Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka
Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka (v jízdním řádu pro cestující rozdělena do tabulek s čísly 064 a 046) je jednokolejná regionální trať kromě úseku Mladá Boleslav hl. n. – Mladá Boleslav město, který je úsekem celostátní dráhy. Trať vede z Mladé Boleslavi hl. n. přes Dolní Bousov a Libuň do Staré Paky. Trať byla zprovozněna v roce 1905 z Mladé Boleslavi do Sobotky a 1906 dále do Staré Paky. V roce 2003 byl zahlouben úsek z Mladé Boleslavi město na hlavní nádraží.
Zahloubení tratě v Mladé Boleslavi[editovat | editovat zdroj]
Trať byla v době svého vzniku vedena okolo tehdejšího města Mladá Boleslav. Město i automobilka se ale postupně rozrostly za trať, takže křížení jedné z hlavních ulic města (dnešní třída Václava Klementa) se železnicí, navíc těsně před stanicí Mladá Boleslav město, začalo ve městě způsobovat značné dopravní problémy.
Zvažovány byly různé varianty řešení, z nichž zvítězilo zahloubení tratě. Z výběrového řízení na zhotovitele vyšlo vítězně Sdružení Mladá Boleslav - Slovanka, které tvořily firmy Bostas Mladá Boleslav, Železniční stavitelství Praha a Hochtief.
Stavba započala 16. července 2002. Bylo vyhloubeno přibližně 130 tisíc m3 zeminy. Vzniklo nové mimoúrovňové křížení s třídou Václava Klementa, nová křižovatka této třídy s čtyřproudovou komunikací, která tvořila zárodek budoucí Severovýchodní tangenty (dnešní třída Ludvíka Kalmy a Volkharda Köhlera), dále nové provedení stanice Mladá Boleslav město, tři lávky pro pěší navazující na ulici Mjr. Frymla a v rámci navazujících investic také nový silniční most a lávka v areálu firmy Škoda Auto. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu dne 29. října 2003. Celkové náklady dosáhly 622 milionů Kč, z čehož 75 milionů přispěl stát, 85 milionů Škoda Auto a 400 milionů Kč pokryl úvěr města Mladá Boleslav. Jednalo se o jednu z největších investičních akcí v dějinách Mladé Boleslavi, na kterou následně navázala výstavba OC Bondy, nového autobusového nádraží a již zmíněné Severovýchodní tangenty.[1]
Budoucí investice[editovat | editovat zdroj]
Železniční spojení mezi Prahou, Mladou Boleslaví a potažmo Libercem a Českou Lípou má zrychlit série zvažovaných staveb, z nichž Všejanská spojka (nová trať propojující Milovice a Všejany) a Bezděčínská spojka (propojující nymburskou trať z prostoru stanice Nepřevázka s tratí Mladá Boleslav - Stará Paka v prostoru mezi stanicemi Mladá Boleslav město a Řepov) by osobní dopravu přivedly přímo do stanice Mladá Boleslav město, která má být rozšířena ze dvou kolejí a jednoho nástupiště na šest kolejí a tři nástupiště, propojená vzájemně podchody. Existují také plány na vznik nové zastávky Mladá Boleslav - východ. Dále má vzniknout tzv. Ptácká spojka, umožňující průjezd vlaků ze stanice Mladá Boleslav město směrem na Bakov nad Jizerou (a dále na Liberec nebo Českou Lípu). K roku 2022 je plánován začátek stavby na rok 2028 a dokončení na rok 2031.[2]
Modernizací má projít také budova hlavního nádraží Mladá Boleslav, což je však zvažováno už po dobu několika desetiletí. [3] [4] [5] [6]
[editovat | editovat zdroj]
Mladá Boleslav hlavní nádraží[editovat | editovat zdroj]
- Trať 070 Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Neratovice – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Odbočka Zálučí – Turnov
- Trať 062 Nymburk hl. n. – Veleliby – Mladá Boleslav hl. n.
- Trať 076 Mělník – Mladá Boleslav hl. n.
Dolní Bousov[editovat | editovat zdroj]
- Trať 063 (Kopidlno) Odbočka Kamensko – Dolní Bousov – Odbočka Zálučí (Bakov nad Jizerou)
Libuň[editovat | editovat zdroj]
- Trať 041 Hradec Králové hl. n. – Hněvčeves – Ostroměř – Jičín – Libuň – Turnov
Stará Paka[editovat | editovat zdroj]
- Trať 030 Jaroměř – Stará Paka – Železný Brod – Turnov – Liberec
- Trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Ostroměř – Stará Paka – Martinice v Krkonoších – Kunčice nad Labem – Trutnov hl. n.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
stanice Mladá Boleslav hl.n.
-
stanice Mladá Boleslav město
-
zastávka Kolomuty
-
zastávka Dlouhá Lhota
-
zastávka Bechov
-
stanice Dolní Bousov
-
stanice Sobotka
-
zastávka Libošovice
-
zastávka Hrdoňovice
-
stanice Libuň
-
zastávka Kyje u Jičína
-
stanice Lomnice nad Popelkou
-
stanice Stará Paka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://www.mb-net.cz/assets/File.ashx?id_org=9629&id_dokumenty=78096
- ↑ https://zdopravy.cz/velka-promena-zeleznice-v-mlade-boleslavi-zakazku-na-pripravu-nove-trate-ziskala-afry-cz-90967/
- ↑ https://www.afrycz.cz/2021/08/31/mb-nove-nadrazi/
- ↑ https://www.idnes.cz/praha/zpravy/nadrazi-mlada-boleslav-rekonstrukce.A170221_2307270_praha-zpravy_nub
- ↑ https://www.mb-net.cz/opet-je-na-poradu-dne-modernizace-hlavniho-nadrazi/d-37907
- ↑ https://www.stavbaweb.cz/nove-hlavni-nadrazi-v-mlade-boleslavi-7567/clanek.html
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka na Wikimedia Commons
- [1] na ZelPage.cz
- [2] Historie železničních tratí
- Železniční trať Mladá Boleslav – Stará Paka
- Železniční tratě v Česku
- Železniční tratě otevřené v roce 1905
- Železniční tratě otevřené v roce 1906
- Železniční doprava v okrese Mladá Boleslav
- Dopravní stavby v okrese Mladá Boleslav
- Železniční doprava v okrese Jičín
- Dopravní stavby v okrese Jičín
- Železniční doprava v okrese Semily
- Dopravní stavby v okrese Semily
- Doprava v Mladé Boleslavi
- Stavby v Mladé Boleslavi
- Řepov
- Kolomuty
- Židněves
- Březno (okres Mladá Boleslav)
- Sukorady (okres Mladá Boleslav)
- Dlouhá Lhota (okres Mladá Boleslav)
- Rohatsko
- Stavby v Dolním Bousově
- Sobotka
- Libošovice
- Stavby v Mladějově
- Stavby v Libuni
- Kněžnice
- Železnice (okres Jičín)
- Kyje (okres Jičín)
- Stavby v Lomnici nad Popelkou
- Nová Ves nad Popelkou
- Stavby ve Staré Pace
- Dalovice (okres Mladá Boleslav)