Větrný Jeníkov
| Větrný Jeníkov | |
|---|---|
 Náměstí s kostelem Narození Panny Marie | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°28′33″ s. š., 15°28′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 653 (2025)[1] |
| Rozloha | 12,22 km²[2] |
| Nadmořská výška | 665 m n. m. |
| PSČ | 588 42 |
| Počet domů | 210 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Větrný Jeníkov 5 588 42 Větrný Jeníkov ouvetrnyjenikov@email.cz |
| Starosta | Pavel Koníř |
| Oficiální web | www |
  Větrný Jeníkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 588121 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrný Jeníkov (německy Windig Jenikau) je městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 653[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Genikow (1226), Genikou (1349), Genikow (1456), Neujenikau (1562), Wietrny Genikow (1602), Wietrnii Genikow (1654), Windig Jenikau a Jenikow wietrny (1787), Windig-Jenikau a Wětrnj Jenikow (1843) až k podobě Větrný Jeníkov v roce 1854. Místní jméno vzniklo z osobního jména Jeník (zdrobnělina jména Jan), přívlastek větrný byl přidán k rozlišení od ostatních vsí s podobným jménem.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226,[5] kdy byla ves v majetku želivského kláštera. Ležela na tzv. humpolecké cestě nedaleko Jihlavy. Ve 14. století byla povýšena na městečko. V období poloviny 15. století až do konce 17. století náležel Jeníkov Trčkům z Lípy. V roce 1719 panství koupil italský rod obchodníků Minettiů. Za jejich panování se zde postavil kostel Panny Marie (1720–1735), roku 1729 došlo k přestavbě tvrze na zámek. V roce 1721 byly zřízeny řemeslnické cechy i nová škola. Roku 1838 majetek zakoupila paní z Rumerskirchu, jež se postarala o obnovu kostela a zámku, který poničil požár roku 1800. Jeníkovský velkostatek v roce 1927 získala Strakova nadace a roku 1948 přišel na československý stát.[6]
Od roku 1869 sem přísluší Velešov.[7] Od 23. ledna 2009 je obec opět městysem.[8]
V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za moderní knihovnické a informační služby.[9]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Nachází se osm kilometrů jižně od Herálce, 22 kilometrů jihozápadně od Havlíčkova Brodu, deset kilometrů jihozápadně od Štoků, 5,5 kilometru západně od Smrčné, čtrnáct kilometrů severozápadně od Jihlavy, 3,5 kilometru severovýchodně od Šimanova, tři kilometry východně od Kalhova, 2,5 kilometru východně od Velešova a čtyři kilometry jihovýchodně od Humpolce. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jeníkovská vrchovina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 665 metrů.[11] Nejvyšší bod, Peklo (699 metrů), leží jihovýchodně od městyse. Větrným Jeníkovem protéká Jiřinský potok, na němž se nachází rybníky Mlýnský a Trojanský. Severním okrajem katastru protéká Úsobský potok, na němž se rozkládá Štěpánský rybník. V jižní části území teče Bělokamenský potok.[12]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1921 zde žilo v 138 domech 780 obyvatel, z nichž bylo 418 žen. 776 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 723 římských katolíků, 3 evangelíci, 47 příslušníků Církve československé husitské a 2 židé.[13]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 147 | 1 080 | 1 046 | 915 | 847 | 780 | 719 | 535 | 571 | 524 | 506 | 590 | 596 | 599 | 604 |
| Počet domů | 135 | 135 | 135 | 144 | 139 | 138 | 140 | 151 | 148 | 134 | 131 | 171 | 175 | 195 | 198 |
Správa a politika městyse
[editovat | editovat zdroj]Členění
[editovat | editovat zdroj]Městys má 2 místní části – Velešov a Větrný Jeníkov, které leží na dvou stejnojmenných katastrálních územích a má 2 stejnojmenné základní sídelní jednotky.[16]
Pod městys Větrný Jeníkov také spadají rekreační osady Smrčensko, Struhovec a U Trojanů a řada samot (např. Na Skalce, Bethán, Obora, Valešovský Dvůr či V Horách).
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Městys má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Pavel Koníř .
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 466 | 66,09 | 9 | 4 Sdružení ČSSD, NK 3 KDU-ČSL 2 KSČM |
Jan Hrbáč |
| 2006–2010 | 472 | 54,03 | 9 | 5 KSČM 4 Sdružení ČSSD, NK |
Jan Hrbáč |
| 2010–2014 | 490 | 62,24 | 9 | 5 Jeníkov u nás 2 Sdružení ČSSD, NK 2 KSČM |
Ivo Grubbauer |
| 2014–2018 | 496 | 63,71 | 9 | 3 Sdružení pro Větrný Jeníkov 3 JENÍKOV U NÁS 2 "Jeníkov" 1 KSČM |
Martina Ochodnická |
Symboly městyse
[editovat | editovat zdroj]Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. června 2017.[17]
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci sídlí firmy PREDIX ÚPRAVNA s.r.o., ZEVAR, s.r.o., XDATA spol. s r.o., HO Electronic, s.r.o., KDVJ centrum, s.r.o., PREDIX s.r.o., Pekárna Větrný Jeníkov s.r.o., Simbolo tech s.r.o., Stavitelství Kugler s.r.o., PRIX MORAVA s.r.o., FARMA Vysočina s.r.o. a obchod společnosti LAPEK, a.s.[18] Nachází se zde Restaurace Kulturní dům, Hostinec a penzion U Balážů a pobočka Česká pošta partner. Ordinaci tu má praktický lékař.
