Bohdalov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Žďársku. O části obce Městečko Trnávka pojednává článek Bohdalov (Městečko Trnávka).
Bohdalov
kostel sv. Vavřince
Znak obce BohdalovVlajka obce Bohdalov
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0635 595292
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Žďár nad Sázavou
Historická země Morava
Katastrální výměra 16,17 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 170 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 570 m n. m.
PSČ 592 13
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse Úřad městyse Bohdalov
Bohdalov 250, 592 13
Starosta Ing. Arnošt Juda
Oficiální web: www.bohdalov.cz
Email: bohdalov@bohdalov.cz
Bohdalov
Bohdalov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdalov (německy Bochdalau) je městyskraji Vysočina, 11 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou směrem na Jihlavu. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Okolo obce se nachází velké množství rybníků, které napájejí Bohdalovský potok, jeden z přítoků řeky Oslavy. Ves se nachází v centru přírodního parku Bohdalovsko na úbočí hřebene Arnoleckých hor.

V obci se nachází základní škola, nákupní středisko a dvě hospody. Z podnikatelských subjektů pak zemědělské družstvo, škrobárna a rekreační středisko.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na dvě místní části: Bohdalov a Chroustov. Chroustov se nachází pod vrchem Havlina (706 m n. m.) na hřebeni zvaném Arnolecké hory jihozápadně od Bohdalova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci, tehdy ještě pod názvem Bohdalau, pochází z roku 1349,[2] kdy byla ves v majetku Jindřicha z Osové, jenž příslušel k významnému rodu pánů z Ronova. Mezi pozdější vlastníky patřili: 1366 Zdeněk Nos a Čeněk z Ronova, 1380 Smil z Ronova, který zde vystavěl tvrz Pelfrýd, dále pak 1430 Václav Šturm z Ronova, 1448–1551 Pernštejnové, 1551 Václav Chroustenský z Malovar a v letech 16221850 italský rod Collaltové.[2]

V roce 1874 zde místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů.[2] Roku 1875 založil Jan Nepomuk Heimrich v obci parní mlýn s pilou, továrnu na škrob, sirup a hroznový cukr, ke konci století pak strojírnu na výrobu parních a hospodářských strojů. Roku 1902 byla zprovozněna cihelna, 1903 tírna na len a 1931 lihovar. Roku 1946 byla zřízena měšťanská škola.[3]

12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[4] V letech 2006–2010 působil jako starosta Květoslav Šafránek, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Arnošt Juda.

Rybníky[editovat | editovat zdroj]

Soustava bohdalovských rybníků se rozkládá přímo ve vsi i v jejím okolí. Přímo ve vsi se nalézají tyto rybníky:

V okolí vsi pak:

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Bohdalova[5]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 790 1 013 1 191 1 139 1 123 1 123 1081 963 851 935 967 999 1 062 1 074

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a mateřská škola Bohdalov

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c d PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Bohdalov, s. 4. 
  3. a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. S. 16. 
  4. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597. 
  6. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. I. Díl, A-G. Praha: Nakladatelství Libri, 1996. 880 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 160-162. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]