Železniční trať Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa
železniční stanice Stružnice
železniční stanice Stružnice
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 086
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 20,225 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 12,45‰
Maximální rychlost 100 km/h (Česká Lípa-Stružnice)

70 km/h (Stružnice-Benešov nad Ploučnicí)

Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
11,711
0,211
Benešov nad Ploučnicí
trať na Jedlovou
Ploučnice
Františkovský (362 m)
2,794 Františkov nad Ploučnicí
6,750 Starý Šachov
8,385 Žandov
9,462 Horní Police
13,177 Stružnice
19,200 Česká Lípa-Holý vrch
trať do Jedlové
Ploučnice
trať do Liberce
20,436 Česká Lípa hlavní nádraží
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa (v jízdním řádu pro cestující společně s tratí Liberec – Česká Lípa označena číslem 086, do GVD 2015/2016 byla společně s tratí Děčín – Rumburk označená číslem 081) je jednokolejná železniční trať. Trať byla zprovozněna v roce 1872. Trať prochází Libereckým a Ústeckým krajem. Trať je částí celostátní dráhy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trať roku vybudovala a do svého zestátnění v roce 1908 provozovala (včetně dopravy) společnost Česká severní dráha (BNB). Provoz byl zahájen 14. července 1872. V letech 1908–1918 patřila trať do sítě Císařsko-královských státních drah (kkStB), po roce 1918 pak Českolsovenských státních drah. V letech 1938–1945 ležela trať na území Německé říše a provoz zajišťovaly Německé říšské dráhy (DR), po válce byly provozovatelem opět ČSD, po roce 1993 pak České dráhy (ČD) a po rozdělení provozovatele dráhy a dopravce v roce 1993 Správa železniční dopravní cesty (SŽDC, nynější Správa železnic).[1]

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Benešov nad Ploučnicí[editovat | editovat zdroj]

Česká Lípa hlavní nádraží[editovat | editovat zdroj]

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

Po této trati v současnosti (2022) jezdí osobní vlaky Liberec – Česká Lípa – Děčín a rychlíky R14B Liberec – Česká Lípa – Děčín – Ústí nad Labem. Osobní vlaky zajišťují České dráhy, rychlíky od prosince 2020 ARRIVA vlaky.

V roce 2012 mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patřily motorové jednotky Regionova na méně vytížených osobních vlacích nebo soupravy tažené motorovými vozy řady 843 (rychlíky a ostatní osobní vlaky).[2] Až do ukončení pronájmu v roce 2012 se tu vyskytovaly i německé jednotky Siemens Desiro a ještě dříve i motorové vozy řady 810. V pravidelném provozu tu až do roku 2011 některé rychlíky tahaly i motorové lokomotivy 750 (Brejlovec)[3].

V letním období byl v letech 2009 až 2019 po trati veden i nostalgický spoj "Lužický motoráček", jezdící v trase Liberec – Česká Kamenice (dopravce KŽC Doprava). Ten byl provozován motorovým vozem M 262.0.[4]

Od GVD 2014/2015 měl rychlíky na trase Liberec – Česká Lípa – Děčín – Ústí nad Labem provozovat dopravce na základě plánovaného výběrového řízení Ministerstva dopravy.[5] Celé řízení ale bylo zastaveno a veškerou pravidelnou osobní dopravu dále zajišťovaly ČD. Od 13. prosince 2020 převzala na sedm let provoz rychlíků společnost ARRIVA vlaky.[6]

V roce 2021 ARRIVA na rychlíky nasazovala motorové jednotky 845, na osobních vlacích jezdily zejména motorové jednotky 844, dále soupravy vedené motorovým vozem 843[7]


Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  2. http://www.zelpage.cz/razeni/12/cr/trate/081/
  3. http://www.zelpage.cz/razeni/11/vlaky/cd-1156
  4. http://www.zelpage.cz/razeni/12/vlaky/kzc-1600
  5. http://www.zelpage.cz/zpravy/8362
  6. SŮRA, Jan. Reparát Arrivy u rychlíků. Vstup na linku R14 zvládl dopravce lépe než loni. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2020-12-13 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  7. Řazení vlaků. ŽelPage [online]. Spolek ŽelPage [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]