Nadějov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nadějov
Kaple svatého Floriána
Kaple svatého Floriána
Znak obce NadějovVlajka obce Nadějov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0632 587575
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností Jihlava
Pověřená obec Polná
Historická země Morava
Katastrální území Nadějov
Katastrální výměra 6,18 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 192 (2019)[1]
Nadmořská výška 584 m n. m.
PSČ 588 27
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Nadějov 81
58827 Jamné u Jihlavy
Starosta Karel Klíma
Oficiální web: www.nadejov.cz
Email: obec@nadejov.cz
Nadějov
Nadějov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadějov (německy Nadieow, Nadejow[2]) je malá obec 15 km východně od Jihlavy s 192[1] obyvateli. Obec je součástí mikroregionu Polensko.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty z Nadiejowa (1427), Nadiegow (1466), v Nadiegowie (1533), z Nadiegowa (1546), Nadiegov (1679, 1718, 1720, 1751), Nadiejow (1846), Nadiejow a Nádějov (1872) až k podobě Nadějov v letech 1881, 1893 a 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Naděj, což byl třebíčský opat (1160), jehož klášteru půda pod obcí náležela.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele obce se považuje opat Naděj, který je zmiňován v roce 1160 a podle něhož obec dostala svůj název.[4]

Vznik obce Nadějova spadá do doby před 800 lety a připisuje se kolonizačním snahám třebíčského benediktinského kláštera. Opat Naděj sem přivedl první osadníky, kteří po vymýcení a vyžďáření okolního pralesa postavili první dřevěné chatrče. Nadějov byl vystavěn jako vesnice tzv. ulicového typu, kdy nová dřevěná stavení vznikala podél probíhající cesty.

Nadějov se objevuje již v nadační listině Václava II. z roku 1298,[5] kterou zakládal proboštství v Měříně.[6]

Další historie obce se spojuje s vladyky, kteří na počátku 15. století sídlili na zhořské tvrzi, roku 1450 patřil k majetku Vaňka Husa ze Zhoře.[5] Roku 1481 prodává Jan Klusáček ze Zhoře, který Nadějov vlastnil od roku 1475, celý majetek zhořské tvrze i s obcí Nadějov majitelům rudoleckého panství, konkrétně Janovi z Vranova. Toto panství pak přechází roku 1552 do vlastnictví významného rytířského rodu Chroustenských z Malovar. Z této doby se již zachovaly první zápisy o poddanských poměrech v urbáři a registrech panství a jsou v nich také připomínána některá jména poddaných na nadějovských gruntech.

Protože se v roce 1620 v osudové bitvě na Bílé hoře Chroustečtí z Malovar přiklonili na stranu proticísařskou, byly jim v rámci pobělohorských konfiskací všechny jejich majetky zabaveny. Roku 1623 pak byly císařem Ferdinandem II. výhodně prodány lombardskému šlechtickému rodu Collaltů. Ti si za své sídlo zvolili zámek v Brtnici a toto panství vlastnili až do počátku 20.století,[4] kdy jim byl majetek vyvlastněn a rozprodán českým občanům.[4]

V letech 1869–1950 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950–1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[7]

30. června 1942 nacisté popravili Jana a Marii Plašilovi z Nadějova, kteří poskytli úkryt židovskému zubnímu lékaři Goldsteinovi z Jihlavy, jenž uprchl z transportu.[4] Během období kolektivizace místního zemědělství bylo několik rodin nuceno se z obce vystěhovat, jednoho ze sedláků dokonce odsoudili k sedmi letům odnětí svobody.[4] Roku 1959 založili jednotné zemědělské družstvo III. typu.

V roce 2002 dokončili plynofikaci a vyhloubení hlubinného vrtu na pitnou vodu.

V letech 2007 až 2008 byl vybudován nový vodovodní řád včetně vodojemu.

V roce 2014 proběhla v obci výstavba nových chodníků, autobusových zastávek a celková oprava infrastruktury.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Nadějov leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se v údolí náhorní roviny 3 km jižně od Zhoře, 5 km západně od Jersína, 8 km severně od Kamenice, 17 km severovýchodně od Jihlavy, 4 km východně od Jamného a 8,5 km jihovýchodně od Polné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 584 metrů.[9] Nejvyšší bod, Skálek (626 m n. m.), leží západně od obce.[10] Katastr obce ze severovýchodní strany ohraničuje evropské rozvodí LabeDunaj. Obcí protéká Nadějovský potok, přítok řeky Balinky. Na území obce se rozkládá rybník „Pod Obcí“.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Stojí zde 50 trvale obydlených domů. 52 % obyvatel patří mezi ekonomicky aktivní, 67 % občanů se hlásí k náboženské víře.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 60 domech 338 obyvatel. 338 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 338 římských katolíků.[11]

Vývoj počtu obyvatel Nadějova[12][4]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 341 317 378 364 350 341 356 338 250 225 178 212 229 208 199

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Nadějov je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Karel Klíma.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 165 72,12 7 6 SNK I.
1 SNK II.
Marie Kučerová
2010–2014 157 68,79 7 4 SNK I.
3 SNK II.
Marie Kučerová
2014–2018 144 68,75 7 7 Sdružení nezávislých kandidátů Marie Kučerová, později Karel Klíma
2018-2022 147 80,27 7 Občané Nadějova Karel Klíma

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. dubna 2002 dostali zástupci obce z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause právo držet znak a prapor obce.[4] Znak: V modrém štítě na zeleném trojvrší stříbrná uzavřená přilba se zlatě lemovaným límcem a třemi pštrosími péry, stříbrným mezi černými.

