IREDO


IREDO (zkratka z „integrovaná regionální doprava“) je integrovaný dopravní systém autobusové a železniční dopravy v Královéhradeckém, Pardubickém a částečně Libereckém kraji.
První etapa byla zavedena 12. prosince 2004, v červnu 2010 byl rozšířen na celé území Královéhradeckého kraje a od 11. prosince 2011 byl rozšířen též na celý Pardubický kraj. Organizátorem je OREDO s. r. o.
Dopravní koncepce[editovat | editovat zdroj]
V letech 2001–2002 byla v orgánech zastupitelstva Královéhradeckého kraje projednávána koncepce dopravní obslužnosti kraje a firma Výrek KID s. r. o. z Rychnova nad Kněžnou zpracovala analýzu a návrh organizace dopravní obslužnosti, na jehož základě zastupitelstvo kraje koncem roku 2002 rozhodlo o zřízení společnosti OREDO s. r. o. se sídlem v Hradci Králové k 28. lednu 2003.[1]
V roce 2003 vypracovalo OREDO analýzu zátěžových proudů a odhalilo tak nevyváženosti přepravní nabídky, neprovázanost autobusového a železničního systému, neprovázanost dopravy na hranicích okresů a nevyváženost přístupu k různým dopravcům ohledně úhrady manipulačních spojů atd. Nový systém vycházel ze tří zásad: stanovení železniční dopravy jako páteře veřejné dopravy, zavedení taktového jízdního řádu a integrace dopravy v celém regionu. Dalšími optimalizačními metodami bylo zavedení malých autobusů či poptávkové dopravy (autobusy na zavolání), k němuž však bylo třeba překonat legislativní překážky – tzv. radiobus byl zaveden v Rychnově nad Kněžnou od 15. prosince 2003 jako první projekt tohoto typu v republice.[2] Ve vztahu k výběrovým řízením byl roku 2004 zdůrazněn nárok na kvalitu, nejen na cenu.[3]
V roce 2004 stále ještě nebyla vypracována globální koncepce dopravy v kraji, ale jen dílčí principy, návrhy investičních priorit, tarifního sbližování, pilotního integrovaného systému, standardů odbavovacích zařízení atd.[3] Rada Královéhradeckého kraje 1. 9. 2004 schválila zadání Studie Integrovaná doprava v Královéhradeckém kraji společnosti ALG Finespa. Kvůli nedostatkům této studie však zastupitelstvo rozhodlo o jejím přepracování společností OREDO. S Univerzitou Pardubice OREDO také v roce 2005 spolupracovala na studii IDS Pardubického kraje.[4] Dne 6. května 2005 schválila dozorčí rada OREDO plán postupné integrace území kraje s poslední fází plánovanou na prosinec 2008.[4]
Tarif IREDO[editovat | editovat zdroj]
Byl zvolen zónově-relační tarif, kde cena není dána počtem projetých zón, ale je explicitně stanovena tabulkou (též v mapové formě) pro každou dvojici zón. Ceny jsou odvozovány z tzv. tarifních jednic IREDO, které jsou obdobou tarifních kilometrů, v mapové formě ceníku na zastávkách jsou však uvedeny přímo ceny. Cenová pásma jsou odstupňována po 2 až 10 jednicích, poslední pásmo je pro 91 nebo více jednic. V celém Královéhradeckém kraji mělo být kolem 400 zón.[5] Cestující musí mezi zónami uvedenými na jízdence cestovat buď nejkratším směrem, nebo cestou s nejmenším počtem přestupů, nejkratší docházkovou či přestupovou vzdáleností nebo časově nejvýhodnějším spojením. Cesta však nesmí proběhnout přes zóny s vyznačeným vyšším jízdným, než kolik činí jízdné z nástupní do cílové zóny. Doplatkovou jízdenku pro cestu přes dražší zónu lze zakoupit pouze v pokladnách Českých drah.[6] Pro každou zastávku je k vylepení na zastávce vytvořena speciální mapka, na níž je v každé zóně vyznačena výše základního jízdného ze zóny, ve které se daná zastávka nachází, a v této zóně je vyznačeno jízdné uvnitř zóny.[6]
Všechny jízdenky IREDO jsou plně přestupní,[7] platí pro zařazené autobusové linky a pro druhou vozovou třídu osobních vlaků, spěšných vlaků a rychlíků. Sedmidenní (obousměrná) jízdenka má cenu osminásobku obyčejné jednosměrné jízdenky pro tutéž relaci, třicetidenní jízdenka stojí třicetinásobek obyčejné jednosměrné jízdenky. S rozšířením IREDO do Pardubického kraje byly zavedeny i 90denní jízdenky za 81násobek ceny obyčejné jízdenky. Na časovou jízdenku lze v období její platnosti v zaplacených zónách vykonat neomezený počet jízd.[7] Jednoduchá jízdenka pro jednu zónu platí 1 hodinu a lze na ni v dané zóně cestovat neomezeně, vícezónová obyčejná jízdenka je jednosměrná a platí 5 hodin, přičemž v případě zpoždění je rozhodující příjezd do cílového zastávky podle jízdního řádu, nikoliv skutečný čas příjezdu.[6]
Jízdenky IREDO se vydávají pouze v papírové formě, elektronická forma jízdenek zatím není zavedena. Celý sortiment jízdenek lze zakoupit v pokladnách Českých drah, u průvodčích Českých drah lze koupit obyčejnou nebo 7denní jízdenku, u řidičů autobusů zapojených do IREDO lze koupit obyčejnou, 7denní a 30denní jízdenku. V pokladnách Českých drah lze zakoupit kteroukoliv jízdenku až s dvouměsíčním předstihem.[6] Síťová jednodenní jízdenka platí 1 kalendářní den a existuje ve variantě pro jednotlivce a ve variantě pro skupinu nejvýše 5 osob, z toho nejvýše 2 dospělých. V systému platí zákonné slevy pro děti, žáky, studenty a držitele průkazu ZTP a ZTP-P a rodiče navštěvující zdravotně postižené děti v ústavech. Zdarma se přepravují děti do 6 let a kočárky s dítětem.[6] Držitelé průkazu PTP mají bezplatnou přepravu pouze v Královéhradeckém kraji.[6]
