Jezevčí vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O národní přírodní rezervací pojednává článek Jezevčí vrch (rezervace).
Jezevčí vrch
Jílový vrch
Limberk
Jezevčí vrch od rybníků nad Drnovcem
Jezevčí vrch od rybníků nad Drnovcem

Vrchol666[1] m n. m.
Prominence258 m ↓ V od Mařenic[2]
Izolace3,7 km → Hvozd
SeznamyNejprominentnější hory CZ #56
Hory Ralské pahorkatiny #2
Hory okresu Česká Lípa #7
Poznámkavrcholová část je národní přírodní rezervací
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříRalská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Cvikovská pahorkatina / Velenická pahorkatina / Drnovecká část[3]
Souřadnice
Jezevčí vrch
Jezevčí vrch
Horninaznělec, pískovec
PovodíPloučnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezevčí vrch (někdy na mapách Jílový vrch, německy: Limberg) je homolovitý kopec, který leží 1,5 km západně od Heřmanic v Podještědí, 5 km severozápadně od města Jablonné v Podještědí v Libereckém kraji. Masivem prochází katastrální hranice mezi obcí Heřmanice v Podještědí a obcí Mařenice. Horopisně patří do Ralské pahorkatiny, velmi blízko Lužickým horám.[4] Mezi zdejšími obyvateli je často používán starý název Limberk. Samotný vrchol je plochý a zarostlý bukovým lesem a je tedy bez výhledu. Proto zde byla v roce 1985 zrušena původní značená odbočka k vrcholu. Lokalita je v seznamu národních přírodních rezervací.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Vrchol hory je složen převážně ze znělce a podloží je tvořeno křídovými pískovci, jež způsobují na západní straně hory nevelké skalní stěny a poměrně hluboké rokle. Na jihovýchod od masivu Jezevčího vrchu se táhnou dva hřebeny, tvořené čedičovými vrchy Dubový vrch (469 m) a Dubina (467 m). Jen obtížně přístupné jsou na JV svahu dvě bývalé skalní vyhlídky – Panenský kámen a Babí kámen, výhled je odtud dnes špatný.[5]

Část vrchu patří do katastru 638 471 obce Heřmanice v Podještědí, druhá část je na katastru 692 174 obce Mařenice.

Cesta kolem vrcholu

Rezervace[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1967 zde byla vyhlášena Státní přírodní rezervace, později překategorizována na Národní přírodní rezervaci. V národní přírodní rezervaci Jezevčí vrch je nutno dodržovat obecná pravidla a zákazy. Je zde zakázáno provozovat horolezectví, jízdu na kole, vstupovat mimo vyznačené cesty (tedy i na vrchol), tábořit a rozdělávat ohně či sbírat rostliny a odchytávat živočichy. Rezervace je ve správě CHKO Lužické hory, týká se rozlohy 80 ha ve výšce 420 až 666 m n. m.[6]

Evropsky významná lokalita[editovat | editovat zdroj]

Jezevčí vrch je uveden v soupisu Evropsky významných lokalit pod číslem CZ0510509. Lokalita s rozlohou 95,99 je chráněna kvůli květnatým bučinám a suťovým lesům.[7]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

K vrcholu se lze dostat pouze ze dvou směrů. Od jihu se jedná o žlutě značenou turistickou cestu vedoucí od Jablonného v Podještědí a Kunratických domků, dále borovým lesem až k hranici rezervace. Zde nastupuje bukový porost a stezka vede poměrně mírně vzhůru podél obory. Cestou míjíme Panenský kámen (bizarní pískovcový suk). Pod vrcholem pokračuje značka po svážné cestě. Na samotný vrchol stezka nevede, a tak klesá (stále žlutá značka) zpočátku velmi prudce, později mírněji lesem až k rašeliništi Mařeničky a do obce Mařeničky na severozápadě masivu. Odsud je také možný výstup opačným směrem. Z vrcholové části byl čistý výhled na Hvozd a obec Mařenice (231 obyv.) pod ním. Výhledy jsou vzhledem k vzrostlosti buků velmi omezené. Špatné značení bylo v oblasti vrcholu (od začátku rezervace), kde vichřice a těžba způsobila, že chybělo značení v alespoň elementárních bodech. Nyní je cesta vyznačena lépe. Nejbližší železniční zastávka na trati 086 je v Jablonném. Po silničkách 2 km daleko vedou cyklotrasy 3055 a 21[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. 
  2. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  3. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  4. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 28. 
  5. Liberecký kraj – Českolipsko, str. 28
  6. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 41. 
  7. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Mimoň: Město Mimoň, 2006. ISBN 80-239-7313-4. Kapitola Sýkorová, Modrý - Ochrana přírody v mikroregionu Podralsko, s. 80. 
  8. Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]