Ježená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ježená
Střed obce v zimě
Střed obce v zimě
Znak obce JeženáVlajka obce Ježená
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel123 (2023)[1]
Rozloha4,47 km²[2]
Katastrální územíJežená
Nadmořská výška552 m n. m.
PSČ588 41
Počet domů46 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJežená 12
588 41 Vyskytná nad Jihlavou
starosta@jezena.cz
StarostaMgr. Ondřej Šťastný
Oficiální web: jezena.cz
Ježená
Ježená
Další údaje
Kód obce587281
Kód části obce59463
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ježená (německy Jesau) je obec v okrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde 123[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Jesena (1226), Jezena (1359), v Jezenej (1437), Gezena (1486), Gezienau (1596), Gessaw (1654, 1675), Jesau (1787), Jesau a Jezina (1843, 1854). Místní jméno vzniklo z přídavného jména ježená a znamenalo naježená, neurovnaná či rozčepýřená.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. Půdorysné uspořádání obce svědčí o tom, že vznikla asi koncem 12. století jako lesní návesní ves po obou stranách potoka Jeziny. Prvním písemným dokumentem o její existenci je listina papeže Honoria z roku 1226, kterou potvrzuje želivskému klášteru vlastnictví 64 vesnic, mezi nimi i Ježené. V roce 1233 je Jezina jmenována v listině Václava l., v níž panovník rozhoduje ve sporu o les Borek. Fotokopie obou těchto listin jsou k dispozici v příloze obecní kroniky.

Původně česká ves byla ale ve 13. století v době „stříbrné horečky“ osazena německými kolonisty. Zbytky stříbrných šachet ze čtyřicátých let 13. století jsou dodnes k vidění na hranicích katastru obce Ježené s Rounkem v lesích. V této době má také původ jihlavský německý jazykový ostrůvek – Ježená, Jiřín, Rounek, Německá Vyskytná. V majetku želivského kláštera ves zůstala od nejstarší zprávy v roce 1226 až do 15. století, kdy po husitských válkách po rozdělení církevního majetku připadla pánům Trčkům z Lípy a byla připojena lipnickému k panství. Trčkové Ježenou s celým okolím prodali roku 1596 městu Jihlavě, v jehož majetku zůstala až do roku 1849.

Ves původně patřila k rychtě ve Vyskytné a v urbáři z roku 1554 je jmenováno 13 majitelů usedlostí, vystavěných kolem dolní návsi. Ty odváděly každá 9 kop a 4 groše úroků, roku 1606 také ještě vánoční plat 36 grošů a 3 kopy 30 grošů výčepného ze čtrnácti sudů piva. Po třicetileté válce už bylo v obci jen 9 usedlostí – platily 6 kop 27 grošů. V polovině 18. století činil domovní úrok ročně 14 zlatých a 28 krejcarů, výčepné 46 krejcarů, desátek 17 krejcarů a 6 kapounů. V té době muselo osm zdejších sedláků robotovat čtyři dny v týdnu trojspřežím, tři sedláci čtyři dny dvojspřežím a bylo 208 dní pěší roboty.

Obec mívala tři mlýny – Frühaufův (Hlaváčkův) mlýn v objektu číslo 1, v čísle 4 a v čísle 11 doložené od 16. století. V čísle 11 bývala dříve výroba potaše – Husárna – byla zrušena 1880. Od roku 1855 do roku 1878 byla v čísle 11 palírna lihu a od roku 1880 škrobárna, která v roce 1922 vyhořela. Celková výměra obecního katastru tehdy byla 446 ha. Obec vlastnila svůj les i lom. Od roku 1775 stojí v obci kaple sv. Jakuba – původní zvonek z roku 1782 byl v první světové válce zabaven – dnešní zvonek je z roku 1922.

Přifařena a přiškolena byla původně k Vyskytné, od roku 1866 byla školou přidělena k Jiřínu, od roku 1885 k Hubenovu. V roce 1900 byla v Ježené v rozdělené části statku čísla 9 zřízena expozitura hubenovské školy. V roce 1905 se škola osamostatnila – byla postavena budova školy čísla 13 – z ní jsou dochovány první snímky stavby. To však byla škola německá, protože v obci bylo 241 obyvatel, 200 Němců a jen 41 Čechů. I po první světové válce zůstala škola i obecní úřad v rukou Němců, proto byla v roce 1919 v soukromé usedlosti čísla 20, u Kerbalů, zřízena první česká škola s českým učitelem. Třída byla velká 5x4, 5x2,4 metrů a měla 34 až 38 žáků, vedle bydlel i učitel. V roce 1923 byla česká škola přestěhována do čísla 13. V roce 1921 byla v obci zřízena první česká knihovna, knihovníkem byl Václav Novák z č. 20.

