Arnolec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arnolec

kaple svatého Vendelína
Znak obce ArnolecVlajka obce Arnolec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0632 586854
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností Jihlava
Pověřená obec Polná
Historická země Morava
Katastrální území Arnolec
Katastrální výměra 11,36 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 160 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 540 m n. m.
PSČ 588 27
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Arnolec 53
58827 Jamné u Jihlavy
Starosta Ing. Ladislav Fiala
Oficiální web: www.obecarnolec.cz
Arnolec
Arnolec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Arnolec (německy Arnoletz, Arnoldsdorf[2]) se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Žije zde 160[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název obce pravděpodobně souvisí se jménem třebíčského opata Arnolda, jenž žil po roce 1228.[3] V letech 1487 a 1599 obec nesla název Arnolcz, v roce 1790 Arnolz a v roce 1842 Arnoldshof.[4] Podle Hosáka existovala i varianta Arnoletz (1679, 1846).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Po vzniku patřila k měřínskému proboštství a k majetku třebíčského kláštera, který kraj kolonizoval. Pod Měřín spadal až do 2. poloviny 15. století, poté ho do roku 1491 vlastnil Jan z Lomnice a krátce se hlásil k panství Pernštejnů. Arnolcem vedla stará obchodní stezka nazývaná Uherská, 11. března 1522 právě zde pražská šlechta vítala krále Ludvíka Jagellonského.[3] Od počátku 16. století se počítal k rudoleckému panství, jenž zdědila Anna z Rudolce s manželem Janem z Vranova, jehož poručník Beneš Krčma z Koněpas dal Arnolci v roce 1544 odúmrť. V roce 1552 se majitelem stal Václav Chroustenský z Malovar a Chroustenic. V období 16221919 byli vlastníky Collaltové.[6] Dne 26. prosince 1897 tu založil sbor dobrovolných hasičů nadučitel Petr Kuta.[7] V letech 1869-1930 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 znovu pod okres Jihlava.[8]

V roce 1955 tady vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, postupně se slučovalo s ostatními menšími JZD, až se v roce 1976 přeměnilo v JZD Mír se sídlem ve Zhoři. V roce 1992 se družstvo transformovalo a majetek byl navrácen původním vlastníkům.[3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Arnolec leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se v mírné kotlině 10 km jižně od Bohdalova, 3,5 km západně od Černé, 7,5 km severozápadně od Měřína, 2 km severozápadně od Jersína, 11 km jihovýchodně od Polné a 3 km jihovýchodně od Stáje. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a na rozhraní dvou jejích podcelků Brtnická vrchovina a Bítešská vrchovina, v jejichž rámci spadá pod tři geomorfologické okrsky Měřínská kotlina, Arnolecké hory a Řehořovská pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 540 metrů.[10] Nejvyšším okolním bodem je kopec Havlina s 706 m n. m., dále tu stojí 2 km od obce vzdálený vrch Na Horách (700 m n. m.).[11] Pramení zde řeka Balinka. V katastru obec se nacházejí 3 rybníky, Mlýnský, Rychtářský a Nikl. Katastrem obce prochází evropské rozvodí Labe-Dunaj.[12] V katastru obce se nachází přírodní památka Rychtářský rybník.[13]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1880 zde v 53 domech žilo 393 obyvatel, kteří se hlásili k české národnosti.[14] Podle sčítání 1930 zde žilo v 59 domech 354 obyvatel. 353 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 352 římských katolíků.[15]

Vývoj počtu obyvatel Arnolce[16][3]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 324 357 393 390 379 374 376 354 247 271 247 241 228 184 157

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec se rozkládá na katastrálním území Arnolec a nečlení se na místní části či základní sídelní jednotky.

Arnolec je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a Místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ladislav Fiala.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 147 39,46 7 7 Za rozvoj obce Arnolec Ladislav Fiala
2010–2014 143 46,85 7 7 Za rozvoj obce Arnolec Ladislav Fiala
2014–2018 127 78,74 7 7 Za rozvoj obce Arnolec Ladislav Fiala

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 udělil Parlament České republiky obci právo používat vlastní znak a vlajku.[3] Obecní symboly vycházejí z heraldiky rodu Collalto at San Salvatore, který ves vlastnil od počátku 17. století. V praporu se zelenají 3 špice, které mají připomínat vrcholky Arnoleckých hor.[17]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Funguje tu obchod se smíšeným zbožím a hostinec. V obci má provozovnu pekárna Lapek.[18] Arnolec stojí podél silnice II. třídy č. 348 (Polná–Měřín). Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Jamné, Nadějov, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Měřín, Velké Meziříčí a Polnou.[19]

