Rohozná (okres Jihlava)
| Rohozná | |
|---|---|
Náves s kostelem sv. Václava | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′ s. š., 15°23′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 414 (2025)[1] |
| Rozloha | 11,42 km²[2] |
| Katastrální území | Rohozná u Jihlavy |
| Nadmořská výška | 554 m n. m. |
| PSČ | 588 44 |
| Počet domů | 189 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rohozná 113 588 44 Rohozná u Jihlavy ourohozna@tiscali.cz |
| Starostka | Štěpánka Šteflová |
| Oficiální web | www |
Rohozná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587796 |
| Kód části obce | 140490 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rohozná (německy Rohosna) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží asi deset kilometrů západně od Jihlavy a deset kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. Žije zde 414[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Rohosen (1370), Rohozna (1379, 1415, 1654). Místní jméno vzniklo patrně z přídavného jména rohozný (rákosový).[4] Existuje však i teorie, podle níž název pochází od rohatých peněz, které se zde razily v době těžby stříbra.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369,[6] kdy Kucz a Jekel z Rohozné byli v letech 1369–1372 dlužni ženě jihlavského měšťana Peška z Pelhřimova 38 grošů. Koncem 14. století tvořila Rohozná součást panství řečického. V jejím čele stál rychtář, který od roku 1425 sídlil v Jihlavě.[5] Od poloviny 16. století tvořila Rohozná součást pelhřimovského panství, kdy jej od Jana Trčky z Lípy získal Adam Říčanský z Říčan.[7] Tehdejší rohozenské rychtáře však nepojil k vrchnosti žádný jiný závazek než povinnosti svého úřadu a proto se jim říkalo rychtáři svobodní.[5]
Počátkem 17. století postihla obec tragická událost – mor. Když mor pominul, zůstala ves liduprázdná. Hrstka obyvatel, která se chtěla zachránit, odešla ze vsi, čehož využili tehdejší měšťané Pelhřimova a za poskytnutí jídla požadovali celý jejich majetek. Tímto způsobem připadly rozsáhlé lesy rohozenské obci Pelhřimov.[7]
V roce 1715 přichází významný pelhřimovský měšťan Josef Ignác Pichman návrhem, aby se odlehlé dvory včetně Rohozné pronajaly, a zlepšila se tak jejich prosperita. Nájemcem rohozenského dvora, dosavadní majitel zdejší hospody, měl napříště odvádět městu peněžní úrok (25–40 zlatých), a poplatek z vyšenkovaného piva a kořalky.[5]
Za vlády Marie Terezie byl zaveden tzv. Raabův systém, který postupně vedl k tomu, že vrchnostenské dvory byly zrušeny a většina půdy se rozdělila mezi dědičné nájemce. Roku 1788 byl tento systém dokončen též v Pelhřimově. Rohozná se rozrostla o nové domy a část zdejších pastvin byla přenechána obcím jako obecní majetek.[5]
V důsledku Stadionova prozatímního obecního zřízení z 20. března 1849 byly i v Rohozné zřízeny dva samosprávné orgány. Jednak širší orgán obecního výboru a jednak užší orgán purkmistra (starosty). Mezi významné rohozenské starosty patřili např. lesmistr Václav Herget, mlynář Josef Bezděkovský[8] z tzv. Dolního mlýna[9] či chalupník Václav Rod.[5]
Sbor dobrovolných hasičů vznikl 16. listopadu 1890. První představitelé byli zvoleni až 22. března 1891, v té době byla postavena kolna pro čtyřkolovou stříkačku. V roce 1935 došlo k výstavbě hasičského skladiště. 30. září 1994 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice. K roku 2013 má 68 členů.[10] V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Zlatou cihlu kategorie A za obnovu/rekonstrukci památkově chráněných objektů a památek místního významu za opravu kostela svatého Václava.[11]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]
Nachází se 4,5 kilometru jižně od Hojkova, čtrnáct kilometrů jihozápadně od Jihlavy, čtyři kilometry západně od Dolní Cerekve, čtyři kilometry severně od Batelova, šest kilometrů severovýchodně od Horní Cerekve, tři kilometry východně od Těšenova a 4,5 kilometru jihovýchodně od Nového Rychnova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejích podcelků Pacovská pahorkatina a Humpolecká vrchovina, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Rohozenská kotlina a Čeřínecká vrchovina.[12] Průměrná nadmořská výška činí 554 metrů.[13]
