Batelov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Batelov

Kostel sv. Petra a Pavla
Znak obce BatelovVlajka obce Batelov
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0632 586862
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností Jihlava
Pověřená obec Třešť
Historická země Morava + Čechy
Katastrální výměra 42,68 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 363 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 552 m n. m.
PSČ 588 51
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa úřadu městyse Náměstí Míru 148/35
58851 Batelov
Starosta Ing. Jiří Doležal
Oficiální web: www.batelov.cz
Email: obecniurad@batelov.cz
Batelov
Batelov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, rozkládající se v okrese Jihlava, kraj Vysočina, asi 18 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. První zmínka o Batelovu je ze 13. století, v roce 1279 je o něm první písemná zmínka jako o vsi. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Patelov (1279), Patluna (1325), Batholowicz (1361), Bathalow (1412), Patlaun (1517), Bathelowie (1534) až po Battelau a Batelow v roce 1678. Název vznikl připojením přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Bat(e)l.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Původní osada s tvrzí byla založena v části zvané Na Vůbci.[3] Od 14. století zde stávala tvrz.[2] V roce 1534 se Batelov stal městečkem.[2]

Během revitalizace Pilského rybníka byl prováděn archeologický průzkum. Na dně byly archeologové našli zbytky staveb, které pocházejí ze 13. až 14. století. Jsou to pravděpodobně pozůstatky zaniklé vsi. Dále tu byly nalezeny další objekty z 15. a 16. století, různé kovové předměty (podkovy, přezky, mince, např. pražský groš či malé mince z 15. a 16. století) a zbytky keramiky.[3]

V roce 1735 batelovské panství koupil svobodný pán Johan Christofor Burkhard, Baron de Kllee – pán na Batelově a Stránkách. Za jeho vlády došlo ke klasicistní přestavbě tzv. nového zámku a v roce 1755 zahájil stavbu kostela sv. Petra a Pavla.[4] V 17. století zde byla založeny hamry, které v 1. polovině 19. století zmodernizovaly na železárny.[2]

Batelovem v roce 1851 projížděl Karel Havlíček Borovský během své cesty do vyhnanství v Brixenu. V Batelově se císařskému kočáru porouchalo kolo, během opravy v místní kovárně se Havlíček setkal na místní poště s poštmistrem J. Rajským a farářem Slavíkem. Havlíček v Batelově pobýval již za studentských let, během něhož napsal báseň Dumka na batelovském vrchu. V roce 1921 došlo k umístění jeho pamětní desky ve Vršku, roku 1971 byl na jeho počest postaven pomník na náměstí.[3]

V letech 1869–1880 byl Švábov osadou Batelova.[5] V letech 1869–1900 byly Nový Svět[6] a Spělov osadami Batelova.[7] Od 1. července 1989 do 31. prosince 1992 k Batelovu jako část spadal Švábov.[5] Od 1. července 1989 k obci přísluší jako místní části vesnice Bezděčín,[8] Lovětín,[9] Nová Ves[10] a Rácov.[11] Od 23. dubna 2008 byl obci vrácen status městyse.[12]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Batelov leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 6,5 km jihozápadně od Dolní Cerekve, 7,5 km severozápadně od Třeště, 3,5 km severně od Rácova, 4,5 km severovýchodně od Nové Vsi a 5,5 km východně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Javořické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Jihlavské vrchy, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťská pahorkatina a Řásenská vrchovina.[13] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.[14]

Nejvyšší bod, Vršek (631 m n. m.), leží východně od městyse. Jižně stojí Posvátný (630 m n. m.). Severně od Batelova pak stojí Na Vrších (595 m n. m.) a Rohozenský kopec (593 m n. m.). Městysem protéká řeka Jihlava, do níž se východně Batelova vlévají potok Hanzalka (z jihu) a ze severu Hraniční potok. Před Zámeckým rybníkem se přímo v Batelově do Jihlavy vlévá Batelovský potok, na němž se v jižní části obce nachází Pilský rybník. Na řece Jihlavě západně od Batelova stojí Škrobárenský rybník.[15] U postranního vchodu na hřbitov roste památná 25metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 250 let.[16]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 349 domech 1 848 obyvatel. 1 833 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. Žilo zde 1 757 římských katolíků, 21 evangelíků, 20 příslušníků Církve československé husitské a 31 židů.[17]

Vývoj počtu obyvatel Batelova[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 271 3 208 3 274 3 278 3 365 3 214 3 042 2 293 2 486 2 389 2 363 2 286 2 393 2 247
Vývoj počtu obyvatel místní části Batelov[19]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 066 1 989 1 991 2 003 2 040 1 905 1 848 1 413 1 589 1 641 1 731 1 722 1 868 1 783

