Jersín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jersín

náves
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0632 587265
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností Jihlava
Pověřená obec Polná
Historická země Morava
Katastrální území Jersín
Katastrální výměra 5,96 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 193 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 520 m n. m.
PSČ 588 25
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Jersín 10
58825 Jersín
Starosta Luboš Štěpnička
Oficiální web: www.jersin.cz
Email: obecjersin@tiscali.cz
Jersín
Jersín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jersín (německy Jersein[2]) se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Jersín leží na řece Balince, rozkládá na ploše 596 hektarů v nadmořské výšce 520 metrů. Žije zde 193[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Gersyn (1556), Jersenii (1662), Gerszein (1679), Gerssein (1718), Jersein (1751), Jersein a Gersegn (1846), Jersein a Jeřín (1872) až k podobám Jersein a Jersín v roce 1915. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ín k osobnímu jménu Jersa (domácká podoba nějakého osobního jména Jar-).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznikl přibližně v II. polovině 13. století podobně jako ostatní obce díky osidlování kraje benediktinským klášterem z Třebíče.[4] V roce 1298 se uvádí Jersín jako jedna z osad určených pro zakládání proboštství v Měříně.[4] První písemná zmínka o obci Jersín pochází z roku 1453, kdy byla jako součást měřínského proboštství zastavena třebíčským opatem Trojanem Jinochovi z Měřína. Ten však již roku 1454 přenechal zástavu meziříčskému měšťanovi Václavu Rohanovi a z něho přešel zástavní list v roce 1470 na Maška z Meziříčí.[5] V roce 1481 získal měřínské proboštství Jan Meziříčský z Lomnice. Jihlavskými smlouvami z roku 1486 bylo rozhodnuto o navrácení měřínských statků třebíčskému klášteru, ale již v roce 1491 zastavil Vladislav Jagellonský měřínské proboštství Vilémovi z Pernštejna. V roce 1515 připadlo proboštství jeho synovi Janovi z Pernštejna, který je roku 1536 postoupil Janu Jetřichovi z Boskovic. Brzy však získal proboštství zpět a toto si podržel až do své smrti dne 8. září 1548. V roce 1556 tu vystavěli zákupní rychtu, kterou vrchnost proměnila ve dvůr a v provozu tu byl i mlýn, a Ferdinand I. dal proboštství v alod Vratislavovi z Pernštejna, který je v roce 1557 přenechal Janu Stráneckému ze Stránce. Roku 1559 získal měřínské zboží Jan Chroustenský z Malovar a po něm, v roce 1585, jeho syn Jan. Ten v roce 1597 odkázal měřínské zboží a nabyté rudolecké panství svému synovci Janu Rafaelovi Chroustenskému, který se stal jeho posledním českým majitelem. V roce 1621 bylo panství Janu Rafaelovi Chroustenskému konfiskováno a následně za 68 000 zlatých prodáno Rombaldovi, hraběti Collalto. V roce 1872 zde byla založena škola.[4] Roku 1875 se Jersín osamostatnil,[6] v letech 1850-1875 spadal jako osada pod obec Černá[2] v okrese Velké Meziříčí, kam poté spadal až do roku 1950, kdy se stal součástí okresu Jihlava-okolí. Od roku 1961 spadá pod okres Jihlava.[7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jersín leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 13 km jižně od Bohdalova, 3 km západně od Černé, 5 km severozápadně od Měřína, 17 km severovýchodně od krajské Jihlavy, 5 km východně od Nadějova, 12 km jihovýchodně od Polné a 2 km jižně od Arnolce. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Bítešská vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Měřínská kotlina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 520 metrů.[9] Obcí protéká řeka Balinka, jižní částí katastru pak Koutecký potok.[10] V obci se rozkládají dva rybníky Dolní Jára a Horní Jára, Nový rybník se nachází 2 km severovýchodně od obce. V katastrálním území můžeme najít i Mlýnský rybník, jenž se využívá k chovu ryb. Na území obce se nachází přírodní památka Jersínská stráň, která je chráněná pro zachovalý fragment suchomilných travinobylinných společenstev s výskytem kriticky ohroženého rostlinného taxonu a dalších ohrožených druhů rostlin a bezobratlých živočichů.[11]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Stojí tu 75 domů. Z celkového počtu obyvatel se 143 hlásí k náboženské víře.[4] Podle sčítání obyvatelstva 1930 tu žilo 348 katolíků a jeden člověk jiného vyznání.[2] Obec spadá pod farnost v Měříně.

Vývoj počtu obyvatel Jersína[12][4]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 289 320 357 348 327 316 323 349 288 273 265 233 206 197

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Jersín je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Luboš Štěpnička. Ve volbách roku 2010 kandidovali pouze Nezávislí kandidáti Jersín. Volební účast činila 56,97 %.[13]

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 155 70,32 5 Luboš Štěpnička
2010–2014 165 56,97 5 5 Nezávislí kandidáti Jersín Luboš Štěpnička
2014–2018 157 56,69 5 5 Nezávislí kandidáti Jersín Luboš Štěpnička

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Sídlí tu firma na výrobu hydraulických a řezných olejů OLEA CZ s.r.o., dále pak firmy TRADE-REAL-CONSULT, s.r.o, SELMA a.s. a BIONA JERSÍN s.r.o. Okolní půdu obdělává Zemědělské hospodářské družstvo Jersín.[14] Funguje tady obchod se smíšeným zbožím, zdravotní středisko a úřadovna České pošty. Dálnice D1 stojí 1 km od obce. Jersínem prochází silnice III. třídy 3515 z Nadějova, východně od obce vede komunikace III. třídy č. 34823 do Arnolce.[15] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Jamné, Nadějov, Polná, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Arnolec, Měřín a Velké Meziříčí.[16]

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola Jersín má kapacitu 25 dětí.[17] Místní děti dojíždějí do základní školy v Měříně.[18] Ve víceúčelové budově sídlí obecní úřad a místní knihovna. V přízemí zbudovali hasičskou zbrojnici, jenž se určena pro zdejší sbor dobrovolných hasičů založený roku 1892.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Anny s hodinami na věži stojí na návsi, na svátek svaté Anny drží místní v obci pouť.[19] Stavba pochází z let 1907–1911.[20]
  • Kaplička Panny Marie – vystavěna roku 1880[20]
  • Socha sv. Cyrila a Metoděje – nachází se na návsi u kaple svaté Anny, pochází z roku 1868[20]
  • Kamenné kříže – jeden z nich pochází z roku 1912 a stojí nedaleko návsi, několik dalších stojí v blízkém okolí

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava : Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Velké Meziříčí, s. 320-321.  
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha : Academia, 1970. S. 356.  
  4. a b c d e f PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Jersín, s. 14-16. (česky)
  5. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Jersín, s. 26.  
  6. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Jersín, s. 28.  
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 207.  
  8. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01, [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.  
  9. Jersín [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  10. Jersín [online]. ČÚZK, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  11. Jersínská stráň [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 566-567.  
  13. Volby 2010 [online]. Volby.cz, 2010-10-16, [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.  
  14. Arnolec [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06, [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.  
  15. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01, [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.  
  16. Jersín [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.  
  17. Přehled škol a školských zařízení [online]. MŠMT, 2014-11-15, [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.  
  18. Výroční zpráva o činnosti školy 2013/2014 [online]. ZŠ Měřín, 2014-09-01, [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.  
  19. PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Jersín, s. 48-49.  
  20. a b c DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha : Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Jersín, s. 98.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOSÁK, Ladislav, Historický místopis země Moravskoslezské, Praha 1938

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]