Nejvyšší bod, Čertův hrádek (714 metrů), leží na severní hranici katastru obce. V severozápadní části stojí Lísek (645 metrů) a jižně od Rohozné Nad Loukami (603 metrů). Obcí protéká potok Rohozná, do níž se na východně vlévá Dolnohuťský potok, na němž se rozkládá rybník Klechtavec.[14] Na území Rohozné se nachází přírodní památka Čertův hrádek s ochranou význačného geologického a geomorfologického útvaru a zbytků přirozených jedlobukových porostů.[15] Po obou stranách cesty od hájovny Starý Hamr k lesním pozemkům roste 22 památných dubů letních.[16]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1921 zde žilo v 138 domech 915 obyvatel, z nichž bylo 477 žen. 908 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 892 římských katolíků, 20 evangelíků a 3 židé.[17]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 860 | 941 | 911 | 873 | 868 | 915 | 805 | 593 | 596 | 473 | 438 | 373 | 357 | 374 | 397 |
| Počet domů | 112 | 126 | 131 | 131 | 137 | 138 | 143 | 144 | 134 | 128 | 127 | 151 | 173 | 180 | 189 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Místní části, členství ve sdruženích
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na katastrálním území Rohozná u Jihlavy. Její součástí jsou místní části Familie, Sedlíšťky, Kopaniny a Šance.[7] Rohozná je členem Mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.
Přehled rohozenských rychtářů, starostů a předsedů MMV[5]
[editovat | editovat zdroj]| V úřadu | Jméno |
|---|---|
| 1600, 1615 | Krkavec Petr |
| 1789 | Dvořák Matěj, čp. 27 |
| 1789, 1790, 1792, 1796 | Kadlec Josef, čp. 1 |
| 1801, 1803, 1805, 1806, 1807 | Rod Jan Nepomucký, čp. 34 |
| 1810 | Sova Jan Nepomucký, čp. 26 |
| 1813, 1814 | Kadlec Václav, čp. 22 |
| 1820, 1821 | Vonderka Matěj, čp. 11 |
| 1824 | Rod Václav, čp. 23 |
| 1826 | Dvořák Vojtěch, čp. 12 |
| 1838 | Dedera Jan, čp. 28 |
| 1843 | Bezděkovský Josef, čp. 1 |
| 1852, 1853, 1856, 1859 | Dvořák Matěj, čp. 27 |
| 1862 | Máca Matěj, čp. 14 |
| 1865 | Zeman Jan, čp. 13 |
| 1868 | Dvořák František, čp. 12 |
| 1871 | Jiroušek Jan, čp. 4 |
| 1874 | Marek František, čp. 33 |
| 1880 | Zeman Jan, čp. 13 |
| 1880–1883 | Dedera Matěj, čp. 13 |
| 1883–1886 | Herget Václav |
| 1886–1890 | Bezděkovský František, čp. 38 |
| 1890–1896 | Jiroušek Josef, čp. 13 |
| 1896–1900 | Beran František, čp. 9 |
| 1900 | Jiroušek Josef, čp. 13 |
| 1900–1903 | Venkrbec František, čp. 30 |
| 1903–1910 | Razima Matěj, čp. 23 |
| 1910–1913 | Bezděkovský Josef, čp. 36 |
| 1913 | Rod Václav, čp. 25 |
| 1914–1923 | Bezděkovský Josef, čp. 36 |
| 1923–1945 | Rod Václav, čp. 25 |
| 1945 | Hanzal Josef , čp. 32 |
| 1950–1957 | Rod Josef, čp. 150 |
| 1957–1964 | Brinke Miroslav, čp. 112 |
| 1964–1976 | Kochrda Bohuslav, čp. 137 |
| 1976–1990 | Nevěčný Karel, čp. 84 |
| 1990–1998 | Přech Jan, čp. 154 |
| 1998–2014 | Venkrbec František, čp. 86 |
| 2014–dosud | Šteflová Štěpánka |
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele od roku 2014 stojí starostka Štěpánka Šteflová.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 303 | 50,17 | 9 | 9 KSČM | František Venkrbec |
| 2006–2010 | 299 | 89,63 | 9 | 8 KSČM 1 Josef Bezděkovský | František Venkrbec |
| 2010–2014 | 310 | 87,10 | 9 | 6 Zástupci občanských sdružení 2 SNK II 1 SNK I | František Venkrbec |
| 2014–2018 | 318 | 82,39 | 9 | 7 Nezávislí kandidáti 2 SNK v Rohozné | Štěpánka Šteflová |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.[20]
Znak: V modrém štítě z prostředního vrchu stříbrného trojvrší s červenou svatojakubskou mušlí vyrůstají od středu na obě strany špičák a hornická motyka, odvrácené, stříbrné a na zlatých násadách, provázené třemi vyrůstajícími zlatými obilnými klasy. Vše převýšeno knížecí čepicí.