Při jízdě z území IREDO mimo území IREDO se platí jízdné pro celou trasu podle tarifu dopravce, tarif IREDO nelze uplatnit.[6] Ve vlacích Českých drah může cestující při jízdě v rámci území IREDO volit mezi tarifem ČD a tarifem IREDO, stejně tak ve vlacích společností Arriva a Leo Express.[6] V některých relacích může cestující volit též tarif VYDIS. Při nákupu jízdenky přes elektronickou peněženku u autobusových dopravců, kteří je přijímají, je na obyčejné jízdné IREDO sleva 5 %, na časové jízdenky se sleva nevztahuje. In-karta Českých drah neopravňuje ke slevě na nákup jízdenky IREDO, lze jí však prokázat věk dítěte 6–15 pro nárok na zlevněné jízdné.[6]
Odbavovací a vyhodnocovací systém[editovat | editovat zdroj]
V roce 2003 byl vytyčen úkol vyvinout softwarové prostředí pro zpracování údajů o tržbách a vytížení spojů ze všech typů odbavovacích zařízení a pro clearing trzeb.[2] OREDO se v roce 2004 podílelo na vytvoření a zprovoznění vyhodnocovacího programu DHV Bus, který umožňuje přesně sledovat vytížení spojů i relace vydaných jízdenek.[3] V roce 2005 bylo v rámci OREDO odděleno financování správy systému IREDO od dalších činností vykonávaných pro kraj.[4] V roce 2005 byl vlastními silami OREDO vyhotoven vyhodnocovací program IREDO pro prostředí MS Access pro kontrolu vykazovaných tržeb a sledování počtu přepravených osob,[4] protože to bylo sledáno výhodnějším, než kupovat pro daný účel některý z existujících produktů.[8] 22. listopadu 2006 byla zastupitelstvem kraje schválena a metodika klíčování tržeb v IDS IREDO u časových jízdenek podle počtu spojů v jednotlivých úsecích, u přestupních jízdenek podle místa přestupu.[8]
Pro sledování pohybu autobusů pro účely dopravních průzkumů (aktuální poloha vozidla, rychlost jízdy, doba zastávkových pobytů) bylo v roce 2007 pilotně nasazeno 7 GPS modulů v oblasti Broumovska, s výhledem využití i v dalších částech kraje. Na lince ČSAD Semily 630063, nahrazující zrušený železniční provoz mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem, byla jednotka GPS využita k dispečerskému zajištění přestupních návazností.[9]
11. dubna 2011 OREDO vyhlásilo veřejnou zakázku na modernizaci odbavovacího systému integrované dopravy Královéhradeckého a Pardubického kraje. Ze dvou uchazečů byla 3. srpna 2011 vybrána XT-Card a. s., za niž se vedoucím projektu stal Michal Holešovský, za OREDO je vedoucím projektu David Procházka. 14. září 2011 byla dokončena první etapa dodáním čtyř systémů: systém dispečerského řízení IREDO, systém certifikační autority IREDO, systém personalizací čipových karet a systém pro rozúčtování tržeb v IREDO. Ve druhé etapě do února 2012 má být dodán systém pro správu a evidenci karet IREDO, ve třetí etapě od ledna do července 2012 mají být dodány ostatní systémy pro platby a odbavení cestujících a má být zahájeno vydávání prvních 5 tisíc karet pro pilotní projekt. Ve čtvrté etapě do konce listopadu 2012 mají být upgradována odbavovací zařízení Mikroelektronika, vybavena kontaktní místa IREDO, zprovozněny funkce časových jízdních dokladů a elektronické peněženky, všechna zařízení označena podle pravidel publicity dotačního programu ROP SV a zahájen pilotní provoz. V páté etapě do konce ledna 2013 pak mají být systémy předány, vyškolen personál objednatele, ukončen projekt a zahájen rutinní provoz v celém systému IREDO. Celkové výdaje na systém byly vyčísleny na necelých 65 milionů Kč, financuje jej ROP NUTS II Severovýchod a Královéhradecký kraj.[10]
Informační systém[editovat | editovat zdroj]

Autobusové linky jsou ve schématech sítě, záhlaví jízdních řádů a některých seznamech linek zjednodušeně označovány trojciferným číslem. V některých případech je jedna linka IREDO souhrnem více linek různých dopravců v téže trase. Číslo linky IREDO ve většině případů nemá souvislost s licenčním číslem linky. Svazek linek ze stejného místa nebo ve stejném směru zpravidla mívá skupinu po sobě jdoucích čísel, první číslice čísla linky souvisí s výchozím okresem:[11]
- 1 okres Hradec Králové
- 2 okres Rychnov nad Kněžnou
- 3 okres Náchod
- 4 okres Trutnov
- 5 okres Jičín
- 6 okres Pardubice
- 7 okres Chrudim
- 8 okres Svitavy
- 9 okres Ústí nad Orlicí
V roce 2005 OREDO zakoupilo program ISY BUS pro tvorbu a tisk jízdních řádů.[4]
OREDO vydávalo zpočátku samostatné sešitové jízdní řády pro IREDO Náchodsko a IREDO Rychnovsko, pro rok 2008 pak jeden společný sešit pro celou integrovanou oblast včetně oblasti připojené v únoru 2008.[5] Pro rok 2009 byly vydány sešity opět samostatně s tím, že oblast Novoměstska byla uvedena v obou sešitech.[7] Náklad od roku 2008 klesal, protože vyšší dostupnost internetového připojení snižuje poptávku po papírových informačních materiálech,[5] v roce 2009 tak přestalo být vydávání sešitových jízdních řádů ziskové.[7] Kromě běžných linkových jízdních řádů jsou v sešitu i různé souhrnné jízdní řády, odjezdníky z významných zastávek a přestupních uzlů, a na žádosti cestujících byly přidány i některé navazující trasy mimo systém IREDO (např. železniční trať 010 do Prahy). Do dalších let OREDO v roce 2008 plánovalo vydávat i menší, kapesní jízdní řády pro menší oblasti.[5] K rozšíření IREDO na území celého Královéhradeckého kraje byly vydány nové sešity jízdních řádů podle okresů pro Hradecko, Jičínsko, Trutnovsko a Náchodsko.[12]
