Kamenná (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kamenná
Znak obce KamennáVlajka obce Kamenná
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0632 587362
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností Jihlava
Pověřená obec Polná
Historická země Čechy
Katastrální území Kamenná u Jihlavy
Katastrální výměra 6,33 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 186 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 460 m n. m.
PSČ 588 13
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Kamenná 46
588 13 Polná
Starosta Milan Budín
Oficiální web: www.kamenna.cz
Email: radazoos@ji.cz
Kamenná
Kamenná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kamenná se nachází necelých 14 km ssv. od Jihlavy a 5 km sz. od Polnéokrese Jihlava, kraj Vysočina. Žije zde 186[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní název by měl znít „Bergmeistersdorf“ (ves důlního mistra), poté byl počeštěn a zkomolen na „Perchmaistersdorf“.[2] Na mapě v pozemkové knize měst z 16. století se vesnice nazývala „Kamenay“. Pod českým názvem Kamenná se poprvé objevuje v roce 1654.[3] Mapa panství z roku 1770 uvádí ves pod jménem „Bergsdorf“, poslední variantou do konce II. světové války byl „Bergersdorf“. Podle sčítání obyvatelstva 1869 a 1880 nesla obec název Kamenné.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kamennou údajně založili němečtí horníci.[2] Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1308 v souvislosti s těžbou stříbra.[5] V této listině obec s tehdejším názvem Perchmeistersdorf přenechal Raimund z Lichtenburka klášteru v Sedlci.[3] Počátkem 14. století spadala k majetku Lichtenburků, poté k sedleckému klášteru, který je prodal klášteru v Želivu.[6] Ve 14. století tu stál hrádek, jehož majitelem byl v roce 1483 Zich Kobík z Opatova.[3] Toto zaniklé sídlo v současnosti připomíná pouze příkop a val na Žižkově kopci nad vsí, kde je taneční parket.[3] Po husitských válkách se stala součástí polenského panství až do roku 1850.[7] Posledními vlastníky byli Ditrichštejnové.[5] V okolí obce se těžila železná a stříbrná ruda, dolování dosáhlo vrcholu v polovině 16. století, kdy panství držel Karel z Valdštejna, poté upadalo. Na konci 18. století se v obci křížily čtyři udržované cesty (na Polnou, Německý Šicendorf, Dolní Věžnice a Štoky). Pokrokoví zemědělci jako první v okolí roku 1889 založili zemědělský spolek. Po dvou velkých požárech v letech 1886 a 1887, kdy vyhořelo 14 domů,[3] tu vznikl roku 1891 sbor dobrovolných hasičů. V roce 1896 tu občané zřídili Kampeličku. Na přelomu 19. a 20. století tu fungovala výrobna škrobu, mlýn a pila.

Na začátku 20. století tu vystavěli okresní silnici a vlakovou zastávku. Žáci nejprve docházeli do školy v Dolních Věžnic, v roce 1888 tu zřídili německou školu, neboť v obci v té době žilo 90 % německého obyvatelstva. Česká škola tu vznikla v roce 1925 za podpory Národní jednoty pošumavské. Kamenná spadala pod okres Německý Brod, farností do Šlapanova, četnickou stanicí do Německého Šicendorfu a soudním okresem ke Štokám. Ve třicátých letech převažovalo německé obyvatelstvo se 70 %[2] a v roce 1943 dokonce udělil SS-Obergruppenführer Gottlob Berger obci titul „vzorové vesnice SS“ – jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob.[8] Po odsunu Němců přišli do obce čeští osídlenci. Roku 1948 zavedli místní rozhlas. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce 1950, po rozpadu obnoveno v roce 1957, roku 1964 se sloučilo s Novými Dvory a roku 1976Dobronínem. V 60. a 70. letech probíhala modernizace, zbudovali zde kulturní dům, koupaliště a obecní kanalizaci.

