Stonařov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stonařov
Stonařov, shopping centre.jpg
Znak obce StonařovVlajka obce Stonařov
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0632 587931
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Jihlava
Historická země Morava
Katastrální výměra 13,55 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 090 (2019)[1]
Nadmořská výška 580 m n. m.
PSČ 588 33
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse Stonařov 232
588 33 Stonařov
Starosta František Plavec
Oficiální web: www.stonarov.cz
Email: stonarov@ji.cz
Stonařov
Stonařov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Stonařov (německy Stannern[2]) se nachází v okrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Leží na rušné trase E59 (Jihlava-Znojmo-Hollabrunn).

Sousedními obcemi sídla jsou Cerekvička-Rosice, Otín, Suchá, Dlouhá Brtnice, Brtnice a Brtnička.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Stonarn (1347, 1349), Stonarzow (1365, 1379, 1390), Stonarzowie (1480), z Tonařova (1480), z Tonarzowa (1528), Stonnern a Stonarow (1633), Stannern (1678), Stynern (1718), Standern (1720), Stannern a Stonaržow (1798), Stannern a Stonařow (1846), Stonařov a Stannern (1872), Stonářov (1881) až k podobám Stonařov a Stannern v roce 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Stonař (kdo stoná), což byl feudál, který měl v okolí Jihlavy statky.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Socha v centru obce

Původně slovanská osada vznikla v 1. polovině 13. století při brodu zemské stezky zv. Lovětínské přes říčku Jihlávku. Osada byla pojmenována podle Stonaře, komorníka na bítovském panství. Nejstarší písemná zmínka o Stonařovu je z roku 1347. Od roku 1367 je Stonařov městysem. V jeho držení se vystřídala řada vladyckých rodů, od roku 1530 do roku 1848 byl Stonařov v držení města Jihlavy. V letech 1712-1722 v reakci na zvyšující se útlak jihlavské vrchnosti propukly tři vlny poddanských rebelií, vzpoura nakonec potlačena císařským vojskem a největší rebelové skončili v kasematech brněnského Špilberku. V roce 1750 vzrostl význam městečka dobudováním císařské silnice spojující Vídeň s Prahou. Na císařskou silnici byla přeložena i pravidelná poštovní přeprava mezi těmito městy a ve Stonařově byla zřízena poštovní stanice.

Rokem 1808 vstoupil Stonařov do vědeckého světa. Na obec samotnou a blízké okolí se dne 22. května 1808 snesl meteoritický déšť, významný svým rozsahem a na svou dobu dokonalým vědeckým zmapováním. Tehdejší zdroje odhadují počet na 200-300 kusů typu achondritů pocházejících z blízkosti planetky Vesty, sebráno bylo tehdy 66 kusů meteoritů. Tyto jsou velmi ceněny a je možno je spatřit v soukromých sbírkách a muzeích po celém světě, v České republice pak v muzeích v Praze, Brně a v Jihlavě. V roce 2008 u příležitosti 200. výročí tohoto přírodního úkazu byl odhalen památník a v návaznosti na tuto událost byla jedna z nově objevených vesmírných planetek pojmenována Stonařov (č. 61208).

Stonařovské meteority

V roce 1850 v době největšího populačního růstu žilo ve Stonařově 2 009 obyvatel. Po odsunu většiny obyvatel německé národnosti v roce 1945 byla obec dosídlena českým obyvatelstvem. V roce 1961 se Sokolíčko stalo místní částí Stonařova.[4]

Od 10. října 2006 je Stonařov opětovně městysem – stalo se tak opět na základě rozhodnutí předsedy PS PČR. Přiznání a užívání tohoto statutu chápou obyvatelé městyse jako odkaz na vlastní historii a postavení Stonařova mezi sídly v České republice, v neposlední řadě i jako poděkování všem, kteří se v minulosti zasloužili o rozvoj městečka. Dne 28. října 2009 byla na budově KD odhalena socha rytíře Rolanda, symbolu tržního práva městyse, svobody a spravedlivého obchodu.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V městysi samotném je v provozu restaurace, pošta, dvě potravinářské prodejny, omezeně masna, dvě prodejny s průmyslovým a drogistickým zbožím, kadeřnictví, ve zdravotnickém středisku lze nalézt ordinace obvodního, zubního, dětského i ženského lékaře, základní škola s mateřskou školou je celotřídní. V posledních letech probíhá ve Stonařově čilá výstavba, bylo zasíťováno 69 stavebních parcel a připravuje se dalších 5. Stonařov na rozdíl od ostatních venkovských obcí roste – k 31. prosinci 2009 měl 1 048 obyvatel. V roce 2008 byly zahájeny práce na revitalizaci horního toku Jihlávky, spočívající v obnově a vybudování soustavy 3 rybníků a 2 průtočných tůní v hodnotě 18 milionů Kč, akce byla dokončena v říjnu 2009. V témže roce byla rovněž zahájena největší investiční akce v historii městyse a to výstavba kanalizace a centrální čistírny odpadních vod v hodnotě díla 80,5 milionů Kč. Nezanedbatelnou akcí byla i stavba víceúčelového hřiště s umělým povrchem za 3,6 milionu Kč, která byla dokončena v srpnu 2009. Na všechny tyto akce se podařilo získat dotace z evropských strukturálních fondů.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Dolní Jarošův rybník

