Řásná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řásná
Kaplička na návsi
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0632 587834
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Telč
Historická země Morava
Katastrální území Řásná
Katastrální výměra 13,51 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 223 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 621 m n. m.
PSČ 588 56
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Řásná 63
58856 Telč
Starosta Miroslav Tomíšek
Oficiální web: www.isoft.cz/rasna
Email: rasna@volny.cz
Řásná
Řásná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Řásná (německy Rasnau) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 223[1] obyvatel. Obec je rozložena v mírně svažitém údolí podél potoka tekoucího ve směru SV-JZ (vodoteč sloužila jako vodovod pro Telč). Údolí potoka je na J straně ohraničeno zalesněným Vrchem (726 m) a na S bezlesým kopcem (665 m).

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Rzasna (1385), Rzazna (1399), Ržasna (1678), Rzassna (1718), Ržasna (1720, 1751), Řassna a Řasna (1846), Rzasna a Řásná (1872) až k podobě Řásná v letech 1881 a 1924. Místní jméno je odvozeno od přídavného jména řásná (řasa) a pochází pravděpodobně od jména říčky či rybníčku.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Řásná (tehdy ještě ves Rzasna) patřila původně k panství středověkého hradu Štamberk (též Šternberk), který byl založen pravděpodobně ve druhé polovině 13. století za účelem obrany zemské hranice a kupecké stezky. První písemná zmínka o hradu a jeho rozsáhlém panství je roku 1356, kdy se uvádí, že Štěpán z Březnice (a Štemberka) postoupil hrad pánům z Hradce. Obec byla založena při kolonizaci neobydlených území ve 14. století, čemuž odpovídá i její dispozice. Nejstarší písemná zpráva, kde je Řásná zmiňována, je z roku 1385, a to v souvislosti s výčtem vesnic, které patřily k hradu. Od roku 1410 byla ves začleněna do telčského panství. Roku 1415, po husitských válkách, koupil Jan z Hradce ves Rzasnou společně se šternberským zbožím a připojuje ji k telčskému statku. Součástí telčského panství v Jihlavském kraji byla až do roku 1849. K roku 1580 se uvádí v obci 17 usedlých a v roce 1840 bylo již ve 34 domech 260 obyvatel. Od druhé poloviny 19 století se rozvíjí v obci a okolí tradiční kamenický průmysl a v roce 1896 byl ve vesnici založen hasičský sbor.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka Míchova skála

Řásná leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 12 km jižně od Batelova, 14 km jihozápadně od Třeště a 2 km od Řídelova, 3 km západně od Vanůvku, 9 km severozápadně od Telče a 2,5 km od Vanova, 4 km severně od Mrákotína a 2 km od Lhotky. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Křižanovské vrchoviny a Javořické vrchoviny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Jihlavské vrchy, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťská pahorkatina a Řásenská vrchovina.[3] Průměrná nadmořská výška činí 621 metrů.[4]

Nejvyšší bod, Míchův vrch (790 m n. m.), leží severozápadně od obce. Západně od Řásné stojí Míchova skála (773 m n. m.) a východně Vondrova skalka (702 m n. m.) a jihozápadně pak Vrch (725 m n. m.). Obcí protéká bezejemnný potok, která se severně od vsi vlévá do Javořického potoka, na němž se rozkládají rybníky Velký Pařezitý rybník a Plodový rybník. Východní hranici tvoří Třešťský potok, na němž se nachází Malý pařezitý rybník. Jihovýchodně od Řásné protéká Částkovický potok a jihovýchodní hranici tvoří Telčský potok.[5]

Na katastru Řásné leží čtyři chráněná území. Přírodní památka Míchova skála je chráněna pro zachování skalního výchozu.[6] Dále pak přírodní rezervace Mrhatina s původním bukovým porostem,[7] přírodní rezervace Štamberk a kamenné moře s původními lesními porosty a geologickými památkami,[8] a přírodní rezervace Velký Pařezitý rybník s bažinnými lesními společenstvy vyšších poloh Českomoravské vrchoviny a vzácnými a chráněnými rostlinnými druhy.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 58 domech 314 obyvatel. 313 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 308 římských katolíků a 1 evangelík.[10]

Vývoj počtu domů a obyvatel
Rok 1843 1880 1900 1921 1930 1947 1950 1970 1982 2006 2014
Počet obyvatel 283 286 291 274 314 249 242 243 208 198 218
Počet domů 34 41 46 46 58 68 66 58 60 ? ?

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Miroslav Tomíšek.

Řásná je členem mikroregionů Telčsko Třešťsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 154 81,82 9 8 SNK obce Řásná
1 Sdružení sportovců obce Řásná
Miroslav Tomíšek
2006–2010 157 77,71 9 6 SNK - HASIČI ŘÁSNÁ
3 Sdružení sportovců obce Řásná
Miroslav Tomíšek
2010–2014 166 67,47 9 7 SNK OBCE ŘÁSNÁ
2 Sdružení sportovců obce Řásná
Miroslav Tomíšek
2014–2018 178 71,35 9 6 SNK OBCE ŘÁSNÁ
3 SPORTOVCI ŘÁSNÁ
Miroslav Tomíšek

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy REALIA HORIZONT spol. s r.o., PULZ-ER, spol. s r.o. a CAMP VELKOPAŘEZITÝ, s.r.o.[11] Obcí prochází silnice III. třídy č. 11264 od rybníka Velký pařezitý do Vanova a č. 11260 z Mrákotína k Řídelovu.[12] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Budeč, Nová Říše, Telč, Jihlava, Černíč, Myslůvka, Studená a Jindřichův Hradec.[13] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5021 z Řídelova do Lhotky a č. 5126 od rybníka Velký pařezitý do Vanova, červeně značená turistická trasa a Naučná stezka Velký pařezitý rybník.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Obec byla dříve přiškolena do Mrákotína, v 1. polovině 19. století zde byla školní expozitura a vyučovalo se po domech. Později byla přeměněna v učebnu místnost v obecní pastoušce, kde také učitel bydlel. Tato situace trvala až do roku 1880, kdy byla postavena školní budova. Základní škola s 1. až 5. ročníkem zde byla zrušena roku 1976 a žactvo chodí do školy v Telči. Sídlí zde knihovna. Tělovýchovná jednota Řásná provozuje hřiště na volejbal a nohejbal.[14] Působí zde i Sbor dobrovolných hasičů Řásná a Jezdecký klub Marlenka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • zřícenina hradu Štamberk
  • Pamětní kámen U zabité
  • Pamětní kámen v lese u cesty
  • Historická vodoteč upravená začátkem 19. století.
  • Kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1885.
  • Studánka Páně

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 408. 
  3. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  4. Řásná [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  5. Řásná [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  6. Míchova skála [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  7. Mrhatina [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  8. Štamberk a kamenné moře [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  9. Velký Pařezitý rybník [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26. 
  11. Řásná [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  12. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  13. Řásná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  14. TJ Řásná [online]. TJ Řásná, 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 959-960. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]