Postřelná
| Postřelná | |
|---|---|
 Střed Postřelné a v pozadí hora Tlustec | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Jablonné v Podještědí |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°44′11″ s. š., 14°45′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 135 (2021)[1] |
| Katastrální území | Postřelná |
| Nadmořská výška | 305–345 m n. m. |
| PSČ | 471 25 |
| Počet domů | 45 (2011)[2] |
  Postřelná | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 126195 |
| Kód k. ú. | 726192 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Postřelná (německy Postrum) je vesnice v Libereckém kraji, součást města Jablonné v Podještědí. Nachází se asi tři kilometry jižně od jeho centra.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1391.[3] Prvním majitelem obce byl Bartoš z Postřelné, toho času leník na hradě Děvíně nedaleko Hamru na Jezeře. V té době měla obec tvrz s dvorem a s 11 domy. V roce 1444 během sporů mezi Vartenberky a Lužickým Šestiměstím byla tvrz Lužičany vypálena.
V roce 1515 přešla vypleněná tvrz a pustá obec do rukou Blektů z Útěchovic a byla připojena k Velkému Valtinovu. Na počátku 17. století získal obec s valtinovským panstvím Kryštof z Donína.
V roce 1623 bylo valtinovké panství Donínům za účast na protihabsburském povstání zabaveno a přiděleno Albrechtovi z Valdštejna. Roku 1646 připadla Postřelná františkánskému klášteru v Praze, ale po krátké době se stala součástí majetku lemberského pána Kryštofa Rudolfa, hraběte z Bredova. V té době se uvádí, že v obci hospodařilo již 31 hospodářů. V roce 1667 byla Postřelná majetkem Pachtů z Rájova, kteří měli v té době v držení jablonské panství.
Za druhého selského povstání v roce 1775 se sedláci z Postřelné přidali ke vzbouřeným poddaným lemberského panství, spojili se s mimoňskými a táhli na pomoc zákupským rebelům. Zámek v Zákupech obsadili, ale již za dva dny (26. března 1775) byli krvavě potlačeni císařskými kyrysníky. V roce 1778 byla Postřelná zle sužována Prusy a Sasy, kteří se dopouštěli plenění a drancování.
Na konci 18. století měla Postřelná již 59 hospodářů. Obyvatelé se živili převážně zemědělskou výrobou a ovocnářstvím. Výrobky vozily převážně do Jablonného v Podještědí a Liberce. Určitý význam měla i těžba písku ze svahu při cestě do Jablonného a těžba štěrku z Tlustce.
Na návsi byla v roce 1731 vybudována kaple s hodinami, v roce 1775 byla po okraji obce postavena cesta z Jablonného do Mimoně a v roce 1779 byla postavena škola.
Kolem roku 1820 byl v Horní Vsi postaven dřevěný vodovod a v roce 1846 se stavěla cesta do Velkého Valtinova a z Horní do Dolní Vsi. V roce 1863 vybudovali hasičskou zbrojnici a v roce 1878 byla postavena nová dvoutřídní škola, která sloužila až do roku 1965, kdy byla zrušena.
V roce 1866 se v blízkosti obce zdržovala vojska pruského generála Herberta von Bitterfelda.
Počátek 20. století byl v Postřelné poznamenán úpadkem domácí textilní výroby. Byla zrušena ruční tkalcovna a postupně zanikla i činnost bělírny. V roce 1903 bylo vytvořeno mlékařské družstvo a založena družstevní mlékárna, která zpočátku produkovala až dva tisíce litrů mléka denně. Dováželi sem mléko z Polí, Valtinova a Sedliště. V roce 1904 byla postavena nová cesta na nádraží ve Velkém Valtinově.
V letech 1914–1915 byl při cestě do Jablonného postaven hřbitov s kaplí. Hřbitov byl zrušen v sedmdesátých letech 20. století. V době první světové války, v roce 1916, byly pro válečné účely zrekvírovány oba zvony, ze hřbitova i z obecní kaple.
Elektrifikace obce proběhla v roce 1922 a hned v počátku bylo zaznamenáno 54 odběratelů elektrické energie. V roce 1925 předvedl vrchní učitel Schier v hospodě rozhlasový přijímač a o dva roky později bylo v obci již 5 přijímačů. V roce 1927 byl v obci vztyčen památník obětem první světové války se syenitovou deskou a témže roce byl v obci zřízen chudobinec pro 7 lidí.
Po druhé světové válce, v letech 1945–1947 bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto a na základě Benešových dekretů zbaveno čsl. občanství. Na jejich místo přicházeli noví obyvatelé z Čech, ale i Volyně a Podkarpatské Rusi. Na počátku října 1945 bylo v obci již asi 60 osídlenců. Na začátku roku 1946 žilo v Postřelné asi 300 Čechů a 50 Němců. V roce 1947 se uvádí 317 obyvatel.
V březnu 1946 byl v obci zřízen místní národní výbor a v roce 1949 vzniklo jako jedno z prvních na okrese Liberec Jednotné zemědělské družstvo 25. února. V roce 1955 bylo zřízeno mechanizační středisko Strojní a traktorové stanice a o dva roky později získalo i svou čerpací stanici pohonných hmot. V roce 1956 byla zahájena výstavby nového kravína pro 111 kusů dobytka. V roce 1961 bylo Jednotné zemědělské družstvo v Postřelné sloučeno s JZD Velký Valtínov, ale i přes toto opatření bylo družstvo ztrátové a tak bylo v roce 1964 včleněno do Státního statku Jablonné v Podještědí a později do Státního statku Cvikov.
V roce 1945 byly v Postřelné konfiskovány všechny živnosti. Postupně se podařilo obnovit kovárnu, obchod se smíšeným zbožím, ševcovskou dílnu, holičství, hospodu, truhlářství, kolářství a trafiku. Téměř všechny tyto živnosti však postupně zanikly.
V současné době jsou v Postřelné dva hostince a obchod se smíšeným zbožím. Ve vsi funguje také místní knihovna a aktivní je i Sbor dobrovolných hasičů.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Potřelná se nachází dva kilometry východně od Velkého Valtinova a tři kilometry jižně od Jablonného v Podještědí, jehož je součástí od roku 1981, do té doby se jednalo o samostatnou obec. Jižní část vsi se rozkládá na severním úpatí kopce Tlustec v nadmořské výšce 305–345 metrů. Vesnicí protéká Věnný a Fibichův potok, které se poté vlévají do Panenského potoka.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 668 | 583 | 502 | 436 | 430 | 392 | 456 | 265 | 234 | 180 | 185 | 142 | 143 | 150 | 135 |
| Počet domů | 112 | 113 | 111 | 110 | 109 | 108 | 108 | 67 | 52 | 46 | 41 | 38 | 43 | 45 | 45 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Postřelná patřila v letech 1945–1949 pod politický a soudní okres Jablonné v Podještědí, v letech 1949–1960 byla v okrese Liberec a od roku 1961 v okrese Česká Lípa. V roce 1971 navrhoval ONV Česká Lípa sloučení s obcí Velký Valtinov, to se však neuskutečnilo. K 1. lednu 2007 bylo Jablonné i s Postřelnou administrativně přesunuto z okresu Česká Lípa do dopravně bližšího okresu Liberec.[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Jedinou chráněnou památkou v Postřelné je kaplička před čp. 7 uprostřed vsi.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 424.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ SOVADINA, Miloslav. Změna v územním rozsahu okresu Česká Lípa. In: Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. S. 283.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Postřelná na Wikimedia Commons - Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí
