Dolní Cerekev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolní Cerekev
Stavení čp. 81
Stavení čp. 81
Znak obce Dolní CerekevVlajka obce Dolní Cerekev
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0632 587044
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Jihlava
Historická země Čechy + Morava
Katastrální výměra 15,82 km²
Zeměpisné souřadnice 49°20′40″ s. š., 15°27′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 289 (2019)[1]
Nadmořská výška 528 m n. m.
PSČ 588 45 až 588 51
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse Dolní Cerekev 107
58845 Dolní Cerekev
Starosta Ing. Zdeněk Dvořák
Oficiální web: www.dolnicerekev.cz
E-mail: dolnicerekev@dolnicerekev.cz
Dolní Cerekev
Dolní Cerekev
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Dolní Cerekev (dříve také Dolní Cerekvice, německy Unter Zerekwe, Nowenstift (1349), Neustifft (1385), Neustift), rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Minus Czierequicz (1352), Czirkquicz (1358), Czyerkwicz minus (1367), Czirckwicz (1369), Nowenstift (1370), Newenstift (1373), Czierquicz Rinssonis (1376), Noua Czierkwicz Rynssonis (1379), magno Newstift (1384), Czirkwicz minus (1385), Czrqwicz, Newstift (1403), Czyerkow Rynsonis (1415), Niemeczka Czerekwicze (1558), Unter Czrekwe, Dolnj Czerekwe, Teuto Cerequicium, Deutsch Czerekwe (1790), Cerekvice dolní (1854) až k podobě Dolní Cerekev v roce 1886. Obec se původně nazývala Menší Cerekvice. Název je odvozen od staročeského cierkvicě neboli dřevěný chrám. Dříve se rovněž nazývala Neustift (nově obydlené území) či Německá Cerekev (podle německého obyvatelstva). Přívlastek dolní sloužil k odlišení od Horní Cerekve.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dolní Cerekev byla pravděpodobně založena biskupem Pelhřimem v roce 1224. Zpočátku se jí říkalo Německá Cerekev, kvůli německým osadníkům. V roce 1451 získal obec Václav Leskovec z Leskovce, člen významného jihočeského rodu. Právě za Leskovců zde byla vybudována tvrz (první zmínka z roku 1552), dvě brány k výběru mýta a právě v této době získala Cerekev také znak. Po Bílé hoře v roce 1623 získává Cerekev opět pražské arcibiskupství, kterému Cerekev patřila až do roku 1918. V roce 1768 vypukl v obci požár, který zničil velkou část obce. Dolní Cerekvi se v její historii nevyhýbaly ani epidemie. Např. v roce 1832 vypukla epidemie cholery, na kterou zemřelo přes 100 občanů. V polovině 18. století byla zřízena obecná škola a v roce 1825 byla postavena nová školní budova (dnes je zde obecní úřad).

V roce 1887 byl zahájen provoz na trati Jihlava – Veselí nad Lužnicí. Původně měla být v Cerekvi hlavní zastávka, která je dnes v Kostelci, ale kvůli odporu místních sedláků zde byla zřízena pouze osobní zastávka. Později (v roce 1915) k ní přibyla i zastávka nákladní a skladiště. Po první světové válce začala modernizace obce velmi rychle postupovat. V roce 1928 zahájilo promítání místní kino a od roku 1937 byla obec plně elektrifikována. Druhá světová válka se do dějin obce zapsala dvěma důležitými událostmi. Dne 21. února 1945 zaútočily americké stíhací letouny[3] (pravděpodobně ze 14. stíhací skupiny 15. letecké armády) na nákladní vlak. Lokomotiva byla vyřazena z provozu a několik vagonů bylo poškozeno. Tři osoby přišly o život, čtyři byly zraněny. 9. dubna 1945 byl poblíž drážního domku zastřelen německou hlídkou ruský zajatec. Rudá armáda dorazila do obce 10. května 1945.

V roce 1960 solní bránu silně poškodil projíždějící tank, a tak musela být o rok později zbourána. (Druhá brána byla zbourána už v roce 1850.) V této době opět dochází k další modernizaci obce. Bylo postaveno zdravotnické středisko, kulturní dům, místní rozhlas atd. Od 1. dubna 1980 byla Dolní Cerekev společně s Novým Světem a Spělovem sloučena v jednu obec.[4] Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Dolní Cerekev leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 12 jižně od Dušejova, 12 km jihozápadně od Jihlavy a 3,5 km od Kostelce, 1,5 km západně od Nového Světa, 9 km severozápadně od Horní Cerekve, 2,5 km severně od Spělova, 6 km severovýchodně od Batelova a 4 km východně od Rohozné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně na rozmezí Křemešnické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Pacovská pahorkatina a Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Rohozenská kotlina, Čeřínecká vrchovina a Špičácké vrchoviny.[6] Průměrná nadmořská výška činí 528 metrů.[7] Nejvyšší bod, Na Vrších (595 m n. m.), leží v jižní části katastru. Západně od obce stojí Botlusy (591 m n. m.) a východně Díly (567 m n. m.). Východní hranici katastru tvoří řeka Jihlava, do níž se v obci vlévá Hornohuťský potok.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 195 domech 1183 obyvatel, z nichž bylo 613 žen. 1178 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k židovské. Žilo zde 1174 římských katolíků a 6 příslušníků Církve československé husitské.[9]