Vlajka: Modrý list se třemi žlutými žerďovými krokvemi, vycházejícími z první a páté, šesté a desáté a jedenácté a patnácté patnáctiny žerďového okraje, s vrcholy v první třetině délky listu a vymezujícími tři zelené žerďové trojúhelníky. Ve střední a vlající části bílá přilba se spuštěným hledím, se třemi pštrosími péry, bílým mezi černými, se žlutě lemovaným límcem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[13]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Zemědělskou půdu v okolní obdělává akciová společnost ze Zhoře. Sídlí zde několik živnostníků a menším firem zabývajících se zpracováním dřeva Novotný - DŘEVAŘSKÁ A OBCHODNÍ, s.r.o., TRUHLÁŘSTVÍ MINX s.r.o., Pila Dvořák, v.o.s.. Funguje zde obchod se smíšeným zbožím LAPEK, a.s. Dále zde sídlí firmy NEUTRAL CONSULTING s.r.o. a SELMA a.s.[14] Obcí prochází silnice III. třídy č. 3515 z Rybného do Jersína č. 3534 do Zhoře.[15] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Arnolec, Věžnice, Kamenice, Jamné, Žďár nad Sázavou, Bohdalov, Polná a Měřín.[16] Železniční doprava.[17] Východně od Nadějova prochází zeleně značená turistická trasa ze Stáje do Řehořova.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Děti dojíždějí do základní školy ve Zhoři. Kulturní dům občané vystavěli v roce 1979. Konají se zde myslivecké plesy, taneční kurzy a dětské karnevaly. Obec zde spravuje místní lidovou knihovnu. Nachází se zde fotbalové hřiště, kde Tělovýchovná jednota Mír Nadějov[18] hraje v sezoně 2018/2019 okresní přebor okresu Jihlava.[19] Každý rok se zde koná turnaj v nohejbale, který má desetiletou tradici. V roce 1896 zde byl sbor dobrovolných hasičů, který má v současnosti téměř sedmdesát členů. Sbor se aktivně podílí na kulturním dění v obci pořádáním masopustního průvodu a pálením čarodějnic. Členové sboru se účastní hasičských soutěží, kde mají zastoupení v podobě starších a mladších žáků a dvou družstev mužů. V roce 2019 zde sbor po několika letech pořádal okrskovou soutěž a také stavění a kácení Máje.[20]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kaple svatého Floriána[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Václava v Nadějově

Kaple svatého Floriána stojí na uprostřed návsi. Pochází z počátku 19. století. Patří mezi státem chráněné památky. Čtvercová kaple stojí na nízké podezdívce. Stěny dělí pilastry s rytými rámy. Pilastry ukončují římsové hlavice. V boční fasádě se nachází půlkruhovitě zaklenuté okno, které je vsazené do zdiva. Průčelí tvoří pravoúhlý vchod se třemi schody a s půlkruhovým nadsvětlíkem. Střecha je čtyřboká, nahoře se nachází makovice s křížem. Na oltáři visí obraz svatého Floriána, stojí na něm sošky svatého Antonína, svatého Josefa a Panny Marie Lurdské. Boční stěny zdobí Ježíš a Panna Marie, plastika svatého Jana Nepomuckého od zdejšího řezbáře Václava Potočky, dřevěný kříž a obraz Panny Marie Růžencové. Roh kaple vyplňuje korouhev svatého Cyrila a Metoděje. Původní zvonek o váze 24 kg byl pravděpodobně zrekvírován za první světové války. Další zvon byl zrekvírován v roce 1942. Na jeho místo přišel zvonek z kaple svatého Václava. 17. června 1951 tu byl posvěcen zvonek nový a předchozí zvonek byl vrácen do kapličky svatého Václava.[21]V rozmezí let 2017 a 2018 byla kaple kompletně opravena a to na náklady obce a Ministerstva Kultury.

Kaple svatého Václava[editovat | editovat zdroj]

Kaple svatého Václava stojí při cestě do Věžnice. V roce 1929 postavila rodina Skryjových na vlastní náklady[4] Vysvěcení se konalo 22. září 1929. Do roku 2002 uvnitř stávala pískovcová socha svatého Václava, tu však neznámý zloděj v dubnu 2002 ukradl.[22]Přestože je kaple v soukromém vlastnictví, je i nadále opravována a udržována.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava: Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 69-70. 
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 114. 
  4. a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Nadějov, s. 21-23. (česky)
  5. a b PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Nadějov, s. 38. 
  6. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Nadějov, s. 47. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 337. 
  8. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  9. Nadějov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  10. Nadějov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 566-567. 
  13. Udělené symboly – Nadějov [online]. 2002-03-14 [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 
  14. Nadějov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  15. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  16. Nížkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  17. Boršov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  18. Tělovýchovná jednota Mír Nadějov [online]. FAČR, 2014-11-18 [cit. 2014-11-18]. Dostupné online. 
  19. Okresní přebor [online]. FAČR, 2014-11-18 [cit. 2014-11-18]. Dostupné online. 
  20. KONTAKTY [online]. MORAVSKÁ HASIČSKÁ JEDNOTA, 2014-12-03 [cit. 2014-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12. 
  21. COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná: Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Floriána v Nadějově, s. 40–41. 
  22. COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná: Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Václava v Nadějově, s. 41–42. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • COUFAL, Jindřich. Sbor dobrovolných hasičů v Nadějově. In: Polensko 18, č. 4. Polná: Klub za historickou Polnou, 2009. S. 10–12.
  • HLADÍK, Bohuslav. Lidový řezbář Václav Potočka z Nadějova u Polné. In: Vlastivědný sborník Vysočiny. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1992. S. 257–279.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]