Od roku 1869 byla osadou Hubenova,[5] Ježená a Hubenov tak tvořily původně jednu politickou obec, a to až do roku 1912, kdy došlo k rozdělení. V roce 1847 měla obec 166 obyvatel, převážně Němců, v roce 1900 zde žilo 241 obyvatel, z toho jen 41 Čechů. V obecních volbách v roce 1919 se dostalo poprvé do zastupitelstva pět Čechů, do obecní rady dva a Alois Bína z čísla 16 se stal náměstkem starosty. Zásluhou Jednoty pošumavské, jejíž pomocí se stavěly od roku 1923 v obci domky pro Čechy za podpory starousedlíků, bylo v roce 1930 v obci už 175 Čechů a jen 71 Němců. V komunálních volbách roku 1923 získali Češi sedm mandátů a Němci, kteří kandidovali za německé agrárníky jen pět mandátů. Prvním českým starostou se tehdy stal Rudolf Hlaváček z čísla 1, kterému byla po zranění v první světové válce v 19 letech amputována celá noha. V roce 1927 se stal starostou Alois Bína z čísla 16 a v letech 1938–1939 Antonín Hlaváček z čísla 1. V roce 1934 byl do obce zaveden telefon a 7. srpna 1937 se v obci poprvé rozsvítilo elektrické světlo.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ježená leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 2 km jižně od Jiřína, 3 km západně od Vyskytné nad Jihlavou, 3 km severozápadně od Hubenova a 2,5 km severovýchodně od Dušejova. Geomorfologicky je oblast součástí Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Vyskytenská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.[7] Obcí protéká Maršovský potok.[8] V severní části obce ve svahu nad účelovou komunikací roste památná 29metrová lípa srdčitá zvaná „Lípa u Smrčků“, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 160 let.[9] Severozápadně od vesnice do katastrálního území Ježená zasahuje přírodní památka U Šeredů.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 31 domech 219 obyvatel, z nichž bylo 111 žen. 124 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 93 k německé. Žilo zde 218 římských katolíků.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 223 223 238 232 218 219 246 158 160 132 107 100 104 104 112
Počet domů 28 25 24 26 25 31 34 40 32 32 30 34 37 42 46

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Ježená je členem Mikroregionu Dušejovsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ondřej Šťastný.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 81 83,95 7 7 Nezávislá Ježená Miroslav Brávek
2006–2010 81 69,14 7 7 SNK Za Ježenou Miroslav Brávek
Petr Červinka
2010–2014 96 86,46 5 Petr Červinka
2014–2018 105 78,10 5 5 SNK Ježená Petr Červinka

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firma NOVOPLYN Pacov,[13] dále pak truhlářství, instalatérství a autorizovaný servis a dodávky zařízení stomatologických ordinací Červinka. Obcí prochází silnice III. třídy č. 01945 z Dušejova.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, . Autobusy jezdí ve směrech Praha, Pelhřimov, Jihlava, Vlašim, Černovice, Opatov, Čechtice, Nový Rychnov, Hojkov, Vyskytná a Čejkov.[15] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa z Mirošova do Jiřína.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Místní děti dojíždějí do základní školy v Dušejově.[16] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Ježená.[17] Místní knihovna spadá pod Městskou knihovnu Jihlava.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 142. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 209. 
  6. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online. 
  7. Ježená [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online. 
  8. Ježená [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online. 
  9. Lípa u Smrčků [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  13. Ježená [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  14. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. Ježená [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  16. Výroční zpráva [online]. ZŠ a MŠ Dušejov, 2012-09-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  17. SDH Ježená [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  18. Místní knihovna Ježená [online]. Městská knihovna Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VILÍMEK, Ladislav. Kaple v Horním Kosově, Ježené a Hlávkově. In: Vlastivědný sborník Vysočiny. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv Jihlava, 1999. ISBN 80-901715-6-7. S. 303–328.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]