Na zastávky s menší vývěsnou plochou není vyvěšována tarifní mapa celého systému IREDO ve formátu A2 či větším, ale jen příslušné logické oblasti na formátu A4, přičemž takto vymezených cca 8 oblastí se vzájemně překrývá.[5][7]
Standardy a dozor[editovat | editovat zdroj]
Dne 1. října 2006 nabyly platnosti nové Technické a provozní standardy veřejné dopravy Královéhradeckého kraje včetně sankcí. OREDO začalo kontrolovat a postihovat předčasné odjezdy ze zastávky či nevyčkání přípoje.[8] Za celý rok 2008 bylo zaměstnanci OREDO zjištěno 80 porušení standardů (zejména nedodržení čekací povinnosti na zpožděné spoje a zanedbání péče o informace na zastávkách) a dopravcům uloženy pokuty v celkové výši 12 000 Kč.[5] V roce 2008 byli dopravci vyzváni k připomínkování standardů a na základě připomínek připravilo OREDO novelizaci.[5]
V reakci na definování standardu středního autobusu (minimální obsaditelnost 40 osob, z toho 20 sedících, prostor pro kočárek, celková délka cca 8 m, dvoje dveře, autobusová konstrukce, vzduchové pérování, nízkopodlažní prostor u řidiče) a poptávce po takových vozech (kraj předpokládal až 40% zastoupení této třídy) vyvinula firma SOR Libchavy v roce 2008 typ SOR 8,5, který v roce 2009 měl jít do výroby.[5] Prototyp byl testován v roce 2009 u dopravce Audis bus a díky testům se podařilo výrazně snížit jeho spotřebu paliva.[7]
Vývoj a rozsah systému[editovat | editovat zdroj]
Původní stav dopravy a první optimalizace[editovat | editovat zdroj]

Roku 2004 průběžně pokračovala optimalizace systému, ve výroční zprávě byly vykázány úspory 1,22 milionu Kč optimalizací Třebechovicka a 0,177 km jako tzv. vedlejší finanční přínos optimalizace na Broumovsku, nevyčíslená částka optimalizací na Policku a Hronovsku, 0,66 milionu Kč zrušením zcela nevyužívaných spojů a 0,3 milionu Kč dalším omezováním přejezdových a souběžných km, 0,354 milionů odstraněním vícenásobně vykazovaných ujetých km (překryv spojů).[3]
Pro autobusovou dopravu byl v roce 2004 stanoven rozpočet ve výši 175,019 milionů Kč, výroční zpráva očekávala, že skončí s přebytkem. Za prvních 11 měsíců roku byl podíl dopravců na dotovaných výkonech a nákladech takovýto:[3]
- OSNADO: 2 959 044 km, náklady 78 858 523 Kč, dotace 29 333 917 Kč
- ORLOBUS: 2 385 410 km, náklady 63 571 177 Kč, dotace 29 230 732 Kč
- Connex Východní Čechy: 1 774 240 km, náklady 47 283 496 Kč, dotace 24 721 500 Kč
- ČSAD Semily: 1 670 808 km, náklady 44 527 033 Kč, dotace 21 215 549 Kč
- ČSAD Ústí nad Orlicí: 1 185 834 km, náklady 31 602 476 Kč, dotace 13 470 555 Kč
- AUDIS BUS: 868 357 km, náklady 23 141 714 Kč, dotace 15 871 366 Kč
- CDS Náchod: 823 742 km, náklady 21 952 724 Kč, dotace 8 898 266 Kč
- P-transport: 493 353 km, náklady 8 580 105 Kč, dotace 4 404 533 Kč
- KAD Vrchlabí: 393 685 km, náklady 10 491 705 Kč, dotace 4 736 034 Kč
- AP Tour: 305 373 km, náklady 8 138 190 Kč, dotace 3 844 644 Kč
- Transcentrum: 87 038 km, náklady 2 319 563 Kč, dotace 1 066 508 Kč
- ČSAP Nymburk: 33 374 km, náklady 889 417 Kč, dotace 586 519 Kč
- FASSATI: 17 100 km, náklady 455 715 Kč, dotace 362 745 Kč
- Dopravní podnik města Hradec Králové: 0 km, náklady a dotace 204 000 Kč
- Celkem: 12 997 358 km, náklady 342 015 838 Kč, dotace 157 946 868 Kč (+ záloha na prosinec 12 930 000 Kč)
K 10. prosinci 2006 bylo rozhodnuto vyjmout z dotace spoje s tržbami menšími než 3 Kč/km (v předchozích fázích optimalizace byl limit 1 Kč/km).[8]
V roce 2009, po částečné integraci a různých krocích optimalizace, byl podíl dopravců na dotované dopravě v kraji na ročních výkonech následující:[7]
- OSNADO: 3 124 525 km, náklady 89 378 591 Kč, prokazatelná ztráta 43 196 453 Kč
- ORLOBUS: 2 460 165 km, náklady 73 035 261 Kč, prokazatelná ztráta 41 149 377 Kč
- Veolia Transport Východní Čechy: 1 886 846 km, náklady 59 377 037 Kč, prokazatelná ztráta 39 196 736 Kč
- ČSAD Semily: 1 809 782 km, náklady 52 679 891 Kč, prokazatelná ztráta 29 886 915 Kč
- ČSAD Ústí nad Orlicí: 1 590 768 km, náklady 43 074 388 Kč, prokazatelná ztráta 23 412 707 Kč
- AUDIS BUS: 1 168 901 km, náklady 31 091 627 Kč, prokazatelná ztráta 23 127 631 Kč
- CDS Náchod: 1 087 286 km, náklady 27 596 264 Kč, prokazatelná ztráta 15 017 640 Kč
- P-transport: 576 098 km, náklady 13 413 573 Kč, prokazatelná ztráta 8 369 915 Kč
- KAD Vrchlabí: 421 132 km, náklady 12 516 133 Kč, prokazatelná ztráta 6 372 050 Kč
- AP Tour: 326 373 km, náklady 10 100 027 Kč, prokazatelná ztráta 6 336 559 Kč
- Transcentrum: 86 603 km, náklady 2 557 715 Kč, prokazatelná ztráta 1 394 904 Kč
- OAD Kolín: 35 723 km, náklady 1 054 851, prokazatelná ztráta 766 649 Kč
- CAR TOUR: 30 144 km, náklady 711 164, prokazatelná ztráta 349 358 Kč
- FASSATI: 22 464 km, náklady 663 287 Kč, prokazatelná ztráta 553 381 Kč
- TAD: 19 604 km, náklady 469 320 Kč, prokazatelná ztráta 181 760 Kč