V letech 1869–1880 spadala pod okres Polná, v letech 1880–1961 pod okres Německý (r. Havlíčkův) Brod a od roku 1961 pod okres Jihlava.[4] V letech 1961–1980 spadaly pod Kamennou jako místní část Nové Dvory.[9] Od roku 1990 je obec samostatná, dříve patřila k Dobronínu.[2] V roce 1993 byla uzavřena místní mateřská škola, děti začaly dojíždět do Dobronína.[10] V 90. letech 20. století zde zavedli vodovodní řad, plyn, kabelové telefonní linky a kabelovou televizi.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Kamenná leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 5,5 km severozápadně od Polné, 4,5 km severně od Dobronína a 6 km východně od Štoků. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavská brázda, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Štocký stupeň.[11] Průměrná nadmořská výška činí 460 metrů.[12] Nejvyšší bod v okolí, Březová výšina s 512 m n. m., stojí 2 km od obce. Kamenná leží v údolí Zlatého potoka mezi Žižkovým a Novodvorským kopcem. Na návsi leží tři menší rybníky.[13] Část území evropsky významné lokality Šlapanka a Zlatý potok zasahuje i do katastru Kamenné.[14]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Stojí tu 72 domů s popisnými čísly, z nichž některé slouží k rekreačním účelům.[2] Podle sčítání 1921 zde žilo v 46 domech 313 obyvatel, z nichž bylo 154 žen. 60 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 249 k německé. Žilo zde 309 římských katolíků a 4 evangelíci.[15]

Vývoj počtu obyvatel Kamenné[16][2]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 208 296 296 313 320 317 313 341 251 252 229 225 186 182 171 186

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na katastrálním území Kamenná u Jihlavy. Kamenná je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Milan Budín.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 141 85,11 7 Jaromír Paříl
2006–2010 139 81,29 7 Milan Budín
2010–2014 147 74,83 7 4 SNK pro Kamennou1
3 SNK pro Kamennou2
Milan Budín
2014–2018 153 76,47 7 7 SNK pro Kamennou Milan Budín

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[17] Znak: V zeleném štítě stříbrné kamenné trojvrší vyrůstající z modré vlnité paty, v něm kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, obojí modré. Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a zvlněný modrý se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, v poměru 5 : 7 : 4. V žerďové části bílého pruhu kosmý mlátek, šikmo podložený želízkem, obojí modré. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Okolní hospodářskou půdu obdělává několik rolníků a zemědělské družstvo z Dobroníně, sídlí zde truhlář, kovář. Funguje zde obchod se smíšeným zbožím LAPEK, a.s., a hostinec.

Obcí prochází silnice III. třídy č. 34817 z Pozovic do Nových Dvorů a č. 34815 do Dobronína a železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí.[18] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dobronín, Polná, Brzkov, Přibyslav.[19] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[20] Obcí prochází cyklistická trasa č. 4335 do Šlapanova a modře značená turistická trasa ze Štoků do Šlapanova.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Děti docházejí do základní školy v Dobroníně. Stojí tu kulturní dům, knihovna a hřiště.[3] Sbor dobrovolných hasičů Kamenná vznikl roku 1891.[21]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Socha sv. Jana Nepomuckého – tyčí se uprostřed návsi, pochází z roku 1748,[2] roku 1997 prošla restaurací. Je v barokním slohu.[3]
  • Kaplička svatého Jana Nepomuckého – pochází z roku 1873[2] stojící v horní části obce. Na hřebeni střechy má zvoničku.[3]
  • Památník obětem první a druhé světové války z roku 1946[5] – pomníková deska také připomíná odsun německých obyvatel roku 1945
  • Křížek s reliéfem nejsvětější Trojice[3] – stojí na silnici k Dobronínu, lidově bývá pojmenováván „Chromů“,[2] patří na seznam státem chráněných památek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Kamenná, s. 16-18. (česky)
  3. a b c d e f g h i DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha : Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Kamenná, s. 117.  
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 219.  
  5. a b c PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Kamenná, s. 49.  
  6. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Kamenná, s. 36.  
  7. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Kamenná, s. 30.  
  8. Václav Vlk st. k poválečným vraždám v Dobroníně
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 356.  
  10. VLACH, Jiří. Listování v kronice obce, část XXXV., rok 1993. Dobronínský zpravodaj [online]. 2010-04-15, čís. duben 2010 [cit. 2013-10-16], s. 14. Dostupné online.  
  11. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.  
  12. Kamenná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.  
  13. Kamenná [online]. ČÚZK, 2014-01-01, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.  
  14. Šlapanka a Zlatý potok [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.  
  15. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 71.  
  16. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 5566-567.  
  17. Udělené symboly – Kamenná [online]. 2007-01-19, [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.  
  18. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01, [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.  
  19. Kamenná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.  
  20. Kamenná [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014, [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.  
  21. Historie [online]. SDH Kamená, 2014-01-01, [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KENNEL, Herma. Kamenná ve válečných letech 1939-1945. Polná : Linda, 2008. 35 s.  
  • KENNEL, Herma. Bergersdorf. Praha : Paseka, 2011. 324 s. ISBN 978-80-7432-103-0. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]