Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bakov nad Jizerou – Kopidlno
nádraží v Dětenicích
nádraží v Dětenicích
Číslo 063
Provozovatel dráhy SŽDC, AŽD Praha
Technické informace
Délka 37,4 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3 (Kněžmost - Dolní Bousov B2)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 15 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 60 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
82,065 Bakov nad Jizerou
trať do České Lípy
Jizera
83,470 Bakov nad Jizerou město
84,471
37,412
Odb. Zálučí
trať do Turnova
Dálnice D10
34,633 Buda
32,256 Kněžmost
29,816 Lítkovice
Silnice I/16
27,080 Obrubce
trať do Mladé Boleslavi
Klenice
22.528 Dolní Bousov
trať do Libuně
17,650 Řitonice
16,377 Domousnice
14,130 Rabakov
Trať do Dobrovice
11,322 Rokytňany
9,111 Osenice
7,710 Dětenice
3,987 Libáň
1,646 Ledkov
trať do Nymburka
0,021
24,050
Odb. Kamensko
25,501 Kopidlno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno (v jízdním řádu pro cestující je úsek, na kterém je provozována osobní doprava, označen číslem 063) je jednokolejná regionální dráha. Vede z Bakova nad Jizerou do Kopidlna přes odbočku Zálučí, Dolní Bousov, Dětenice, Libáň a odbočku Kamensko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice v Bakově nad Jizerou

Úsek Kopidlno – Libáň[editovat | editovat zdroj]

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 9. května 1881 daný ku stavbě a užívání železnice lokomotivní jakožto železnice místní s pravidelnou kolejí a provozovati jízdu po nich, totiž (kromě jiných drah) z Kopidlna do Libáně. Koncesionáři zavazují se stavbu hned započíti a nejdéle do 1. září 1882 stavbu dokonati, obecnou jízdu po ní zavésti.[1]

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od března 1882 až do svého zestátnění 1.1.1908.

Úsek Libáň – Bakov[editovat | editovat zdroj]

Listina o koncessi ze dne 17. května 1882 byla vydána ke stavbě a provozování lokomotivní železnice, která budiž zřízena jako místní dráha o rozchodu pravidelném, ze stanice Libáňské přes Dětenice a Bousov Dolní do Bakova. Koncessionář se zavazuje, že povolenou železnici počne ihned stavěti a ji nejdéle do roka dokonati a pravidelnou vozbu po ní provozovati.[2]

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od července 1883 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Kopidlno, Libáň-Psinice, Dětenice, Domousnice, Bousov Dolní, Obrubce, Kněžmost, Bakov město, Bakov.

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a provozovaný úsek počet vlaků
1900 16 Kopidlno – Bakov 2 Sm
1921 léto 132 Bakov – Kopidlno 2 Sm Bakov – Dětenice,
5 Sm Dětenice – Kopidlno
1928/29 zima 137 Bakov nad Jizerou – Kopidlno 2 N + 2 M Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov,
2N + 3 M Dolní Bousov – Dětenice,
5 N + 3 M Dětenice – Kopidlno
1937/38 zima 162 Bakov nad Jizerou – Kopidlno 5 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov,
6 Os Dolní Bousov – Dětenice,
12 Os Dětenice – Kopidlno
1944/45 505f Bakov nad Jizerou – Kopidlno 5 Os Bakov nad Jizerou – Rokytňany,
7 Os Rokytňany – Dětenice,
8 Os Dětenice – Kopidlno
1945/46 4q Bakov nad Jizerou – Kopidlno 6 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov,
7 Os Dolní Bousov – Rokytňany,
9 Os Rokytňany – Dětenice,
11 Os Dětenice – Kopidlno
1959/60 6b Kopidlno – Dětenice – Bakov nad Jizerou/Dobrovice město 10 Os Kopidlno – Dětenice,
6 Os Dětenice – Bakov nad Jizerou
1988/89 063 Bakov nad Jizerou – Kopidlno 8 Os Bakov nad Jizerou – Dětenice,
5 Os Dětenice – Kopidlno
2002/03 063 Bakov nad Jizerou – Kopidlno 5 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov,
6 Os Dolní Bousov – Osenice,
8 Os Osenice – Kopidlno
2012/13 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov 3 Os
Vysvětlivky

Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak

Doprava na trati byla řídká, zejména osobní (kromě Bakova nemá žádná z obsluhovaných obcí nad 2500 obyvatel). Od prosince 2007 byla osobní doprava mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem omezena jen na víkendové spoje a i ty byly od března 2010 nahrazeny autobusem; na zbývajícím úseku jezdilo od té doby 5 párů spojů v pracovní dny, v GVD 2010/2011 byl provoz zastaven, nicméně v březnu 2011 obnoven ve stejném rozsahu 5 párů spojů, od GVD 2011/2012 byl snížen na 3 páry, což bylo zachováno dodnes, od GVD 2017/2018 jezdí po trati o sobotách a nedělích v létě též Podtrosecký rychlík dopravce KŽC, který zastavuje v Kněžmostě.

Prodej[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2014 byla trať Dolní Bousov – Kopidlno (22,370 km, nabídková cena v prvním kole 98 151 120 Kč) jednou z pěti tratí, které stát nabídl k prodeji.[3]

Na konci ledna 2016 bylo oznámeno, že podle materiálu poslaného ministerstvem dopravy do meziresortního připomínkového řízení by tratě Dolní Bousov – Kopidlno a Čížkovice – Obrnice stát měl prodat společnosti AŽD Praha, přičemž prodej ještě čeká na souhlas vlády. Za obě tratě má celkem zaplatit 10,7 milionu Kč. V soutěži o trať Čížkovice – Obrnice byla jediným zájemcem, v případě trati Dolní Bousov – Kopidlno dal nabídku ještě nejmenovaný manželský pár, ale s výrazně nižší cenou. AŽD Praha chce obě tratě využít jako zkušební polygony pro vyvíjené nové zabezpečovací technologie s využitím satelitních systémů. Plánuje na tratích zachovat provoz a v rámci možností tratě opravit a umožnit i ostatním dopravcům tratě využívat. V podmínkách smlouvy je povinnost nového majitele zachovat trať v provozuschopném stavu dalších pět let. O nákupu dalších tratí společnost zatím neuvažuje.[4]

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Odbočka Zálučí[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 070 Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Neratovice – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Odbočka Zálučí – Turnov

Dolní Bousov[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 064 Mladá Boleslav hl. n. – Dolní Bousov – Libuň – Stará Paka

Rokytňany[editovat | editovat zdroj]

Odbočka Kamensko[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 061 Nymburk město – Veleliby – Odbočka Obora – Odbočka Kamensko – Jičín

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. List povolení č.48/1881 Sb. ze dne 9. května 1881
  2. Listina o koncessi č.60/1882 Sb. ze dne 17. května 1882
  3. Michal Pavec: Chcete si koupit železnici? Stát poprvé prodá funkční tratě, Lidovky.cz, 20. 11. 2014
  4. Stát prodává první nevyužívané lokálky. Za cenu jednoho přejezdu, iDnes.cz, 31. 10. 2016, js (Jan Sůra)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]