Radkov (okres Jihlava)
| Radkov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0632 587761 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Telč |
| Okres (LAU 1) | Jihlava (CZ0632) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′43″ s. š., 15°28′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 244 (2021)[1] |
| Rozloha | 6,29 km² |
| Katastrální území | Radkov u Telče |
| Nadmořská výška | 488 m n. m. |
| PSČ | 588 56 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Radkov 12 58856 Telč radkov@ji.cz |
| Starosta | Miroslav Mareček |
| Oficiální web: www | |
  Radkov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587761 |
| Kód části obce | 137987 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Radkov (německy Radkau[2]) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží 5,5 km jihovýchodně od Telče. Žije zde 244[1] obyvatel. Nadmořská výška 488 m. Železniční zastávka je v místě, pošta v Telči, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost v místě, ale spravována z Telče.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jméno vzniklo přivlastňovací příponou -ov k osobnímu jménu Radek, které je podobou některého ze složených osobních jmen s částí Rad-. Názvy obce v pramenech: 1377 Radekuow, 1590 ves Radkow, 1611 ves Radkuw, 1612 ves Radkuow, 1640 Rattkau, 1672 in Ratkow, 1720 Ratkau, 1850 Račková (!), 1881 Ratkov, 1894 Ratkau, Radkov.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358,[4] kdy se podle ní psal Ctibor z Radkova, roku 1367 jsou uváděni bratři Jaroslav Morava a Čéč z Radkova. Během 14. století se na Radkově vystřídali různí majitelé vladyckých rodů z okolí. Kolem roku 1366 patřil svobodný dvůr v Radkově Vlčkovi z Radkova. V roce 1481 bratři Hynek a Oldřich z Marejže prodali Radkov Jindřichovi z Hradce k Telči. V roce 1580 je zde uváděna rychta, pod kterou náležely vsi Radkov, Strachoňovice, Černíč a Slaviboř. Součástí telčského panství byl Radkov až do roku 1849. Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Radkově 18 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 16 a 2 zpustly. Do r. 1671 se podařilo znovu osadit 1 usedlost. Desátky se odváděly panství Telč a faře v Urbanově. Z Radkova se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče.[3]
Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 byl místní částí Telče, 1. ledna 1992 se stal opět samostatnou obcí.[5]
Správní začlenění obce od roku 1850[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1849 byl Radkov součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhal politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž, v soudnictví pak pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci na přelomu let 1948 a 1949 připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 připadl pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1980 byla pod Radkov připojena obec Strachoňovice a roce 1986 byl Radkov připojen pod město Telč, od roku 1992 je Radkov opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném Kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny roku 1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.[3]
Hospodářský vývoj obce do konce 20. století[editovat | editovat zdroj]
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 612 ha. Živnosti v roce 1911: 1 hostinský, 1 kovář a podkovář, 1 kramář, 1 obuvník. K roku 1924 se uvádí dvůr velkostatku Telč Podstatských – Lichtenštejnů. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1936.[3]
JZD vzniklo v 50. letech 20. století, v 70. letech bylo sloučeno s JZD Strachoňovice a Černíč, čímž vzniklo JZD Podyjí Radkov, které bylo roku 1978 sloučeno do JZD Telč.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Radkov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jižně od Telče, 3 km jihozápadně od Zvolenovic a 4 km od Vystrčenovic, 3,5 km západně od Dolní Vilímče, 2 km severozápadně od Strachoňovic, 9 km severně od Dačic a 2,5 km od Černíče a 1,5 km od Slaviboře, 2,5 km východně od Myslůvky a 3,5 km od Kostelní Myslové. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejích podcelků Dačická kotlina Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 488 metrů.[7] Nejvyšší bod, Hlavní vrch (583 m n. m.), leží v severovýchodním cípu katastru obce. Radkov se nachází v údolí Moravské Dyje, do níž se v jižní části obce vlévá Rybníčkový potok, na němž se rozkládá rybník Hřebílko.[8] Nápadný vrch Ostrážka, severně od Radkova, se zvedá nad povrch svahů Brtnické vrchoviny.[zdroj?]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
V roce 1850 měla 215 obyvatel, obec s českým obyvatelstvem, katastr obce měl v roce 1900 výměru 628 ha. V roce 1880 měla obec 37 domů a 297 obyvatel, roku 1900 41 domů a 286 obyvatel, roku 1921 43 domů a 284 obyvatel, roku 1930 48 domů a 248 obyvatel, roku 1947 56 domů a 259 obyvatel, roku 1950 58 domů a 233 obyvatel, roku 1970 59 domů a 271 obyvatel, roku 1982 60 domů a 240 obyvatel.
