Přeskočit na obsah

Hostětice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hostětice
Náves
Náves
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel153 (2025)[1]
Rozloha4,49 km²[2]
Nadmořská výška583 m n. m.
PSČ588 56
Počet domů50 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduČástkovice 13
588 56 Telč
obechostetice@seznam.cz
StarostaJiří Kadlec
Oficiální webwww.hostetice.cz
Hostětice
Hostětice
Další údaje
Kód obce587192
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostětice (německy Hostietitz) jsou obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 153[1] obyvatel.

Název se vyvíjel od varianty Hosczieczicz (1366), na Hostěticích (1447), Hostietitz (1678, 1718, 1720, 1751) až podobám Hosietitz a Hostětice v letech 1846 a 1872). Místní jméno vzniklo přidáním přípony -ice k osobnímu jménu Hosťata a znamenalo ves lidí Hosťatových.[4] Pojmenování je rodu ženského čísla pomnožného, genitiv Hostětic.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366.[5] V roce 1961 se místní částí staly Částkovice.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Hostětice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se tři kilometry západně od Telče. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Třešťská pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 583 metrů.[8] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 615 metrů leží na severní hranici katastru. Obcí protéká Krahulčí potok, západní hranici tvoří bezejmenný tok, který se jižně vlévá do potoka Myslůvka.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 21 domech 95 obyvatel. 95 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 95 římských katolíků.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 103 94 94 88 86 82 95 98 86 78 61 82 73 64 58
Počet domů 16 16 16 17 17 18 21 23 37 19 15 24 25 31 31

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na 2 místní části (Částkovice a Hostětice), které leží na 2 katastrálních území („Částkovice u Hostětic“ a „Hostětice“), na nichž se nacházejí 2 stejnojmenné základní sídelní jednotky.[13] Hostětice jsou členem Mikroregionu Telčsko a Místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Jiří Kadlec.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2002–200611553,9177 SNK IAntonín Misař
2006–201010850,9377 SNK IAntonín Misař
2010–201410545,7177 NEZÁVISLÍ KANDIDÁTIJiří Kadlec
2014–201811274,1174 SNK Obce Hostětice
3 ZA NOVOU OBEC
Jiří Kadlec

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy EXTE SPOJ s.r.o., EXTE spol. s r.o., Farrell Properties, s.r.o., DALMA TRANS s.r.o., TELUX TRADING, a.s., H-BUS s.r.o. a 1.Tabáková, zemědělská společnost LEONARD a.s.[14] a půjčovna šatů s krejčovstvím. Obcí prochází silnice III. třídy č. 11261 z Částkovic do Telče.[15] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Mrákotín, Telč, Jindřichův Hradec, Blažejov, Kunžak, Strmilov, Studená, Nová Říše a Želetava.[16] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5124 z Částkovic do Krahulčí a č. 1113 z Částkovic do Telče.

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Místní děti dojíždějí do základních škol v Telči a v Krahulčí.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Pamětní kámen
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 281.
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 564, záznam 29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 77.
  7. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
  8. ↑ Hostětice [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
  9. ↑ Hostětice [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  13. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
  14. ↑ Hostětice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online.
  15. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  16. ↑ Hostětice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Žáčková, Hana: Inventarizace písemnosti obcí Hostětice, Lhotka a Růžená. Jihlavská archivní ročenka 4, 2002 [vyd. 2004], s. 196–198.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]