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Již na počátku 19. století se v obci vyučovalo, ovšem první stálou školní budovu místní vystavěli až v roce 1814. Nová školní budova vznikla v roce 1881 a roku 1937 byla výuka rozdělena do dvou tříd. Školu zrušili v roce 1976 kvůli nedostatku žáků, děti dojíždějí do základních škol ve Zhoři či Měříně.[3] V roce 2002 u příležitosti stého výročí narození Josefa Toufara obecní úřad vydal knihu Arnolec 1407 – 2002. Stojí zde kulturní dům a sportoviště s hřišti určenými na kopanou, volejbal a tenis.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Vendelína na uprostřed návsi – postavena v rustikálním novorománském (též pseudorománském)[12] sakrálním stylu roku 1874.[3] V kapli visí dva zvony vysvěcené roku 2007, z nichž jeden nese jméno Vendelín. Věž je zastřešena cibulí a makovicí s dvojramenným křížem. Vysvěcena byla roku 1875 měřínským děkanem. Na oltáři je obraz svatého Vendelína od A. Thořové z Prahy. Na místě dnešní kaple stála dříve malá kaplička s věžičkou a zvonem z roku 1848 o váze 70 kg. V roce 1908 byl zakoupen ještě jeden větší zvon. Oba zvony byl 18. dubna 1942 zrekvírovány.[20]
  • Kaplička svaté Anny stojí v polích asi půl kilometru na východ od obce. V roce 1734 ji nechal postavit tehdejší majitel brtnického a černického panství Antonín Rombald, hrabě z Collalto et St. Salvatore. Má obdélníkový tvar. Je v barokním stylu rustikálního charakteru. Hladkou fasádu člení v rozích pilastry s římskou hlavicí, vršek kryje valbová střecha.[21]
  • Smírčí kříž zvaný „Baba“ – tyčí se v polovině cesty (cca 1 km od Arnolce) mezi Stájí a Arnolcem, měl by to být nejvyšší kamenný kříž na Vysočině,[3] rozměry 143-98-30,[12] pravděpodobně pochází z období křižáckých válek, stojí pod lesem „Řezníkovo boroví“, připomíná násilnou smrt pěšího posla na tehdejší cestě z Čech na Moravu, tato frekventovaná trasa se také jmenovala podle této památky „U kamenného kříže“. Nejpravděpodobnější varianta je, že kříž připomíná setkání krále Ludvíka Jagellonského s českými stavy 11. března 1522.[6] Monolitický kříž s okosenými hranami, ramena i tělo se postupně rozšiřuje
  • Pamětní deska připomínající zdejšího rodáka Josefa Toufara – nachází se na jeho rodném domě čp. 1, je to nízký domek naproti autobusové zastávce, deska je zde umístěna od roku 1992.[12] Na jeho počest se zde v roce 2002 konala mše.[12]
  • Obrázek svaté Trojice – nachází se při cestě do zdejších hor, vyobrazení má připomínat nehodu s jelenem

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1902 (14. července) se zde narodil P. Josef Toufar,[22] kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Byl komunisty neprávem obviňován, že tento zázrak připravil on, byl v souvislosti s ním zatčen a po krátké době zemřel na následky krutého mučení při výsleších.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 – 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava : Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 52-53.  
  3. a b c d e f g h PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Arnolec, s. 3-5. (česky)
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 16.  
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha : Academia, 1970. S. 48.  
  6. a b PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Arnolec, s. 32.  
  7. KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/20. Jihlavské listy. 6. únor 2013, roč. 24, čís. 11, s. 19. ISSN 1212-740X.  
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 28.  
  9. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  10. Arnolec [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  11. Arnolec [online]. ČÚZK, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  12. a b c d e MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Kříž a rodiště kněze-mučedníka v Arnolci, s. 161-167.  
  13. Rychtářský rybník [online]. AOPK ČR, 2014-01-01, [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  14. Ottův slovník naučný, díl 2, s. 771, heslo Arnolec.
  15. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 54.  
  16. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 564-565.  
  17. KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa města a obcí – 1. Arnolec. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu. 15. 1 2010, 4, s. 19. ISSN 1212-740X.  
  18. LAPEK, a.s. [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06, [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.  
  19. Arnolec [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.  
  20. COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná : Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Vendelína v Arnolci, s. 38–39.  
  21. COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná : Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaplička svaté Anny, s. 40.  
  22. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Arnolec, s. 31.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HNÍZDIL, Oldřich. Arnolec 1407-2002. Arnolec : Obecní úřad Arnolec, 2002. ISBN 80-239-4244-1.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]