Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno

Bakov nad Jizerou - Kopidlno
nádraží v Dětenicích
Číslo	063
Provozovatel dráhy	SŽDC, AŽD Praha
Technické informace
Délka	37,4 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3 (Kněžmost - Dolní Bousov B2)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	15 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	60 km/h
Externí odkazy
OpenStreetMap	mapová data
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 82,065 Bakov nad Jizerou trať do České Lípy Jizera 83,470 Bakov nad Jizerou město 84,471 37,412 Odb. Zálučí trať do Turnova Dálnice D10 34,633 Buda 32,256 Kněžmost 29,816 Lítkovice Silnice I/16 27,080 Obrubce trať do Mladé Boleslavi Klenice 22.528 Dolní Bousov trať do Libuně 17,650 Řitonice 16,377 Domousnice 14,130 Rabakov Trať do Dobrovice 11,322 Rokytňany 9,111 Osenice 7,710 Dětenice 3,987 Libáň 1,646 Ledkov trať do Nymburka 0,021 24,050 Odb. Kamensko 25,501 Kopidlno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno (v jízdním řádu pro cestující je úsek, na kterém je provozována osobní doprava, označen číslem 063) je jednokolejná regionální dráha. Vede z Bakova nad Jizerou do Kopidlna přes odbočku Zálučí, Dolní Bousov, Dětenice, Libáň a odbočku Kamensko.

Historie

Stanice v Bakově nad Jizerou

Úsek Kopidlno – Libáň

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 9. května 1881 daný ku stavbě a užívání železnice lokomotivní jakožto železnice místní s pravidelnou kolejí a provozovati jízdu po nich, totiž (kromě jiných drah) z Kopidlna do Libáně. Koncesionáři zavazují se stavbu hned započíti a nejdéle do 1. září 1882 stavbu dokonati, obecnou jízdu po ní zavésti.

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od března 1882 až do svého zestátnění 1.1.1908.

Úsek Libáň – Bakov

Listina o koncessi ze dne 17. května 1882 byla vydána ke stavbě a provozování lokomotivní železnice, která budiž zřízema jako místní dráha o rozchodu pravidelném, ze stanice Libáňské přes Dětenice a Bousov Dolní do Bakova. Koncessionář se zavazuje, že povolenou železnici počne ihned stavěti a ji nejdéle do roka dokonati a pravidelnou vozbu po ní provozovati.

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od července 1883 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.

Provoz na trati

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Kopidlno, Libáň-Psinice, Dětenice, Domousnice, Bousov Dolní, Obrubce, Kněžmost, Bakov město, Bakov.

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech

období jízdního řádu	číslo tratě a provozovaný úsek	počet vlaků
1900	16 Kopidlno – Bakov	2 Sm
1921 léto	132 Bakov – Kopidlno	2 Sm Bakov – Dětenice, 5 Sm Dětenice – Kopidlno
1928/29 zima	137 Bakov nad Jizerou – Kopidlno	2 N + 2 M Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov, 2N + 3 M Dolní Bousov – Dětenice, 5 N + 3 M Dětenice – Kopidlno
1937/38 zima	162 Bakov nad Jizerou – Kopidlno	5 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov, 6 Os Dolní Bousov – Dětenice, 12 Os Dětenice – Kopidlno
1944/45	505f Bakov nad Jizerou – Kopidlno	5 Os Bakov nad Jizerou – Rokytňany, 7 Os Rokytňany – Dětenice, 8 Os Dětenice – Kopidlno
1945/46	4q Bakov nad Jizerou – Kopidlno	6 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov, 7 Os Dolní Bousov – Rokytňany, 9 Os Rokytňany – Dětenice, 11 Os Dětenice – Kopidlno
1959/60	6b Kopidlno – Dětenice – Bakov nad Jizerou/Dobrovice město	10 Os Kopidlno – Dětenice, 6 Os Dětenice – Bakov nad Jizerou
1988/89	063 Bakov nad Jizerou – Kopidlno	8 Os Bakov nad Jizerou – Dětenice, 5 Os Dětenice – Kopidlno
2002/03	063 Bakov nad Jizerou – Kopidlno	5 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov, 6 Os Dolní Bousov – Osenice, 8 Os Osenice – Kopidlno
2012/13	063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov	3 Os
Vysvětlivky Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak

Doprava na trati byla řídká, zejména osobní (kromě Bakova nemá žádná z obsluhovaných obcí nad 2500 obyvatel). Od prosince 2007 byla osobní doprava mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem omezena jen na víkendové spoje a i ty byly od března 2010 nahrazeny autobusem; na zbývajícím úseku jezdilo od té doby 5 párů spojů v pracovní dny, v GVD 2010/2011 byl provoz zastaven, nicméně v březnu 2011 obnoven ve stejném rozsahu 5 párů spojů, od GVD 2011/2012 byl snížen na 3 páry, což bylo zachováno dodnes, od GVD 2017/2018 jezdí po trati o sobotách a nedělích v létě též Podtrosecký rychlík dopravce KŽC, který zastavuje v Kněžmostě.

Prodej

V listopadu 2014 byla trať Dolní Bousov – Kopidlno (22,370 km, nabídková cena v prvním kole 98 151 120 Kč) jednou z pěti tratí, které stát nabídl k prodeji.

Na konci ledna 2016 bylo oznámeno, že podle materiálu poslaného ministerstvem dopravy do meziresortního připomínkového řízení by tratě Dolní Bousov – Kopidlno a Čížkovice – Obrnice stát měl prodat společnosti AŽD Praha, přičemž prodej ještě čeká na souhlas vlády. Za obě tratě má celkem zaplatit 10,7 milionu Kč. V soutěži o trať Čížkovice – Obrnice byla jediným zájemcem, v případě trati Dolní Bousov – Kopidlno dal nabídku ještě nejmenovaný manželský pár, ale s výrazně nižší cenou. AŽD Praha chce obě tratě využít jako zkušební polygony pro vyvíjené nové zabezpečovací technologie s využitím satelitních systémů. Plánuje na tratích zachovat provoz a v rámci možností tratě opravit a umožnit i ostatním dopravcům tratě využívat. V podmínkách smlouvy je povinnost nového majitele zachovat trať v provozuschopném stavu dalších pět let. O nákupu dalších tratí společnost zatím neuvažuje.

Navazující tratě

Odbočka Zálučí

• Trať 070 Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Neratovice – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Odbočka Zálučí – Turnov

Dolní Bousov

• Trať 064 Mladá Boleslav hl. n. – Dolní Bousov – Libuň – Stará Paka

Rokytňany

• zrušená železniční trať Rokytňany – Dobrovice město

Odbočka Kamensko

• Trať 061 Nymburk město – Veleliby – Odbočka Obora – Odbočka Kamensko – Jičín

Odkazy

• [1] na ZelPage.cz
• [2] Historie železničních tratí
• Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
• Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)

Reference

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno ve Wikimedia Commons