Heřmanice (okres Liberec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heřmanice

venkovský dům čp. 77
Znak obce HeřmaniceVlajka obce Heřmanice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0513 544353
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Liberec (CZ0513)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Frýdlant
Historická země Čechy
Katastrální výměra 7,47 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 256 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 310 m n. m.
PSČ 464 01
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Heřmanice
Heřmanice čp.2
Frýdlant
464 01
Starosta Vladimír Stříbrný
Oficiální web: www.hermanice.com
Email: hermanice@volny.cz
Heřmanice
Heřmanice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O části města Jablonné v Podještědí pojednává článek Heřmanice v Podještědí.

Heřmanice (německy Hermsdorf) je obec na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží při česko-polské státní hranici asi 6 km jihozápadně od Frýdlantu. Bezprostředně sousedí s polskou obcí Bogatynia. Územím obce protéká říčka Oleška a Heřmanický potok. Žije zde zhruba 256[1] obyvatel.

Obec má silniční spojení se sousedním Dětřichovem, zajíždějí do ní autobusy ČSAD LiberecFrýdlantu. Z Hrádku nad Nisou do Višňové vede přes Heřmanice „Pašerácká cyklostezka“ (č. 3039).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Heřmanice na pohlednici kolem roku 1910

Heřmanice byly dle urbáře frýdlantského panství z roku 1381 založeny a vlastněny přímo rodem Biberštejnů. Na konci 16. století byl na místě dnešního Kristiánova nevelký lenní statek rodu Schwanitzů, kteří Heřmanice drželi někdy od roku 1544 do roku 1668, kdy po smrti Kryštofa Fridricha připadlo léno rodu Gallasů. Po dlouhou dobu byly Heřmanice ve stínu sousedního Dětřichova, ve kterém byla místní fara i škola. Snad pod vlivem Dětřichova se heřmaničtí zúčastnili nepokojů vedených Andreasem Stelzigem. Roku 1869 žilo ve vsi 1313 obyvatel, v roce 1900 jich bylo 1308 a o třicet let později 1125. Po vysídlení Němců poklesl počet obyvatel na 454 roku 1950. Současná obec je tvořena třemi původně samostatnými vesnicemi: Heřmanicemi, Kristiánovem a Vysokým. Ty byly do jediného celku spojeny roku 1952. V roce 1960 připadla obec pod Dětřichov a v roce 1986 pod Frýdlant. Když se roku 1990 od Frýdlantu odtrhly, měly Heřmanice jen 180 obyvatel.

Ve roce 1900 byla obec napojena na úzkorozchodné dráhy do Frýdlantu a do Žitavy, ke slavnostnímu otevření došlo 25. srpna. Provoz na trati do Žitavy byl přerušen v roce 1945, kdy došlo k po zabrání saského území na východ od Lužické Nisy Polskem. Podobný osud postihl i úsek do Frýdlantu, kde byl provoz v roce 1976 definitivně zastaven a roku 1984 byla trať oficiálně zrušena. Chátrající staniční budova prozatím zůstává v majetku Českých drah.

Dne 22. září 1938 vnikla ozbrojená jednotka henleinovského freikorpsu na území obce a bez odporu její část obsadila. Zdejší jednotka Stráže obrany státu tomu nemohla zabránit. Protože o tomto přepadu kolovaly ve Frýdlantě zkreslené zprávy, rozhodl se učitel frýdlantské školy Otakar Kodeš zjistit skutečnou situaci. Přestože byli heřmanickou vojenskou hlídkou před další cestou varováni, pokračoval Kodeš a další frýdlantský občan jménem Perner do nitra obce. Ušli asi 100 metrů, když se ozval křik útočníků bezprostředně následovaný střelbou. Zatímco Kodeš svým zraněním podlehl, Perner byl zajat a drážďanským soudem odsouzen za velezradu. Zemřel v koncentračním táboře. Po válce se podařilo odhalit Kodešova vraha Maxe Frinkera a Mimořádný lidový soud jej v lednu 1947 odsoudil k smrti.

Heřmanice 8. srpna 2010, poničené rozvodněným potokem Oleška

Dne 7. srpna 2010 stihla obec povodeň, která zničila místní komunikaci a množství domů.[2]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na tři základní sídelní jednotky ležící na dvou katastrálních územích:

  • k. ú. Heřmanice u Frýdlantu – ZSJ Heřmanice
  • k. ú. Kristiánov – ZSJ Kristiánov a Vysoký

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kodešova skála je čedičový skalní masiv se stěnou, na níž je patrné vzácné vějířovité uspořádání sloupců. Skála je od 1. 2. 1997 přírodní památkou, území památky má rozlohu 0,11 ha. Skála byla pojmenována podle frýdlantského učitele Otakara Kodeše, který u ní byl 22. 9. 1938 zastřelen příslušníkem sudetoněmeckého oddílu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://www.lidovky.cz/obrazem-hermanice-den-po-znicujici-povodni-f2q-/ln_domov.asp?c=A100808_133634_ln_domov_mk

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002, ISBN 80-86424-18-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]