- Silniční veřejná linková autobusová doprava celkem: 14 646 414 km, náklady 417 719 128 Kč, dotace 239 312 034 Kč
Optimalizace železniční dopravy[editovat | editovat zdroj]
Roku 2003 byla železniční doprava deklarována jako páteře veřejné dopravy,[2] v roce 2004 OREDO korigovalo svou představu železnice jako páteřní sítě prohlášením, že musí dávat přednost železnici tam, kde je požadavek na vyšší dopravní výkony, ale stěží v řídce osídlených územích s rozptýleným osídlením, protože podpora železnice nesmí vést k neadekvátně vysokým podílům dotací na krytí nákladů. Bylo navrženo rozdělit železniční tratě v kraji do 4 kategorií podle významu,[3] konkrétní rozdělení bylo zpracováno roku 2005.[4]
Roku 2004 byla zrušena osobní železniční doprava na trati Hněvčeves – Smiřice, na hlavních tratích (031, 041) byl zaveden takt 30 či 60 minut.[3] Objednávka vlakové dopravy v Královéhradeckém kraji na rok 2005 byla pravděpodobně v ČR první objednávkou vlakové dopravy ze strany kraje.[3]
Od 11. prosince 2005 byla zavedena taktová doprava v intervalu 20, 60 nebo 120 minut na tratích 020, 021, 022, 023, 026, 031), na trati 026 v úseku Broumov – Otovice byla dotovaná doprava zrušena.[4]
K 10. prosinci 2006 byla také dokončena optimalizace železniční dopravy taktovým provozem s maximem návazností na základě kategorizace tratí provedené předchozího roku a do systému byly plně zaintegrovány i rychlíky. Taktový provoz byl zaveden na trati 040. Trať 061 byla navržená ke zrušení provozu, ale zastupitelstvo kraje schválilo návrh obcí na zachování provozu jedním motorovým vozem.[8]
Na železniční trati Kopidlno – Dolní Bousov byla v roce 2007 pracovních dnech zrušena osobní doprava a nahrazena autobusy, víkendový železniční provoz zůstal zachován. Jinak už byla železniční doprava v kraji stabilizovaná, bez větších změn. Za první čtvrtletí byla provedena analýza vytížení vlakových spojů s tržbou pod 5 Kč/km a navrženo jejich zrušení, které by představovalo ročně 73 tisíc vlakokilometrů a úsporu asi 3,8 milionu Kč.[9]
V roce 2008 změn nebylo mnoho, byly zavedeny nové spěšné vlaky na tratích 031/032 a 026, spěšné vlaky z Trutnova do Chlumce nad Cidlinou byly prodlouženy až do Kolína náhradou za některé osobní vlaky a na trati 016 byla zrušena víkendová doprava.[5]
V roce 2008 byl na letní sezónu obnoven přeshraniční provoz na trati Královec–Lubawka dopravci Viamont a Przewozy regionálne, kvůli finančním problémům na polské straně však byl po sezóně provoz těchto víkendových vlaků i přes velkou vytíženost ukončen.[5] V roce 2009 byly spoje na obou stranách prodlouženy do větších měst (Trutnov a Jelení Hora) a na všechny spoje byly nasazeny polské nízkopodlažní soupravy SA 134.[7]
Dohoda mezi kraji, státem a Českými drahami o způsobu úhrady prokazatelné ztráty v drážní dopravě („Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou“, projednané vládou 28. října 2009), uzavřená na roky 2010–2019, znamenala pro Královéhradecký kraj mimo jiné nutnost 8,5% redukce výkonů.[7] Redukce postihla zejména spoje s malým počtem cestujících (5–20), zejména víkendové, dopolední, večerní a prázdninové, a vytíženější spoje s vysokým podílem fixních nákladů (soupravy s malým denním proběhem).[7] Od března 2010 přestala být objednávána osobní doprava na tratích 028 Dobruška – Opočno pod Orlickými horami a 063 Kopidlno – Dolní Bousov.[7]
Označení vlaků[editovat | editovat zdroj]
S příchodem nových jízdních řádů jsou od 11. 12. 2022 některé vlaky v rámci IREDO označovány jako linky:[13]
Linka | Trasa linky | Druh vlaku |
V2 | Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Letohrad | Sp |
V3 | Pardubice – Hradec Králové – Náchod – Broumov | Sp |
V4 | Pardubice – Hradec Králové – Trutnov – Svoboda nad Úpou | Sp |
V5 | Hradec Králové – Jičín – Turnov | Sp |
V6 | Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř | Sp/Os |
V10 | Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové | Os |
V20 | Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Choceň | Sp/Os |
V21 | Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Solnice | Os |
V22 | Choceň – Týniště nad Orlicí – Častolovice – Rychnov nad Kněžnou – Solnice | Os |
V23 | Týniště nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí – Rokytnice v Orlických horách | Os |
V24 | Hronov – Náchod – Týniště nad Orlicí – Choceň | Sp |
V25 | Hronov – Náchod – Týniště nad Orlicí – Choceň; Opočno – Dobruška | Os |
V30 | Starkoč – Náchod – Broumov | Sp |
V31 | Starkoč – Václavice | Os |
V32 | Meziměstí – Náchod | Os |
V33 | Adršpach – Teplice nad Metují (sezónní vlaky) | Os |
V34 | Trutnov – Teplice nad Metují | Os |
V40 | Trutnov – Svoboda nad Úpou | Os |
V41 | Trutnov – Kolín | Sp |
V42 | Trutnov – Vrchlabí | Os |
V43 | Kunčice nad Labem – Vrchlabí | Os |
V44 | Trutnov – Libeč | Os |
V50 | Hradec Králové – Jičín – Turnov | Os |
V51 | Městec Králové – Chlumec nad Cidlinou – Stará Paka – Lomnice nad Popelkou | Os |
L5 | Stará Paka – Lomnice nad Popelkou (přesah z IDS IDOL) | Os |
L9 | Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou (přesah z IDS IDOL) | Os |
Prozatím je označena pouze část linek, převážně na území Královéhradeckého kraje.
