V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Jaroslav z Pernštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav z Pernštejna
Narození 14. listopadu 1528
Úmrtí 27. července 1560 (ve věku 31 let)
Rodiče Jan IV. z Pernštejna
Příbuzní Vratislav II. z Pernštejna
Vojtěch II. z Pernštejna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
otec Jan IV. z Pernštejna
matka Hedvika ze Šelmberku
strýc Vojtěch z Pernštejna
bratr Vratislav II. z Pernštejna
bratr Vojtěch z Pernštejna
nevl. sestra Markéta z Pernštejna
nevl. sestra Johanka z Pernštejna
nevl. sestra Kateřina z Pernštejna
nevl. sestra Marie z Pernštejna
sestra Kateřina z Pernštejna
manželka Elisabeth Thurzó de Bethenfalva
Jaroslav z Pernštejna
"Fortuna volubilis" (Štěstěna vrtkavá) Nástěnná malba ve Vojtěchově sále pardubického zámku

Jaroslav z Pernštejna (14. listopadu 152827. července 1569) byl nejstarší ze tří synů Jana z Pernštejna a posledním držitelem rozsáhlého pernštejnského majetku v Čechách.

Nezkušený magnát[editovat | editovat zdroj]

Když Jan z Pernštejna zemřel, bylo Jaroslavovi necelých dvacet let. Padla na něj odpovědnost za rozsáhlý majetek a také za dva mladší bratry Vratislava a Vojtěcha a sestru Kateřinu. Se správou majetku a řízením hospodářství neměl žádné zkušenosti a v rodině se ani neměl s kým poradit. Hledal proto pomoc v prostředí habsburské aristokracie na panovnickém dvoře, které mu bylo již dříve blízké. V osobě českého krále a později římského císaře Ferdinanda Habsburského spatřoval svého velkého příznivce a ochránce. Udržování vztahů k panovnickému dvoru však bylo velmi nákladné a také se pobytem ve Vídni a dlouhými cestami po Evropě odcizoval českému prostředí. Rovněž oba mladší bratři vedli nákladný život.

Dělení majetku a problémy[editovat | editovat zdroj]

Při pozdějším dělení majetku si nejmladší z bratrů Vojtěch vybral svou třetinu na Moravě s centrem v Prostějově, Vratislav moravské statky s centrem v Židlochovicích a Jaroslav převzal česká panství, z nich největší byly Pardubice a Potštejn. Kvůli zaneprázdnění povinnostmi u panovnického dvora Jaroslav pověřil správou panství Petra Hamzu ze Zábědovic ve funkci regenta (roku 1550). Přestože to byl zkušený finančník a úředník, stále rostoucí dluhy panství se mu nedařilo splácet a majetek musel být postupně rozprodáván, často pod cenou, anebo propadal ve prospěch věřitelů. Jaroslav byl nucen v roce 1556 prodat i Potštejn. Výnos pardubického panství byl rozdělován mezi věřitele, ale nestačil krýt ani úroky.

Nešťastný konec[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav před dluhy nakonec uprchl do Itálie, kde v roce 1569 zemřel. Zbyly po něm jen dluhy a velmi špatná pověst zhýralce. Prestiž Pernštejnů pak zachránil panovník, který rozhodl převzít panství v hodnotě 400.000 kop míšenských grošů královskou komorou a zavázat se k úhradě Jaroslavových dluhů. Tak neblaze skončilo téměř sedmdesátileté zlaté období panství Pernštejnů v Pardubicích.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha : Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]