Větrný Jeníkov
| Větrný Jeníkov | |
 Větrný Jeníkov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0632 588121 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Jihlava |
| Okres (LAU 1) | Jihlava (CZ0632) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°28′33″ s. š., 15°28′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 643 (2020)[1] |
| Rozloha | 12,22 km² |
| Nadmořská výška | 665 m n. m. |
| PSČ | 588 42 |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse |
Větrný Jeníkov 5 58842 Větrný Jeníkov ouvetrnyjenikov@email.cz |
| Starosta | Mgr. Martina Lisová |
|
Oficiální web: www | |
  Větrný Jeníkov | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Větrný Jeníkov (německy Windig Jenikau) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 643[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty Genikow (1226), Genikou (1349), Genikow (1456), Neujenikau (1562), Wietrny Genikow (1602), Wietrnii Genikow (1654), Windig Jenikau a Jenikow wietrny (1787), Windig-Jenikau a Wětrnj Jenikow (1843) až k podobě Větrný Jeníkov v roce 1854. Místní jméno vzniklo z osobního jména Jeník (zdrobnělina jména Jan), přívlastek větrný byl přidán k rozlišení od ostatních vsí s podobným jménem.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy byla ves v majetku želivského kláštera. Ležela na tzv. humpolecké cestě nedaleko Jihlavy. Ve 14. století byla povýšena na městečko. V období poloviny 15. století až do konce 17. století náležel Jeníkov Trčkům z Lípy. V roce 1719 panství koupil italský rod obchodníků Minettiů. Za jejich panování se zde postavil kostel Panny Marie (1720–1735), roku 1729 došlo k přestavbě tvrze na zámek. V roce 1721 byly zřízeny řemeslnické ceny i nová škola. Roku 1838 majetek zakoupila paní z Rumerskirchu, jež se postarala o obnovu kostela a zámku, který poničil požár roku 1800. Jeníkovský velkostatek v roce 1927 získala Strakova nadace a roku 1948 přišel na československý stát.[3]
Od roku 1869 sem přísluší Velešov.[4] Od 23. ledna 2009 je obec opět městysem.[5]
V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za moderní knihovnické a informační služby.[6]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Větrný Jeníkov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Herálce, 22 jihozápadně od Havlíčkova Brodu, 10 km jihozápadně od Štoků, 5,5 km západně od Smrčné, 14 km severozápadně od Jihlavy, 3,5 km severovýchodně od Šimanova, 3 km východně od Kalhova, 2,5 km východně od Velešova a 14 km jihovýchodně od Humpolce. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jeníkovská vrchovina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 665 metrů.[8] Nejvyšší bod, Peklo (699 m n. m.), leží jihovýchodně od městyse. Větrným Jeníkovem protéká Jiřinský potok, na němž se nachází rybníky Mlýnský a Trojanský. Severním okrajem katastru protéká Úsobský potok, na němž se rozkládá Štěpánský rybník. V jižní části území teče Bělokamenský potok.[9]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání 1921 zde žilo v 138 domech 780 obyvatel, z nichž bylo 418 žen. 776 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 723 římských katolíků, 3 evangelíci, 47 příslušníků Církve československé husitské a 2 židé.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 234 | 1 166 | 1 119 | 981 | 904 | 834 | 768 | 573 | 605 | 540 | 525 | 607 | 611 | 582 | 634 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2015 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 147 | 1 080 | 1 046 | 915 | 847 | 780 | 719 | 535 | 571 | 524 | 506 | 590 | 596 | 604 |
Správa a politika[editovat | editovat zdroj]
Členění[editovat | editovat zdroj]
Městys má 2 místní části – Velešov a Větrný Jeníkov, které leží na dvou stejnojmenných katastrálních územích a má 2 stejnojmenné základní sídelní jednotky.[13]
Pod městys Větrný Jeníkov také spadají rekreační osady Smrčensko, Struhovec a U Trojanů a řada samot (např. Na Skalce, Bethán, Obora, Valešovský Dvůr či V Horách).
Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]
Městys má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starostka Martina Lisová.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 466 | 66,09 | 9 | 4 Sdružení ČSSD, NK 3 KDU-ČSL 2 KSČM |
Jan Hrbáč |
| 2006–2010 | 472 | 54,03 | 9 | 5 KSČM 4 Sdružení ČSSD, NK |
Jan Hrbáč |
| 2010–2014 | 490 | 62,24 | 9 | 5 Jeníkov u nás 2 Sdružení ČSSD, NK 2 KSČM |
Ivo Grubbauer |
| 2014–2018 | 496 | 63,71 | 9 | 3 Sdružení pro Větrný Jeníkov 3 JENÍKOV U NÁS 2 "Jeníkov" 1 KSČM |
Martina Lisová |
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
V obci sídlí firmy PREDIX ÚPRAVNA s.r.o., ZEVAR, s.r.o., XDATA spol. s r.o., HO Electronic, s.r.o., KDVJ centrum, s.r.o., PREDIX s.r.o., Pekárna Větrný Jeníkov s.r.o., Simbolo tech s.r.o., Stavitelství Kugler s.r.o., PRIX MORAVA s.r.o., FARMA Vysočina s.r.o. a obchod společnosti LAPEK, a.s.[14] Nachází se zde Restaurace Kulturní dům, Hostinec a penzion U Balážů a pobočka České pošty. Ordinaci tu má praktický, dětský, zubní a ženský lékař.
