Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno

Bakov nad Jizerou – Kopidlno
	; nádraží v Dětenicích
Číslo	063
Provozovatel dráhy	Správa železnic, AŽD Praha
Technické informace
Délka	37,4 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3 (Kněžmost - Dolní Bousov B2)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	15 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	60 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	84,471
	37,412
	0,021
	24,050
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno (v jízdním řádu pro cestující je úsek, na kterém je provozována osobní doprava, označen číslem 063) je jednokolejná regionální dráha. Vede z Bakova nad Jizerou do Kopidlna přes odbočku Zálučí, Dolní Bousov, Dětenice, Libáň a odbočku Kamensko. V GVD 2019/20 byly v provozu pouze 3 páry osobních vlaků v úseku Bakov n. J. – Dolní Bousov (každý den). V GVD 2020/21 jsou v provozu také 3 páry osobních vlaků v úseku Bakov n. J. – Dolní Bousov, ale pouze v sobotu a v neděli od 27. 3. 2021 do 31. 10. 2021. 31. října 2021 vyjely osobní vlaky mezi Bakovem nad Jizerou a Dolním Bousovem naposledy a v GVD 2021/2022 již provoz obnoven nebude.^[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Úsek Kopidlno–Libáň[editovat | editovat zdroj]

Na úsek Kopidlno–Libáň byl kromě jiných drah 9. května 1881 vydán list povolení Františka Josefa Prvního, kterým byla oficiálně povolena výstavba a užívání tohoto úseku včetně provozování dopravy na něm. Mělo se jednat o lokomotivní regionální dráhu o standardním rozchodu 1 435 mm, koncesionáři se zavázali k okamžitému zahájení stavby a jejímu dokončení nejpozději 1. září 1882, po čemž mělo následovat zahájení pravidelného provozu.^[1]

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od března 1882 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.

Úsek Libáň–Bakov[editovat | editovat zdroj]

Listina o koncesi ze dne 17. května 1882 byla vydána ke stavbě a provozování lokomotivní železnice, která měla být zřízena jako místní dráha o standardním rozchodu, ze stanice Libáň přes Dětenice a Dolní Bousov do Bakova nad Jizerou. Koncesionář se zavázal, že okamžitě zahájí výstavbu tohoto úseku, a že nejdéle rok od zahájení stavby stavbu dokončí a započne pravidelný provoz.^[2]

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od července 1883 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Kopidlno, Libáň-Psinice, Dětenice, Domousnice, Bousov Dolní, Obrubce, Kněžmost, Bakov město, Bakov.

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu	číslo tratě a provozovaný úsek	počet vlaků
1900	16 Kopidlno–Bakov	2 Sm
1921 léto	132 Bakov–Kopidlno	2 Sm Bakov–Dětenice, 5 Sm Dětenice–Kopidlno
1928/29 zima	137 Bakov nad Jizerou – Kopidlno	2 N + 2 M Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov, 2N + 3 M Dolní Bousov – Dětenice, 5 N + 3 M Dětenice–Kopidlno
1937/38 zima	162 Bakov nad Jizerou – Kopidlno	5 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov, 6 Os Dolní Bousov – Dětenice, 12 Os Dětenice–Kopidlno
1944/45	505f Bakov nad Jizerou – Kopidlno	5 Os Bakov nad Jizerou – Rokytňany, 7 Os Rokytňany–Dětenice, 8 Os Dětenice–Kopidlno
1945/46	4q Bakov nad Jizerou – Kopidlno	6 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov, 7 Os Dolní Bousov – Rokytňany, 9 Os Rokytňany–Dětenice, 11 Os Dětenice–Kopidlno
1959/60	6b Kopidlno – Dětenice – Bakov nad Jizerou / Dobrovice město	10 Os Kopidlno–Dětenice, 6 Os Dětenice – Bakov nad Jizerou
1988/89	063 Bakov nad Jizerou – Kopidlno	8 Os Bakov nad Jizerou – Dětenice, 5 Os Dětenice–Kopidlno
2002/03	063 Bakov nad Jizerou – Kopidlno	5 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov, 6 Os Dolní Bousov – Osenice, 8 Os Osenice–Kopidlno
2012/13	063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov	3 Os
Vysvětlivky Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak

Doprava na trati byla řídká, zejména osobní (kromě Bakova nemá žádná z obsluhovaných obcí nad 2500 obyvatel). Od prosince 2007 byla osobní doprava mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem omezena jen na víkendové spoje a i ty byly od března 2010 nahrazeny autobusem; na zbývajícím úseku jezdilo od té doby 5 párů spojů v pracovní dny, v GVD 2010/2011 byl provoz zastaven, nicméně v březnu 2011 obnoven ve stejném rozsahu 5 párů spojů, od GVD 2011/2012 byl snížen na 3 páry, což bylo zachováno dodnes, od GVD 2017/2018 jezdil po trati o sobotách a nedělích v létě též Podtrosecký rychlík dopravce KŽC Doprava, který zastavuje v Kněžmostě. Jeho provoz skončil v roce 2019. Dále zde Mladoboleslavský železniční spolek každoročně provozuje projekt „S lokálkou kolem Humprechtu“.

31.10.2021 vyjely osobní vlaky mezi Bakovem nad Jizerou a Dolním Bousovem naposledy a v GVD 2021/2022 již provoz obnoven nebude, na trati byl tak definitivně zastaven provoz osobních vlaků.

Prodej[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2014 byla trať Dolní Bousov – Kopidlno (22,370 km, nabídková cena v prvním kole 98 151 120 Kč) jednou z pěti tratí, které stát nabídl k prodeji.^[3]

Na konci ledna 2016 bylo oznámeno, že podle materiálu poslaného ministerstvem dopravy do meziresortního připomínkového řízení by tratě Dolní Bousov – Kopidlno a Čížkovice–Obrnice stát měl prodat společnosti AŽD Praha, přičemž prodej ještě čeká na souhlas vlády. Za obě tratě má celkem zaplatit 10,7 milionu Kč. V soutěži o trať Čížkovice–Obrnice byla jediným zájemcem, v případě trati Dolní Bousov – Kopidlno dal nabídku ještě nejmenovaný manželský pár, ale s výrazně nižší cenou. AŽD Praha chce obě tratě využít jako zkušební polygony pro vyvíjené nové zabezpečovací technologie s využitím satelitních systémů. Plánuje na tratích zachovat provoz a v rámci možností tratě opravit a umožnit i ostatním dopravcům tratě využívat. V podmínkách smlouvy je povinnost nového majitele zachovat trať v provozuschopném stavu dalších pět let. O nákupu dalších tratí společnost zatím neuvažuje.^[4]