Podle sčítání 1930 zde žilo ve 48 domech 248 obyvatel. 246 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 244 římských katolíků a 3 evangelíci.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 237 | 297 | 295 | 286 | 280 | 284 | 248 | 233 | 274 | 271 | 240 | 206 | 229 | 227 |
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na katastrálním území Radkov u Telče a je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Miroslav Mareček.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 175 | 68,00 | 7 | 3 SNK III 2 SNK I 2 SNK II |
Miroslav Mareček |
| 2006–2010 | 185 | 69,73 | 7 | 4 SNK II 3 SNK I |
Miroslav Mareček |
| 2010–2014 | 197 | 64,47 | 7 | 5 SNK I 2 SNK II |
Miroslav Mareček |
| 2014–2018 | 203 | 43,35 | 7 | 7 SNK I | Miroslav Mareček |
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Telč a VROS stavební s.r.o.[10] Obcí prochází silnice III. třídy č. 40618 ze Strachoňovic do Telče a č. 40619 ze Slaviboře a železniční trať č. 227 z Kostelce do Slavonic.[11] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Telč, Černíč, Myslůvka a Řásná.[12] a vlaky ve směrech Kostelec a Slavonice.[13] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5123 ze Zvolenovic do Slaviboře a zeleně značená turistická trasa z Telče do Slaviboře.
Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]
V 18. století se zde mělo vyučovat po domech místními obyvateli, teprve roku 1785, po obnovení zdejší farnosti, mohlo být jednáno v roce 1788 o zřízení stálé školy. Původně jednotřídní škola byla roku 1886 rozšířena na dvoutřídní. Roku 1896 bylo zavedeno industriální vyučování a škola se přestěhovala do nové budovy, postavené nákladem 12.000 K na starém místě, poblíž fary. Základní škola byla zrušena v roce 1977 a žactvo bylo převedeno do Telče. Nyní je v budově školy muzeum „Obecná škola“.
Mateřská škola Radkov je příspěvková organizace zřizovaná obcí Radkov. Má kapacitu 22 dětí.[14] Sbor dobrovolných hasičů Radkov vznikl v roce 1923.[15] Obec nechala vystavěn sportovní areál s tanečním parketem a hřištěm na nohejbal a volejbal.[16]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Bartoloměje z počátku 19. století
- V obci a okolí dvoje boží muka a osm křížů
- Pomník padlým v první světové válce z 20. let 20. století
- Pamětní deska divizního generála Václava Kopala z 30. let 20. století
- Stopy po hrádku jsou zachovány nad řekou Dyjí na skalnaté lokalitě zvané Kočičí hrádek, kde je kruhový areál o průměru 15 m, chráněný valem a příkopem vytesaným ve skále
- Fara
- Dům čp. 31
- Boží muka směrem na Telč
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Divizní generál Václav Kopal
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 951–954.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 75. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 440.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Radkov [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Radkov [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
- ↑ Radkov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Radkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Radkov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
- ↑ O nás [online]. MŠ Radkov, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. SDH Radkov, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Výstavba a opravy v obci - Výstavba sportovního areálu 2005-2007 [online]. Obec Radkov, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 951–954.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radkov na Wikimedia Commons - Radkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