Obcí prochází silnice II. třídy č. 131 z Opatova do Petrovic a č. 523 z Humpolce do Jihlavy a komunikace III. třídy č. 3483 do Velešova, místní č. 1318 a č. 3484 do Zbinoh.[15] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Humpolec, Ústí, Jihlava, Havlíčkův Brod, Dudín, Ledeč nad Sázavou, Herálec, Úsobí, Žďár nad Sázavou, Nížkov a Polná.[16] Obcí prochází zeleně a žlutě značené turistické trasy.
Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]
Základní škola a Mateřská škola Větrný Jeníkov je příspěvková organizace Větrného Jeníkova. Mateřskou školu ve školním roce 2012/2013 navštěvovalo 56 dětí. Základní škola má 9 ročníků. Do základní školy v roce 2012/2013 chodilo 133 žáků. Dojíždějí sem i děti z okolních obcí: místní části Velešov, Zbinohy, Zbilidy, Kalhov, Šimanov, Bílý Kámen, Dudín, Ústí s částí Branišov, Krasoňov a Buková.[17] Sídlí zde knihovna. Tělovýchovná jednota Větrný Jeníkov hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou IV. třídu mužů, skupinu A v okrese Jihlava.[18] Sbor dobrovolných hasičů Větrný Jeníkov byl založen v roce 1879.[19]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Větrný Jeníkov stojí na místě původní tvrze. V roce 1904 jej do pseudobarokní podoby přestavěl tehdejší majitel Richard Fiedler. Tři patrová křídla uzavírají dvůr. Východní trakt je hlavní, průčelí s dvěma válcovými věžemi je obráceno na náměstí. Jižní křídlo má čtvercový půdorys s polygonální věží v nároží. Na náměstí ústí dvoukřídlá brána s tepanými stylizovanými listy. Na nádvoří stojí kašna. V současnosti zámek vlastní obec a sídlí zde úřad městyse. Za zámkem se rozkládá park a hospodářský dvůr se sýpkou.[3]
- Vodní mlýn u rybníka se rozkládá v údolí Jiřinského potoka.[3]
- Kostel Narození Panny Marie byl postaven na místě původního kostela v roce 1735, k opravě došlo v roce 1792, v letech 1851–1852 proběhla oprava po požáru. V předsíni se nachází kamenná křtitelnice ve tvaru kalicha z 15.–16. století, v obdélné lodi pak dva dětské náhrobníky z roku 1595.[3]
- Židovský hřbitov ze 17. století stojí nedaleko památkově chráněného Dolního mlýna. Nachází se tu přibližně 250 náhrobních žulových stél, nejstarší náhrobek je datován do roku 1652. V západní části rozpadající se hřbitovní zdi se nachází márnice.[3]
- Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1837 stojí na cestě ke Štokům.[3]
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1721, před kostelem. Na podstavci vytesán erb rodu Minetti, tehdejší jeníkovské vrchnosti.
- Boží muka z 18. století, při rozcestí k Herálci
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Poblíž obce se na 104. km nachází nejvýše položený bod dálnice D1 (655 m n. m.).[20]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Váňa (1868–1898), básník a překladatel z francouzštiny
- Josef Hrubý (1906–1988), architekt, představitel funkcionalismu, resp. tzv. mezinárodního stylu, čs. výstavní pavilón na výstavě Expo 58 v Bruselu, projekty: Obchodní dům Bílá labuť a Dům módy v Praze ad., nositel několika státních vyznamenání
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Zámek s pseudobarokní kašnou
Kostel Narození Panny Marie
Socha sv. Jana Nepomuckého
Boží muka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 2. CH-L. Praha: Československá akademie věd, 1949. 705 s. S. 123.
- ↑ a b c d e f DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Větrný Jeníkov, s. 318–319.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 556.
- ↑ Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. (česky)
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Větrný Jeníkov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Větrný Jeníkov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 24.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 105. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 105-2. Dostupné online.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Větrný Jeníkov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Větrný Jeníkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2012/2013 [online]. ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov, 2013-09-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-05.
- ↑ A3A - IV.tř. mužů, skupina A [online]. FAČR, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. SDH Větrný Jeníkov, 2014-01-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online.
- ↑ http://www.dalnice-silnice.cz/D1.htm
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 115–119.
- VILÍMEK, Ladislav. Židovský hřbitov ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 121–123.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný Jeníkov na Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Větrný Jeníkov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
