Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bakov nad Jizerou – Jedlová
Motorový vlak Českých drah v čele s motorovým vozem řady 810 ve stanici Jestřebí
Motorový vlak Českých drah v čele
s motorovým vozem řady 810 ve stanici Jestřebí
Číslo 080
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 70,8 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 17 ‰
Minimální poloměr oblouku 250 m
Maximální rychlost 100 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,308 Bakov nad Jizerou
trať do Turnova a Kopidlna
2,076 Malá Bělá
6,848 Bělá pod Bezdězem zastávka
9,767 Bělá pod Bezdězem
Silnice I/38
13,728 Bělá pod Bezdězem město
18,603 Bezděz
23,422 Okna
Silnice I/38
29,253 Doksy
31,218 Staré Splavy
35,091 Jestřebí
38,333 Srní u České Lípy
trať do Liberce
Výh. Žizníkov
Silnice I/9
trať do Lovosic
44,867 Česká Lípa hlavní nádraží
trať do Liberce (původní trasa)
Ploučnice
trať do Děčína
47,000 Česká Lípa střelnice
trať do České Kamenice
53,384 Skalice u České Lípy
Silnice I/9
57,089 Nový Bor
Silnice I/13
trať do Jablonného v Podještědí
62,192 Svor
Silnice I/9
Silnice I/9
68,629 Nová Huť v Lužických horách
trať do Děčína
70,802 Jedlová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 080) je jednokolejná neelektrizovaná trať, část celostátní dráhy. Vede z Bakova nad Jizerou přes Doksy, Českou Lípu a Nový Bor do Jedlové. Provoz na trati byl zahájen v roce 1867 v úseku z Bakova nad Jizerou do České Lípy. Trať z České Lípy do Jedlové byla zprovozněna v roce 1869. Trať prochází Středočeským, Libereckým i Ústeckým krajem.

Historie trati[editovat | editovat zdroj]

Konsorcium velkostatkářů, podnikatelů a velké stavební firmy Vojtěcha Lanny, z něhož vznikla roku 1867 společnost Česká severní dráha (zkratka BNB) získalo koncesi pro stavbu trati 6. října 1865. Za částku 5 057 009 zlatých měla být postavena trať s nádražími i lokomotivami s vozy z Bakova do České Lípy a později dál na sever, do Rumburka. V roce 1866 stavitelé Vojtěch (Adalbert) Lanna a Johann Schebek zahájili práce ještě před oficiálním schválením projektu. Projekt byl později z iniciativy a za finančního přispění státu upraven, aby na trať navázala trasa z České Lípy na Benešov nad Ploučnicí a Děčín.[1] Stavbě napomohla i města na trase zakupováním akcií drážní společnosti.[2]

Železniční trať z Bakova až do České Lípy v délce 44,9 km byla otevřena 14. listopadu 1867 bez oslav. Toho dne přijel do České Lípy první vlak a o tři dny později odtud odjel pracovní vlak s dělníky a materiálem ke Špičáku, kde stavba pokračovala. O propagaci se postaral rakousko-uherský excísař Ferdinand I. Dobrotivý, který ještě nehotovou trať použil 9. října 1867 ze stanice Srní (ta mu sloužila řadu let při cestách na jeho zámek v Zákupech[3]) k jízdě zvláštním vlakem na Prahu a Brno. Nečekaným, ovšem zvládnutým problémem se ukázalo potřebné vybudování nového nádraží v Bakově, protože dosavadní na trati do Turnova nevyhovovalo. Bylo třeba vystřílet skálu poblíž zříceniny hradu Zvířetice a s pomocí 500 dělníků úsek vyčistit.[4] O necelé dva roky později, 16. ledna 1869 byl zprovozněn i navazující úsek o délce 54 km z hlavního nádraží v České Lípě na sever do Jedlové a Rumburka. Ve stanici Doksy byla pro prezidenta železniční společnosti hraběte Valdštejna zřízena čekárna zvaná hraběcí.[2]

Na začátku 20. století byla společnost Česká severní dráha zestátněna[5] a po roce 1918 se provozovatelem stal státní podnik Československé státní dráhy (ČSD). V období 1938-1945 byla trať začleněna do správy Německých říšských drah, po osvobození Československa se trať vrátila ČSD.

V roce 2015 byla přejmenována zastávka Jedlová zastávka na Nová Huť v Lužických horách (tento název již v minulosti v jeho německé variantě nesla).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1993 byl provozovatelem trati státní podnik České dráhy, od 1. ledna 2003 Správa železniční dopravní cesty. V srpnu 2013 byl opravován železniční most mezi Skalicí u České Lípy a Novým Borem a měněny pražce u výhybky u stanice Jedlová. Po dobu oprav jezdila náhradní autobusová doprava.[6]

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Bakov nad Jizerou[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 070 Praha – Všetaty – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Turnov
  • Trať 063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov - Kopidlno

Česká Lípa hlavní nádraží[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 081 Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa
  • Trať 086 Liberec – Česká Lípa
  • Trať 087 Lovosice – Žalhostice – Česká Lípa hl. n.

Česká Lípa střelnice[editovat | editovat zdroj]

Svor[editovat | editovat zdroj]

Jedlová[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 081 Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Jedlová – Rumburk

Ze stanice Srní u České Lípy vychází spojka do výhybny Žizníkov na trati Česká Lípa - Liberec, díky které mohou jezdit přímé vlaky od Bakova nad Jizerou směrem na Liberec bez nutnosti změny směru.

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

Po této trati v současnosti jezdí zejména osobní vlaky Bakov nad Jizerou – Česká Lípa hl. n., osobní vlaky Doksy – Jedlová a rychlíky linky D23 Kolín – Bakov nad Jizerou – Česká Lípa – Jedlová – Rumburk, provozované v pravidelných intervalech.

Mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patří motorové jednotky Regionova (osobní vlaky) nebo soupravy tažené motorovými vozy 854 (rychlíky).[7]

Trať je využívána nejčastěji v letních měsících díky turisticky atraktivní oblasti Máchova kraje. I z tohoto důvodu bývají během letní sezony zřizovávána přímá spojení Doks např. s Prahou nebo Libercem.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHREIER, Pavel. Zrození železnic. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola 080-089, s. 66. 
  2. a b SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Železnice, s. 34. 
  3. ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý ve světle knih denních hlášení. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 57. ISSN 1211-9172. 
  4. Zrození železnic, s. 64
  5. Historie podnikání na Českolipsku, s. 36
  6. Michael Polák. Vlaky z Lípy do Boru od pondělí nepojedou. Kvůli opravám mostu. Českolipský deník [online]. 2013-08-16 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online. 
  7. http://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/080/
  8. http://www.magazin.firenet.cz/index.php/magaziny/doprava/1100-spesny-vlak-bezdez-z-prahy-do-doks-jen-v-srpnu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]