Bohdalov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Žďársku. O části obce Městečko Trnávka pojednává článek Bohdalov (Městečko Trnávka).
Bohdalov
kostel sv. Vavřince
kostel sv. Vavřince
Znak městyse BohdalovVlajka městyse Bohdalov
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU 2 (obec) CZ0635 595292
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou
Okres (LAU 1) Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 150 (2020)[1]
Rozloha 16,17 km²
Nadmořská výška 570 m n. m.
PSČ 592 13
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa úřadu městyse Úřad městyse Bohdalov
Bohdalov 250, 592 13
bohdalov@bohdalov.cz
Starosta Ing. Arnošt Juda
Oficiální web: www.bohdalov.cz
Bohdalov
Bohdalov
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdalov (německy Bochdalau) je městyskraji Vysočina, 11 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou směrem na Jihlavu. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Okolo obce se nachází velké množství rybníků, které napájejí Bohdalovský potok, jeden z přítoků řeky Oslavy. Ves se nachází v centru přírodního parku Bohdalovsko na úbočí hřebene Arnoleckých hor.

V obci se nachází základní škola, nákupní středisko a dvě hospody. Z podnikatelských subjektů pak zemědělské družstvo, škrobárna a rekreační středisko.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na dvě místní části: Bohdalov a Chroustov. Chroustov se nachází pod vrchem Havlina (706 m n. m.) na hřebeni zvaném Arnolecké hory jihozápadně od Bohdalova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci, tehdy ještě pod názvem Bohdalau, pochází z roku 1349,[2] kdy byla ves v majetku Jindřicha z Osové, jenž příslušel k významnému rodu pánů z Ronova. Mezi pozdější vlastníky patřili: 1366 Zdeněk Nos a Čeněk z Ronova, 1380 Smil z Ronova, který zde vystavěl tvrz Pelfrýd, dále pak 1430 Václav Šturm z Ronova, 1448–1551 Pernštejnové, 1551 Václav Chroustenský z Malovar a v letech 16221850 italský rod Collaltové.[2]

V roce 1874 zde místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů.[2] Roku 1875 založil Jan Nepomuk Heimrich v obci parní mlýn s pilou, továrnu na škrob, sirup a hroznový cukr, ke konci století pak strojírnu na výrobu parních a hospodářských strojů. Roku 1902 byla zprovozněna cihelna, 1903 tírna na len a 1931 lihovar. Roku 1946 byla zřízena měšťanská škola.[3]

12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[4] V letech 2006–2010 působil jako starosta Květoslav Šafránek, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Arnošt Juda.

Rybníky[editovat | editovat zdroj]

Soustava bohdalovských rybníků se rozkládá přímo ve vsi i v jejím okolí. Přímo ve vsi se nalézají tyto rybníky:

V okolí vsi pak:

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Bohdalova[5]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 790 1 013 1 191 1 139 1 123 1 123 1081 963 851 935 967 999 1 062 1 074

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a mateřská škola Bohdalov

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Bohdalov, s. 4. 
  3. a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. S. 16. 
  4. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597. 
  6. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. I. Díl, A-G. Praha: Nakladatelství Libri, 1996. 880 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 160-162. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]