Pachtové z Rájova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pachtové z Rájova
Erb Pachtů z Rájova
Erb Pachtů z Rájova
tituly Vladykové, hrabata
zakladatel Jiří Pachta
rok založení (1628)

Pachtové z Rájova (též Pachta von Rayhofen) jsou původně měšťanská rodina, která v roce 1628 z rukou císaře Ferdinanda II. získala erb a šlechtický přídomek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nádvoří paláce Pachtů z Rájova na Anenském náměstí v Praze
Zámek Liblice
Palác Pachtů z Rájova, zvaný Nová mincovna na nároží Ovocného trhuCeletné ulice v Praze

Jiří Pachta sloužil jako poddaný na zámku Horšovském Týně, později si doplnil vzdělání a stal se rektorem školy v Kolíně, kde působil i jeho syn Jan, který v letech 15801582 vyučoval na pražské univerzitě. Poté se vrátil do Kolína, kde vyženil velký majetek a věnoval se literárnímu životu.

Jan Pachta se stal vladykou. Sekretář dvorské komory, Daniel Norbert, povýšil v roce 1654 do panského stavu a mohl se psát z Rájova (von Rayhofen). Rozmnožil rodinné statky a hospodářství výhodnými nákupy a sňatky a dědictvími, čímž obdržel například Poběžovice. Působil jako purkrabí hradeckého kraje, královský místodržícízemský soudce.

Antonín získal dědictvím statky po jihlavské rodině Heidlerů z Bukova i právo psát se z Bukova. Koupil Větrný Jeníkov a další statky na Moravě např. Šlapanice, Jiříkovice, Velký Beranov či Dalešice. Jeho synové v roce 1721 povýšili do hraběcího stavu.

Příslušníci rodu vykonávali významné funkce ve státní správě. František Josef Pachta se stal dvorskými i zemským soudcem, nejvyšším mincmistrem, místodržícím a předsedou nejvyššího soudu.

Vešli ve známost svou nákladnou, avšak vybranou stavební činností. Arnošt Josef nechal přestavět sídlo v Liblici na barokní zámek, podle příkazů Jana Jáchyma vznikl z tvrzeLiběchově barokní zámek. Na pokyn Františka Josefa vznikl zámek v Bezně a v Praze nechal postavit čtyři paláce.

Veliký milovník hudby a mecenáš, hrabě Jan Josef, se věnoval činnosti ve své kapele, kterou doplňoval poddanými z Pravonína. Kromě toho, že dokonce sám komponoval, stýkal se s Josefem Myslivečkem. Ve svém pražském paláci na Anenském náměstí pořádal pravidelná hudební matiné, kde byl opakovně hostem dokonce i Mozart s manželkou Konstancí.[1]. Během jednoho ze svých pobytů u hraběte Pachty zkomponoval Mozart svých 6 německých tanců (KV 509), které věnoval hraběti. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v Pachtovském paláci[2] a byl to pravděpodobně právě hrabě Pachta, jenž během pražské premiéry Dona Giovanniho seznámil Mozarta s Giacomem Casanovou.[3]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Hraběcí podoba erbu Pachtů

Právo nosit erb získali v roce 1628, znak se postupem času měnil podle povyšování rodu. Nejdříve měli ve znaku lva držícího palmovou ratolest, která se později přesunula do srdečního štítku. V poslední variantě měli ve zlatočerveném štítu černou orlici.

Osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

  • Vít Pachta, 1608 regens jezuitské koleje v Olomouci, zastánce prvního Valdštejnova manželství.
  • František Josef hrabě (od roku 1721[4]) Pachta (kolem roku 1710-28. V listopadu 1799 v Praze), právník, od roku 1755 nejvyšší mincmistr a horní mistr, 1789-90 předseda Zemského soudu.
  • Jan Josef Filip Pachta z Rájova (1723–1822), důstojník jezdectva, 1762 polní generál-vachmistr ad honorem, hudební skladatel a mecenáš
  • Jan Josef Pachta z Rájova (1756–1834) synovec Jana Josefa Filipa, měl podobný postoj k pražskému hudebnímu životu. Byl jedním ze spoluzakladatelů Pražské konzervatoře.
  • hrabě Jan Jáchym Pachta svobodný pán z Rájova (1676–26. října 1742), okresní hejtman Boleslavského okresu, roku 1716 zakoupil zámek Nový FalkenburkJablonného v Podještědí v severních Čechách, zakladatel mladší hraběcí větvě Pachtů.
  • Antonín Pachta z Rájova a Bukové (druhý predikát získal ve Vídni 7. března 1689), nejvyšší zemský písař na Moravě, bratr Jana Jáchyma Pachty (1676–1742), zakladatel vyhaslého hraběcího rodu Pachtů z Rájova a Bukové (český hraběcí titul udělen ve Vídni 19. října 1721 pro jeho syny Františka a Antonína)
  • Alfons Pachta (1845–1902), rakouský velkostatkář a konzervativně-katolický politik.
  • Josef Pachta (22. července 1846 v KrasíkovicíchPříbramě, zemř. 2. ledna 1917 v Praze), doktor teologie, ceremoniář kardinála Schwarzenberga, profesor dogmatiky na pražské univerzitě.
  • Josef Pachta (* 1897, zemř. 1976 v Lipová u Chebu)
  • Ladislav Pachta (* 3. března 1928), zemř. 6. ledna 2015 v České Lípě, profesor matematiky a deskriptivní geometrie
  • Georg Pachta-Reyhofen (* 1955), rakouský manažer

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se se Strojetickými ze Strojetic, Čabelickými ze Soutic, Haugvici, Údrckými, Štampachy či Skrbenskými ze Hříště.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.neznamapraha.cz/pachtuv-palac/
  2. {title}. www.pachtuvpalace.com [online]. [cit. 2016-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-02. 
  3. BAUER, Jan. Tajnosti českých hradů a zámků I.. Třebíč: Akcent, 2004. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Duchcov, s. 105. 
  4. Genealogisches Handbuch des Adels, Bd. 112, Gräfliche Häuser XV, 1997, C.A. Starke Verlag

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Pachtové z Rájova, s. 110-111. 

Související články[editovat | editovat zdroj]