IREDO Náchodsko a Českoskalicko[editovat | editovat zdroj]
Od 12. prosince 2004 byl zaveden IDS IREDO Náchodsko jako pilotní projekt integrovaného systému IREDO. Systém zahrnoval dva hlavní autobusové dopravce na Broumovsku, Policku, Hronovsku a severu Náchodska, CDS Náchod a P-transport. Omezením souběhů bylo ušetřeno několik vozů a zároveň rozšířena nabídka spojů. Základními principy integrace byla doprava v hodinovém taktu, návaznost mezi dopravci a mezi autobusy a železnicí, koordinace jízdních řádů a vzájemné vyčkávání, jednotný sešitový jízdní řád pro celou oblast a jednoduchý přestupní tarif. Na březen 2005 bylo plánováno rozšíření integrace na vlaky Českých drah, výhledově rozšíření systému do celého kraje.[3]
V roce 2005 byla optimalizace dopravy na Náchodsku dolaďována – od 1. března 2005 byly do systému zapojeny osobní a spěšné vlaky Českých drah na tratích 026 a 047, od 10. prosince 2005 rychlíky na trati 026, od 1. března 2005 dvě autobusové linky ČSAD Ústí nad Orlicí, od 12. června 2005 jedna autobusová linka dopravce Rubr Hronov, byla posílena doprava v některých časech a relacích a systém IREDO propojen s MHD Náchod. Od 14. května 2005 byla jedna z linek IDS prodloužena do Polska (Kudowa-Zdrój).[4]
K 10. prosinci 2006 byla optimalizována a integrována doprava na Červenokostelecku, Českoskalicku, Úpicku a Trutnovsku včetně železniční tratě Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov a připojena k dosavadnímu systému IREDO Náchodsko. Do systému IREDO se zapojili dopravci OSNADO (9 linek) a ORLOBUS (1 linka).[8]
IREDO Rychnovsko[editovat | editovat zdroj]

Nově byla v roce 2005 optimalizována doprava na jižním Rychnovsku s přesahem k Hradci Králové i do Pardubického kraje (Žamberk, Ústí nad Orlicí), na Kostelecku, v Dobrušce a v Žamberku.[4]
K 1. lednu 2006 byl na Rychnovsku zaveden tarif IREDO a vzájemné uznávání jízdních dokladů 5 dopravců (jízdenky IREDO vydávaly České dráhy, Audisbus a ČSAD Ústí nad Orlicí a uznávaly je na vybraných trasách též CDS, OSNADO a Connex Východní Čechy[8]) a vznikl tak systém IREDO Rychnovsko.[4]
V roce 2005 vznikly nové autobusové terminály u nádraží v Doudlebech nad Orlicí a Častolovicích.[4]
Systém IREDO Rychnovsko byl od 1. září 2006 rozšířen na Choceňsko v Pardubickém kraji.[8]
Rozšíření na celý Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 byly zahájeny práce na optimalizaci a zaintegrování dopravy na celém zbývajícím území kraje na konci roku 2008, rozdělené do tří projektů:[9] V roce 2008 pokračovalo IREDO v práci na třech projektech rozšíření systému IREDO na celé území Královéhradeckého kraje, výroční zpráva z června 2009 počítala s realizací všech tří k 1. září 2009.[5] Nové spoje byly navrhovány tak, aby předpokládaná průměrná tržba na nich byla nejméně 5 Kč/km.[5]
- IREDO Novoměstsko a Jaroměřsko (včetně Dobrušska), dosavadní dopravci ORLOBUS (83 % výkonů, 42 autobusů), Connex Východní Čechy (5 autobusů), ČSAD Ústí nad Orlicí (3 autobusy) a SCR FASSATI Jaroměř (1 autobus). V roce 2007 byl navržen nárůst výkonů o 31 % při současném snížení potřeby z 51 převážně velkých autobusů na 42 autobusů, z toho 29 malých a středních.[9] Navrženo bylo spojení tohoto projektu s dosavadními IDS IREDO Náchodsko a IREDO Rychnovsko v jeden integrovaný systém IREDO, a to k 1. únoru 2008.[9] V roce 2008 byl uvažován nárůst výkonů o 24,7 % a počet autobusů 45, z toho 33 středních a malých. Ve třech hlavních směrech počítal projekt se společným taktem dotované dopravy s komerčními dálkovými linkami. Víkendovou dopravu projekt zatím neřešil.[5]
- IREDO Krkonoše (Trutnovsko, Hostinsko a Vrchlabsko). Zavedení bylo plánováno na 1. září 2008. V stávajícím systému 4 dopravci nasazovali celkem 52 autobusů, z toho OSNADO 37, KAD Vrchlabí 10, ČSAD Semily 4 a ČSAD Ústí nad Orlicí 1 autobus, přičemž ve srovnání s jinými regiony jsou zde vyšší tržby. Navržen byl nárůst výkonů o 30 % při současném snížení potřeby z 52 převážně velkých autobusů na 42, z toho 17 středních a malých.[9] Místo souběhu byly v řadě míst navrženy nové přestupní uzly, zejména Dvůr Králové nad Labem, Svoboda na Úpou, Hostinné[9] a Jičín.[5]
- IREDO Novobydžovsko, Chlumecko a Jičínsko. V dosavadním systému 6 autobusových dopravců nasazovalo celkem 74 autobusů, z toho ČSAD Semily 33, Connex Východní Čechy 29, AP TOUR 6, OSNADO 3, Transcentrum 2 a OAD Kolín 1. Ve víkendovém provozu bylo dotováno pouze 4,3 % z celkového rozsahu dopravy, doprava po 17. hodině večer byla nedostatečná. Navrženo bylo navýšení výkonů o 21 % a snížení potřeby autobusů na 57, z toho 20 středních a malých; víkendová doprava zatím v projektu nebyla řešena.[9] V roce 2008 počítal projekt s nárůstem výkonů o 20 % (zejména během dne, ve večerních hodinách, o víkendech a o prázdninách) a obsluhu 59 autobusy, z toho 21 malými a středními.[5]