Vlajka: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, modrý, bílý, červený a bílý, v poměru 5 : 1 : 1 : 1. Z horního bílého pruhu vyrůstají od středu na obě strany špičák a hornická motyka, odvrácené, bílé a na žlutých násadách, provázené třemi vyrůstajícími žlutými obilnými klasy. Vše převýšeno knížecí čepicí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Nachází se zde husí farma Josefa Třísky,[21] Bezděkovský mlýn, ekologická farma manželů Řezníčkových,[22] Svatební salon Elegance[23] a Svatební salon Noiva.[24] Dále tu sídlí firmy POROS, spol. s r.o., RYHOS s.r.o., PEKOZ-plus, s.r.o., Huegli Tech Eastern Europe s.r.o., pobočka České pošty a obchod firmy LAPEK, a.s.[25] Obcí prochází silnice III. třídy č. 1335 z Nového Rychnova k Dolní Cerekvi.[26] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Jaromír Herna. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Nový Rychnov, Batelov, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Počátky, Vyskytná, Horní Cerekev, Jihlávka, Lovětín a Jindřichův Hradec.[27] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5129 z Nového Rychnova do Jezdovic a č. 5090 k Čeřínku.
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Od padesátých let 20. století dojíždějí místní děti do základní školy v Batelově, předtím zdejší děti chodily do škol v Dolní Cerekvi či v Novém Rychnově.[28] Sídlí zde i knihovna a Sbor dobrovolných hasičů Rohozná.[29] Sportovní klub Rohozná hraje v roce 2014/2015 fotbalovou IV. třídu skupinu B v okrese Jihlava.[30]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Václava z roku 1881 na návsi
- Přírodní památka Čertův hrádek
- Šance, terénní pozůstatky švédského tábora ze třicetileté války
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha: Československá akademie věd, 1951. 629 s. S. 575.
- 1 2 3 4 5 6 7 ŠTEFLOVÁ A KOL.:, Štěpánka. Rohozná slovem i obrazem 1369-2019. Jihlava: Astera G Jihlava, 2019. 117 s. ISBN 978-80-87677-16-2. S. 14–16.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, záznam 78. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- 1 2 3 O obci: Historie a památky: Rohozná. www.obec-rohozna.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Josef Bezděkovský :: Bezděkovští mlynáři. bezdekovsky-web-2.webnode.cz [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Bezděkovský mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/9. Jihlavské listy. 9. listopadu 2012, roč. 23, čís. 87, s. 17. ISSN 1212-740X.
- ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Rohozná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Rohozná [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Čertův hrádek [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Duby v Rohozné [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 56.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Rohozná [online]. 2007-11-30 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Rohozenská husa [online]. Rohozenská husa, 2013-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Bezděkovský mlýn, ekostatek rodiny Řezníčkovy. Prodej hovězího masa, obilí, brambor.. www.bezdekovskymlyn.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Svatební salon Elegance [online]. Svatební salon Elegance, 2007-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Svatební salon Noiva [online]. Svatební salon Noiva, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27.
- ↑ Rohozná [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Rohozná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ POLICAR, Pavel. Historie Základní školy v Batelově [online]. ZŠ Batelov, 2013-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27.
- ↑ SDH Rohozná [online]. SDH Rohozná, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27.
- ↑ A3B - IV.tř. mužů, skupina B [online]. FAČR, 2014-10-27 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohozná na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Rohozná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Rohozná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)