Vývoj počtu obyvatel Dolní Cerekve[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1 490 1 489 1 523 1 507 1 568 1 431 1 334 1 064 1 096 1 027 956 959 1 103
Vývoj počtu obyvatel místní části Dolní Cerekev[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1 242 1 262 1 280 1 251 1 315 1 183 1 097 895 879 789 733 742 862

Správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Městys je rozdělen na tři místní části (Dolní Cerekev, Nový Svět a Spělov),[11] které leží na dvou katastrálních území (pojmenované „Dolní Cerekev“ a „Spělov“, na němž se nachází i místní část Nový Svět)[12] a je tři základní sídelní jednotky – Dolní Cerekev, Nový Svět a Spělov.[13]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Městys má jedenáctičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta ing. Zdeněk Dvořák.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 950 58,42 11 9 SNK Evropští demokraté
2 Strana zelených		 Zdeněk Jirsa
2010–2014 1005 65,97 11 9 SNK Evropští demokraté
2 PRO BEZP.A PŘÍV.MĚSTYS		 Zdeněk Jirsa
2014–2018 1032 58,82 11 8 SNK Evropští demokraté
3 2. Alternativa		 Zdeněk Jirsa
2018-2022 1032 67,05 11 6 PRO CEREKEV

3 SNK Evropští demokraté

2 2. ALTERNATIVA

Ing. Zdeněk Dvořák

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[14] Vlajka byla městysi udělena 16. července 2014.[15]

Znak: V červeném štítě stříbrná kvádrovaná hradba rozdělená dvěma stříbrnými věžemi s cimbuřím na tři části, z nichž prostřední je vyšší a dole prolomena prázdnou branou s černou vytaženou mříží. Každá věž má tři černá okna, horní větší dělené čtvercové nad dvěma menšími, obdélnými pod sebou a černou valbovou střechu se dvěma zlatými makovicemi. Uprostřed nad hradbou kosmo vztyčený klíč šikmo přeložený vztyčenými vidlemi-podávkami, obojí stříbrné.

Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý, v poměru 7 : 3. V žerďové polovině červeného pruhu kosmo klíč zuby nahoru a k žerdi přeložený šikmo vidlemi-podávkami hroty nahoru, vše bílé. Bílý pruh má tři zuby ve druhé, čtvrté a šesté dvanáctině délky, sahající do tří pětin šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy SKADEX spol. s r.o., REXBA s.r.o., obchod MARKADA s.r.o., obchod Jednota, KLK, v.o.s., továrna na krmiva CEBERA s.r.o., AB Pneu s.r.o. a Dovel s.r.o.,[16] truhlářství Javůrek, chov a prodej kuřic, Líheň Studenec, s.r.o., pekařství, výroba nábytku Syrovátka s. r. o., Výroba skleněných výrobků technikou Tiffany, prodejny smíšeného zboží ZDEVA Dolní Cerekev a Flop, kadeřnictví, Restaurace U Mayerů, Hospůdka U Králíka, Country hospoda El Paso, Kavárna Manuel a pobočka České pošty.[17] Služby poskytují rovněž pediatr a praktický lékař.[18]

Obcí prochází silnice II. třídy č. 639, komunikace III. třídy č. 0394 a železniční trať č. 229 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí.[19] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Kamenice nad Lipou, Počátky, Jihlava, Rohozná, Jihlávka, Batelov, Jindřichův Hradec a Telč[20] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[21] Obcí prochází značené turistické trasy – žlutá ze Spělova na Čeřínek, modrá z Čeřínku do Cejle a zelená do Jezdovic.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a mateřská škola Dolní Cerekev je příspěvková organizace zřizovaná městysem Dolní Cerekev. První zmínky o zdejším školství pochází z roku 1799, kdy v obci fungovaly dvě třídy.[22] Základní škola měla v roce 2012/2013 kapacitu 200 dětí, mateřská pak 50 žáků. Do zdejší školy docházejí rovněž dětí ze Spělova, Kostelce a Dvorců, celkově ve školním roce 2012/2013 do zařízení chodilo 121 dětí.[23]