Obcí prochází silnice II. třídy č. 131 z Opatova do Petrovic a č. 523 z Humpolce do Jihlavy a komunikace III. třídy č. 3483 do Velešova, místní č. 1318 a č. 3484 do Zbinoh.[19] Na dálnici D1 severně od městyse se nachází dálniční EXIT 104 Větrný Jeníkov, napojující se na silnici II/131. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Humpolec, Ústí, Jihlava, Havlíčkův Brod, Dudín, Ledeč nad Sázavou, Herálec, Úsobí, Žďár nad Sázavou, Nížkov a Polná.[20] Obcí prochází zeleně a žlutě značené turistické trasy.
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Základní škola a Mateřská škola Větrný Jeníkov je příspěvková organizace Větrného Jeníkova. Mateřskou školu ve školním roce 2012/2013 navštěvovalo 56 dětí. Základní škola má 9 ročníků. Do základní školy v roce 2012/2013 chodilo 133 žáků. Dojíždějí sem i děti z okolních obcí: místní části Velešov, Zbinohy, Zbilidy, Kalhov, Šimanov, Bílý Kámen, Dudín, Ústí s částí Branišov, Krasoňov a Buková.[21] Sídlí zde knihovna. Tělovýchovná jednota Větrný Jeníkov hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou IV. třídu mužů, skupinu A v okrese Jihlava.[22] Sbor dobrovolných hasičů Větrný Jeníkov byl založen v roce 1879.[23]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Větrný Jeníkov stojí na místě původní tvrze. V roce 1904 jej do pseudobarokní podoby přestavěl tehdejší majitel Richard Fiedler. Tři patrová křídla uzavírají dvůr. Východní trakt je hlavní, průčelí s dvěma válcovými věžemi je obráceno na náměstí. Jižní křídlo má čtvercový půdorys s polygonální věží v nároží. Na náměstí ústí dvoukřídlá brána s tepanými stylizovanými listy. Na nádvoří stojí kašna. V současnosti zámek vlastní obec a sídlí zde úřad městyse, muzeum RAF a Pošta Partner. Za zámkem se rozkládá park.[6]
- Vodní mlýn u rybníka se rozkládá v údolí Jiřinského potoka.[6]
- Kostel Narození Panny Marie byl postaven na místě původního kostela v roce 1735, k opravě došlo v roce 1792, v letech 1851–1852 proběhla oprava po požáru. V předsíni se nachází kamenná křtitelnice ve tvaru kalicha z 15.–16. století, v obdélné lodi pak dva dětské náhrobníky z roku 1595.[6]
- Židovský hřbitov ze 17. století stojí nedaleko památkově chráněného Dolního mlýna. Nachází se tu přibližně 250 náhrobních žulových stél, nejstarší náhrobek je datován do roku 1652. V západní části rozpadající se hřbitovní zdi se nachází zbytky márnice.[6]
- Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1837 stojí na cestě ke Štokům.[6]
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1721, před kostelem. Na podstavci vytesán erb rodu Minetti, tehdejší jeníkovské vrchnosti.
- Boží muka z 18. století, při rozcestí k Herálci
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Poblíž obce se na 104. km nachází nejvýše položený bod dálnice D1 (655 m n. m.).[24]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Váňa (1868–1898), básník a překladatel z francouzštiny
- Josef Hrubý (1906–1988), architekt, představitel funkcionalismu, resp. tzv. mezinárodního stylu, čs. výstavní pavilón na výstavě Expo 58 v Bruselu, projekty: Obchodní dům Bílá labuť a Dům módy v Praze ad., nositel několika státních vyznamenání
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na městys -
Nádvoří zámku -
Kulturní dům a pomník padlým -
Hasičská zbrojnice -
Dolní mlýn -
Ulice k Mlýnskému rybníku -
Židovský hřbitov -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Boží muka z roku 1756 -
Hraniční pilíř u odbočky na Zbinohy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 2. CH-L. Praha: Československá akademie věd, 1949. 705 s. S. 123.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, záznam 105. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ a b c d e f DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Větrný Jeníkov, s. 318–319.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 556.
- ↑ Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04].
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Větrný Jeníkov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Větrný Jeníkov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 24.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ Udělené symboly – Větrný Jeníkov [online]. 2017-06-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Větrný Jeníkov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Větrný Jeníkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2012/2013 [online]. ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov, 2013-09-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05.
- ↑ A3A - IV.tř. mužů, skupina A [online]. FAČR, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01.
- ↑ Historie [online]. SDH Větrný Jeníkov, 2014-01-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05.
- ↑ Archivovaná kopie. www.dalnice-silnice.cz [online]. [cit. 2009-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-30.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 115–119.
- VILÍMEK, Ladislav. Židovský hřbitov ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 121–123.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný Jeníkov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jeníkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Větrný Jeníkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