Pro rok 2008 byl vydán již jen jediný společný sešit jízdních řádů IREDO, zahrnující jak oblast dvou dosavadních lokálních systémů Náchodsko a Rychnovsko, tak i mezilehlou oblast Novoměstska připravenou k integraci od února 2008.[9] Od 1. února 2008 pak skutečně byly spojeny systémy IREDO Náchodsko a IREDO Rychnovsko a rozšířeny o nově začleněné oblasti Dobrušska, Jaroměřska, Novoměstska a Třebechovicka o jediného systému IREDO. Do systému přibylo 45 linek dopravce ORLOBUS, 11 linek dopravce Veolia Transport Východní Čechy a 1 linka dopravce Fassati.[5] Zároveň došlo ke změně tarifu, která spočívala v mírném zvýšení cen jízdného, ale výraznému zlevnění jízd s přestupem a jízd oklikou.[5]
V průběhu roku 2008 byly na dosud neoptimalizovaných územích zrušeny některé dotované spoje, které byly v souběhu s jinými dotovanými nebo komerčními spoji.[5] Roku 2008 byla na základě rozhodnutí kraje provedena analýza autobusových spojů s tržbou do 5 Kč/km v systémech Náchodsko, Českoskalicko a Rychnovsko a tyto spoje byly rozděleny do 4 kategorií a posuzovány z různých hledisek (párové spoje k vytíženému směru či spoje využívané školáky, spoje s předpokladem využití na předplatní či přestupní jízdenky, spoje, jejichž zrušení by výrazně zhoršilo dopravní obslužnosti obcí a spoje způsobilé ke zrušení). Spoje z poslední kategorie byly zrušeny, což představovalo v jednotlivých oblastech úsporu mezi 1 a 2 % výkonů; spoje z předposlední kategorie rozhodl kraj zachovat.[5]
Protože kvůli sporům s dopravci bylo celoplošné zavedení IREDO odloženo, v roce 2009 došlo jen k dílčím změnám, například začlenění trasy Dvůr Králové nad Labem – Trutnov do IREDO. Roční úsporu integrací této trasy vyčíslilo OREDO na 1 milion Kč. Od 1. dubna 2009 byla do IREDO začleněna městská autobusová doprava ve Dvoře Králové nad Labem.[7]
13. června 2010 byl systém IREDO podle projektů rozšířen na celé území Královéhradeckého kraje.[7][12] Po 9 měsících byla opět provedena analýza spojů s tržbou do 5 Kč/km a k 12. 6. 2011 přestaly být některé z nich dotovány.[14]
Krize v roce 2009[editovat | editovat zdroj]
Dne 17. července 2009 vytvořili čtyři dopravci (OSNADO spol. s r. o. ČSAD Semily a. s., Veolia Transport Východní Čechy a. s., Orlobus a. s.) „Sdružení dopravců Královéhradeckého kraje“, jehož deklarovaným cílem bylo bránit se způsobu, jakým kraj a organizace OREDO chtěly od 1. září 2009 rozšiřovat integrovaný systém IREDO a optimalizovat autobusovou dopravu v kraji.[15][16][17][18] Po ostrých konfrontačních prohlášeních z obou stran 28. července 2009 hejtman Lubomír Franc oznámil, že optimalizace a integrace se odkládá na termín 13. prosince 2009. 31. srpna 2009 kraj společnosti OSNADO bez zdůvodnění oznámil a pro MF Dnes ústy svého mluvčího potvrdil, že snížil svou objednávku výkonů od společnosti OSNADO asi o 20 % a výkony na těchto linkách si objednal u tří jiných dopravců,[19] a to od 1. září 2009 na jedné lince (Dvůr Králové nad Labem – Náchod) s náhradním dopravcem ČSAD Ústí nad Orlicí (bylo realizováno), a od 1. října 2009 na celkem 6 linkách s předpokládanými náhradními dopravci Trutnovská autobusová doprava a P-Transport).[20][21][22] 31. srpna 2009 vydalo OSNADO tiskovou zprávu, v níž proti snížení objednávky protestovalo a prohlásilo, že na linky má platné licence a jízdní řády a bude na nich tedy jezdit i nadále, ač to znamená zdvojení spojů. 1. září 2009 bylo oznámeno, že ČSAD Semily a. s. vystoupila ze Sdružení dopravců Královéhradeckého kraje a rozhodla se dále jednat samostatně, 3. září 2009 oznámili vystoupení ze sdružení a jeho zánik i zbylí tři členové.[19][23]
Ke změně jízdního řádu od 13. prosince 2009 Královéhradecký kraj snížil rozsah dopravy objednané u OSNADO o 37 % a tyto výkony z ekonomických důvodů bez výběrového řízení převedl na dopravce P-transport Broumov a Trutnovská autobusová doprava (Trutnovsko), ČSAD Ústí nad Orlicí (Královédvorsko) a ČSAD Semily (Novopacko). Dopravce oznámil, že omezí dopravu v souladu s omezením objednávky.[24][25][26] Roční úsporu změnou dopravce vyčíslilo OREDO ve výroční zprávě na 2 miliony Kč.[7]
