Přeskočit na obsah

Větrný Jeníkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Větrný Jeníkov
Náměstí s kostelem Narození Panny Marie
Náměstí s kostelem Narození Panny Marie
Znak městyse Větrný JeníkovVlajka městyse Větrný Jeníkov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel653 (2025)[1]
Rozloha12,22 km²[2]
Nadmořská výška665 m n. m.
PSČ588 42
Počet domů210 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseVětrný Jeníkov 5
588 42 Větrný Jeníkov
ouvetrnyjenikov@email.cz
StarostaPavel Koníř
Oficiální webwww.vetrnyjenikov.eu
Větrný Jeníkov
Větrný Jeníkov
Další údaje
Kód obce588121
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrný Jeníkov (německy Windig Jenikau) je městysokrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde 653[1] obyvatel.

Název se vyvíjel od varianty Genikow (1226), Genikou (1349), Genikow (1456), Neujenikau (1562), Wietrny Genikow (1602), Wietrnii Genikow (1654), Windig Jenikau a Jenikow wietrny (1787), Windig-Jenikau a Wětrnj Jenikow (1843) až k podobě Větrný Jeníkov v roce 1854. Místní jméno vzniklo z osobního jména Jeník (zdrobnělina jména Jan), přívlastek větrný byl přidán k rozlišení od ostatních vsí s podobným jménem.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226,[5] kdy byla ves v majetku želivského kláštera. Ležela na tzv. humpolecké cestě nedaleko Jihlavy. Ve 14. století byla povýšena na městečko. V období poloviny 15. století až do konce 17. století náležel Jeníkov Trčkům z Lípy. V roce 1719 panství koupil italský rod obchodníků Minettiů. Za jejich panování se zde postavil kostel Panny Marie (1720–1735), roku 1729 došlo k přestavbě tvrze na zámek. V roce 1721 byly zřízeny řemeslnické cechy i nová škola. Roku 1838 majetek zakoupila paní z Rumerskirchu, jež se postarala o obnovu kostela a zámku, který poničil požár roku 1800. Jeníkovský velkostatek v roce 1927 získala Strakova nadace a roku 1948 přišel na československý stát.[6]

Od roku 1869 sem přísluší Velešov.[7] Od 23. ledna 2009 je obec opět městysem.[8]

V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za moderní knihovnické a informační služby.[9]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Nachází se osm kilometrů jižně od Herálce, 22 kilometrů jihozápadně od Havlíčkova Brodu, deset kilometrů jihozápadně od Štoků, 5,5 kilometru západně od Smrčné, čtrnáct kilometrů severozápadně od Jihlavy, 3,5 kilometru severovýchodně od Šimanova, tři kilometry východně od Kalhova, 2,5 kilometru východně od Velešova a čtyři kilometry jihovýchodně od Humpolce. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jeníkovská vrchovina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 665 metrů.[11] Nejvyšší bod, Peklo (699 metrů), leží jihovýchodně od městyse. Větrným Jeníkovem protéká Jiřinský potok, na němž se nachází rybníky Mlýnský a Trojanský. Severním okrajem katastru protéká Úsobský potok, na němž se rozkládá Štěpánský rybník. V jižní části území teče Bělokamenský potok.[12]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 138 domech 780 obyvatel, z nichž bylo 418 žen. 776 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 723 římských katolíků, 3 evangelíci, 47 příslušníků Církve československé husitské a 2 židé.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 147 1 080 1 046 915 847 780 719 535 571 524 506 590 596 599 604
Počet domů 135 135 135 144 139 138 140 151 148 134 131 171 175 195 198

Správa a politika městyse

[editovat | editovat zdroj]

Členění

[editovat | editovat zdroj]

Městys má 2 místní části – Velešov a Větrný Jeníkov, které leží na dvou stejnojmenných katastrálních územích a má 2 stejnojmenné základní sídelní jednotky.[16]

Pod městys Větrný Jeníkov také spadají rekreační osady Smrčensko, Struhovec a U Trojanů a řada samot (např. Na Skalce, Bethán, Obora, Valešovský Dvůr či V Horách).

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Městys má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Pavel Koníř .

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 466 66,09 9 4 Sdružení ČSSD, NK
3 KDU-ČSL
2 KSČM
Jan Hrbáč
2006–2010 472 54,03 9 5 KSČM
4 Sdružení ČSSD, NK
Jan Hrbáč
2010–2014 490 62,24 9 5 Jeníkov u nás
2 Sdružení ČSSD, NK
2 KSČM
Ivo Grubbauer
2014–2018 496 63,71 9 3 Sdružení pro Větrný Jeníkov
3 JENÍKOV U NÁS
2 "Jeníkov"
1 KSČM
Martina Ochodnická

Symboly městyse

[editovat | editovat zdroj]

Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. června 2017.[17]