Stonařov leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 13 km jižně od Jihlavy, 8 km západně od Brtnice, 18 severně od Želetavy , 16 km severovýchodně od Telče a 8,5 km východně od Třeště. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[5] Průměrná nadmořská výška činí 580 metrů.[6] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 649 metrů leží v severovýchodní části katastru. Severně od Stonařova stojí vrch Rozhledna (625 m). Městysem protéká řeka Jihlávka, do které se jižně zleva vlévá Otínský potok, z téže strany přímo ve Stonařově do Jihlávky v místě Dolního Jarošova rybníka vtéká Farský potok, na němž se nachází rybník Šebáček. Rovněž zleva se v severní části Stonařova do Jihlávky vlévá bezejmenný potok, na němž se nacházejí tři rybníky. Na Jihlávce se jižně od Dolního Jarošova rybníka rozkládá Horní Jarošův rybník. V severovýchodní části městyse se nachází dvojice rybníků Dolní a Horní Bejčák.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 259 domech 1 215 obyvatel. 397 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 806 k německé. Žilo zde 1 194 římských katolíků, 4 evangelíků, 1 příslušník Církve československé husitské a 5 židů.[8]

Vývoj počtu obyvatel Stonařova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 856 1 878 1 725 1 505 1 451 1 371 1 318 1 014 1 115 1 011 993 926 926 1 026
Vývoj počtu obyvatel místní části Stonařov[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 771 1 782 1 638 1 409 1 347 1 275 1 215 953 1 062 973 979 919 924 1 022

Správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zdravotní středisko

Místní části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Městys se člení na 2 místní části – Sokolíčko a Stonařov, které leží na 2 stejnojmenných katastrálních území a má dvě stejnojmenné základní sídelní jednotky.[11]

Stonařov je členem Mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady od roku 2006 stojí starosta František Plavec.[12]

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 744 55,38 15 11 Sdružení nezávislých
4 KSČM
František Plavec
2006–2010 790 49,75 15 13 SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH
2 KSČM
František Plavec
2010–2014 824 73,42 15 8 SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH
5 Svobodní a NSO Stonařova
2 KSČM
František Plavec
2014–2018 850 52,35 15 10 SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH
3 ANO 2011
2 KSČM
František Plavec

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat vlajku bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2003,[13] znak obce, který vychází z historické pečetě, užívala obec již dříve. Znak: V červeném štítě na zeleném trávníku stojící sv. Václav ve zbroji s knížecí korunou na hlavě, v pravé ruce drží na zlaté žerdi stříbrný praporec – vlaštovčí ocas s černou orlicí v žerďové části. Postava je provázena stříbrnými majuskulními písmeny S W, pod písmenem W stříbrný ježek. Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, bílý, červený a zelený. V horním rohu žlutá knížecí koruna. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice I. třídy č. 38

V obci sídlí firmy DentEsthes s.r.o., První radiologická s.r.o., Connectors s.r.o., GH METAL s.r.o., PROCEMM s.r.o., Gareth s.r.o., Klouda, s.r.o., TBiometrics s.r.o., SILO s.r.o., Filico s.r.o., Eni Česká republika, s.r.o., MEMORIA, s.r.o., CLOFI s.r.o., IMEX – Bohemia s.r.o. a obchod firmy LAPEK, a.s.[14] Ordinaci tu má praktický, dětský a ženský lékař.

