Zvířetice (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zvířetice

Zřícenina zámku Zvířetice
Základní informace
Sloh gotický, renesanční, barokní
Výstavba před rokem 1318
Přestavba 2. polovina 17. století
Stavitel Zdislav z Lemberka
Další majitel Páni ze Zvířetic, Vartenberkové, Valdštejnové
Současný majitel Bakov nad Jizerou
Poloha
Adresa Podhradí, Bakov nad Jizerou, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Zvířetice
Red pog.svg
Zvířetice
Další informace
Kód památky 29299/2-1769 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zvířetice jsou rozsáhlá zřícenina hradu přestavěného na renesanční zámek nad vesnicí Podhradí asi 2 km jihozápadně od města Bakov nad Jizerou ve výšce 250 m n. m. Od roku 1958 je zřícenina chráněna jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zvířetice od východu, dobový obrázek
Zřícenina hradu Zvířetice

Zakladatel hradu[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 14. století založil nad řekou Jizerou hrad Zdislav z Lemberka, jeden ze tří synů Havla z Lemberka, zakladatele hradu Lemberk, klášterů a městeček v Jablonném v PodještědíČeském Dubu.

Páni ze Zvířetic[editovat | editovat zdroj]

Zdislav i jeho četní potomci se psali zprvu z Lemberka, později jako páni ze Zvířetic. Zůstali zde do roku 1504. Zdislav měl dva syny, celou řadu vnuků a pravnuků.

Další vlastníci[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na Zvířetice

Po pánech ze Zvířetic a nedlouhém vlastnictví Václava Sezimy z Ústí se hradu roku 1528 ujali Vartenberkové a postupně jej přestavěli na renesanční sídlo – zámek. Po krátkém období let 16101623 v postupném vlastnictví Jiřího Vratislava z MitrovicJana Vlka z Kvítkova zámek a okolí získal mocný rod Valdštejnů, kteří zde nechali postavit barokní kapli. V druhé polovině 17. a v 18. století sloužil objekt už jen správě panství jako sídlo vrchnostenských úřadů. Roku 1693 zámek vyhořel. Byl sice opraven, ale zásah blesku v roce 1720 způsobil nový ničivý požár a pak už byl zámek definitivně opuštěn.[2]

Doba úpadku a záchrany[editovat | editovat zdroj]

V dalších letech byl zámek rozebírán na stavební materiál, a proto rychle chátral. Ještě na kresbě a fotografii Karla Hynka Máchy z konce 19. století můžeme vidět celou hradní věž. Její část se zřítila na přelomu 19. a 20. století. Ve 30. letech byla Klubem českých turistů přeměněna v rozhlednu. Později se zříceniny ujalo původně svazácké hnutí Brontosaurus (letní tábory dobrovolníků) a došlo k jeho zakonzervování a menším opravám.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

předhradí se dochovaly pouze terénní relikty staveb a budova renesanční sladovny. Čelní stranu a boky hradního jádra chránil mohutný příkop a před ním ještě val. Jádro mělo lichoběžníkový půdorys a na čelní straně stály v nárožích okrouhlé věže. Severní věž byla zvýšena během renesanční přestavby, kdy k ní byla také přesunuta brána, která se původně nacházela u západní věže. Ta se dochovala jen částečně a třetí věž, která stávala ve východním nároží, byla zbořena a nahrazena barokní kaplí. Z paláce, který stál nad řekou na jižní straně, se dochovaly valeně klenuté místnosti přízemí. Budova podél západní zdi je pozdně gotického původu a zástavba na čelní straně vznikla v období renesance.[3]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina je dobře viditelná od vlakové zastávky Bakov nad Jizerou, kde se křižují železniční tratě 070 a 080, odkud je cesta ke zřícenině dlouhá necelý kilometr. Z nedaleké vesničky Podhradí vede krátké stoupání po modré turistické značce. Vstup je volný. Pod hradem vede nejen železnice, silnice Bakov nad Jizerou – Debř, ale teče pod ním i řeka Jizera. Zejména právě na údolí Jizery a nad ním se tyčící vrch Baba je pěkný výhled z hradní věže, ale v dáli jsou vidět i Český ráj, Ještěd, Bezděz a Krkonoše.

Projekt Zvířetice 3D a infocentrum[editovat | editovat zdroj]

Zámek Zvířetice, 3D model

Na začátku roku 2015 byl dokončen ambiciózní projekt Zvířetice 3D, který představuje virtuální rekonstrukci zámku Zvířetice v předpokládané podobě z roku 1683, tedy v dobách jeho největší slávy. Rekonstrukci v podobě virtuálního 3D modelu doplňuje i velký fyzický model zámku. Projekt, jenž vypracoval vývojový tým Mgr. Vojtěcha Dvořáka, byl oficiálně představen slavnostní prezentací dne 21. 3. 2015 v sále muzea v Bakově nad Jizerou. Představení s názvem Zvířetice 1683 zahrnovalo videoprojekci 3D modelu a odhalení fyzického modelu. Fyzický model je nyní umístěn v novém infocentru Zvířetice v Podhradí, které vznikalo souběžně s projektem a bylo otevřeno v květnu 2015. V okolí infocentra a parkoviště byla instalována nová informační stezka se sedmi zastaveními vedoucí k zámku.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-04-25]. Katalogové číslo 140667 : Hrad Zvířetice, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha : Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Zvířetice, s. 143–144.  
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zvířetice, s. 636–638.  
  4. Odtajnění 3D modelu zámku Zvířetice [online]. www.bakovnj.cz, [cit. 2015-07-13]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha : Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Zvířetice, s. 162–164.  
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Zvířetice hrad, s. 101–110.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]