Zvířetice (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zvířetice
Zřícenina zámku Zvířetice
Základní informace
Sloh gotický, renesanční, barokní
Výstavba před rokem 1318
Přestavba 2. polovina 17. století
Stavebník Zdislav z Lemberka
Současný majitel Bakov nad Jizerou
Další majitelé Páni ze Zvířetic, Vartenberkové, Valdštejnové
Poloha
Adresa Podhradí, Bakov nad Jizerou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zvířetice
Zvířetice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 29299/2-1769 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zvířetice jsou rozsáhlá zřícenina hradu přestavěného na renesanční zámek nad vesnicí Podhradí asi 2 km jihozápadně od města Bakov nad Jizerou ve výšce 250 m n. m. Od roku 1958 je zřícenina chráněna jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zvířetice od východu, dobový obrázek
Zřícenina hradu Zvířetice

Zakladatel hradu[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 14. století založil nad řekou Jizerou hrad Zdislav z Lemberka, jeden ze tří synů Havla z Lemberka, zakladatele hradu Lemberk, klášterů a městeček v Jablonném v PodještědíČeském Dubu.

Páni ze Zvířetic[editovat | editovat zdroj]

Zdislav i jeho četní potomci se psali zprvu z Lemberka, později jako páni ze Zvířetic. Zůstali zde do roku 1504. Zdislav měl dva syny, celou řadu vnuků a pravnuků.

Další vlastníci[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na Zvířetice

Po pánech ze Zvířetic a nedlouhém vlastnictví Václava Sezimy z Ústí se hradu roku 1528 ujali Vartenberkové a postupně jej přestavěli na renesanční sídlo – zámek. Po krátkém období let 16101623 v postupném vlastnictví Jiřího Vratislava z MitrovicJana Vlka z Kvítkova zámek a okolí získal mocný rod Valdštejnů, kteří zde nechali postavit barokní kapli. V druhé polovině 17. a v 18. století sloužil objekt už jen správě panství jako sídlo vrchnostenských úřadů. Roku 1693 zámek vyhořel. Byl sice opraven, ale zásah blesku v roce 1720 způsobil nový ničivý požár a pak už byl zámek definitivně opuštěn.[2]

Doba úpadku a záchrany[editovat | editovat zdroj]

V dalších letech byl zámek rozebírán na stavební materiál, proto rychle chátral. Ještě na kresbě a fotografii Karla Hynka Máchy z konce 19. století můžeme hradní věž vidět celou. Část se jí zřítila na přelomu 19. a 20. století. Ve 30. letech ji Klub českých turistů přeměnil v rozhlednu. Později se ruiny ujalo původně svazácké hnutí Brontosaurus (letní tábory dobrovolníků) a došlo k jejímu zakonzervování a menším opravám.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

předhradí se dochovaly pouze terénní relikty staveb a budova renesanční sladovny. Čelní stranu a boky hradního jádra chránil mohutný příkop a před ním ještě val. Jádro mělo lichoběžníkový půdorys a na čelní straně stály v nárožích okrouhlé věže. Severní věž byla zvýšena během renesanční přestavby, kdy k ní byla také přesunuta brána, která se původně nacházela u západní věže. Ta se dochovala jen částečně a třetí věž, která stávala ve východním nároží, byla zbořena a nahrazena barokní kaplí. Z paláce, který stál nad řekou na jižní straně, se dochovaly valeně klenuté místnosti přízemí. Budova podél západní zdi je pozdně gotického původu a zástavba na čelní straně vznikla v období renesance.[3]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina je dobře viditelná od vlakového nádraží Bakov nad Jizerou, kde se křižují železniční tratě 070 a 080, odkud je cesta ke zřícenině dlouhá necelý kilometr. Z nedaleké vesničky Podhradí vede krátké stoupání po modré turistické značce. Vstup je volný. Pod hradem vede nejen železnice, silnice Bakov nad Jizerou – Debř, ale teče pod ním i řeka Jizera. Zejména právě na údolí Jizery a nad ním se tyčící vrch Baba je pěkný výhled z hradní věže, ale v dáli jsou vidět i Český ráj, Ještěd, Bezděz a Krkonoše.

Projekt Zvířetice 3D a infocentrum[editovat | editovat zdroj]

Zámek Zvířetice, 3D model

Na začátku roku 2015 byl dokončen ambiciózní projekt Zvířetice 3D, který představuje virtuální rekonstrukci zámku Zvířetice v předpokládané podobě z roku 1683, tedy v dobách jeho největší slávy. Rekonstrukci v podobě virtuálního 3D modelu doplňuje i velký fyzický model zámku. Projekt, jenž vypracoval vývojový tým Mgr. Vojtěcha Dvořáka, byl oficiálně představen slavnostní prezentací dne 21. 3. 2015 v sále muzea v Bakově nad Jizerou. Představení s názvem Zvířetice 1683 zahrnovalo videoprojekci 3D modelu a odhalení fyzického modelu. Fyzický model je nyní umístěn v novém infocentru Zvířetice v Podhradí, které vznikalo souběžně s projektem a bylo otevřeno v květnu 2015. V okolí infocentra a parkoviště byla instalována nová informační stezka se sedmi zastaveními vedoucí k zámku.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-25]. Identifikátor záznamu 140667 : Hrad Zvířetice, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Zvířetice, s. 143–144. 
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zvířetice, s. 636–638. 
  4. Odtajnění 3D modelu zámku Zvířetice [online]. www.bakovnj.cz [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Zvířetice, s. 162–164. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Zvířetice hrad, s. 101–110. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]