Obcí prochází silnice I. třídy č. 38 ze Želetavy do Jihlavy, po níž vede i tranzitní trasa E59 do Rakouska. Křižují ji komunikace II. třídy č. 402 z Třeště do Kněžic a č. 403 z Telče do Brtnice, z níž odbočuje silnice III. třídy č. 4024 do Sokolíčka.[15] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Jiří Tunka, Radek Čech - Autobusová doprava, TRADO-BUS a INTERBUS PRAHA. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Třebíč, Moravské Budějovice, Znojmo, Dačice, Bítov, Nová Říše, Stará Říše, Zadní Vydří, Opatov, Vílanec, Loučky, Želetava, Budeč, Kněžice, Předín, Telč, Třešť a Hrotovice.[16] Nejbližší vlakovou stanicí je Třešť.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Ke Stonařovu náleží i 3 km severovýchodně vzdálená osada Sokolíčko, kterou prochází žlutá turistická trasa spojující Brtnici s lesním komplexem a přírodní rezervací Velký Špičák. Od Velkého Špičáku kolem rybníků V Pouštích je vyznačena cyklotrasa číslo 5200 vedoucí do městyse a odtud tzv. Stonařovskou alejí do polesí Jestřebský les, kde se 4 km jihovýchodně od Stonařova na rozsáhlé mýtině uprostřed lesů nachází cíl mnoha výletníků – empírový lovecký zámeček Aleje, ke kterému se sbíhá sedm cest – alejí. Jednou z nich je i Stonařovská alej. Za návštěvu stojí romantické údolí Jihlávky jižně od městyse včetně okolních lesů, které uspokojí i náročné houbaře a v zimě běžkaře. Údolím Jihlávky je též vyznačena naučná stezka na Aleje, která se vrací zpět do městyse po úbočí vrchu Kalvárie (646m) ke hřbitovu po křížové cestě (obnovené r.2014).

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a Mateřská škola Stonařov je příspěvková organizace zřizovaná městysem Stonařov. Ve školním roce 2013/2014 školu navštěvovalo 159 žáků. Do školy dojíždějí i děti z 15 okolních obcí.[17] Sídlí zde knihovna. Působí tu Divadelní soubor Stonařov a včelařský spolek. Muzeum meteoritů bylo otevřeno v roce 2012.[18]

Sokol Stonařov hraje v sezoně 2018/2019 fotbalovou I. B třídu mužů skupinu B Kraje Vysočina[19] a mužstvo B III. třídu mužů v okrese Jihlava.[20] Klub má i přípravku.[21]

Sbor dobrovolných hasičů Stonařov byl založen v roce 1872.[22]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1892 se v obci narodil Arthur Seyß-Inquart, který se ve 30. letech stal jednou z vůdčích osobností rakouských nacistů s úzkými vazbami na Hitlera. V době anšlusu byl rakouským kancléřem. Po připojení Rakouska k Říši byl jmenován říšským ministrem a následně říšským komisařem pro Nizozemí, kde strávil téměř celou válku. Jako válečný zločinec byl v norimberském procesu odsouzen k trestu smrti a popraven 16. října 1946.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 12. 
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 492-493. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 483. 
  5. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  6. Stonařov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  7. Stonařov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 89. Dostupné online. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 89-2. Dostupné online. 
  11. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. 
  12. RADA MĚSTYSE STONAŘOVA 2006 - 2010 [online]. Stonařov, 2007-01-01 [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. 
  13. Udělené symboly – Stonařov [online]. 2003-05-13 [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. 
  14. Stonařov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 
  15. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  16. Stonařov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 
  17. Výroční zpráva 2013/2014 [online]. ZŠ a MŠ Stonařov, 2014-09-01 [cit. 2014-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-04. 
  18. ŠULC, Ivan. MUZEUM METEORITŮ [online]. Městys Stonařov, 2012-06-24 [cit. 2014-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-21. 
  19. A3B - I. B třída mužů skupina B [online]. FAČR, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online. 
  20. A2A - III. tř. mužů [online]. FAČR, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online. 
  21. Sokol Stonařov [online]. Sokol Stonařov, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online. 
  22. Historie [online]. SDH Stonařov, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-04. 
  23. KŘÍŽKOVÁ, Dana. Opravená křížová cesta je nyní otevřená. Jihlavský deník.cz [online]. 2014-9-28 [cit. 2015-1-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Městys Stonařov. Brno: F.R.Z. agency, 2012. 187 s. ISBN 978-80-87332-45-0. 
  • PELTAN, Lubomír. Třísté výročí poddanské rebelie ve Stonařově (1712-1722). Stonařov: Městys Stonařov, 2012. 18 s. 
  • PELTAN, Lubomír. Stonařovské meteority 1808-2008 : sborník přednášek a textů věnovaný 200-letému výročí pádu stonařovských meteoritů. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2008. 127 s. ISBN 978-80-86382-24-1. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]