OREDO ve výroční zprávě uvedlo že neochota těchto čtyř dopravců ke spolupráci s Oredem vedla k odložení plánovaného termínu rozšíření IREDO na celý kraj z 1. září 2009 na 13. června 2010.[7] Dopravce OSNADO podle Oreda přišel o většinu svých výkonů proto, že odmítal dvousložkovou cenu.[7]
Styk se sousedními územími[editovat | editovat zdroj]
Již od 14. května 2005 byla jedna z linek IDS IREDO Náchodsko prodloužena do Polska (Kudowa-Zdrój).[4] V roce 2007 se systém IREDO rozšířil dále do Polska a uvažovalo se o ještě větším přesahu.[9]
V roce 2007 byl umožněn přesah Integrovaného dopravního systému Pardubického kraje do Královéhradeckého kraje a předběžně dohodnuta návaznost a integrace systému IREDO se systémem IDOL v Libereckém kraji (sjednocení slev, možnost cestování přes hranici kraje, kompatibilita čipových karet). Na jednání ČAOVD se nepodařilo prosadit myšlenku vytvoření celostátního IDS.[9]
Rozšíření na Pardubický kraj[editovat | editovat zdroj]
Od 1. dubna 2010 převzala OREDO s. r. o. na základě výběrového řízení organizaci Integrovaného dopravního systému Pardubického kraje, k 12. lednu 2011 Pardubický kraj vstoupil do OREDO s. r. o. a stal se jejím polovičním vlastníkem, 11. prosince 2011 pak byl systém IREDO rozšířen do Pardubického kraje na všechny vlaky kategorií osobní vlak, spěšný vlak a rychlík a na integrované autobusové spoje.[6] a zároveň dosavadní Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje zanikl.
Prodej 90denních, 30denních a 7denních jízdenek IDS Pk byl ukončen v době 90, 30 či 7 dnů před zrušením systému tak, aby jejich platnost nepřesahovala existenci systému. Čipové karty IDS Pk mohou v systému IREDO sloužit pouze jako elektronická peněženka (se slevou 5 % na jednotlivém jízdném) a nelze je použít jako nosič jízdenky.[27][28]
Média zavedení IREDO kritizovala jako nezdařilé. Cestující si stěžovali na špatné jízdní řády a návaznosti, řidiči na nedostatečné jízdní doby a obratové časy. Jízdní řády údajně místy počítají s rychlostí přes 50 km/h v obci a nepočítají s dostatečným časem pro odbavení cestujících v zastávkách. Ve snaze dodržovat jízdní řády docházelo mnohde k nedodržování bezpečnostních přestávek.[29] Stěžovala si například města Česká Třebová (na rozdělení jednoho města do tří pásem, nedodržování jízdních dob a nevhodnost načasování spojů pro dojíždění do škol i o zaměstnání), Svitavy (na nevhodné umístění konečné, chybějící zastávky, zbytečně dlouhé trasy spojů) a Ústí nad Orlicí. Podle starosty České Třebové společnost OREDO s obcí vůbec nekomunikuje a na připomínky nedbá. Pro Českou televizi se jednatel OREDO Vladimír Záleský odmítl vyjádřit.[30] Náměstek hejtmana Jan Tichý uvedl, že za případné chyby je odpovědná společnost OREDO.[31] Kraj společnosti OREDO uložil vyřešit všechny připomínky do 6. června.[30] Technolog veřejné dopravy ze společnosti OREDO Tomáš Jurček přislíbil úpravu jízdních řádů, původně připravoval změnu k 4. či 6. březnu, ale kraj rozhodl o posunutí termínu na 1. dubna 2012, aby bylo možno zpracovat připomínky všech obcí.[29]
Systémy městské dopravy[editovat | editovat zdroj]
Do systému IREDO byly postupně začleněny systémy MHD Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí, Rychnov nad Kněžnou (od 1. září 2011 plná integrace, předtím zde byly pouze uznávány jízdenky vydané jinde[32]), Náchod a Týniště nad Orlicí.[33] Městská hromadná doprava v Hradci Králové do systému IREDO zapojena není.
K 11. prosinci 2011 v rámci rozšíření systému IREDO na Pardubický kraj k němu byla plně připojena MHD v Přelouči.[33] Od téhož dne platí v MHD Chrudim vícedenní časové jízdní doklady IREDO (tj. 7denní, 30denní a 90denní) s počáteční či cílovou zónou Chrudim.
MHD Pardubice do systému IREDO zapojena není, ale pro zóny I+II MHD Pardubice se v pokladnách železničních stanic vydává zvýhodněná papírová jízdenka k časovým jízdenkám IREDO, kde výchozí nebo cílovou zónou (dle letáku i tranzitní zónou[6]) je zóna 600 (Pardubice), 605 (Lázně Bohdaneč) nebo 608 (Staré Čívice). Nákup této papírové jízdenky je možný pouze současně s nákupem příslušné navazující časové jízdenky IREDO a pouze pro stejný typ jízdného a stejné časové období.[34]
MHD Hradce Králové a Pardubic a vybrané železniční tratě v okolí jsou zařazeny do integrovaného tarifního systému VYDIS, který s tarifem IREDO není nijak propojen, ale některé trasy spadají do obou systémů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Společnost OREDO s. r. o. Archivováno 2. 12. 2011 na Wayback Machine., OREDO s. r. o.
- ↑ a b c Zpráva o činnosti Oredo s.r.o. v roce 2003. www.oredo.cz [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-08.