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec je rozdělena na pět částí (Batelov, Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov).[20] Každá z částí má své samostatné katastrální území (pojmenované „Batelov“, „Bezděčín na Moravě“, „Lovětín u Třešti“, „Nová Ves u Třešti“ a „Rácov“)[21]. Batelov má šest základních sídelních jednotek, které jsou pojmenované „Batelov“, „Za Tratí“ (ta leží na katastrálním území Batelov), „Bezděčín“, „Lovětín“, „Nová Ves“ a „Rácov“.[22]

Batelov je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele 5členné rady stojí od roku 2010 starosta Jiří Doležal.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 1841 63,93 15 5 ODS
3 Sbor dobrovolných hasičů
3 KDU-ČSL
2 KSČM
2 ČSSD
Miroslav Mert
2006–2010 1849 66,04 15 3 ODS
3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů
2 Strana zelených
2 Za obec krásnější
2 KSČM
2 ČSSD
1 KDU-ČSL
Petr Janoušek
2010–2014 1883 60,54 15 3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů
2 HNUTÍ NEZÁV.PRO ROZ.BATELOVSKA
2 Strana zelených
2 ODS
2 KSČM
1 ČSSD
1 Za obec krásnější
1 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
1 KDU-ČSL
Jiří Doležal
2014–2018 1918 57,09 15 6 Fair play - HNPD
3 KDU-ČSL
2 Hnutí nezáv. pro rozvoj Batel.
2 ČSSD
1 KSČM
1 Strana zelených
Jiří Doležal

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009. V červeno - modře kosmo děleném štítě znaku nahoře ze spojených bůvolích rohů vyrůstá rytíř s taseným mečem v pravici, s levicí v bok, zlatým pštrosím perem na přilbě se zvednutým hledím, vše stříbrné. Dole zkřížené vztyčené zlaté gotické klíče přeložené vztyčeným stříbrným mečem. List dělený žlutým a bílým kosmým pruhem na červené žerďové a modré vlající pole. Žlutý pruh vychází z první čtvrtiny žerďového okraje do čtvrté čtvrtiny dolního okraje, bílý pruh vychází z první čtvrtiny horního okraje do čtvrté čtvrtiny vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[23]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Sídlí zde firmy Rejoice s.r.o., Wetland s.r.o., PRELOM CZ, s.r.o., ANLEY s.r.o., ELMA Batelov, s.r.o., FOWA Batelov, s.r.o., PLASTYKO WORD s.r.o., CHAPAR bag s.r.o., ELMONT s.r.o., AGRO Spělov, spol. s r.o., FK-EKOBRIKETY s.r.o., Třeštický mlýn s.r.o., AGROVAK, s.r.o,[24] Škrobárny Pelhřimov a jedna z továren Motorpalu. Funguje tu řada obchodů, drogerie, pobočka České pošty a drobných živnostníků. Nachází se zde tři restaurační zařízení – Restaurace U Formánků , Restaurace Na Západě a hostinec Na Mýtě. Ve zdravotním středisku služby poskytují stomatolog, gynekolog, pediatr a praktický lékař. V obci je i lékárna.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 do Nové Vsi, č. 402 do Třeště a č. 639 z Dolní Cerekve do Horní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 13421 do Rácova, č. 13423 do Švábova a místní komunikace č. 13424 a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.[25] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Jemnice, Dačice, Telč, Pelhřimov, Praha, Jihlava, Počátky, Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec, Lovětín, Rohozná, Jihlávka, Třešť a Nový Rychnov.[26] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[27] Obcí prochází cyklistické trasy Greenway ŘV do Lovětína, č. 5128 ze Spělova do Nové Vsi, č. 5092 do Rácova a žlutě a zeleně značená turistické trasy.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a mateřská škola Batelov zřizuje obec Batelov. Základní školu ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo 196 žáků. Do školy dojíždí děti z místních částí Batelova (Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov) a menších okolních obcí – Rohozná, Švábov a Růžená.[28] První zmínky o zdejší škole pochází z roku 1652.[29] Mateřská škola má čtyři třídy a ve školním roce 2014/2015 je do ní zapsáno 93 předškoláků.[30] Na náměstí Míru stojí Knihovna Batelov.

