Jablonné v Podještědí
| Jablonné v Podještědí | |
 Pohled přes náměstí Míru k severozápadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0513 561631 |
| Pověřená obec | Jablonné v Podještědí |
| Obec s rozšířenou působností | Liberec |
| Okres (LAU 1) | Liberec (CZ0513) |
| Kraj (NUTS 3) | Liberecký (CZ051) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°45′55″ s. š., 14°45′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 653 (2021)[1] |
| Rozloha | 57,87 km² |
| Nadmořská výška | 315 m n. m. |
| PSČ | 471 25 |
| Počet částí obce | 12 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 15 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu |
náměstí Míru 22 471 25 Jablonné v Podještědí info@jvpmesto.cz |
| Starosta | Jiří Rýdl |
|
Oficiální web: www | |
  Jablonné v Podještědí | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jablonné v Podještědí (dříve Německé Jablonné,[2] něm. Deutsch-Gabel) je město v okrese Liberec. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1241.
V rámci úsporných opatření byly roku 1942 k Jablonnému, správnímu okresnímu městu, připojeny Markvartice, Česká Ves a Zámecká.
Okresní národní výbor se utvořil 28. května 1945. Do té doby zde poválečnou situaci řídilo několik jedinců, nejprve tři dny Dr. Zelenka. Na přání činitelů z Prahy a Turnova byla vytvořena okresní správní komise, jejímž předsedou byl ustanoven F. Soukup, místopředsedou B. Myslil a dalších devět členů; která obdržela k ruce tři úředníky. Dále byli povoláni z Prahy členové Svazu mládeže a tři pracovníci z Turnova.[3]
Osídlování začalo počátkem června 1945. První odsun německého obyvatelstva za pomoci stráže národní bezpečnosti a vojska se konal 18. července 1945. Z celého okresu se jednalo o 4 010 osob, ze samotného Jablonného o 1 250 osob v pěti transportech. Dvě třetiny německého obyvatelstva okresu byly odsunuty do konce prosince 1945 (si 18 tisíc obyvatel).[4]
V první etapě osidlování docházelo ke konfiskacím asi 40 průmyslových podniků (textil, hospodářské stroje, elektropotřeby, nábytek, sklo), v druhé přicházeli osídlenci (národní správci) zemědělských usedlostí, z okresů českých (Rychnov nad Kněžnou a Ledeč nad Sázavou) i slovenských. Ve třetím sledu byly osazovány živnosti a obchody.[5]
V roce 1980 došlo v rámci integrace obcí k připojení dalších vesniček u Jablonného k městu. Byly to Heřmanice, Kněžice, Lvová, Petrovice a Postřelná. A také malé osady: Kněžičky, Kunová, Pole u Jablonného, Valdov, Zámecká, Zpěvná a Židovice
K 1. lednu 2007 bylo město vyňato z okresu Česká Lípa a začleněno do dopravně bližšího okresu Liberec, a to včetně připojovaných vsí.[6]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Ve městě se nachází pobočka č. 17 Jablonecké společnosti Preciosa, výrobce křišťálového skla. Vyrábějí se zde umělé kameny z kubické zirkonie o velikosti 0,6 - 3 mm v brusírenském tvaru diamant a briliant, lze též vyrábět různé jiné tvary do velikosti 1 cm.
Části města[editovat | editovat zdroj]
Město se člení na části: Jablonné v Podještědí, Česká Ves, Heřmanice v Podještědí, Kněžice, Lada v Podještědí, Lvová, Markvartice, Petrovice, Pole, Postřelná, Valdov a Zámecká.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V Jablonném v Podještědí[editovat | editovat zdroj]
- Dominikánský klášter Jablonné v Podještědí
- Nový Falkenburk – zámek, veřejnosti nepřístupný.
- Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy
- Kaple svatého Wolfganga
- Evangelický křížový kostel
- Morový sloup
- Pivovarská věž – dnes již rozhledna otevřená pro veřejnost, bývalý kostel Narození Panny Marie
- Zámeček Pachtů z Rájova
- Palmeho dvůr – barokní usedlost
- Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy – na Dominikánském náměstí
- Sloup se sochou Boha Otce
- Socha sv. Vincence
- Socha Panny Marie Immaculaty
Ve Lvové[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Lemberk
- Bredovský letohrádek – vedle zámku Lemberk
- Zdislavina studánka
- Krajinná památková zóna Lembersko
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1900 obcí prochází železniční trať 086 z Liberce do České Lípy. Je zde i železniční stanice, na níž za normálního provozu zastavují osobní vlaky i rychlíky. Při povodních v červnu 2013 se sesunula trať v délce 70 metrů poblíž stanice Křižany a osobní vlaky v úseku Křižany - Jablonné musely být nahrazeny náhradní autobusovou dopravou. Rychlíky Ústí nad Labem - Liberec byly nahrazeny autobusovou dopravou v celé délce trati. Opravy začaly v listopadu 2013 a ukončeny byly v červnu 2014.[7] V minulosti odbočovala v Jablonném další železniční trať do Svoru. Zrušena byla v roce 1973.
Autobusové linky firem ČSAD Česká Lípa, ČSAD Liberec, BusLine i dalších soukromých dopravců Jablonné spojují s okolními obcemi (např. s Mimoní, Strážem pod Ralskem, Libercem, Českou Lípou nebo Hrádkem nad Nisou), ale i se vzdálenějšími sídly, třeba s Prahou, Ústím nad Labem, Vrchlabím nebo Trutnovem.
V obci se kříží silnice I/13 se silnicí II/270.
Příroda[editovat | editovat zdroj]
V obci je sídlo CHKO Lužické hory, které se sem přestěhovalo z Nového Boru. Do katastru obce zasahuje národní přírodní rezervace Jezevčí vrch.[8]
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Josef Johann Mann (1804-1889), entomolog, cestovatel, c.k. dvorní preparátor ve Vídni
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy
Zámek Nový Falkenburk
Studánka svaté Zdislavy
Lovecký zámeček Pachtů z Rájova
Bývalý kostel Narození Panny Marie
Budova bývalé sokolovny
Budova vlakového nádraží
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 223/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí. Liberec: Akční výbor Národní fronty v Liberci, 28.12.1945, 1(176), s. 2.
- ↑ Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí. Liberec: Akční výbor Národní fronty v Liberci, 28.12.1945, 1(176), s. 2.
- ↑ Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí. Liberec: Akční výbor Národní fronty v Liberci, 28.12.1945, 1(176), s. 2.
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. Kapitola Změna v územním rozsahu okresu Česká Lípa, s. 283.
- ↑ Jan Sůra. Trať z Liberce do Lípy spláchla povodeň. Vlaky se tam vrátí za půl roku. idnes.cz [online]. 2013-11-25 [cit. 2013-11-25]. Dostupné online.
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 41.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam kulturních památek v Jablonném v Podještědí, včetně památek připojených obcí
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jablonné v Podještědí na Wikimedia Commons - Jablonné v Podještědí na webu luzicke-hory.cz
- Jablonné v Podještědí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Celostátní seznam památek