Městys provozuje malé kino.[24] Sídlí zde i knihovna.[25] V roce 2012 bylo otevřeno Muzeum Dolní Cerekev jako součást sítě expozic regionu renesance.[26] Nachází se zde výstava o čtyř místních hudebních skladatelích, místní historii a krajině a občanech Dolní Cerekve. Sídlí v rodném domě skladatele Karla Pádivého (čp. 36).[27]

Ve víceúčelové sportovní hale lze provozovat házenou, volejbal (2 kurty), basketbal, tenis, florbal, malou kopanou.[28] TJ Sokol Dolní Cerekev se věnuje házené a hraje Ligu Vysočiny.[29] Sbor dobrovolných hasičů Dolní Cerekev byl založen v roce 1889, v roce 2010 měl 90 členů.[30] Nachází se zde rovněž mateřské centrum, spolek zahrádkářů[31] a klub seniorů založený v roce 2010.[32]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolní Cerekvi.

Dolní Cerekev zdobí řada kulturních památek České republiky:

  • Kostel svaté Maří Magdalény – Původní dřevěný kostel byl postaven roku 1224. Po vyhoření byl postaven kamenný se hřbitovem okolo. Tento hřbitov byl zrušen roku 1500. V roce 1723 byl kostel téměř kompletně přestavěn. Od té doby několikrát vyhořel a prodělal množství oprav. Poslední větší oprava byla v roce 2000, kdy byly vyměněny trámy napadené dřevomorkou, interiér byl nově vymalován a byl zde umístěn také nový oltář. Nejstarší původní částí kostela je věž se čtyřmi patry, na které dříve byly hodiny.
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého – Tuto žulovou sochu vytvořil roku 1715 Ondřej (Andreas) Procházka. V současnosti stojí před Koloniálem u sv. Jána.
  • Smírčí kámen u silnice do Batelova
  • Fara – Fara je nejstarší poschoďový dům v Dolní Cerekvi. Na její fasádě se nacházejí sluneční hodiny z roku 1853.
  • Domy čp. 74, 81 a 83 – Jde o další tři domy stojící v okolí náměstí, jež jsou kulturními památkami ČR.
  • Expozice Městyse Dolní Cerekev v rodném domě Karla Pádivého, čp. 36.
  • Solná brána z konce 17. stoletá stávala do roku 1961 na Z konci náměstí. Sloužila k vybírání cla ze soli dovážené do Čech ze Solné komory v Rakousku.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

  • Socha sv. Jana Nepomuckého

  • Úřad městyse

  • Kostel sv. Maří Magdalény

  • Fara čp. 78

  • Křížek u kostela

  • Vlaková zastávka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 241-242. 
  3. ↑ http://hloubkari.bloguje.cz/476524-dolni-cerekev-21-unora-1945.php
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 485. 
  5. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  6. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Dolní Cerekev [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Dolní Cerekev [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 54. 
  10. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 17-1. Dostupné online. 
  11. ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ Udělené symboly – Dolní Cerekev [online]. 2013-04-12 [cit. 2014-08-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ Udělené symboly – Dolní Cerekev [online]. 2013-04-12 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ Dolní Cerekev [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Podniky [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Zdravotnictví [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  20. ↑ Dolní Cerekev [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ Dolní Cerekev [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Historie školy [online]. ZŠ Dolní Cerekev, 2014-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ Výroční zpráva [online]. ZŠ a MŠ Dolní Cerekev, 2013-11-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ Kino [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ Knihovna [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ Muzeum Dolní Cerekev otevřeno [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ Expozice Městyse Dolní Cerekev [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ Sportovní hala [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ Informace o nás [online]. TJ Sokol Dolní Cerekev, 2010-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  30. ↑ O nás [online]. SDH Dolní Cerekev, 2010-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  31. ↑ Spolky a sdružení [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  32. ↑ Klub seniorů [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 100 let požární ochrany Dolní Cerekev 1889-1989. Dolní Cerekev: ZO SPO, 1989. 48 s. 
  • 50 let Měšťanské školy v Dolní Cerekvi 1934-1984. Dolní Cerekev: MNV, 1984. 23 s. 
  • FUČÍK, Přemysl. Bejvávalo--, aneb, Dolní Cerekev v pověstech, příbězích a lidových slavnostech. Dolní Cerekev: Josef Policar, 2010. 143 s. 
  • Kadlec, Jaroslav : Z novějších dějin městečka Dolní Cerekve. VS-Pelhřimovsko 1992, č. 3, s. 12-21.
  • Rod, František : Historie pošty v Dolní Cerekvi aneb jede, jede poštovský panáček. GaHL 29, 2009, č. 3, s. 43-50.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části městyse Dolní Cerekev
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dolní_Cerekev&oldid=17767446“