Fotbalový klub 1. FC Batelov byl založen v roce 1926. A tým hraje okresní přebor, mužstvo B pak IV. třídu. Součástí klubu je i družstvo žáků a přípravka.[31] Z dalších sportovních a zájmových organizací jsou zde zastoupeny mažoretky, místní organizace Moravského rybářského svazu, Tělocvičná jednota Sokol a středisko zde má Junák - svaz skautů a skautek ČR. Působí tu i Sbor dobrovolných hasičů Batelov.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Batelově.
  • Starý a Nový zámek – Pozdně renesanční zámek ze 17. století postavený na místě středověké tvrze. Dokončen byl v letech 1739–1740 za panování barona Burkhardta, Arnošt Blankenstein jej uvedl do dnešní podoby. V roce 2013 je v soukromém vlastnictví, došlo k jeho opravě, avšak není veřejnosti přístupný.[3]
  • Barokní kostel Petra a Pavla stojí na náměstí. Stavba byla zahájena 17. dubna 1755 pod vedením stavitele Wolfganga Filsnera. Stavba vznikla z podnětu barona Burkhardta, dokončili ji Blankensteinové ve 40. letech 19. století.[3]
  • Zachovalé domy židovského ghetta doplňují ráz města.
  • Kostel svaté Barbory nacházející na hřbitově
  • Památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu
  • Fara na náměstí, dům čp. 129
  • Venkovská usedlost čp. 39
  • Synagoga byla postavena v roce 1794. Od roku 1850 měla židovská obec svého rabína. Bývalé židovské ghetto bylo od další zástavby odděleno cestou, potokem a lesem. K roku 2013 tu sídlí svaz zahrádkářů, v interiéru se již žádné původní vybavení nenachází.[3]
  • Židovský hřbitov stojí západně od Batelova. Pochází pravděpodobně z roku 1540. Nacházejí se zde náhrobky ze 16. a 17. století.[3]
  • Socha Immaculata stojí před kostelem
  • Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na náměstí
  • Sloup se sochou P. Marie při silnici do Třeště
  • Sochy Kalvárie na kopci u lesa
  • Pilíř na Noveckém kopci
  • Kašna na náměstí
  • Batelovská lípa – památný strom, který roste u postranního vchodu na hřbitov

Zemská příslušnost[editovat | editovat zdroj]

Do Čech náleží okrajové pozemky k. ú. Batelov a téměř celé k. ú. Bezděčín na Moravě, které má poněkud zavádějící název, protože ve svých původních hranicích k Moravě historicky nepatří[32][33] a původně neslo název Bezděčín.[34] K Moravě pak náleží Lovětín, Nová Ves, Rácov a téměř celé k. ú. Batelov včetně celé jeho zástavby a nepatrná okrajová část k. ú. Bezděčín na Moravě.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Autobus Karosa C 735 společnosti ICOM transport v Batelově.

Městyse Batelov je obsluhován železniční tratí č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a autobusy. Železniční stanice Batelov se nachází v severní části městyse.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c d HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha : Academia, 1970. S. 55.  
  3. a b c d e f g KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa měst a obcí. 33, Batelov. Jihlavské listy. 27. srpna 2010, roč. 21, čís. 67, s. 2. ISSN 1212-740X. (cz) 
  4. KRATOCHVÍL, David. Osobnosti našich obcí = Batelov. 12.. Jihlavské listy. 30. března 2007, roč. 18, čís. 26, s. 19. ISSN 1212-740X.  
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 510.  
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 364.  
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 485.  
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 37.  
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 293.  
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 352.  
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 437.  
  12. Rozhodnutí č. 31 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. dubna 2008
  13. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01, [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.  
  14. Batelov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01, [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.  
  15. Batelov [online]. ČÚZK, 2014-01-01, [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.  
  16. Batelovská lípa [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.  
  17. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 56.  
  18. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2. Dostupné online.  
  19. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2-1. Dostupné online.  
  20. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online.  
  21. Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online.  
  22. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online.  
  23. Batelov - obecní symboly [online]. PSP ČR, 2009-04-17, [cit. 2014-08-16]. Dostupné online.  
  24. Batelov [online]. ARES, 2014-10-06, [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.  
  25. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01, [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.  
  26. Batelov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.  
  27. Batelov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014, [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.  
  28. O škole [online]. ZŠ Batelov, 2014-01-01, [cit. 2014-10-27]. Dostupné online.  
  29. POLICAR, Pavel. Historie Základní školy v Batelově [online]. ZŠ Batelov, 2013-01-01, [cit. 2014-10-27]. Dostupné online.  
  30. MŠ Batelov [online]. MŠ Batelov, 2014-01-01, [cit. 2014-10-27]. Dostupné online.  
  31. O našem klubu [online]. 1. FC Batelov, 1926 - 2014, [cit. 2014-10-27]. Dostupné online.  
  32. http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/0138-1/0138-1-001_index.html
  33. http://dalsimoravak.bloguje.cz/26.Batelov.GIF
  34. http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0138-1VP_025.jpg

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 1. díl. Batelov : Obecní úřad, 1998. 215 s.  
  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 2. díl. Batelov : Obecní úřad, 2001. 712 s.  
  • 100 let dobrovolné požární ochrany v Batelově 1885-1985. Batelov : ZO SPO, 1985. 31 s.  
  • TAUSCH, Jaromír. Batelovsko v době první světové války-v kronikách a vzpomínkovém vyprávění. Batelov : Obecní úřad, 1994. 32 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]