  • Radovan DVOŔÁK: Choceň. Patnáct kapitol z dějin města. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000
  • Luboš ČERMÁK: Stopy - fakta - svědectví z historie trati Choceň - Broumov v datech a obrazech. Praha: BEN, 1997 (2. část 1999)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]