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy PREDIX ÚPRAVNA s.r.o., ZEVAR, s.r.o., XDATA spol. s r.o., HO Electronic, s.r.o., KDVJ centrum, s.r.o., PREDIX s.r.o., Pekárna Větrný Jeníkov s.r.o., Simbolo tech s.r.o., Stavitelství Kugler s.r.o., PRIX MORAVA s.r.o., FARMA Vysočina s.r.o. a obchod společnosti LAPEK, a.s.[18] Nachází se zde Restaurace Kulturní dům, Hostinec a penzion U Balážů a pobočka Česká pošta partner. Ordinaci tu má praktický lékař.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 131 z Opatova do Petrovic a č. 523 z Humpolce do Jihlavy a komunikace III. třídy č. 3483 do Velešova, místní č. 1318 a č. 3484 do Zbinoh.[19] Na dálnici D1 severně od městyse se nachází dálniční EXIT 104 Větrný Jeníkov, napojující se na silnici II/131. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Humpolec, Ústí, Jihlava, Havlíčkův Brod, Dudín, Ledeč nad Sázavou, Herálec, Úsobí, Žďár nad Sázavou, Nížkov a Polná.[20] Obcí prochází zeleně a žlutě značené turistické trasy.

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a Mateřská škola Větrný Jeníkov je příspěvková organizace Větrného Jeníkova. Mateřskou školu ve školním roce 2012/2013 navštěvovalo 56 dětí. Základní škola má 9 ročníků. Do základní školy v roce 2012/2013 chodilo 133 žáků. Dojíždějí sem i děti z okolních obcí: místní části Velešov, Zbinohy, Zbilidy, Kalhov, Šimanov, Bílý Kámen, Dudín, Ústí s částí Branišov, Krasoňov a Buková.[21] Sídlí zde knihovna. Tělovýchovná jednota Větrný Jeníkov hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou IV. třídu mužů, skupinu A v okrese Jihlava.[22] Sbor dobrovolných hasičů Větrný Jeníkov byl založen v roce 1879.[23]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Větrném Jeníkově.
  • Zámek Větrný Jeníkov stojí na místě původní tvrze. V roce 1904 jej do pseudobarokní podoby přestavěl tehdejší majitel Richard Fiedler. Tři patrová křídla uzavírají dvůr. Východní trakt je hlavní, průčelí s dvěma válcovými věžemi je obráceno na náměstí. Jižní křídlo má čtvercový půdorys s polygonální věží v nároží. Na náměstí ústí dvoukřídlá brána s tepanými stylizovanými listy. Na nádvoří stojí kašna. V současnosti zámek vlastní obec a sídlí zde úřad městyse, muzeum RAF a Pošta Partner. Za zámkem se rozkládá park.[6]
  • Vodní mlýn u rybníka se rozkládá v údolí Jiřinského potoka.[6]
  • Kostel Narození Panny Marie byl postaven na místě původního kostela v roce 1735, k opravě došlo v roce 1792, v letech 1851–1852 proběhla oprava po požáru. V předsíni se nachází kamenná křtitelnice ve tvaru kalicha z 15.–16. století, v obdélné lodi pak dva dětské náhrobníky z roku 1595.[6]
  • Židovský hřbitov ze 17. století stojí nedaleko památkově chráněného Dolního mlýna. Nachází se tu přibližně 250 náhrobních žulových stél, nejstarší náhrobek je datován do roku 1652. V západní části rozpadající se hřbitovní zdi se nachází zbytky márnice.[6]
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1837 stojí na cestě ke Štokům.[6]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1721, před kostelem. Na podstavci vytesán erb rodu Minetti, tehdejší jeníkovské vrchnosti.
  • Boží muka z 18. století, při rozcestí k Herálci

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Poblíž obce se na 104. km nachází nejvýše položený bod dálnice D1 (655 m n. m.).[24]

  • Antonín Váňa (1868–1898), básník a překladatel z francouzštiny
  • Josef Hrubý (1906–1988), architekt, představitel funkcionalismu, resp. tzv. mezinárodního stylu, čs. výstavní pavilón na výstavě Expo 58 v Bruselu, projekty: Obchodní dům Bílá labuť a Dům módy v Praze ad., nositel několika státních vyznamenání
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 2. CH-L. Praha: Československá akademie věd, 1949. 705 s. S. 123. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, záznam 105. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  6. a b c d e f DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Větrný Jeníkov, s. 318–319. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 556. 
  8. Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
  9. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  10. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  11. Větrný Jeníkov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  12. Větrný Jeníkov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 24. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  17. Udělené symboly – Větrný Jeníkov [online]. 2017-06-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  18. Větrný Jeníkov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 
  19. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  20. Větrný Jeníkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 
  21. Výroční zpráva 2012/2013 [online]. ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov, 2013-09-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05. 
  22. A3A - IV.tř. mužů, skupina A [online]. FAČR, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  23. Historie [online]. SDH Větrný Jeníkov, 2014-01-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05. 
  24. Archivovaná kopie. www.dalnice-silnice.cz [online]. [cit. 2009-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-30. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 115–119.
  • VILÍMEK, Ladislav. Židovský hřbitov ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 121–123.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]