Vartenberkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vartenberkové
(též Vartemberkové, Vartmberkové, či Wartenberkové / von Warttenberg)
CoA Wartenberg.png
Erb rodu Vartenberků
země České království
mateřská dynastie Markvartici
tituly Svobodní páni, pražský purkrabí
zakladatel Markvart II. z Března
rok založení 13. století
vymření po přeslici 17. století
větve rodu kumburská, kostská, veselská a děčínská

Vartenberkové (též Vartemberkové, Vartmberkové či Wartenberkové[1]) byl český šlechtický rod, významná odnož prastarého rodu Markvarticů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele rodu je považován Markvart, syn Markvarta z Března, jenž někdy po roce 1268 vybudoval nedaleko Mimoně hrad Stráž neboli Vartenberk. Zachovala se jeho pečeť s nápisem S. Marqvardi de Wartenberc. Je ovšem možné, že hrad založil až jeho syn Beneš z Vartemberka, přezdívaný Velký či Veliký.[2] K tomu připojil Sobotku a působil jako královský komorník a pražský purkrabí. Benešovi čtyři synové rod rozdělili do čtyř větví: kumburská, kostská, veselská a děčínská.

Ve 14. a 15. století patřili k nejvýznamnějším rodům Českého království. Majitelé hradu Kost, Petr a Markvart, získali i Žleby, Hrubý Rohozec či Zbiroh. Markvart se stal mistrem královské komory, po neshodě s králem mu v roce 1388 vypověděl válku. Byl poražen, jeho hrady pobořili.

Kumburská linie, která kromě hradu Kumburk vlastnila ještě Mohelno a Drnholec, vymřela počátkem 15. století. Veselští přidali k Veselí mimo jiné Veliš, Jičín a Trosky.

Čeněk starší působil jako nejvyšší komoří, od roku 1356 zastával post pražského purkrabího. O vzestup rodu se však nejvíce zasloužil jeho syn Čeněk mladší z Vartenberka († 1425) během husitských válek stál na straně podobojí, inicioval protestní list proti upálení Mistra Jana Husa. Dlouhou dobu odmítal přijmout Zikmunda za českého krále, avšak již v roce 1422 přešel ke katolíkům. V letech 14141420 zastával místo nejvyššího pražského purkrabího, do zletilosti Oldřicha z Rožmberka byl jeho poručníkem.

Z děčínské větve se nejvíce prosadil Jan ze Stráže, jemuž kromě Vartemberka patřil i Děčín. Jeho synové Vaněk, Jan a Beneš založili další větve a odnože rodu. Jan z Ralska, zvaný také Chudoba, se stal kanovníkem svatovítské kapituly v Praze, avšak časem se úřadu zřekl.[3] Postavil si hrad Ralsko a získal velký majetek na severu Čech. Během husitských válek stál střídavě na obou stranách. Podobně se choval i Zikmund, který válčil s Lužičany a Míšňany. Účastnil se korunovace Albrechta II. na českého krále, s nímž táhl proti vzbouřenému Táboru. Později však na něho padlo podezření, že svého krále zradil, byl zajat a uvězněn v jindřichohradeckém vězení, kde jej umořili hlady.

Zákupy[editovat | editovat zdroj]

Václav (či Vaněk) z Vartenberka se stal vlastníkem Zákup východně od České Lípy a okolí kolem roku 1363. Toho roku je psán spolu s Ondřejem ze Smojna (viz rod Pancířové ze Smojna) jako patron zákupského kostela. Jeho potomci (zmiňováni Vilémové, Jan a Beneš) jsou uváděni jako majitelé Zákup minimálně do roku 1463 (tedy přes 100 let), pak se majetku ujali Berkové z Dubé.[4]

Vítkovec a Zahrádky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1490 zdědil Václav z Vartenberka panství Rybnov (dnes součást městyse Holany) jižně od České Lípy po svém strýci Kryštofovi. Pak měl i Chudý hrádek u Holan, Jestřebí a část města Česká Lípa. Krátce po roce 1503 si pro svá území rozhodl postavit hrad Vítkovec na břehu Holanského rybníka. Protože se zúčastnil povstání proti králi Ferdinandovi I. v roce 1547, celé panství se stalo manstvím. Václav zemřel roku 1552. Vdova po něm, Kateřina z Hungerkoštu, se psala dál z Vítkovce, starala se o dva nezletilé syny Jana a Kryštofa, zemřela roku 1560. Dva roky předtím přikoupila k panství další část České Lípy a se synem Janem začala stavět nový Vítkovec, později přejmenovaný na Nový zámek (dnes Zámek Zahrádky).[5] Zámek dostavěli v roce 1550. Jan zemřel roku 1595. Jeho syn Jan Jiří se zapletl do událostí kolem bitvy na Bílé hoře a o panství novozámecké přišel konfiskací a roku 1622 musel emigrovat do ciziny, kde později zemřel.[6]

Nejmladší část rodu[editovat | editovat zdroj]

Ota Jindřich († 29.10.1625) z děčínské linie vysvobodil v roce 1619 po úmrtí své první manželky z Kumburku dědičku rodu Smiřických ze Smiřic, Elišku Kateřinu (nar. zřejmě 1590), která však Otovi jeho sny o značném jmění zničila, když podle jedné z verzí ve vzteku podpálila a vyhodila do vzduchu sebe i jičínský zámek dne 1.2.1620. Ota se účastnil i stavovského povstání, byl však omilostněn, přestoupil ke katolicismu a koupil si statek Markvartice u Děčína. Tam však byl zabit i s novou manželkou dne 29.10.1625 vzbouřenými poddanými, které utiskoval. Jeho bratr Jiří takové "štěstí" neměl, po Bílé hoře přišel o majetek a zemřel v Sasku roku 1630. Vypráví se, že i on zahynul svérázně, při jedné hostině prý naráz vypil ohromný pohár vína na opětné slavné pozdvižení české koruny a skonal.

Rod vymřel v první polovině 17. století.[7]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Podoba vartemberského erbu podle Siebmachera

Užívali zlato-černě polceného znaku, v pozdějším období obtočeného zelenou saní (na paměť členství známé postavy husitské epochy Čeňka z VartenberkaDračím řádu císaře Zikmunda Lucemburského). U těch z rodu, kteří vykonávali funkci nejvyššího číšníka (kterýžto úřad byl Vartenberkům svěřen dědičně), býval jejich erb doplněn o konvici s číší.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Rožmberky, Valdštejny, Kolovraty, Šliky, Martinici, Budovci, Čabelickými ze Soutic, pány z Kunštátu, Smiřickými ze Smiřic či z Donína.

Osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOJTÍŠEK, Břetislav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie. Stráž pod Ralskem. Česká Lípa : END, 2002. ISBN 80-901955-7-1. Kapitola Vartemberkové, s. 24.  
  2. Stráž pod Ralskem 2002, str.22
  3. O Janu Chudobovi z Vartenberka blíže např. Lukáš Vytlačil: Jan Chudoba z Vartemberka a Ralska; in: Heraldika a Genealogie roč. 41, č. 1-2, Praha 2008, s. 105-110. (dostupné on-line)
  4. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy : Město Zákupy, 2004. Kapitola Období kolonizace, s. 25.  
  5. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Vítkovec, s. 179.  
  6. Českolipsko do kapsy, str. 187
  7. MYSLIVEČEK, Milan. Velký erbovník svazek 2. Plzeň : Nakladatelství Fraus, 2006. ISBN 80-7238-521-6. S. 383.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Vartemberka, s. 172-173.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]