- ↑ a b c d e f g h i OREDO – Zpráva o činnosti v roce 2004 Archivováno 8. 9. 2010 na Wayback Machine., OREDO, 3. 1. 2005
- ↑ a b c d e f g h i j k l OREDO – Zpráva o činnosti v roce 2005 Archivováno 8. 9. 2010 na Wayback Machine., OREDO, 3. 1. 2006
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s OREDO – Zpráva o činnosti v roce 2008 Archivováno 8. 9. 2010 na Wayback Machine., OREDO, červen 2009
- ↑ a b c d e f g h i j k Do spuštění integrovaného dopravního systému IREDO na území Pardubického kraje zbývá již jen několik týdnů Archivováno 8. 12. 2011 na Wayback Machine., tisková zpráva OREDO, 24. 11. 2011
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p OREDO, zpráva o činnosti v roce 2009 Archivováno 8. 9. 2010 na Wayback Machine., duben 2010
- ↑ a b c d e f g h OREDO – Zpráva o činnosti v roce 2006 Archivováno 8. 9. 2010 na Wayback Machine., OREDO, 12. 4. 2007
- ↑ a b c d e f g h i j k OREDO – Zpráva o činnosti v roce 2007 Archivováno 8. 9. 2010 na Wayback Machine., OREDO, 11. 4. 2008
- ↑ Modernizace odbavovacího systému integrované dopravy Královéhradeckého a Pardubického kraje Archivováno 6. 12. 2011 na Wayback Machine., první zpráva 11. 4. 2011
- ↑ IREDO – integrovaná regionální doprava – Jízdní řády od 11. 12. 2011 – řazeno dle čísel linek a okresů Archivováno 4. 12. 2011 na Wayback Machine., OREDO
- ↑ a b Nový dopravní systém v kraji od 13. 6. 2010[nedostupný zdroj], informační zpráva OREDO, 10. 6. 2010
- ↑ KRAJ, Královéhradecký. Vlaky a autobusy pojedou od neděle podle nových jízdních řádů. www.kr-kralovehradecky.cz [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Spoje navržené ke zrušení od 12. 6. 2011[nedostupný zdroj], informační zpráva OREDO, 5. 5. 2011
- ↑ Dopravci varují před kolapsem autobusové dopravy ve Královéhradeckém kraji, BUSportál.cz, 19. července 2009
- ↑ Kartelové paktování dopravců si bere cestující jako rukojmí, BUSportál.cz, 20. července 2009, tisková zpráva Královéhradeckého kraje
- ↑ Vypukla válka autobusových dopravců a kraje, Rychnovský deník, Kamil Dubský, 21. 7. 2009, obsahuje též tiskové zprávy Sdružení dopravců i kraje
- ↑ Sdružení dopravců v Královéhradeckém kraji vyzývá ke konstruktivnímu jednání, BUSportál.cz, 22. července 2009, tisková zpráva Sdružení dopravců Královéhradeckého kraje
- ↑ a b Královéhradecký kraj:TZ OSNADO, ČSAD Semily a Veolia Transport Východní Čechy, BUSportál.cz, 3. září 2009: přepis informace článku z MF Dnes, kraj Hradecký, z 1. 9. 2009 reprodukujícího informace od mluvčího kraje, tiskové zprávy OSNADO z 31. 8. 2009 a nedatované tiskové zprávy ČSAD Semily
- ↑ Sdružení dopravců Královéhradeckého kraje k tiskové zprávě, BUSportál, 28. července 2009: „TZ Královéhradeckého kraje: Cestování na jednu jízdenku po celém kraji se odkládá“, „Vyjádření Sdružení dopravců KHK k tiskové zprávě uveřejněné na stránkách Královéhradeckého kraje "Cestování na jednu jízdenku po celém kraji se odkládá"“
- ↑ Do prosince doprava beze změn, kraj posunul termín, Hradecký deník, Zuzana Plocková, 31. 7. 2009
- ↑ Odložení optimalizace a integrace veřejné dopravy Archivováno 21. 8. 2009 na Wayback Machine., Tisková zpráva OREDO, 10. 8. 2009
- ↑ ČSAD Semily vystoupila ze Sdružení dopravců Královéhradeckého kraje, Kurzy.cz, 1. 9. 2009, Mediafax
- ↑ BUSmonitor: Snížení rozsahu objednané autobusové dopravy Královéhradeckým krajem u společnosti OSNADO, BUSportál.cz, 16. 12. 2009
- ↑ Pavel Cajthaml: OSNADO v neděli sníží počty autobusů na trasách, kde pro kraj jezdí jiní Archivováno 17. 12. 2009 na Wayback Machine., Trutnovinky, 12. 12. 2009
- ↑ Jana Mudrová: Změna dopravce omezí některé výhody, Krkonošský deník, 16. 12. 2009
- ↑ Postupné ukončení prodeje časových jízdenek v IDS PK[nedostupný zdroj], tisková zpráva OREDO, 29. 7. 2011
- ↑ Leták OREDO s. r. o. informující o konci prodeje časových jízdních dokladů IDS Pk[nedostupný zdroj], listopad 2011
- ↑ a b OREDO trápí nejen cestující, ale i řidiče, ČT24, 7. 2. 2012
- ↑ a b Kritika na OREDO ani po měsíci neutichá, ČT24, 18. 1. 2012, mld
- ↑ Cestující v Pardubickém kraji si na lepší dopravu počkají měsíc navíc, ČT24, 27. 1. 2012, mld
- ↑ Zapojení MHD v Rychnově nad Kněžnou do IREDO, in: Novinky v autobusové dopravě od 1. 9. 2011[nedostupný zdroj], tisková zpráva OREDO, 31. 8. 2011
- ↑ a b Do IDS IREDO je nově zapojena MHD Přelouč a částečně také MHD Chrudim[nedostupný zdroj], informační zpráva OREDO, 10. 12. 2011
- ↑ Podmínky použití jízdenek IREDO v MHD Pardubice Archivováno 8. 12. 2011 na Wayback Machine., informační zpráva OREDO, 30. 11. 2011
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu IREDO na Wikimedia Commons
- OREDO s. r. o., organizátor veřejné dopravy Královéhradeckého a Pardubického kraje